Proč jste k akci na Hithitu přistoupili a co jste zvažovali při stanovení částky? S ohledem na roční rozpočet oddílu není velká, že?

“Sehnat pro nás peníze na náš sport je čím dál tím těžší, a protože už nevíme, jak dál, zkusili jsme oslovit naše fanoušky touto cestou. Cílovou částku jsme zvolili poměrně vysokou, ale na druhou stranu v našem sportu vlastně malou. Je to zhruba částka, která nám v rozpočtu v současné době chybí a díky které bychom mohli jet i na poslední závody v sezoně na finále do Levi a pořídit si ještě některé vosky, které nemáme. Víme, že jedou, ale nemáme na ně peníze. Mám strach, že i takto budeme mít problém peníze vybrat.”

Máte nějakou taktiku pro Hithit? Na netu jsou celé manuály pro veřejný fund raising. Oslovili jste někoho předem s tím, aby vám pomohl v průběhu kampaně výraznější částkou?

“Popravdě řečeno žádnou taktiku nemáme, rozjeli se nám první závody a nevíme, kam dřív skočit. Máme připravenou kampaň přes sociální média, ale se zbytkem se teprve učíme. Co se týče oslovování někoho konkrétního, to vůbec neděláme, spíše doufáme, že se třeba někdo, kdo nás sleduje a líbí se mu, co děláme, najde a půjde do toho a svým příkladem strhne i ostatní.”

Sběr peněz od veřejnosti ze strany sportovních oddílů a klubů již není ničím výjimečným, ovšem vytrvalostní sporty jako by v tomto trochu zaspaly dobu. Cítíte se jako průkopníci?

“Tak trochu to tak cítím, ono v našem sportu jsou v Česku celkem čtyři větší uskupení. Jedno vede Lukáš Bauer, pro kterého shánět peníze sice není lehké, ale přeci jenom má velké jméno a dveře se mu otevírají snadno. Pak jsme tu my, kteří nemáme nic a financujeme to z činnosti klubu a pár přátel, kterým to nevadí a podporují to. Další je Vltava, která má peněz očividně také dost, když si může dovolit mít téměř všechny závodníky ze zahraničí a stojí za ní velká finanční skupina. Poslední z velké čtyřky je miliardář pan Sehnal, který se rozhodl, že zaplatí nějaké peníze, aby se sám zviditelnil. Takže sečteno a podtrženo: jsme asi jediní, kteří finance potřebují řešit a tíživá situace nás zavedla na Hithit.”

Jak dlouho jste Hithit zvažovali a co vše se vám při tom honilo hlavou? Měli jste obavy z případného trapasu, kdyby se částku nepodařilo vybrat?

“Byl to nápad naší členky Kačky Hlavové, která nám pomáhá se sháněním peněz. Pak už jsme jen potřebovali sesbírat materiál na video a vytvořit ho, což zabralo poměrně hodně času. Ta obava z trapasu je tam pořád a dokud nebudeme aspoň za půlkou, tak se mi nebude lehce spát…”

Čerpáte nějaké dotace od sportovních svazů? Pokud ano, v jaké výši?

“Zatím na žádné dotace nedosáhneme, ale rozjeli jsme teď mládežnický oddíl – pohybovou všestranku SMT – a zároveň jsme se stali čerstvě členy SLČR, takže by nám v budoucnu nějaká dotace třeba na trenéry mohla dorazit. Uvidíme, zatím je to v říši snů. Jediné dotace, které občas dostaneme – každý rok to bohužel není -, jsou dotace na závody, které pořádáme, ale to pokryje zhruba jen polovinu nákladů.”

Umí si Silvini Madshus team i nějak peníze vydělat?

“Ano, umí! Bez toho bychom už dávno nebyli. Přivyděláváme si pořádáním závodů, jako je BoBoloppet – 90 km na běžkách -, nebo BoBoběh – horský běh na 30 km. Dále pak pořádáme celorepublikový seriál na kolečkových lyžích včetně MČR na Ještědu. Další činností je pořádání sportovních kempů přes celý rok, jak v běhu, na kolečkových lyžích, na kolech, ale samozřejmě i na lyžích, včetně kurzů techniky běhu na lyžích. V neposlední řadě pak pomáháme lidem se zajištěním závodů jako je Vasaloppet, kdy pomůžeme sehnat třeba číslo nebo namazat lyže.”

Netajíš se tím, že klub dotuješ ze svého. Jde to donekonečna?

“Určitě ne. Jeden z mých snů je, že se budu týmu věnovat na 100%, jak po trenérské, tak manažerské stránce včetně servisu, a budu za to mít plat. To se ale asi nikdy nezmění. Tu práci, co pro tým odvádím, dělám zdarma a navíc je moje firma jedním z významných sponzorů, zejména stran servisu a materiálního zabezpečení. Ale samozřejmě nejsem sám a pomáhá nám spousta lidí, někdo více, někdo méně, ale hodně lidí přiloží ruku k dílu, když je potřeba.”

V Česku je hodně boháčů, někteří sami aktivně sportují, a částka, kterou nyní sbíráte na Hithitu, není jejich ani měsíčním platem. Proč v Česku sportovní kluby trpí nedostatkem financí jak z veřejného sektoru, tak toho soukromého?

“To by mě taky zajímalo… Hodně lidí stále protěžuje fotbal nebo hokej a my jsme relativně malým sportem. Na druhou stranu jsme dvanáctkrát na čtyři hodiny o víkendu v přímém přenosu v televizi, což rozhodně není málo, jméno našeho týmu zazní hodně často, jsme hodně vidět a máme šanci prezentovat naše partnery jak na kombinéze, tak v televizi, kde se podílíme i na přenosech televizními experty ve studiu a živými vstupy. Navíc máme jako jediní širokou základnu přes 100 dospělých členů a okolo 30 dětí, takže umíme oslovit jen v rámci týmu velkou skupinu lidí. Ale asi to dělám špatně, neboť se nám peněz stále nedostává. Zřejmě neznám ty správné lidi nebo klepu stále na špatné dveře. Třeba se na nás usměje štěstí nyní a nějakého partnera přes Hithit najdeme!” (úsměv)

Veřejná sbírka pro Silvini Madshus team běží na fundraisingovém serveru Hithit