Katko, gratuluji k dosavadním úspěchům v letošní sezoně. Zdá se, že zaměření se na dálkové běhy byl krok správným směrem…

„To v každém případě! Spíš mě mrzí, že jsem se pro to nerozhodla už třeba před dvěma lety. Za celou svou celkem dlouhou kariéru jsem byla nejlíp ve světovém poháru třikrát na čtvrtém místě, takže se mi nepovedlo ani jednou pódium. Každý závodí proto, aby stál na stupních vítězů. O tom to je, o krásném pocitu z vítězství.“

Který závod letošní sezony se vám pocitově nejvíce povedl a který se nejvíc líbil?

„Tak o tom nemusím ani dlouho přemýšlet! To je jasné, Jizerská 50! Snad každý český lyžař někdy zatoužil vyhrát Jizerskou 50. Cítím, že v Česku je to sportovní akce číslo jedna. Každý v České republice ví, co je to Jizerská 50. Už proto je krásný pocit takový závod vyhrát. Ale taky je důležité, že poslední roky je tu velká konkurence ze světa. Je to velký závod. Můžete být pátí nebo desátí na mistrovství světa, ale vyhrát tady, to je fakt zážitek!“

Řada čtenářů možná ani neví, že řízením osudu závodíte pod rakouskou vlajkou. Cítíte se vy sama více Češkou nebo Rakušankou?

„Jsem Češka a Češkou navždy zůstanu. To, že mám u svého jména rakouskou vlajku, na tom nic nemění. Vždyť já ani neznám rakouskou hymnu…“

Kterých závodů se zúčastníte na letošním mistrovství světa ve Falunu a jaké jsou vaše cíle?

„Ve Falunu pojedu jen jeden závod a to sprint klasicky. Velké ambice nemám, už jen proto, že jsem letos nejela pomalu žádný závod pod 40 kilometrů. Ale na druhou stranu cítím, že silově jsem na tom dobře, takže uvidíme. Chtěla bych se dostat do semifinále a tam už je možné všechno.“

Jaký lyžařský styl je vám nejbližší?

„Je fakt, že momentálně jsou už tři styly. Bruslení mi nikdy nešlo a už se to asi ani v životě nenaučím, ale naštěstí se jezdí série Swix Ski Classics klasicky. I když nejlepším stylem je pro mě možná soupaž, kterou jsem před touto sezonou hodně trénovala.“

Máte raději závody s hromadným startem nebo ty distanční?

„Dřív jsem si myslela, že mám radši závody s hromadným startem ve světovém poháru, ale postupně jsem přišla na to, že mi nevyhovují ty brutálně rychlé starty. Je to tak, že Norky vyjedou naplno hned od startu, udrží je možná jen Justyna Kowalczyk – letos už ani ta ne – a my ostatní postupně odpadáme. Na maratonech je to trošku něco jiného. Když startujeme 15 minut před kluky, jedeme první polovinu v klidu a začne se závodit až ve druhé polovině. Naopak když startujeme pohromadě, což je málokde (Marcialonga, Vasaloppet), tak se každá z nás snaží od začátku chytnout nějaké rychlé skupiny kluků.“

Jak často se při závodě občerstvujete a čím? Jak se stravujete v sezóně i mimo ni?

„Každý závod jedu radši s bidonem. Už jen proto, kdyby mě Radim – můj přítel, trenér, servisman atd. – nestihl někde občerstvit. Většinou mám naplánované občerstvení každých 15 minut. Je důležité pít od úplného začátku. Jinak jím vlastně úplně všechno. Samozřejmě nesním dvě čokolády denně, i když den před závodem si klidně jednu dám a k tomu půl litru coca coly.“

Co kromě lyžování ráda děláte ve volném čase? Jaké jsou vaše oblíbené doplňkové sporty?

„Od malička hraji strašně ráda fotbal. Když jsme trénovali ještě ve skupině, to mi bylo 12 let, bez fotbalu nikdy nezačínal trénink. Jinak ráda jezdím na kole, a běhám, ale to je všechno v rámci přípravy na zimu.“

Jaký způsob regenerace vám nejvíce vyhovuje?

„V regeneraci mám trošku rezervy. Těch masáží nemám tolik, kolik bych chtěla, ale naštěstí máme doma saunu, tu využívám dost často.“

Jak dlouho ještě plánujete aktivně závodit? Myslíte již na založení rodiny?

„Na příští rok plánuji pauzu, ale hned potom bych se chtěla vrátit a ještě pár let závodit, ale zůstanu u maratonů.“