Zdravím, rád bych se zeptal, jak řešíte problémy s motivací jít běhat. Před rokem jsem začal běhat. Přede dvěma jsem se přestal přejídat. Z původních 104 kg jsem zhubnul na současných 85 kg. Cítím se lépe, jsem na sebe pyšný, že jsem to dokázal.

Praxe mi ukázala, že nejlépe se mi běhá ráno před prací.

V současné době mám ale nějak problém ráno vstát (v 5:00) a jít si ven zaběhat. Běhával jsem třeba jen 4 km, ale dnes mě pobaví až tratě kolem 10km, které běhám za 1 hodinu. Prosím poraďte jak se donutit ráno vstát, nebo co udělat, abych mohl běhat pořád obden a necítil se z toho rytmu psychicky unaven.

Díky.

Já bych zkusil nějaký tréninkový plán pro začátečníky na 10 km nebo půlmaraton .Většinou jsou plány rozmanité (rovinky,tempa,re­generační běhy). Tím rozbiješ ten stereotyp a možná že když tě to bude bavit a budeš se těšit na další trenink se ti bude lépe vstávat. :)

Každému vyhovuje něco jiného a každý má k běhu jinou motivaci.

Tréninkový plán je super věc, ale neměl by být základní motivací, proč běhat. Já osobně běhám proto, že mě to baví, cítím se u běhu dobře, snížila se má nemocnost a zejména mám při běhu dostatek možností k psychickému odpočinku a rozjímání. U eMPe to třeba může být pokles hmotnosti a dobrý pocit (píše „cítím se lépe“).

Tedy viděl bych to takto:

1. běhám proto, že … (dlouhodobější důvody)
2. rád bych dosáhl … (krátkodobější cíle, například uběhnout 10 km za 50 minut v tomto roce)
3. k dosažení cíle jsem ochoten udělat … (například vstávat ráno)

A pokud se bod 3) stane pro mě psychicky náročným, pak změním bod 2), vrátím se k bodu 1) a zkusím najít jiný prostředek v bodu 3).

Nerad bych tu ale příliš radil, protože zatím mé běžecké zkušenosti jsou stále velmi malé (běhám něco přes 2 roky a výsledky nejsou zcela oslnivé).

choď den před během dřív spát. Ráno žádné autosugesce nefungují, na to mozek ještě nefunguje. Já jdu o hoďku dřív zalehnout a vstát v pět no problem.

já jsem k přístupu „poraďte jak se donutit“ naprostý skeptik. Buď chceš a jdeš nebo se na to vy..... . Vyběhnout před půl šestou ráno nevidím problém

Ono je to tezke, sama jsem ted prochazela podobnou krizi a to jsem ani nemusela kvuli behu tak brzo vstavat… Ale co mi pomaha si stanovit nejaky cil. Najit si nejaky zavod a trenovat na nej. A hned po nem si najit dalsi, abys neusnul na vavrinech… :) A kdyz uz to vazne nejde, tak si dat treba mesic zmenu – misto behu chodit plavat, jezdit na kole nebo tak neco. A ona se mi ta chut na beh casem vzdycky zase vrati.

já vstávám do práce v pět od pondělí do pátku a je to pro mne Utrpení i když spím 8h denně .Já bych ráno kvůli běhu asi nevylez to jdu radši večer s čelovkou.

Já vstával na trénink na kole o víkendu ve 4 hodiny. Do 9 hodin jsem byl zpátky a celý den byl přede mnou, mohl jsem být s rodinou a dělat to, co je potřeba, když jeden bydlí v rodinném domě. Teď už nechci dávat tréninku tolik času a tak jsem začal běhat. Chodím zase ráno, ale stačí mi vyběhnout v 6 a stejně jsem doma dřív, než z kola. Je to všechno o motivaci. Když vím, proč trénuji, co chci dosáhnout, není problém vstát a jít nebo jet na trénink. Zkrátka to moc neřešit. Zazvoní budík, hned vstát a jít.

Zdravím, každá rada drahá Já jsem se něco navstával a za ranního korupění naběhal. Zazvoní budík… tělo se sebezapřením vstává a ve spánku opouští postel. Po dvou třech krocích se otevírají oči a chůze se proměňuje v běh. Teprve v tu chvíli si člověk uvědomí, že stálo za to vstát Postel má také své kouzlo a půvab, a to abych ji ráno opouštěl s chutí na to jsem nikdy nic nevymyslel. Těch pár minut je prostě třeba jít namorál.

Já to mám zatím, tak, že pokud se mi nechce, je to většinou známka toho, že potřebuju „voraz“.Velkou vzpruhou jsou pro mě vaše příspěvky, krůčky a „boje“ pro nějaký cíl.To bych řekla, že mě postrčí víc, než vlastní cíl, kterého bych chtěla dosáhnout. Ráno se ale nejsem schopná většinou donutit..běhám převážně navečer, párkrát se to zdařilo a byl to perfektní zážitek.Zatím ale jednoznačně vítězí postel.

Ráno ani za nic. Neexistuje síla která by mě přinutila. A to mě běhaní baví. Běhám nejraději věčer 17 – 22 h.

Chodím běhat v úplně stejnou hodinu, protože nemám na výběr. Buď jdu anebo je to v háji, s malým dítětem se už během dne nemám šanci dostat, babičky poblíž nejsou a pracovní vytížení partnera je velké. Takže, jak už tu někdo psal, je to někdy s donucením, na morál. Ležím, venku ještě šero a někdo uvnitř mne šeptá: „šla jsi pozdě spát, jsi hrozně unavená, čeká tě pernej den, neblbni, vstávala jsi k dítěti, tohle je o zdraví…“ a tak dále. No a další část uvnitř se někdy naštěstí včas vzpamatuje a donutí mě vstát, protože pak jsem strašně naštvaná, že jsem nešla. Tyhle ranní boje jsou asi prostě normální. Dříve jsem hledala výmluvy i na večerní běhy – hlavní je rozumně si lenost zdůvodnit teď se mi chodí ráno taky těžko – je to zvláštní, hůř než v zimě. Ale snad to zase pomine, a to i u tebe.

Díky všem, kteří mi sem psali a stále píší. Jsem na tom podobně jako Alena. Jen nejsem žena. Kvůli/díky dětem vlastně večer nemůžu a ikdyž jsem to zkoušel, vždy má problém se vůbec rozběhnout. Stále se při večerním běhu cítím, že jsem přejedený nebo jinak blbě, prostě když se to ráno povede, není nad ranní běhání. Ještě jednou všem díky. Zítra ráno určitě vztanu. :)

Ja chodim behat jen rano (vecer se citim tezka) a nekdy to da zabrat se vyhrabat, ale pak to vzdycky stoji za to…delam to tak, ze vstanu, nasnidam se a za hodinu se neptam ‚pujdu si zabehat?‘, ale proste vstanu, prevlecu se a kdyz mi to vse dojde, jsem uz v parku a beham Nejlepsi je nad tim nepremyslet :) Preju hodne stesti u ranniho vstavani:)

Ráno je to určitě nej, když mám tu možnost jsem z toho v euforii. Ale běh v 6:00 pro mě není tak úplně ráno, protože do práce vstávám v 4:40. Kdybych si mohla vybírat, určitě bych běhala ráno, cca půl hodinky po probuzení a odpoledne něco jiného ( kolo, in-line, nebo plavčo ) třeba s dětma, když by náhodou chtěly. Takhle to pytlíkuju, jak se dá. Ten žaludek a střeva se kupodivu nechaly přemluvit a už snesou drsnější zacházení a to jsem ze začátku brala toaleťák na každý výběh. Ale běhám zatím sotva 4 měsíce, tak jsem ještě neměla žádnou motivační krizi, spíš naopak. Jsem od přírody ranní ptáče, kdykoliv jsem se snažila přeorientovat na večer dopadlo to absolutní únavou. Tak to asi platí i pro noční sovy, když se pokouší organizmus přizpůsobit raní zátěži.

Já ráno nevstanu, prostě to nejde. Ale naštěstí nemám problém přijít z běhání v deset večer, osprchovat se, najíst se a v jedenáct spokojeně spinkat.

já už jsem na tom tak, že jsem závislák, vstanu v pohodě v půl pátý nebo v pět a jdu běhat, někdy se mi nechce jen cca pár minut po probuzení, ale to jak obleču elasťáky a triko a to je jak spínač…už vyběhnu a počasí mi nešéfuje a endorfinky vykonají své :)))

Aj ja chodím roky ráno,potom už na to nemusím myslieť a môžem sa v práci a s rodinou zničiť,ak ráno veľmi nevládzem,čo sa mi v posl.dobe stáva,lebo si pospím a o 8:00už pečie slnko,musím trápi ma,kedy sa už dostanem domov,nachvíľu si oddýchnem,vypijem kávu a vyrazím.Alebo taká búrka vie riadne skrížiť plány,minuzle som išla v poslednej chvíli a späť popod vysoké napätie a všade blesky,tak mi oslabli nohy od strachu,ešte som mala dva mobily!,takže najlepšie ráno zavčasu,potom je veget,ak večer tak okolo 20:00 to je romantika…

Ja musim rano stejne se psem..:) Je to behaci typ, navic kdyz ho utaham rovnou rano, min zlobi pres den. Motivace celkem dobra.

tý jo, vy to tu tak pěkně popisujete, že na to ráno snad vlítnu ;o)

Jsem zvyklá běhat večer kolem 18–19. Teď se snažím přehodit na ráno…byla jsem 2×. Vstala jsem v pět a bez myšlenek někam běžela. Je pravda, že den je potom hezčí a rychlejší. Raděj vrazím sílu do běhání než do firmy a pak večer jsem měla čas ještě třeba někam jít… Nejde mi to, ale hned si zvyknout…jedno ráno pršelo tak jsem nevstala a už jsem šla zase večer…jdete i do deště?

Včera jsem se zařekla, že ráno vyběhnu, tak jsem teda byla. Sice to byl docela mor se vykopat z postele, ale stálo to za to :) Ladronku jsem měla téměř celou pro sebe, paráda ;o)

v posledni dobe beham s kamaradkou z koleje. takze kdyz na me oblecena ceka prede dvermi, tak uz nemuzu couvnout a musim. :)

a jeste dodatek: dle meho jsi hrdina, ze ses dokazal zbavit tolika kilogramu. :)

jj i do deště, do sněhu je mi to jedno..raději tohle než když jsou teploty kolem 30 stupňů..dneska jsem šla později v půl šestý uff:)

Zajímalo by mě, jakou máte motivaci pro snahu o další zlepšování, zejména poté, co už jste původních výkonnostních cílů dávno dosáhli. Nebavím se zde o motivaci k běhání jako takovému, s tím žádný problém nemám. Ale rád bych se inspiroval, proč se snažit být výkonnostně lepší a lepší, pokud to tedy aspoň teoreticky jde, děkuji předem za vaše zkušenosti.

>> kanovsky, 24. 10. 2013 11:21:30

Že i cesta je cíl?

>> joringel, 24. 10. 2013 11:28:07

Zajímají mě osobní důvody, zkušenosti, příběhy, pokud se někdo bude ochoten podělit, hlavně z těch, co už závodně běhají delší dobu a už si mnohým prošli.

1. mam kamarada, ktery se na mne vykonnostne tlaci, ac proporcemi by mel sotva behat 10km za 40minut… tak se snazim si drzet odstup. 
2. mam kamarada z Brna, ktery kdysi chtel mit maraton do 30minut za mnou, ted je to spis 20minut, tak musim makat at ma motivaci. (jestlipak ho neznas.  )
3. Zdejsi Tabulky – i kdyz tam jsou nekdy umyslne nepresnosti, tak posouvat se v rocnich tabulkach maratonskych casu nahoru je porad motivujici (diky Mirku)
4. dalsi kamarat a muj rozhodne nejvetsi treninkovy radce – i kdyz bohuzel jen pres net… Psal mi at si nedavam zadne limity… Pozdeji zase zminil, ze muj limit vidi nekde 2:35–34 na M. – Jestlipak se taky pozna? Tak prinejmensim naplnit tyto predpokady, ale jeste lip je prekonat, protoze ja se drzim te prvni myslenky. 
5. par vybornych sportovcu na www.Mytreneek.cz. Sporadicky (protoze ja casto vynechavam) se potkavame na zavodech. Jejich komentare, vykony, pristup. Kazdy se k treninku a zavodeni stavime jinak, nekteri jsou v behu rychlejsi, nekteri ne. Vsichni by me treba na kole porazili jednonoz… tak ti me motivuji pri kazdem treninku a nekdy az moc, tak se pretrenuji… Oni jiste vedi kteri to jsou.
6. a samozrejme mesmim zapomenout tady na tohle forum a vybornou spolecnost co se tady „schazi“. Kdyz uz jsem casto vypisuji kdejake rady, tak at taky neco poradnyho beham…

Timto zaroven vsem dekuji. Jo a jeste ti Petre specialne dekuji za tuhle otazku, ze jsem se nad tim poradne zamyslel a nacerpal dasi silu…

No nazdar, ted to vypada jako proslov z predavani Oskara. Ale tak mazat to uz nebudu, sec je to napsano uprimne.

>> SlavoK, 24. 10. 2013 12:01:43

Ten kamarád z Brna ale letos zatím běžel maraton o více než půlhodiny pomaleji, než Ty. Jinak, nebylo tam náhodou, aby kamarád měl odstup tempa do 30s/km na všech vzdálenostech? Na některých vzdálenostech máš ještě co dělat. 

Jinak děkuji moc za reakci a těším se na reakce dalších lidí.