Po prvním klasickém úseku to pro Čechy příliš nadějně nevypadalo. Aleš Razým ztratil kontakt s čelní skupinou a přivezl na předávku téměř minutovou ztrátu. „Bylo to na mě příliš těžké, ale bylo vidět, že nejen na mě. Ani se nezačalo závodit a člověk už nemohl,“ posteskl si. „Je to těžký kopec, od startu se jede až nahoru velké převýšení a čtyřikrát. Sněhové podmínky tomu nepřidaly, vznikla krustička, pod kterou se to bořilo. Hledal jsem v tom odraz, ale nemohl jsem ho najít. Přitom lyže jsem měl připravené dobře, dolů jsem vždycky někoho dojel, nahoru to taky mělo stoupat, ale nešlo to,“ mrzelo ho.

„Aleš sice odpadl, ale Švýcara v posledním kole urval, byla chuť,“ chválil týmového kolegu Martin Jakš, který českou štafetu vytáhl na průběžnou osmou příčku. „Trať není lehká, je to jeden kopec, poměrně dlouhý a jede se čtyřikrát, přípravná rovina je nakloněná, máte pocit, že se pořád stoupá. Jak jsem pozoroval první úsek, tak ve štafetách bývají ke konci nástupy, ale teď to nebylo. Jelo se tempo, každý jel na hranici a postupně odpadali,“ všiml si. „Ale mně se špatně nejelo. Dobrý závod, měl jsem i výborné lyže, to taky pomohlo. V prvním kole jsem se schoval za Japoncem, věděl jsem, že zezadu jede výborně Dario (Cologna), snažil jsem se ho držet, ale to se mi bohužel nepovedlo,“ vykládal Jakš a napjatě sledoval počínání Dušana Kožíška na třetím úseku. „Myslím, že desítka bude vysoko, ale byla by super,“ dodal ještě.

Na prvním ze dvou skejtových úseků se jeho přání začínalo měnit v realitu. Sprinter Dušan Kožíšek podal na desetikilometrové trati mimořádný výkon a na poslední předávce byli Češi šestí. „Já jsem spokojený, ani mě to moc nebolelo,“ pochvaloval si jilemnický rodák. „Jelo se mi dobře, trať pro mě byla docela vyhovující, jedna jedna a dlouhý sjezd, kde jsem si mohl odpočinout, a potom sprintové kolo, které jsem měl najeté. Snažil jsem se držet Itala, postupně jsme odpárali Kazacha i zbytek skupinky, pak jsme v posledním kole dojeli Švýcara a Fina,“ popisoval Kožíšek.

Knopův křest ohněm Šestou příčkou před závěrečným úsekem měli Češi nakročeno k historicky nejlepšímu výsledku na mistrovství světa, křest ohněm čekal dvacetiletého nováčka na dospělém šampionátu Petra Knopa. „Malinko nervózní byl, ale myslím, že je dobře, že si tady zazávodí, je to obrovská zkušenost,“ vítá mladou krev v týmu Martin Jakš. „Dělali jsme srandičky, aby nám nedali kolo, aby vůbec na trať vyrazil,“ popisoval předstartovní hecování Dušan Kožíšek.

Mladičký jablonecký talent však nejen, že na trať vyrazil, ale houževnatě se držel až do konce. Nadějnou šestou příčku dle očekávání ztratil, ale v elitní desítce Čechy udržel. „Naštěstí jsem to nepokazil. Zvládli jsme to všichni čtyři dohromady, myslím, že skvěle a nakonec je z toho deváté místo,“ zářil po své vydařené štafetové premiéře Knop. „Byl jsem hodně nervózni, víc než při normálních závodech. Samozřejmě, když je to mistrovství světa. Naštěstí jsem to zvládl ještě dobře, ale chtělo by to do příštích let zlepšovat a zlepšovat,“ dodal s pokorou.

Pustit dobře rozjetý český závod mu nedovolily ani obrovské davy fanoušků. „Je to fantastické, oni fandí, i když nejsme domácí národ. Já jsem takovou atmosféru ještě nikdy nezažil. Maximálně, když jsme byli v Liberci fandit na mistrovství světa. Ale když jste uprostřed stadionu, lidi na vás koukají, jak jedete, to je nepopsatelné,“ žasl Knop.