Ahoj, chci se zeptat na názor žen – běžkyň, které mají zkušenost s běháním po porodu. Mám rodit kolem 20.ledna a ráda bych si pak zaběhla pražský půlmaraton (2.dubna). Myslím tím absolvování trasy v pomalém tempu, v nejhorším dokončit chůzí. V těhotenství jsem až asi do 5.měsíce 2×týdně běhala (tak 6–8km týdně), v druhém trimestru tak 1×týdně 3km a teď ve 3.trimestru už jen indiánská chůze+plavání+jo­ga+brusle, vše velmi rekreačně. Myslíte, že to je kravina? Díky.

>> Ivana Pipi, 13. 11. 2010 18:06:56

Ivano, sice jsem v době svých porodů ještě neběhala, ale protože zatím žádná běžkyně nereaguje, dovolím si k otázce něco napsat alespoň z pohledu obecně sportovního. Dle mých zkušeností velmi záleží na tom, jak proběhne porod, a jak tě následně změní život s miminkem. Nejde ani tak o nedostatek tréninku v posledních týdnech před, ale celkový zdravotní stav po porodu – kdy se budeš znovu cítit na pohyb. Řekla bych, že předem se to prostě nedá odhadnout. Další věc je, že s příchodem miminka se ti můžou trochu zpřeházet priority (i když si to třeba teď nemyslíš), a půlmaraton ti najednou bude šumák Nicméně v zásadě si nemyslím, že je to kravina – jestli budeš po porodu v pohodě zdravotně a miminko tě „nepohltí“, fyzickým výkonům se velké meze nekladou. Tělo proběhlým těhotenstvím nezůstane nějak „postiženo“, a vyčerpání z porodu záleží sice na jeho průběhu, ale po pár dnech max. týdnech bude pryč. Horší může být únava z nevyspání, ale to už záleží na tom, jaké bude tvoje dítko a pomoc okolí… Držím palce 

>> Ivana Pipi, 13. 11. 2010 18:06:56

Ivano, myslím, že to je hodně individuální. Po porodu syna jsem čtyři týdny nemohla sedět, v noci jsem se absolutně nevyspala, takže jsem na pravidelný pohyb neměla navzdory původním představám vůbec chuť. Přitom jsem ještě pár týdnů před porodem vyrážela do hor a byla celkem v kondici. Když se o dva roky později narodila dcera, do týdne po porodu jsem byla fit a nikdo nevěřil, že mám doma novorozence.

Na tvém místě bych tomu nechala volný průběh a rozhodla se, až bude miminko na světě. Sama uvidíš. Obecně se nedoporučuje běh v šestinedělí kvůli uvolněnému pánevnímu dnu. Důležité je posilování a pohyb bez otřesů.

Ivi, já jsem běhala ještě cca 3 týdny před porodem druhé dcery (i když velmi zvolna). Proto jsem byla velmi velký optimista, co se týče návratu k běhání po porodu. Realita byla ale trošku jiná. První 2 týdny jsem jen cvičila doma, pak jsem si troufla na cca 5 km projíždky na kole a asi od 4-tého týdnu po porodu jsem zkusila velmi mírně běhat. Problém totiž byl, bže když jsem vyběhla, cítila jsem se jakoby rozhozená-ruce nebyly schopné správné koordinace pohybů s nohama. A také jsem ze začátku měla pocit, že se mi v břiše všecho „třepe“ Vkuse jsem byla schopná uběhnout max. 3 km-POMALU. Až když jsem po šestinedělí začala plavat, tělo se mi více zpevnilo a já si troufla přidávat i na kilometrech. Přesně 3 měsíce od porodu jsem běžela 1/4 maraton. 1/2 maraton jsem dala až 7 měsíců po. Maraton rok po porodu. Mrkni se na můj blog www.lenkaclenka.blogspot.com na články z března až prosince 2009, tam své zkušenosti popisuji. A také se určitě mrkni na blog Vandy Kadeřábkové-Březinové, ta vše popisuje dost podrobně i odborně (má vystudovanou medicínu). Držím palce!!!

Jo a ještě adresa od Vandy: www.longrun.cz

Díky všem za reakce a rady. Nechám tomu volný průběh a ještě si pro jistotu v termínvce vyberu nějaký kratší závod v pozdějším termínu jako plán B, kdyby ten PIM nevyšel. Nemyslím, že bych byla ten typ matky, kterou by mateřství 100% pohltilo, protože už teď se jak malej Jarda těším, až shodím pupík a budu se moct vrátit ke svým milovaným sportům. Nutno dodat, že i tělo po tom touží – řece jen mu chybí obvyklá každodenní dávka endorfinů. I když pravda – stát se může cokoliv… Myslím si, že to teda asi spíš záviset na tom, jak mě „zničí“ porod. Optimisticky věřím, že moc ne. Ještě jednou dík a taky dík všem, co se zdrželi komentářů typu „jestli jsem se úplně nezbláznila“. Zdraví Ivana 

>> Ivana Pipi, 13. 11. 2010 18:06:56

Ahoj Ivano, názov témy mi doslova vyrazil dych, tak nemožem nereagovať, mám totiž doma 14 mesačnú dcéru:-) Ja som pred rokmi robila také vylomeniny ako maraton s virózou či nevyliečeným zranením…Po otehotnení som (asi aj vzhľadom k vyššiemu veku – 36) hned s behaním prestala. Už nešlo iba o moje ciele, ale aj o manželove, išlo o naše dieťa a ja by som si strašne vyčítala, keby prišli komplikácie. Ničmenej inštrukcie k športu v tehotenstve prenechávam opravdu na odborníkov. K tvojej téme – no, priprav sa na to, že tu sa nedá nič na 100% naplánovať a to je snáď to najťažšie s čím som sa musela vysporiadať. Vždy som bola hrdá na to, že svoje ciele naplním stoj čo stoj. Strašne závisí aké bude dieťa, či budeš mať hlídanie, aký budeš mať zdravotný stav. Ja som bolá dlhé mesiace nevyspatá, unavená, vystresovaná, do toho frustrácia z radikálnej zmeny životného štýlu (doslova kríza zo straty identity). Tehotenstvo som prežila s ľahhosťou s malým bruchom. Po porodu ako by si telo konečne uvedomilo, že som pretrénovaná nie najmladšia matka…hruza všetko ma bolelo, bola som stuhnutá a hlavne sa mi rozhodlili záda. Po pol roku som skúšala behať s kočárkom – no moje záda trpeli, k tomu sa pridal „tenisový lakeť“ z držania kočárku, furt som riešila terén, no a moje protestujúce dieťa, ktoré sa už nudilo. A teraz konečne niečo optimistické, fuj to je teda príspevok… Je to už omnoho lepšie! Manžel hlída, ja behám, hodne som naposilovala na brucho, bolesti klbov takmer vymizli, mám naplánované 3 závody, nadšenie sa vracia, malá mi robí radosť, je to fajn. Takže záver – radšej si závody, či tréningy naplánuj až po porodu, podľa mňa je tento závod hodne brzo. Aby si nebola sklamaná a frustrovaná. Stránky Vandy sú fajn, ale mne z frustrácie moc nepohohli, cítila som sa neschopná…Všetko chce čas, uvidíš, ak by si bola v depke, tak si vrav, že musíš vydržať a zase sa vrátiš k normálu a bude to fajn. Vydržať 

>> LuciaZ, 16. 11. 2010 22:19:04

Lucio, držím palce, ať se ti pěkně běhá a vůbec dobře daří S pocity o ztrátě identity po porodu mi mluvíš z duše, a nedá mi nepoznamenat (i když je to poněkud mimoběžecké téma), že se s tím defacto trochu peru – vyrovnávám – dodnes, a to jsou obě děti již přes 15, a měla jsem je trochu dříve než ty – kolem 30. No nic, to jen mě tvé líčení tak chytlo… Přitom fyzicky jsem byla v pohodě po obou porodech do pár týdnů. Skutečně však člověk dopředu nemůže o svých cílech po porodu říci nic (jistého) 

No, já už mám krizi identity teď, protože moje těhotenství je opravdu „jiný stav“ a donutilo mě změnit skoro všechny volnočasový aktivity ze sportovních na nesportovní až polehávací… Tělo i mysl trpí, není na to avyklé a endorfiny z čokolády nestačí! O to víc se těším na pohyb po porodu! Ale nedělám si iluze – třeba to vůbec nepůjde a budu ráda, že se občas aspoň vyspím. Chtěla jsem se jen zeptat na názor a zkušenosti zkušenějších, ale jsem připravená i na variantu, že s běháním si ještě budu muset dát pohov, jakož i s dalším sportem… Ale tajně doufám, že to půjde. 

>> Ivana Pipi, 13. 11. 2010 18:06:56

Ivano, dovoluji si vstoupit do diskuze, přizávám, že jsem ji nečetla celou, tato pozdní hodina mi to už nedovoluje, proto reaguji na Tvůj původní dotaz. Odpovídám z pozice dvojnásobné matky a fyzioterapeuta. V době svých těhotenství ani čerstvě po druhém porodu jsem neběhala, začala jsem mnohem později. Ale k věci. Přes těhotenství sportuj tak, jak Ti to stav dovolí, nicméně si myslím, že období po porodu tzv. šestinedělí je odvozeno od slova šest neděl a budu pokračovat – šest neděl odpočívat, zotavovat se, kojit, sbližovat se s miminkem, zvykat si na novou roli. Tzn určitě neběhat (!!!), naběháš se dost, věř mi. Vystavovat se riziku zbytečných potíží z nedostatečné regenerace organismu po porodu skutečně není nutné. A to, že půlmaraton v nejhůř dojdeš… nevím, já sama bych z toho asi neměla dobrý pocit. Takže to dobře zvaž. Přeju hodně štěstí, zbytek těhotenství si užívej v dobré kondici a ať je porod tvým nejhezčím zážitkem! Jitka St.

>> Jita, 18. 11. 2010 00:39:34

Přesně tak.Ani já jsem po narození svých dětí 6 týdnů neběhal.U prvního syna ještě déle.

Tak já vám dám v únoru vědět, jak to dopadlo. Díky všem za příspěvky.

Tak porod se přiblížil, priority zůstaly nezměněné, tak uvidíme, jak bude po dni D, nebo vlastně P. Pro jistotu jsem se přihlásila na červnový Silva Nortica Run, kdyby nááááhodou PIM nevyšel. Už se těším, až poprvé vyběhnu.

A běhací kočárek už je nachystaný??

>> Borůvka, 13. 01. 2011 09:11:38

Je, ale hlavně je nachystaný manžel, že bude hlídat, zatímco já se mezi kojením odběhnu… Myslím, že i on už se těší, že se běháním rozpustí mé protivné nálady z nedostatku sportovních endorfinů… 

Jo, tak to je pro začátek lepší varianta. Tak ať ti porod dobře dopadne.

Ivano, držím ti palce, ať všechno dobře dopadne. Jestli dva měsíce po porodu zvládneš půlmaraton, budeš podle mě fakt hrdinka. Já jsem ho uběhla někdy v deseti měsících dcery a ani tak to nebyl nijak zářný výkon. I když je fakt, že na rozdíl od tebe jsem v těhotenství neběhala, protože na začátku jsem byla hrozně unavená a pak už chyběla fyzička. Začínala jsem až po šestinedělí a pár týdnů trvalo, než jsem byla zase schopná uběhnout aspoň pět kilometrů v kuse. Uznávám, že pro nás aktivní matky trvá těhotenství možná až zbytečně dlouho. Já ještě hraju volejbal a to vůbec nejde. Teď jedu druhé miminkovské kolo a už se taky nemůžu dočkat, až v létě najedu na aktivní režim. Prcek se má narodit na začátku května.

>> kamca, 16. 01. 2011 10:24:38

Díky moc za podporu – potěšila! Taky jsem toho názoru, že těch 9 měsíců je nepřiměřeně dlouhá doba, copak ty miminka nevěděj, že maminky chtěj už běhat, heršvec? Jinak ze sportovních, teda spíš pohybových, aktivit, který se daj dělat až do porodu můžu vřela doporučit jógu (pro těhotný samozřejmě – kdybys chtěla, můžu ti dát kontakty na kvalitní cvičitelky do emailu, ať tu nedělám skrytou reklamu), plavání a běžky stylem paní starostová na nedělní procházce… Tak ať ti to do května rychle uteče!

>> Ivana Pipi, 17. 01. 2011 12:15:31

Ahoj Ivano, tvoj príspevok sledujem, som na teba zvedavá, bežecké ciele vs materstvo je pre mňa stále aktuálne téma . Ničmenej ja nie som toho názoru, že polmaraton 2 mesiace po porodu je hrdinský čin…Trebars nájdeš niaky zaujimavý beh na podzim a nebudeš sa zbytočne stresovať a oberať o energiu v prvých mesiacoch. Je jasné, že ťa na tomto serveru budú všetci podporovať, ale radšej to skonzultuj s odborníkmi. Prvé mesiace musíš mať energiu hlavne na dieťa a samozrejme na seba po stránke psychickej a fyzickej regenerácie. Nič Ti neutečie. Práve naopak, ak sa nedáš v kľude dohromady, možu byť tvoje bežecké ambície ohrozené trebars nečakanými zraneniami, či predlženou únavou apod. Máš pred sebou jar a leto, v pohode možeš natrénovať na podzim. Občas je vatšie umenie si odoprieť svoj koníček ako tvrdo na ňom makať. Otázka, kde končí zdravá ambicióznosť a kde začína egoizmus.(Prosím poslednú vetu ber ako obecnú úvahu!) Držím paste, aby ste boli zdraví a v pohode 

>> LuciaZ, 19. 01. 2011 20:56:00

Ahoj LuciaZ, úplně s tebou souhlasím v tom, že nic se nemá lámat přes koleno, proto mám v záloze ještě jeden půlmara v červnu, kam jsem už přihlášená – na PIM nejsem, takže i z toho je vidět, že to nehodlám nijak hrotit. Nicméně mám do běhání velkou chuť a pokud to půjde a budu se u toho cítit dobře, tak bych chtěla začít co nejdřív. Ambice mě pobavily – jsem asi ten nejneambiciózní běžec, co znám… Uběhnutí půlmaratonu taky nevidím jako hrdinksý čin, ale jako motivaci, která se může a nemusí nakonec uskutečnit v závislosti na okolnostech. Momentálně je pro mě samozřejmě nejdůležitější mimís, jeho zdraví a taky zdraví moje, ostatní přijde samo a ve správný čas. 

Ahoj Ivano, uplne te chapu, jak se tesis :) minuly rok touhle dobou jsem na tom byla podobne. Planovala jsem si, jak nejpozdeji v lete zacnu zas zavodit (extremni zavody – survivaly). Mela jsem pocit, ze to bude v pohode. V tehotenstvi jsem primerene sportovala, jeste tyden pred porodem jsem byla na bezkach (i kdyz jen cca 8–10km). 8. unora se (bez vetsich problemu, prirozene a v terminu) narodil syn. Zdravy, krasny, uzasny :) Druhy den jsem zacala s posilovanim panevniho dna a mela pocit, ze do 4 tydnu budu zas behat. Realita byla trochu jina. Po 14 dnech jsem byla schopna doma cvicit, po 3 tydnech slapat doma na spinning kole (bez sedani ;). Behani ale fakt bolelo. 4 tydny PP jsem ubehla stezi 1500m, tahl me „cely spodek“. Kdyz o tom premyslim, v 9. mesici jsem byla schopna ubehnout vic, nez 4 tydny po porodu. Poddalo se to, postupne jsem protahovala vzdalenosti, ale pokud jsem „pridala“ moc najednou, ozvalo se zas to nedostatecne zahojene panevni dno (asi)… Ke „svym“ zavodum jsem se castecne vratila na podzim (i kdyz ty opravdu extremni me asi hned tak necekaji, porad totiz kojim). Ted, skoro rok po porodu, si ale pripadam opravdu dobre, jestli ne lip nez driv :) a chystam se v kvetnu bezet PIM. Co tim vsim chci rict, drzim ti palce, ale bud pripravena na to, ze to nemusi vyjit. Nejhorsi je stret vlastnich bajecnych predstav s realitou :) Preju hodne stesti s miminkem a at ti to zas brzo beha!

Aktuální zprávy z bojiště: 6 dnů po porodu to na PIM nevypadá, spíše na Silva Nortica v červnu. Ale uvidíme, jak rychle půjde regenerace, zatím nechci dělat zádné závěry. Znovu díky všem za názory a podporu a ozvu se, až začnu běhat.

Gratuluji k mrňousovi. Přeju dobrý start do života.

>> Ivana Pipi, 13. 11. 2010 18:06:56

Plán půl maraton dva měsíce po porodu je podle mého názoru docela dost ztřeštěný :o), ale plán je plán tak proč neplánovat.
Co se týče mé zkušenosti jako trojnásobné matky, každý porod je jiný, každé dítě je jiné, takže bych ten plán přehodnotila až porodíš.
Po prvním porodu jsem nebyla snad čtvrt roku schopná ničeho jen procházkové chůze za kočárkem, s druhým i třetím dítětem jsem týden po porodu vyrážela po okolí na pěti i více kilometrové procházky hodně svižným tempem s lamentující tchýní za zády.
Ale běhu jsem se bála, kvůli nezpevněnému pánevnímu dnu a hlavně co kojení? Jak už tady psala jiná přispívající i já už jsem starší matka a „vyblbla“ jsem se do třicítky. Proto možná uvažuji moc střízlivě, ale po narození miminka by měla žena většinu své energie věnovat prckovi. A když se z Vás stane „továrna“ na mléko zmítaná hormony té energie zase tolik není.:o//

>> Ivana Pipi, 27. 01. 2011 17:36:10

Jé tak už je na světě blahopřeju.

Můžeš se ozvat dřív než začneš běhat – jak se zotavuješ, jestli se vyspíš, cvičíš…

Ahoj Ivano, gratulujem a prajem aby všetko prebiehalo v pohode!

Díky moc za gratulace . Začínám s jógou (20min denně) a dlouhými procházkami v parku (hoďka), což mi přijde jako velmi rozumně pomalý začátek… Zatím to stále vidím na ten červen, ale manžel tvrdí, že jak mě zná, poběžím ten PIM. Tak uvidíme, kdo bude mít pravdu -chacha! Nemáte někdo tip na www stránky se cviky pro zpevnění pánevního dna?

Ahoj Ivano, pridavam se ke gratulantum Na cviceni panevniho dna mi poradila fyzioterapeutka jeste v porodnici klasicke cviceni podle Mojzisove. Jinak se daji najit videa na youtube (hlavne v anglictine, staci dat vyhledat „kegel exercises“ nebo „postpartum exercise“).

>> Ivana Pipi, 31. 01. 2011 12:44:24

http://www.rodina.cz/clanek7897.htm

Díky moc za tipy, budou se hodit.