>> GriseLouve, 16. 03. 2011 09:24:33

Na boso, i ve VFF, prostě přes patu NELZE, to je noze proti přírodě. Mám ten dojem, že ortopedi ale odjakživa doporučují chůzi na boso po nerovném terénu u plochých nohou. Začla bych tak a velmi opatrně přidala kouskama popoběhnutí, uvidíš jak se budeš cítit, jak vzhledem k chodidlům, tak i s přihlédnutím k vyšší váze, přeci jen nohy nesou pak větší zátěž celkově. Úplně bosé chodidlo je taky velmi dobrou brzdou před „přepísknutím“.

>> GriseLouve, 16. 03. 2011 09:24:33

Proč mít nohu v botě absolutně pevnou? Noha i chodidlo pracuje (pruží), když dopadá a odráží se i v normálních botách na běhání. Zkus cvičení na posílení klenby (pohledej ve fóru, už se to tam probíralo několikrát), to je základ, vložky nic dlouhodobě nevyřeší. Nějaké přídavky do pětiprsťáků si nedokážu představit, to bys to tam asi musela přilepit napevno, aby se to neposouvalo. A tím pádem by neplnily svou hlavní funkci-návrat k přirozenosti atd.

Existuje dobrá vychytávka, co mně poradil jeden ultramaratonec, co už neběhá, když se propadne částečně klenba, resp. ten sval co vede spodkem chodidla se zkrátí a vyleze (je vidět), a ty chceš běhat…Zkrátka musíš zmenšit mezeru mezi chodidlem a vnitřem boty, protože ten sval nepruží a tedy to bolí při každém dopadu…tak rozebereš na polovičku tloušťky kosmetický vatový polštářek (tampon), přeložíš to kolečko na půl (tedy máš půlkolečko) a nalepíš tejpovačkou do té prohlubně, co máš zespod na chodidle (k vnitřní straně), tím zmenšíš právě tu mezeru mezi chodidlem a vnitřkem boty. Ono se to těžko vysvětluje, ale třeba pochopíš, jak to myslím… Samozřejmě pořád cvičíš, posiluješ klenbu a ten sval se zase postupně natáhne (zaleze) a začne fungovat normálně.

@ Jans

Ono přemýšlím kam jít běhat úplně na boso – všude kde jsem zatím popobíhala jsou ostré kamínky, štěrky … výmluvy. Jasně, zkusím to.

@ lassie

Máš pravdu, doktorka v dětství mi vlastně říkala, že ideální je chodit bosky po oblázkách. Vlastně si teď vzpomínám, že mamka tehdy šla nasbírat fakt oblé oblázky a udělala s nich šlapací polštářek, šlapala jsem jako prevenci proti plochým nohám i jako masírování akupresurních bodů třeba při kašli. :)

@ mapo

Myslím že chápu, cviky pohledám a tampónek vyzkouším.

Díky všem za rady

>> GriseLouve, 16. 03. 2011 11:01:39

Ty kamínky a štěrk jsou úžasná akupresura, byť jen na chvíli. Ber to tak, že jindy bys dala těžký prachy za reflexní masáž chodidel.

>> GriseLouve, 16. 03. 2011 11:01:39

Ale tys mi vnukla príma nápad – potřebuji nějakou cvičební pomůcku na balanc a posilování, jsem 3 týdny po výronu kotníku a kluk má taky plochý nohy – to zní dobře s tím polštářkem a stojí to jen trochu práce, dík.

@ lassie

Taky se hodlám dneska vydat na sběr :D A nápad je tvoje zásluha, tys mě poslala vzpomenout na dětství ;) Jen budu muset vymyslet do jaké látky to zašít, bude to chtít něco pevnějšího. Stanovinu?

>> GriseLouve, 16. 03. 2011 12:15:40

Tak to mě nenapadlo moc řešit, zkusila bych nějaký pevnější starý povlak a uvidím, co to bude dělat.

Pozor na kamínky, i relativně drobný, až vás přejde euforie z bosoběhu, můžete zjistit, že máte bolestivě otlačený až pohmožděný chodidla. Doporučuji buď lesní hliněný pěšiny, kde vidíte na co šlapete a díky měkkoučkému povrchu je to požitek pro nohy nebo čistou asfaltku bez štěrku/zimního posypu (tj. až po jarním úklidu). To už takový požitek není, ale nehrozí zranění, na rozdíl od trávy ve frekventovaným parku, kde může být spousta nebezpečnýho bordelu, který nemáte šanci vidět nebo typické české polní a lesní cesty, kam lidi s oblibou vyváží všemožný bordel a kde musíte doslova každý krok pečlivě hlídat. Perfektní je fotbalový travnatý hřiště, ale na to má málokdo přístup.

>> mulisak, 16. 03. 2011 13:57:11

Mám jinou tezi. Bosoběh, resp. běh v minimalistické obuvi, mimo jiné člověku vcelku jasně vytyčuje HRANICE, které by při vytrvalostním běhu neměl z fyziologických důvodů překračovat. Velmi těžký terén přeci člověku dává jasně najevo, že není primárně určen pro něj, pokud se nejedná o jeho jednorázové překonání. V moderních pohorkách mohou lidé běhat alpské svahy, kamenité pouště i horské srázy, avšak nikoliv celoživotně – pouze nárazově a téměř vždy s velkou pravděpodobností zranění, a nejen nohou. Bosoběh tedy učí běžce lépe vyhodnocovat a číst terén, a tím nepouštět celé tělo tam, kam apriorně nepatří. Pro lidi, pro které je běh – zvláště barefoot – podstatnou částí jejich osobnosti a chtějí se mu věnovat doživotně, je prvotní věcí osvojit si správný styl a skrze zdravý rozum i prostředí, ve kterém se běhá, a ve kterém to již nelze, neboť patří kamzíkům, drobné čtyřnohé havěti nebo hadům 

>> mapo, 16. 03. 2011 10:45:47

tak nejak popisuju ten „spacer“, ako pises ty…

>> mulisak, 16. 03. 2011 13:57:11

dolezitou zrucnostou bosobezca je „skenovanie terenu“. da sa to trenovat, na zaciatku to vyzaduje dost koncentracie a moze byt neurologicky dost unavne, postupne to clovek zacne robit podvedome – vyhne sa tym zjavnym prekazkam.

dalsou schopnostou je adaptacia chodidla, schopnost uvolnit nohu aj ked na nieco stupim a schopnost umoznit mozgu rozlozit subtilnejsie vahu tela pri dopade na nejaku nerovnost. nie je pritom vobec podstatna hrubka koze na chodidle – to je mytus

>> PeterFabok, 16. 03. 2011 20:43:21

Jaká „zručnost bosoběžce“, je přece úplná samozřejmost se dívat kam šlapu, ať běžím, jdu, s botama nebo bez nich. Co na tom chceš trénovat, to snad umíme a děláme všichni zcela automaticky.

>> Komsomolec, 16. 03. 2011 14:09:46

Jakou jinou tezi? Vůbec jsem nepochopil tvůj příspěvěk a jeho smysl ve vztahu k mému, na který jsi reagoval.

>> mulisak, 17. 03. 2011 10:20:44

To se týká zvláště tvého tvrzení „až vás přejde euforie z bosoběhu“. Jsem si jistý, že člověka, který odloží půlkilové boty s tlumením ála pružiny Maxipsa Fíka, a obuje se do minimalistických bot či poběží naboso, euforie hned tak nepřejde O to nemusíš mít starost. Takový člověk by totiž musel zapřít vlastní rozum, a to mnoho lidí dobrovolně a s radostí neudělá. Tvoje představa o bezpečném běhu na „fotbalovém trávníku“ je jak jen možno vzdálená bosoběhu jako takovému, a zcela jistě pak ukazuje na jeho podstatné nepochopení. Nejde tu totiž jen o nohy… Jde prvně o hlavu.

>> Komsomolec, 17. 03. 2011 11:13:44

Můžeš mi prosím vysvětlit, co je špatného na běhu po trávě na fotbalovém hřišti, pomineš-li okolí? Ne každý z nás může pokaždé běhat sám někde v lese daleko od lidí.

>> Komsomolec, 17. 03. 2011 11:13:44

Bosobeh ale nemusi byt pro kazdeho zivotni filozofii ani jedinou alternativou pote co si to vyzkousi. Muze to byt klidne jenom doplnek k behani v botech, vsude tam kde a jak si v botech zabehnout chce. A to at jiz doplnek pro ploche nohy a jejich postupnou napravu. Pro regeneraci po tezkych treninzich a zavodech. Pro zlepseni techniky a stimulaci nepouzivanych svalu. Pro zpestreni behu a jinou zkusenost.

>> SlavoK, 17. 03. 2011 11:32:13

Samozřejmě, běh je opravdu pouze jediný, a to ten, který nám dělá radost a něčím nás naplňuje, a je jedno v čem běháme – zda bosky, v minimalistické obuvi, v tzv. high-end botách s vlnovým pružením, nebo v pohorkách či holinkách. Dlouhodobost běhání a frekvence zranění v té či oné obuvi je však také docela podstatná otázka.

>> mulisak, 17. 03. 2011 11:31:46

Na běhu na fotbalovém trávníku, krom toho, že je to v podstatě uměle vytvořený povrch, není špatného nic. Zdá se mi ale, že běhání na fotbalových stadionech je rezervováno jen pro nemnoho vyvolených. Nikoho takového, kdo by tam mohl podle své chuti a libosti běhat, neznám.

>> Komsomolec, 17. 03. 2011 12:12:01

Umělé (člověkem vysázené) jsou i prakticky všechny lesy u nás. V Anglii jsou na periferiích větších měst travnaté plochy sestávající se z několika fotbalových a rugbyových hřišť, kde si může každý běhat dle libosti s výjimkou víkendů, kdy se tam hrají zápasy hospodské ligy. V menší míře jsou i u nás na vesnicích, kde tě většinou nebudou vyhánět, když budeš naboso klusat po obvodu hřiště. A kde vlastně běháš ty?

>> mulisak, 17. 03. 2011 10:20:44

Jaká „zručnost bosoběžce“, je přece úplná samozřejmost se dívat kam šlapu, ať běžím, jdu, s botama nebo bez nich. Co na tom chceš trénovat, to snad umíme a děláme všichni zcela automaticky.

tak tu musim trocha s tebou oponovat. v jednom clanku som kedysi cital, ze sa nemas pozerat pri trail behoch pod nohy, lebo tym padom mas hlavu sklopenu dole a zatazujes chrbat. mas sa pozerat pred seba ako pri cestnom behu a mozog sa casom nauci vnimat prekazky aj bez nasho pricinenia. proste mozog „naskenuje“ prekazku 4–5m pred telom a potom uz len podvedome polozi nohu tam kam ma ale samozrejme ho to treba naucit ja to tiez skusam, je to dost neprijemne, ale hadam sa to moj mozog casom nauci

>> mulisak, 17. 03. 2011 12:55:50

Samozřejmě že až na výjimky existuje již jen kulturní krajina se všemi pozitivy i negativy, které se s ní pojí, ale fotbalový trávník je mimořádný extrém. Běhám v okraji velkého města: polní cesty, les, park, asfalt, beton, nikdy však ne fotbalový trávník nebo golfové hřiště. Domnívám se, ale mohu se samozřejmě mýlit, že čtení terénu a intuitivní vybírání správné cesty, a tudíž dopadu, je u barefoot runnera přeci jen o dost jiné, než už běžce s tvrdou, několikacenti­metrovou podrážkou. Rád bych si někdy vyběhl klidně i na travnatý stadion; nejsem si ale jistý, jestli je běžecká nátura kondičního sportovce kompatibilní s fotbalovými hvězdami a funkcionáři venkovských Spart a Slavií 

>> andyxx7, 17. 03. 2011 13:14:03

Souhlasím, tak nějak to dělám, ale je to automatika, zkus si to sám. Čím víc je však na cestě šutrů/kořenů/hadů , tím víc pozornosti jim věnuješ a někdy zkrátka musíš zpomalit a tentokrát doslova hledat místečko pro každou šlápotu. Na tom nic zábavnýho nevidím a proto doporučují běhat na příhodnějších površích, speciálně těm, kteří poprvé vyzují boty.

>> Komsomolec, 17. 03. 2011 13:46:18

„čtení terénu a intuitivní vybírání správné cesty, a tudíž dopadu, je u barefoot runnera přeci jen o dost jiné, než už běžce s tvrdou, několikacenti­metrovou podrážkou“ – to je jak z marketingový příručky, ale v podstatě ti rozumím, z tvého pohledu jsou tři druhy běžců – běžec, běžec bez bot a osvícení dosáhnuvší bosoběžec (barefoot runner).

>> mulisak, 17. 03. 2011 14:18:49

myslim, ze je iba jeden druh beziaceho cloveka, ci uz bosy, vhodnejsie alebo menej vhodne alebo uplne nevhodne obuty(z pohladu respektu k prirodzenej biomechanike behu)…

… skenovanie terenu na roznych povrchoch nie je az take automaticke akoby sa mohlo zdat a schopnost vybrat si optimalnu trasu uz vobec. najma na zaciatku by to mala byt 100% vedoma a sustredena zalezitost. ak nieco zacnem cielene, vedome a sustredene, je sanca ze sa to naucim spravne, ak to ponecham na spontannosti, mozog zvoli prenho najschodnejsi variant, ktory nemusi nutne vyhovovat. poznam bezcov, za ktorymi by som nikdy nesiel, ak by mali vybrat cestu, lebo – hoci automaticky a suverenne, vzdy vyberu tu „najhorsiu“ ;)

obuv moze rozhodovat napr. v mestskom terene, kedy tradicne obuty atlet moze ignorovat drobnejsie ciastocky skla alebo kamene, alebo psie hovna. zakopnut o obrubnik tiez citit inak naboso ako obuty…

… naspat k teme vlakna: VFF su dobre ako ochrana tam, kde mozme bose nohy lahko zranit

>> mulisak, 17. 03. 2011 14:18:49

Hm, marketingová příručka… Nejsem si jistý, zda 1. ti, kdo si postavili výkladní paláce a haciendy v centrech velkých měst a na západním pobřeží, jsou výrobci, prodejci a akcionáři zázračných odpružených, tlumivých bot a všeho, co s touto větví byznysu souvisí (díky štědrosti nakupujících a reklamě, která je všudejsoucí), nebo 2. lidé, kteří běhají naboso nebo v plátěnkách za stokorunu. Možná tomu vůbec nerozumím, omlouvám se.

>> Komsomolec, 17. 03. 2011 16:12:19

Jsi off-topic, taky běhám v podstatě minimalistických botách a v létě naboso, je-li to možné a nepotřebuji školení ohledně péráků, které jsou při běhu přes špičky stejně zbytečné. Jde mi o to, že jsem na začátku dal správnou a srozumitelnou radu ohledně běhu naboso a dočkal se na ni nesrozumitelných, nesouvisejících a obviňujících reakcí. Mám pocit, že se z toho dělá velká věda.

Článek s několika zajímavými informacemi – mj. že při dopadu člověk podvědomě kontroluje míru zpevnění (stiffness) a nárazy (impact forces) jsou tak při běhu na měkkém či tvrdém povrchu podobné nebo dokonce překvapivě větší na měkkém povrchu. Jsem mizerný překladatel. Pro mě je to potvrzení, že naboso to jde samo prakticky hned, není třeba nic trénovat a studovat.

http://www.sportsinjurybulletin.com/…-injury.html

>> mulisak, 18. 03. 2011 16:42:29

aby si umoznil mozgu podvedome kontrolovat vsetky parametre, treba sa vediet UVOLNIT – a to si myslim, ze vacsina z nas trenovat musi.

dokazes udrzat relaxovanu nohu, ked skocis na kamen? prirodzene totiz vacsina ludi urobi opak

Došlap přes přední část nohy v NB minimus: http://www.youtube.com/watch?…

nemám voči Fivefingersom žiadne predsudky, len by som chcel povedať, že asi na 26 – 30 km CSOB maratónu Bratislava som predbielal chlapíka v bielej šiltovke vo fivefingersoch, ktorý veľmi čudne našľapoval a dosť aj nadával, vyzeralo to tak, že už má slušne obúchané chodidlá, možno to bude čítať a vyjadrí sa k tomu, čo to vlastne bolo

to bol Peto Fabok a postavil sa na start s chorym clenkom, ci lytkom.

>> aja, 02. 04. 2011 20:48:34

blahozelam, zastihol si ma v hviezdnych momentoch, kedy som lutoval, ze som nepocuvol lekara… … potom to uz zasa v ramci moznosti bezalo.

VFF su v tom nevinne, zranenie clenka ma iny povod