>> beauty, 08. 04. 2011 22:22:22

Jé máš krásné načasování příspěvku

Beauty a jak ta situace probíhá – ty zdravíš, oni bez reakce, nebo nezdravíš a hledíš s úsměvem vstříc, nebo raděj taky nic (díváš se před sebe)?

otazka, bezia oproti sebe 2 bezci, jeden na tepe 120 a druhy na tepe 180. kto ma pozdravit prvy ?

kedysi v turistike platilo ze prvy zdravy ten co ide z kopca toho co ide do kopca, alebo to bolo naopak ? na rovine z toho bola vzdy spolocenska drama.

>> rudo, 08. 04. 2011 22:56:24

Na 180 je-li mu přes padesát nezdraví vůbec, protože právě kolabuje…

Jinak základní pravidlo je zdravit všechny cestou nahoru, protože nevíš koho budeš potřebovat až půjdeš dolů.

V rade pri pokladni v supermarkete stoji mlada slecna. postupne si vyklada na pas z kosika chleba, vajicka, ovocie a nejake jogurty. Za nou ledva stoji strasne opity bezdomovec, v kazdej ruke plechovka piva. Balansujuc sa nakloni k slecne a doverne zamrmle: Stavim sa, ze urcite nemas priatela. Slecna sa zacudovane obzrie a rozmysla: ako dopekla ten opilec vie, ze nemam priatela, z tych par veci to hadam nie je mozne vypozorovat… Pyta sa podgurazeneho pana: preco si myslite, ze nemam priatela Opilec na nu mrkne a povie: lebo si strasne skareda

… mozno nas ti bezci nezdravia z uplne inych dovodov, nez si myslime ;)

>> PeterFabok, 09. 04. 2011 15:09:08

Tak jsem se aspon zasmala

Já dříve zdravila, ale moc odpovědí se mi nedostávalo. Pak jsem vypozorovala, že je to asi tím, že většina lidí má na uších sluchátka a pravděpodoně neslyší. Tak alespoň pokynu rukou. Někdy odpověď přijde, někdy ne. Ale já běhávám až večer potmě, tak mě možná ani nevidí. c.

Běhám teprve chvíli, ale za sebe musím říct, že pozdravím vždy – běhám se sluchátky, takže ne slovně, ale úsměv věnuji a zamávám a zatím se mi nestalo, že by mi někdo pozdrav neopětoval, i když jsem zdravila paní běžící na opačné straně vozovky:o)

Vždycky pak z toho mám rozzářený celý den, přece jen potkat dobré lidi vždycky člověka potěší, takže za mě – určitě zdravit a zdravit:o)

Roztomilý téma. Já zdravím vždycky a většinou první. Vždycky se snažím odhadnout jestli ten či onen odpoví a už se v odhadu dost strefuju. Dospělí chlapi zdraví všichni, ti po padesátce dřív než já. Ti dokonce i zrychlí a vypnou hruď když mě míjí. Ženský většinou stydlivě mávnou, evidentně vystresovaný, že jsou spatřeny v teplákách a s rudou tváří. Nejlegračněji neodpovídají a předstírají, že neexistuju mladíčci v super oblečcích. Naschvál jim civím celou dobu s úsměvem do tváře a přinejmenším mávnu. Neodpoví, ale cítím, že je jim to blbý. Nedělám si pupínky z toho, že mi někdo neodpoví, však každý musí nějak dozrát.

>> PeterFabok, 09. 04. 2011 15:09:08

No teda

Ja tedy zdravim i bezce, ktere (zcela vyjimecne) predbiham, akorat mi pripada, ze si to nekdy berou jako vysmech…nicmene dnes jsem potkala bezce tri, na pozdrav neodpovedel ani jeden (jeden 20+ klucina, stejne stare devce o neco pozdeji a dalsi ‚devce‘ v mem veku). Zato me u Botice pozdravili dva cyklisti (asi taky bezci) a dva starici v Milicaku se na me krasne usmali, kdyz jsem jim podekovala za uvolneni stezky, abych mohla probehnout:-)

Taky zdravím všechny což je asi tak 3–5 běžců do šk. prázd. a po prázdninách asi 5–7 do konce roku.

>> MartiNo, 08. 04. 2011 22:36:36

Schválně si zkusím sundat sluchátka…běžím sice s hudbou,ale velmi slabě hrající,abych slyšela dění okolo. Jako první nezdravím…mám v sobě,že by měli zdravit chlapi. Jednou jsem potkala běžkyni a vyfasovala jsem krásný úsměv a pokývnutí. A předtím v zimě jsem byla pozdravena od běžce i přesto,že jsem měla na hlavě synovu čepici, ve které vypadám jak tidýt.

Jelikož odpovídám popisu Evžena,tak přemýšlím, jestli to není tím, že vlastně vypadám jako běžec z donucení.

>> Štefan, 08. 04. 2011 22:35:59

Máš naprostou pravdu, děti nejsou vedeny k této povinnosti. Můj syn je ode mne cepovaný a vždy musí pustit starší sednout. Já jsem byla dvakrát těhotná a pokaždé jsem byla hrozně zklamaná. Jen jednou mě pustil sednout chlap (starší). Když už mě někdo pustil, tak to byly ženy ve věku mé mámy.

>> beauty, 09. 04. 2011 21:52:10

A jo, tak to muze byt temi sluchatky.

Ohledne vedeni deti soudim, ze vetsina je ok, ale clovek si vsimne tech nevychovanych, protoze ho vytoci…

To je panečku téma… Běhávám v Šárce a tam si na nezdravení opravdu nemohu stěžovat. Občas mě zdraví i chodci, já oplácím minimálně úsměvem a gestem a podle toho, jak můžu přidám i pozdrav. Ve Stromovce je to teď hlava na hlavě, ale úsměv pro běžce, či běžkyni si stejně téměř nikdy neodpustím. Jinak, co se týče mé vlastní iniciativy, tak je fakt, že ze starších mužů mám spíše respekt a nechci poutat pozornost, tak se na nás nezlobte pánové, trochu se stydíme 

Ja tiež zdravím vždy, aj keď sa často stane, že mi protibežec neodzdraví, čo ma trošku zamrzí, ale o chvíľu to pustím z hlavy poslednú dobu sa mi navyše stáva, že ľudia sa pri pohľade na mňa ako bežím začnú usmievať, alebo smiať, myslím, že je to tým, že bežím s úsmevom od ucha k uchu (problematické je, že už lieta hmyz, minule som skoro zhltla čmeliaka :D), často si pri pomalých behoch spievam alebo pískam a ak mi mp3 namixuje dáku dobrú hudbu, zvyknem pridať pár šialených tanečno-skackajúcich kreácií Teraz, keď sa oteplilo a vykuklo slniečko ,na pravidelných trasách stretávam mnohých začínajúcich bežcov, ktorí buď ešte nevládzu odzdraviť, alebo nečakajú, že aj pri športe je možné prejaviť slušnosť Veď sa naučia 

dneska zrovna sem potkala prvního běžce, vyrazila sem běžet teprve podruhý, ale hned jak sem ho uviděla, už sem se připravovala, jak ho pozdravim :D mohlo mu bejt tak těsně pod třicet, vyhrkla sem na něj hlasitě Ahoj, ale on nic :) asi se mě lek :D no nic, budu to zkoušet dál. děkuju za forum

Ahoj, ja zdravim pokud navazu ocni kontakt, kdyz nekdo kouka do zeme nebo jinam, tak nezdravim. Vetsinou to byva tak pul napul:)

ony vás nezdraví proto, že jsou to ženy…víc to radši veřejně rozebírat nebudu, aby mě neukamenovaly :) jen dodám, že už je taky nezdravím

Tak to prr. Pokaždé když jdu běhat nebo na kolo, tak zdravím. Dnes jsem byla na kole a odpověděl mi jeden! cyklista. Potkala jsem jich tak padesát. Vždycky zvědavě koukám, jestli náhodou borci nepozdraví sami, ale to se mi ještě nestalo. Zatím jsem vždycky zdravila první já, jak běžce, tak cyklisty.

a já moc žen při bězích nepotkávám, a tak to mám jednodušší… No a na závodech mi taky všechny utíkají, tak není čas je zdravit 

>> Lubos M, 10. 04. 2011 14:49:43 a kdyz jako zena zdravim, tak jsem podle tebe co? pri minulem behu jsem byla cyklistou nejen pozdravena, ale i pozvana na kofolu :)

ked chodim nakupovat, vsimam si ci ma spolunakupujci spoluobcania budu zdravit. a nic, nikto. Ked pozdravim prvy, tak sa podivia a rychlo s nakupnym vozikom odidu medzi ine regale. Skusam teda pozerat priamo do oci a usmievat sa, vacsinou to vyvola sok strach a utek, obcas to ale vyvola taku zvlastnu odozvu – zaujem zmiesany s niecim divnym. aj od zien aj od muzov. Som z toho taky zmateny, uz nakupovat nechodim.

Já se snažím zdravit vždy, ale někdy to vzdám když běžec naproti mě má sluchátka a při běhu kouká do země nebo je na něm vidět že chce být sám. Přijde mi, že v poslední době je takových běžců čím dál víc. Asi to bude spojené s tím účelem běhu, ty „plavkařky“ jak zde zmiňujete Vždycky mě hrozně potěší když potkám podobně zapáleného běžce, který rád pozdraví. Stoprocentně bude hrát roli i kde se běží. V Praze na cyklistických stezkách je plno lidí a proto se moc nezdraví, naopak když běhám po vesnicích tak zdravím i běžné chodce a ty k pozdravu obvykle přidají i nějakou tu větičku 

Ve svém okolí až tak moc běžců nepotkávám, ale o to větší radost mám, když se náhodou s někým střetnu a můžu ho i pozdravit . Já si snad ani nevybavuju, že by mi někdo pozdrav nebo mávnutí neopětoval…

Me zensky taky tak z 90 % nezdravi , chlapi naopak z 90 % jo. Ja zdravim vsechny, asi to beru trochu jako hru, neco jako kdyz deti mavaj na projizdejici auta . Opetovani pozdravu mi kazdopadne dela radost. Vetsinou zdravi lidi, na kterych je videt, ze behaji pravidelne.

Taky se obcas zapomenu a zdravim bezce jako chodec – to maji pak v obliceji podivny vyraz, asi marne premysleji, odkud se zname… no, a me to dojde, ze jsem zrovna v civilnim .

Tak jsem začala běhat, nikdy jsem neběhala… Ale vzpomínám si, že když jsem jako malá jezdila s tátou na kole, překvapovalo mě, kolik lidí zná, když se zdraví s každým cyklistou A když jsem dnes tohle téma začala číst, přemýšlela jsem, jak bych tedy měla zdravit, jestli ty chlapy vě věku mého táty zdravit „dobrý den“, protože „ahoj“ by ode mě asi znělo hloupě… A ke všemu, kdybych pozdravila běžce typu mého táty „ahoj“, chtěl by si povídat (což bych fyzicky nezvládla) a běžet dál se mnou (což bych emočně nezvládla, protože po dvou kilometrech můj běh končí a musela bych se za to stydět)… Tak se asi budu nadále jen usmívat 

>> efca, 10. 04. 2011 21:24:16

Vážně?? Tak to já zkusím běhat bez těch sluchátek, abych nějaké pozvání třeba nepřeslechla 

>> Monny, 11. 04. 2011 09:31:56

Klidně zdrav „ahoj“. Před týdnem jeden kamarád vysvětloval mladé slečně, že všem běžcům říká ahoj a totéž čeká i od nich. A ne dobrý den. Jeho věk začíná sedmičkou!!!

S tím, že někdo bude chtít běžet s Tebou a ty to zabalíš – to dělám furt (a spoluběžci zase mě). Každej má svůj trénink a nikdo se na tebe nebude zlobit, když řekneš „ahoj, končím nebo otáčím“. A s tím mluvením si taky nedělej starosti. Bude mluvit jen ten rychlejší. Občas vyprávím historku, když jsem poprvé běžel s Vandou (Březinovou-Kadeřábkovou). S ní jsem si povídal 200 metrů a pak už mluvila jen ona. Já se jen zoufale snažil udržet tempo a dech. Přesto se se mnou dodnes baví (ale já s ní mluvím jen když neběžíme .

>> EvženGe, 11. 04. 2011 09:53:50

Dobrá, tak příště to zkusím s „ahoj“ a uvidím, jak bude kdo reagovat, ono přece jen, zdravit tak familiérně někoho ve věku mých rodičů a staršího, je prostě nezvyk. Ovšem výhoda mnoha běžců v tomto ohledu je, že na svůj věk nevypadají 

To je pěkné téma . Já tedy nezdravím proto, že coby „začátečnické poleno v teplákách“ si prostě netroufám – jak už tu někdo zmínil, aby si ti „opravdoví běžci“ nemysleli, že se snad já – potácející se pulec – stavím na jejich úroveň.

Mne príde prirodzené s bežcom nadviazať očný kontakt a vyjadriť spolupatričnosť úsmevom, pozdrav následuje podľa spatnej vazby. Kto nezdraví, proste nechce, buď je to silný intorvert alebo sa proste ešte necíti v koži bežca a nechce komunikovať, ja to neriešim. Viac ma zamrzí keď na úzkej ceste musím vybočiť z trasy iba ja…či keď zápasím s bežcovým 4nohým doprovodom…

Jo, a istú dobu, keď som behávala skoro ráno vo Hviezde, som mala tu česť byť zdravená Špidlou, to ešte premiéroval…:-)