Během léta proběhlo tradiční kolečko po továrnách a ledovcích, kde bylo třeba vybrat nové lyže na sezonu, potom je připravit na první sníh a do toho pracovat na vlastních strukturách, což český tým zkouší letos poprvé. „Do odjezdu na sever musí být všechno připravené. V Gällivare už budou určitě tři servismani a tam té práce bude opravdu hodně. Je to velká a dlouho trvající akce, na kterou rovnou navazují první svěťáky,“ říká šéf českého servisu Jan Pešina, který svou špičkovou práci pro reprezentaci odvádí už více než dvacet let.

Prvním krokem je vždy výběr lyží na novou sezonu. Závodníkům samozřejmě zůstávají staré a osvědčené páry, na zimu je ale třeba arzenál doplnit o další kvalitní kusy. A to je práce pro servis. „Nejjednodušší jsou pro nás fabriky jako Fischer, Salomon nebo Atomic, kam jezdíme přímo do továren. Ale těch lyží jsou tam stovky, ve Fischeru třeba tisíce.

Rozdělené jsou podle struktur, tvrdosti nebo konstrukce a podle toho my si vybíráme. Pak je měříme a připravujeme, aby byly tím nejvhodnějším pro daného závodníka,“ vypráví Pešina o začátku celého procesu. Ten se může u různých výrobců lišit, ne všude se servismani dostanou přímo do továren a skladů. „Třeba u Rossignolu je to trochu jinak, jezdí se na testování, mají vlastní racing servis. Na základě našich požadavků přivezou nějaké lyže a potom se na místě testuje – buď s jejich člověkem, nebo přímo s naším sportovcem. Na jaře jsme takhle byli s Martinem Jakšem a Petrou Novákovou. Pak si řekneme, jaké lyže bereme a u kterých by chtělo něco změnit. Stejně to funguje u Madshusu, takhle jsme vybírali na ledovci i s Martinem Vrabcem, který dělá osobního servismana Evě,“ doplňuje člen servisního týmu Vít Zahula.

Ten má na starosti nově i vývoj vlastních struktur skluznic. „Je to věc, kterou se můžeme posunout. Náš šéf Honza Pešina je odborník na výběr lyží a samotné vosky a chceme, abychom měli lidi i na další část přípravy. Velké týmy jako Norové, Švédové nebo Rusové už mají vlastní týmy, které si vyvíjejí vlastní struktury, ale je to finančně hodně náročné. My si teď jdeme cestou, že si struktury snažíme vyvíjet v rámci našeho servisního týmu.“ A tak měl Vít Zahula přes léto co dělat. Na stroji liberecké Dukly programoval, na testovacích skluznicích zkoušel, pak přebrušoval a pár kousků nakonec vybral. Ty by se měly otestovat na sněhu. „Ta práce zabere hodně času, vyžaduje to spoustu testování. Vítek připravil nějaké struktury, které vypadají dobře, ale je otázka, jak to bude fungovat v praxi. Těch možností je nekonečno, ale je důležité, aby ta struktura byla čistá a fungovala,“ říká Jan Pešina.

Práce na vlastních strukturách a samotný výběr lyží není tím jediným, co je třeba před sezonou udělat. Nutné je nové lyže také řádně připravit na sníh. „Když si přivezeme lyže z fabriky, tak si je musíme znova doma přeměřit, nakreslit si na ně čáry, abychom v zimě věděli, kam mazat, napsat na ně parametry, abychom věděli, jakou vrstvu tam dát klistru nebo tuhého vosku a podobně. Tohle je práce, která zabere hodně času před zimou. Další věc je proparafínování. Než na lyže stoupneme, tak je třeba osmkrát, desetkrát proparafínujeme. S tím je dost práce, protože udělat jedny lyže, to je třeba dvě a půl hodiny, a tohle musíme udělat na… No, opravdu hodně párech lyží,“ směje se Vít Zahula.

Lyže musí být přichystané na první sníh, kde přichází další fáze – jejich zajíždění. „Dokud se na lyžích nenajezdí určitý počet kilometrů, nedrží tam vosk. Tuhle práci je třeba udělat na prvních snězích, kdy se ještě nezávodí. Děláme to my i sami závodníci, ideální je, když během tréninku dva až tři páry prostřídají,“ říká Vít Zahula, který byl s týmem na soustředění na Dachsteinu, kde právě zajíždění nových lyží probíhalo.

K testování, které je další fází na dlouhé cestě k finálnímu výběru, dojde v listopadu v Gällivare. „To rozjíždění je spíš na závodnících, testování pak probíhá tak, že každý z nich k sobě dostane jednoho servismana a spolu testují,“ popisuje vedoucí servisního týmu Jan Pešina. Jen pro představu – na sever s týmem poputují stovky lyží, odhadem až 800 párů. „Pokud je to v našich silách, tak se snažíme, aby závodník testoval vždycky s někým. Když to nejde, pošleme dva závodníky spolu, aby si lyže vytestovali, navzájem si pomůžou. Ale ideální je, když má každý závodník servismana, nebo pomůže trenér,“ říká Jan Pešina.

„My to nějak namažeme, závodník se na tom projede, já se na tom projedu. Pak si řekneme co a jak, záleží určitě i na pocitu. Pak přijde na řadu speed test: dva závodníci nebo servismani se rozjedou vedle sebe, srovnají se, potom se pustí a kontrolují, jak si ujíždějí,“ popisuje samotný proces testu Vít Zahula. Stejně se postupuje i před samotnými závody, do testu už ale jde jen předem vytipovaný počet lyží – na základě daných podmínek a zkušeností servisního týmu.

Nezbývá než držet palce a popřát hodně sil i potřebného štěstí. A ať to v zimě všem sviští!