Čeká vás objemový trénink a nevíte, jak si ho zpříjemnit? Někdo kilometry polyká snadno a bez potíží v běhu stráví až dlouhé hodiny. Naopak pro ty, kteří mají obavy z delších pomalých klusů, jež jsou nezbytné pro přípravu na závody typu půlmaraton či maraton, přinášíme několik receptů, jak si tuhle „dřinu“ užít.
Odkaz na článek

• parťáka jsem nenašel
• oceňuji ticho
• krátká kolečka mě deprimují(do dalšího se mi nechce)
• velkej okruh má výhodu že v půlce už nelze cuknout
• běhat na běžícím pásu ve fitness to zavání úchylkou(nikdy není takové počasí aby to nešlo venku)

Spíše mám problém vyběhnout – jak běžím už to vždy „nějak“ jde ;)

Dneska jsem to měl pěkně zpestřený, na 16. km mě rafl takovej malej čokl do PPP, dalších 8 km jsem běžel z toho adrenalinu skoro o minutu na kilák rychleji. 

Ideální řešení dlouhého běhu v podzimních plískanicích je vlízt do fitka na pás a čučet na obrazovku? :-O Opravdu? Tak pro někoho možná ano, za sebe: děkuji nechci.

Krráááá.

Já to ještě vylepšila. Sedím doma a koukám na televizi, jak tam ptáci lítaj nad mořem nebo nad pralesem. A představuji si, jak mávám křídlama s nima.

Sára

No tak tohle snad ani nečíst

Nic ve zlém, ale ani jednu radu si nespojuji s delšími podzimními výběhy. Možná běh za cílem..

A to já bych si klidně to „spoteee“ vyzkoušel.Příroda je nejlepší ale místo třeba nějaké betonové periférii si klidně prohlídnu něco kde jsem nebyl.

Otevřel jsem si článek, čekal jsem něco převratnýho… o zase ty stejný nesmysly jako každý rok :D

Běhat kolečka, to teda fakt ne. A k přešlapování před obrazovkou se radši ani vyjadřovat nebudu.

Skoro nic mi tedy nesedí a určitě se podle toho nebudu řídit . Mám své metody a určitě nejlepší je když člověk neběhá sám. Nemyslím s partnerem, mě stačí když potkávám další běžce Nedávno jsem si běh ale zpestřil, když jsem byl běhat večer někdy po 22. hodině za deště, jako normálně svou trasu, kdy mám úsek po ciklostezce, který je dlouhý cca 2km a pořád rovně, skoro na každém kroku několik slimáků, takže byla docela zábava dávat pozor abych nějakého nezašlápl a uskakovat. Přitom jsem přemýšlel co až se vrátím napíšu na svůj profil o tomhle zážitku, takže jsem úplně přestal vnímat běh 

Moc se mi to nestává, ale když člověk běží sám ve tmě, nevím, stává se někomu něco podobného? 

Zkuste si Zpívat já posledně potkal tři čuníky v ohradě u cesty a už jsem tu melodii z hlavy nedostal!!! To bylo tempo 

Tomu, že přestaneš vnímat běh se říká běžecká euforie a člověk se jako kdyby dostane z těla ven a vůbec ho nevnímá, jen plyne prostorem. Když se mi to stalo porvé, tak jsem byl také překvaený co se děje. Pak jsem se od ostatních běžců dozvěděl, že ten pocit znají taky. A myslím, že se s ním setkal skoro každý kdo má naběháno a běhání už není jen dřina, pak to příjde, ale s přibývajícím věkem mi to už moc nejde. Mě se to stává jen když běžím rychleji (u mne znatelně pod 4min/km)

Pro dlouhé běhy se mi jeví jako nejvhodnější střídat nejen trasy, ale pokud to jde, tak i čas kdy vyběhnu. Běhat kratší okruhy je i tak trochu na morálku. Člověk má často chuť to zkrátit. Z vlastní zkušenosti však vím jaký je to pocit když se překonám a odběhnu celý objem, který jsem si naplánoval. Párkrát jsem při delších trasách také využil vlak nebo autobus. Někam dojet a potom doběhnout domů. Při tomto již většinou nic jiného nezbývá než doběhnout zpět domů. 

Ten článek je asi reklama na běžecká videa. Bylo by hezké, kdybych na tom videu potkával pěkná děvčata, popřípadě si mohl vybrat „vodičku“. Brzy se dočkáme toho, že se budeme moci proběhnout krajinou počítačových různých her. Pak to bude s vodičkou určitě.

Tak běžecká videa asi budu muset vyzkoušet, i když běhání na pásu mi příjde úchylný (s jediným benefitem, že tam jde opravdu nastavit plánované tempo). Trochu mi to připomíná „procházky“ z Lotranda a Zubejdy a nebo jak Barney Stinson ve svém bytě promítal panoramata z domělých výletů.

Jinak kolečka jsou imho největší blbost. Běžet více jak dva okruhy je na palici, pamatuju si, když jsem jednou bouchal na Ladronce 16km, což není žadná extra distance, ale čtyři kolečka jsou fakt voser…

>> orca, 18. 09. 2013 19:29:00

Málokdy to někdo za mě vyjádří takhle dokonale…

Zvlášť bych se podepsal pod to, že:

• > velkej okruh má výhodu že v půlce už nelze cuknout

Sám mám několik tras pro případ, kdy necítím morálku na celých x km – prostě uběhnu x/2 a zbytek pak už musím 

>> martinbilik, 19. 09. 2013 21:47:07

Používám opačný přístup. I delší běhy běhám vždy se šalinkartou v ledvince a tak, abych byl poblíž MHD, přičemž pokud by se mi běžet dál nechtělo či měl dokonce nějaký menší zdravotní problém, tak bych jen doběhl či došel pár kilometrů na MHD a pak dojel domů. Nevidím důvod, proč bych se měl v tréninku nějak stresovat, že „musím“, a ostatně to nevidím ani při závodech, i když se toto k mé škodě párkrát objevilo. Paradoxně pak často běžím lépe závody, včetně maratonů, na krátkých okruzích, kde vím, že si mohu dovolit více zariskovat, protože mohu v případě potřeby téměř kdykoliv odstoupit, aniž bych pak musel řešit dopravu do cíle apod.

V tréninku se mi často stane, že běžím více, než jsem chtěl, protože mě běh v ten okamžik baví a zvolím si vhodný závlek. Kdybych šel hned na začátku s tím, že musím uběhnout xx km, tak bych možná ani nevyběhl, psychika v mém případě hraje významnou roli.

Velmi se těším, až se zase naučím běhat testy a některé závody bezstarostně, právě s vědomím, že „nemusím“ dokončit a nic se nestane. Třeba právě tehdy opět zaběhnu výborně, protože je pro mě mnohem jednodušší udržet tempo s vědomím „zkusím ještě jedno kolo …“, než s vědomím „musíš běžet ještě 28 km“.

>> pam65, 19. 09. 2013 12:49:35

tot ale existuje na tej hre wi-fit a su tamn rozne bezecke okruhy na akomsi ostrove najme ten tunel ako v pyrenejach sa mi pacil a tiez si mozes zvolit vodicky akurat su to vsetko len kreslena grafika, daju sa volit orzne okruhy alebo sa da volit beh na cas a rata to vzdiaenost „behaval“ som tak doma naboso na koberci pripadne na minitrampoline, mozu bezat aj 2 naraz a sutazit, bolo to celkom zabavne, najme ked sa prilis zrychly tak ta to naschavla potkne a nabijes si drzku aku vychovny prvok, ak zrychlujes ale plynule tak nepadnes a ak predbehnes vodicku ktora nestiha, tak tam strcia takeho psa ako nahradneho vodica nasiel som si tam styl ako zabehnut za 30 minut viac ako 10km 

>> martinbilik, 19. 09. 2013 21:47:07

velkej okruh má výhodu že v půlce už nelze cuknout

No jestli vam to takto kluci vyhovuje. Ja bych uz do takoveho behu vybihal s nechuti. Nekdy je douhy beh neprijemny, obzvlast kdyz se vybiha v unave, nebo se bezi ve sviznem tempu. Mne se prave pak jde lip s tim vedomim, ze kdyby to bylo spatne tak to muzu relativne rychle zabalit coz se uz nejednou stalo. Myslim si, ze ukoncit driv spatny trenink abych pak s chuti sel do dalsiho je lepsi nez ho muset nejak doklepat. To se mi prave parkrat stalo, ze jsem si dal dlouhy beh, tam a zpatky, po obratce prisla krize ale musel jsem se nejak domu dostat.

Jo, nekdy je potreba to zkousnout a makat, ale ta moznost volby ze makam proto ze chci dela alespon u me ten trenink kvalitativne uplne jiny.

PS: Koukam, ze Petr uz napsal neco podobne.

Na některé závody se snad ani natrénovat stylem:„když mě to nejde nebo nebaví, tak to zabalím“ nedá.

Zkus si představit třeba NBHNT: Nonstop beh hrebenom Nízkých Tatier :)

Startuješ na Trangošce, cíl na Donovalech je vzdušnou čarou 40 km daleko, autem je to skoro 100 kilometrů. Doběhnout nebo dojít musíš.

U těchto závodů je zásadní sebedůvěra ve vlastní schopnosti dosáhnout cíle. Něco jiného je okruhový nebo městský maraton, tam stačí tvoje šalinkarta v ledvince. :)

Nechci tím říct nic víc, že jsou různé specifické akce na které se lze připravit pouze v podmínkách blízkých samotného závodu. Ne běháním v Lužánkách nebo třeba Stromovce…

>> milan, 20. 09. 2013 07:36:54

Souhlasím, i když i pokud bych trénoval na podobné závody, tak bych asi běhal někde v dosahu několik km od civilizace, abych při zranění či jiných problémech nemusel volat horskou službu a čekat x hodin, než za mnou někdo dorazí. Zřejmě bych ale při své opatrnosti podobné závody nikdy neběžel, a proto se neumím vžít ani do přípravy na takové závody.

>> milan, 20. 09. 2013 07:36:54

sedackova lanovka z Chopku ? ale v principe suhlas

>> rudo, 19. 09. 2013 22:52:16

Koukal jsem na obrázky, je to milé. Ale doma na takové věci nemám místo. Je asi otázkou času, kdy se ANT+ komunikace nacpe do pásů, vesel či cyklotrenažérů a pak s tím půjdou dělat úžasé věci.

Něco už dělá Kettler http://www.kettlerworldtours.de/…-videos.html, existují napojení trenažérů na Google mapy, … Jakmile se udělá standardní rozhraní strojů, objeví se záplava videí i SW.

>> rudo, 20. 09. 2013 08:47:29

A co potom? Věci ti odvezou do Donoval, ty v nejlepším případě dojedeš lanovkou do Jasné, Srdiečko?

V sedle Ďurková to bude podstatně větší problém…

Tento závod byl jako příklad toho, že ne vždy a na všechny typy závodů je vhodné aplikovat stejné dlouhé běhy. 

Mě se osvědčuje dlouhý běh v blízkosti řek (Svitava, Svratka) a zároveň železniční dopravy. Návrat zajištěn, kopce u nás větší nejsou, stačí minimum věcí s sebou.

>> SlavoK, 20. 09. 2013 06:17:12

…nekdy je potreba to zkousnout a makat, ale ta moznost volby ze makam proto ze chci dela alespon u me ten trenink kvalitativne uplne jiny.

Zdá se mi, že celé je to o tom, co je cílem tréninku. Myslím, že do temp a rychlostí musí mít člověk aspoň trochu chuť, aby to za něco stálo.

Ale také se mi zdá dobré občas využít situace, kdy se člověk trápí a naučit se dotáhnout běh do konce, namodelovat si situaci, kdy to „nejde“ a pak se s tím poprat, protože nejen nohama, ale i hlavou se běhá, tak proč jí občas také nepotrénovat…

>> Dav, 20. 09. 2013 09:34:09

Tréninkový přístup souvisí s tím, co očekávám od závodů, na které se připravuji – zda mi tedy podstatně záleží na tom, abych závody doběhl, či zda je to v podstatě jedno, a když se mi nedaří na jednom závodu, tak toho nechám (odstoupím, či doklušu) a zkusím za pár týdnů další závod …

>> kanovsky, 20. 09. 2013 09:43:18

„…tak toho nechám (odstoupím, či doklušu) a zkusím za pár týdnů další závod …“

..no jo, když to já spíš klušu skoro pořád

…asi jsem měl napsat, že jsem myslel na delší tratě, ze kterých se kolikrát ani odstoupit nedá a kdy „pouhé“ dojít, může ještě pořád znamenat jakýsi výkon, teda aspoň pro mne…

>> kanovsky, 20. 09. 2013 09:43:18

Jako bys mi cetl z hlavy. :)

>> Preiby, 19. 09. 2013 15:02:44

Dnes v noci jsem dal 8 kolecek (3km) tady u baraku na stodulkach… puvodne jsem chodil behat tyhle delsi behy do prokopskeho udoli, ale v noci po tme si netroufnu, prece jen je tam trochu teren a tohle male kolecko znam i po slepu. Stejne pri delsim behu postupne vypnu hlavu a okoli vnimam minimalne, v podstate jsem ve sve hlave jen ja sam se sebou a pode mnou nohy ktere tecou po okoli, ktere uz v podstate ani nesleduji protoze si ho promitam v hlave z pameti.

Samozrejme dlouhy vybeh nekam do hezkeho prostredi je pro mne maly svatek a rozhodne bych trpel kdybych behal jenom ty kolecka. Ale obcas v ramci treninku uz chodim dokonce i krouzit na 250m drahu. Prison is a state of mind…

Parťáka bohužel nemám a asi mít jen tak nebudu (i když vstupuju do atleťáku). Prostě pracuju a to navíc v dost nepravidelných směnách, do toho hledat někoho kdo bude mít podobný přístup k postupnému zlepšování, no prostě single.

Co se týká hudby, s tou jsem začínal a pak ze dne na den přestal. Prostě jsem jednou poslouchat nemohl a najednou zjistil, že při běhu bez hudby se mnohem víc soustředím na tempo a výkon.

Kolečka mi nevyhovují, okolí kde běhám je na vzdálenost do půlmaratonu tak akorát. A i když třeba teoreticky budu trénovat maraton, spíš se pořádně vybavím pitím a třeba nějakou tyčinkou. I dvakrát jedním místem by bylo příliš nudné…

A videotrasa? I tu halu bych raději. Navíc, není nad přírodu.