Ahoj, tak jsem zvýšila „treninkovou dávku“ na dvouhodinovou prochajdu a k józe a cvikům na pánevní dno jsem přidala lehké cviky na zpevnění břišních svalů. Moc se nevyspíme, ale zatím se to dá zvládnout a pořád se těším, že zanedlouho popoběhnu… Tolik nejnovější vývoj. Zdravím.

Ivano, gratuluju k miminku. Az skonci sestinedeli, tak se vyspis..uvidis. Uplne chapu, co citis, mela jsem to podobne! At se male nebo malemu (??) na svete libi.

Ahoj, ja bych to neriskovala. Ze sve zkusenosti, opravdu 6 nedel po porodu jsem jeste nemela myslenky ani na lehke cviceni, natoz na takovouhle zatez. Doporucila bych to nechat na pristi rok 

>> Barbelada, 07. 02. 2011 23:43:45

Ahoj Barbelado, já nic riskovat nebudu, buď se budu cítit a zkusím to anebo ne, buď to doběhnu anebo ne. Já právě myšlenky na sport mám, je to už od mala nedílná součást mé existence a v těhotenství mi to strašně chybělo. Potřebuju se hýbat, abych byla spokojená… Nejsem ale žádný šílenec, samozřejmě zdraví především jelikož bez zdraví sportu není .

Ahoj, tak tenhle týden se chystám pomalu rozběhnout. Představuju si tak kiláček v Letenských sadech hlemýždím tempem, možná třeba dvakrát za ten týden. Tak uvidíme, jestli se zadaří- manžel pohlídá, dítě v noci pospí a tělo vydrží. Zdravím.

>> Ivana Pipi, 13. 02. 2011 21:01:31 Držím palce ať ti to vyjde a jde – teda běží A nepřežeň to!

>> Ivana Pipi, 13. 02. 2011 21:01:31

Ty běháš v Letenských sadech? Teď pár dní nebudu běhat, ale pokud bys počátkem března potřebovala parťáka na tlačení kočárku ap. ozvi se přes odkaz behej.com. S manželem to zapijem .

>> EvženGe, 13. 02. 2011 21:20:05

Ahoj EvženeGe, díky moc za nabídku, to se hnedtak nevidí, že by se někdo dobrovolně hlásil jako kočáro-tlačič . Do budoucna se ozvu, zatím dělám jen běhy „na indiána“ a jsem šíleně pomalá (předchází mě důchodci), takže na běh s parťákem si teď netroufnu.

Update z tohoto týdne: „tréninkový“ plán splněn tak napůl – jednou asi 4km běh „na indiána“ ve Stromovce s kočárem a dnes kilometřík šourem po Letné. Ještě plánuju jeden výběh o víkendu. Můj tempometr jsou bimbací náušnice – běhám tak, aby se nebimbaly a tak kontroluju, že je tempo dostatečně pomalé a moc neskáču, abych ten začátek nepřepálila… Kdyby mě někdo viděl, asi by nepoznal, že běžím… Ale co, trochu se zpotím a nějakej ten endorfin taky vyplavím. Je to náročné, pořád se moc nevyspíme, tak jsem ráda i za to naběhané málo. Půlmaraton se pořád zdá být dost nerealistický plán, ale uvidíme…

>> Ivana Pipi, 17. 02. 2011 19:53:51

Dobré, dobré! Hlavně, že jsi začala a přežila Vydrž a spi kdykoli je to možné i po chvilkách… Držím palce 

Ahoj, tak v pátek jsem „ukachnila“ poporodní rekord: cca 5 protlachaných kiláčků s kamarádkou. Tempo opět nula. Od té doby nic – naše beruška nás každou hodinku v noci budí a ryčí a ryčí a s takovýmhle spánkovým deficitem se fakt běhat nedá. Jsem ráda, že se každý den proploužím Stromovkou, abysme se obě trochu vyvenčily. I joga a posilování vzaly za své, prostě není energie, baterky jsou vybuté. Jsem zvědavá, jak dlouho tenhle noční teror potrvá… Tak běhu zdar! (Tentokrát jen teoreticky 

>> Ivana Pipi, 21. 02. 2011 19:18:18

To je dobre, ze jsi alespon zacala:-)

Na jinou notu 8treba bych mohla pomoct, abyste se taky nekdy vyspali:-)): procpak mala breci? Je to jen hlad, nebo i neco jineho? Prdiky, chce pochovat…? Zkouseli jste v postylce polohovat na bok? Nektera miminka proste na zadech nespi (vlastni zkusenost). Staci pootocit a je klid. Prdiky – klasika masaze, ale nam nejvic pomohlo bud davat na nas na brisko pozice zabicka nebo pak samozrejme taky nosit v satku. Satek pomuze i v pripade, ze chce chovat, my s detma kolikrat takhle privazanyma i spali:-)

preju, at se situace zlepsi…

>> LemonaidLucy, 21. 02. 2011 19:27:19

Ahoj LemonaidLucy, díky moc za tipy. My fakt nevíme – prdíky poznáme a ty v tom někdy hrajou roli, hlad taky poznáme a to nemá – v noci každý dvě hoďky kojím, řve i když ji chováme. Všechno, co's zmínila tak nějak děláme… Má prostě neklidný spánek, tak od třetí hodiny ranní. Je to čas, kdy se narodila, tak nevím, jestli si třeba neodžívá nějaký porodní trauma… Už vymýšlíme možné i nemožné a doufáme, že to je jen přechodné, jak nám všichni zkušenějsí rodičové tvrdí. No, to jsme trochu od běhání odběhly… 

Ivanko, a uz mas po sestinedeli?

>> kumarke, 21. 02. 2011 21:13:34

Uplně ne, jsme v pátém týdnu…

>> Ivana Pipi, 21. 02. 2011 21:00:19

Určitě to přejde, je to jen otázka času. Jak spí přes den? – to se zkus připojit, i když tím padne čas na domácí práce (stojí to za to).

>> Ivana Pipi, 21. 02. 2011 21:52:39

Ahoj Ivi, ja som mala to isté (preto ten moj nepopulárny prvý príspevok na tvoje téma…), čím ďalej od porodu, tým menej energie. S odstupom času vidím, že som asi robila jednu chybu. Ja som tak cítila potrebu zrelaxovať a vyčistiť si hlavu nekonečnými km s kočiarom (ja som teda neriskovala behom –úporná inkotinencia babičky ma presvedčila, že fakt nie…), že som to dohnala k ešte vatšej vyčerpanosti. Teraz by som určite pospávala cez deň a vynechala pobyt vonku. Ono sa Ti to nakopí. Inak vydrž, bude lepšie, na prdy mne nepomohlo nič, ale to je časovo omezená záležitosť. Moja dcera mala nepokojný spánok tak do roka. Ničmenej u mňa našťastie platí akési ľudové pravidlo, že nároční kojenci Ti to potom v batolecom veku vynahradia. Ako sa im matka viacej venuje, tak sú napred, šikovnejšie a samostatnejšie. Momentálne bude mať dcera rok a pol a je to nesrovnateľne lepšie, mám omoho viac času na seba. A telo si akoby vspomenulo na bývalú kondičku, nemám problém zabehnúť 2hod v sviežom tempe a to ešte v lete bolo dosť úbohé. Vydrž 

Já jsem začala běhat – jako opravdu běhat v 5-ti mesících dcerky (teď je jí 9 měsíců). Ale já mám už tři děti, tak jsem věděla, jak asi to bude vypadat. Hlavně bych radila – pokud kojíš – pozor na kys. mléčnou – vyplavuje se do MM. Takže nakojit, vyběhnout, počkat, až se tělo naprosto zklidní – tak ty dvě hodinky a pak teprve kojit. A taky dobře fixovat prsa. Já ze začátku byla schopá běžet max. 20 minut, pak mě začaly bolet. A moc držím palce c.

Ahoj Ivano, zajímavé téma, díky za něj…normálně do diskuzí moc nepřispívám, ale teď mi to nedá:) Jsem teď ve fázi, kde jsi byla ty v lednu – mimčo se mi narodí za týden až dva a já už se nemůžu dočkat, až zase začnu běhat, i když tuším, že začátky nebudou asi úplně snadné…momentálně můj plán vypadá tak, že bych chtěla běžet desítku v červnu a půlmaraton v září, když všechno půjde dobře…uvidíme. Každopádně držím palce, ať to s tím tréninkem jde, budu ráda, když dáš vědět, jak pokračuješ.

>> carsa, 22. 02. 2011 13:38:12

Ahoj Carso, díky za upozornění… Vzhledem k tomu, že kojíme každé dvě hodiny, tak dítko asi trochu té zakysané smetany (kys. mléčné) dostane… Prý to ale není škodlivé, jen jim to nechutná. já ale nic takového nepozoruju, malá je velký savec a apetit ji nezkazí skoro nic… Taky si myslím, že při mých tempech se moc té kyseliny nevyplavuje, ale to už je spekulace. Díky za podporu!

>> Luci2, 25. 02. 2011 16:19:59

Přeju pozitivní zážitek z porodu, hodné a hlavně zdravé mimčo a na běhání držím palec, je to trochu boj, ale dá se, když je člověk dostatečně umíněný .

Ahoj všem sledovatelkám , i přes momentální spací krizi, která se spíš zhoršuje (Tento týden více naběhaných km než naspaných hodin.), se mi podařilo dvakrát popoběhnout: 6 km v Tróji a 5km ve Stromovce – obojí s kočárkem, takže doufám, že vydané kalorie na tlačení se pozitivně odrazí na pneumatice, kterou jsem si šikovně vytvořila v těhotenství a která ne a ne splasknout. (Někdo nějaký „zaručený“ recept? Při těch posledních pěti kiláčkách jsem měla konečně pocit, že trochu odlepuju chodidla od země a začíná se to podobat běhu… Udržela jsem se, aspoň kousek, rychlejší kamarádky a náušnice jsem už nechala bimbat. Nicméně jsem se s konečnou platností rozhodla, že PIM nepoběžím. Na trénink by mi zbýval měsíc a momentálně se moje běhání ani tréninkem nedá nazvat. Motivací nicméně zůstává červnový Silva Nortica, na který se moc těším a rozhodně nemám v plánu ho dojít pěšmo. Tož tolik nejnovější update a běhu zdar!

>> Ivana Pipi, 26. 02. 2011 08:23:33

Ahoj běžkyně PIM ne – jasně, s takovým spánkovým deficitem se prostě trénovat nedá, a čas se krátí. Ale zkusilas to. Držíš se takže ti držím nadále palce.

Ohledně bříška – samozřejmě cvičit na něj (ale bacha, už si to přesně nepamatuju a nechce se mi to teď hledat, nicméně mám dojem že to chce jistou opatrnost s normálními posilovacími cviky kvůli poprodnímu stavu břišních svalů – to zkonzultuj na nějakých mateřských diskuzích – třeba na té rodina.cz jak jsem tě tam již jednou odkazovala) a TRPĚLIVOST – pokud se budeš teď s polehávajícím mimčem pohybovat a ne sedět doma (což děláš), tak hned jak začne lézt natož chodit naběháš se kolem něj až až a hubnutí půjde samo, pokud tedy dítko neobeženeš ohrádkou nebo tak něco. Necháš-li batoleti volnost pohybu, sama ho budeš mít daleko víc (jak ho budeš jistit, lovit, a prostě jen následovat…) než jako zaměstnaná (rozuměj nikoli na mateřské).

Ahoj, vlastně nemám co psát. Od minulého týdne jsem nevyběhla, jako by mi to rozhodnutí neběžet PIM vzalo vítr z plachet… Navíc mě manžel sprdnul, že se přepínám a že mám chodit na procházky místo běhu, jelikož mě o víkendu dost bolela pánev. Tož procházkuju, jarní počasí mě donutilo vytáhnout inlajny a další výběh mám naplánovaný na pátek. Dnes jsem si dala masáž a kdyby nebylo těch probdělých nocí, dalo by se říst, že se konečně začínám cítit tak nějak normálně. Jako před otěhotněním, asi to šestinedělí má nakonec svoje opodstatnění… Nicméně v pátek šestinedělí končí a tedy vyrážíme na běžky, takže se těším a doufám, že si to budu moct zapsat do diáře jako trénink a né že budu ťapat jako paní starostová jak tomu bylo před porodem. Skol!

Ahoj Ivano, na hubnutí po porodu je brzo, pokud kojíš, kila půjdou postupně dolů sama. Cíleně jsem posilovala po porodu pouze pánevní dno, pak jsem chodila s nakrmeným miminem v kočárku na dlouhé procházky, dokud zase nezačalo řvát. V těhotenství jsem přibrala jenom 8 kg, rok po porodu jsem měla minus 12 kg oproti výchozí váze před miminem. I to obyčejné chození spolu s kojením mě přivedlo pod spodní hranici „zdravého“ BMI. Zřejmě jsem měla nedostatečný energetický příjem, takže zkus hlídat i toto. U druhého dítěte jsem si dala na jídlo pozor a měla jsem daleko víc energie, síly a chuti i do jiných činností, než byla péče o mimino.

>> Dejzinka, 02. 03. 2011 19:06:45

Ahoj, no my jsme obě, já i mimino, dost žrací, takže nedostatečný energetický příjem u nás nehrozí. Prostě se rády dobře najíme . Takže to hubnutí možná bude trochu problém, ale každopádně díky za upozornění!

Ivano, i prochazky jsou lepsi nez nic, zvlast pokud chodis svizneji. Jinak mne se ve vsech trech pripadech kojeni stalo to, ze jsem z porodnice odchazela temer s moji normalni vahou (i kdyz s ‚previsama‘:-)) a pak jsem behem par tydnu 2–3 kila pribrala, protoze si proste telo vyzadalo vic energie na kojeni atd. a ja jsem proste nemohla prestat jist, zvlast sladsi mlecne vyrobky jako pudinky… A neslo to osidit. A pak se to uplne prirozene srovnalo kolem 3–4 mesicu deti. Takze bych to moc neresila, kdyz se budes hybat – i prochazkama – tak budes v pohode:-)

Ivano, ted me jeste napadlo – necitila by se na stafetu na pulmaraton? Kamarad se mi zminil, ze jeho kolegyne nekoho shani.Dej kdyztak vedet.

Ahoj Ivano, vahu neres, vyresi se sama – fakt! Tedy pokud se trochu hybes (a kojis). Ja pribrala 16 kg, po sestinedeli mi porad zbyvalo 8 kg do predtehotenske vahy. Jedla jsem tak nejak vsechno, asi kvuli kojeni jsem mela poradny apetit a chut i na sladke (ktere jinak moc nemusim). 5 mesicu po porodu jsem presto byla „na svem“ a ted, cca rok po porodu, mam o 4 kg mene nez pred mimcem. A bricho taky splasklo :) i kdyz mi to doted pripada trochu neuveritelne :) Tak at to beha a vydrz, bude lip!

>> LemonaidLucy, 05. 03. 2011 16:57:02

Ahoj, díky moc za nabídku, ale je to na mě moc krátká, a tudíž rychlá, trať a jelikož mě to zas až tak neláká, nechce se mi platit drahé startovné. Ale díky .