Do pozice šéftrenéra reprezentace jste nastoupil na konci dubna. Jak si zvykáte na české podmínky?

„Výborně. Systém je na dobré úrovni, jsou tady lidé, kteří tvrdě pracují. Finové mají s Čechy spoustu věcí společných, takže je pro mě v mnoha ohledech jednoduché s nimi pracovat. Setkáváme se s problémy, které se nevyhýbají ani finskému běžeckému lyžování.“

Stihl jste se už důkladně seznámit se všemi reprezentanty?

„Ano, už jsme měli dvě společná soustředění. Podařilo se mi setkat se se všemi závodníky a navázat spolupráci. Komunikace se postupně vyvíjí a zároveň poznávám všechny závodníky a kolegy čím dál lépe.“

Jaký máte z českého týmu zatím dojem?

„Lidé, kteří chtějí pracovat tvrdě, jsou přesně tím, co potřebujeme. Cítím tady velký potenciál, ale změny v našem sportu probíhají velmi pomalu. Je nutné pracovat tvrdě po dobu několika let, aby bylo dosaženo opravdových změn.“

Jak se vlastně vaše angažmá u české reprezentace zrodilo?

„Členové předsednictva FIS (Mezinárodní lyžařské federace) Roman Kumpošt a Martti Uusitalo se bavili o systémech v běžeckém lyžování a Martti Uusitalo se zeptal hlavního trenéra finského reprezentačního družstva Reijo Jylhä, kdo by mohl pomoci českému týmu. Hlavního trenér Jylhä mi zavolal a já pak poslal životopis Romanu Kumpoštovi. Následně se naplánovala návštěva České republiky, kde jsem se setkal se sportovním ředitelem úseku běžeckých disciplín Lukášem Sacherem. S ním jsem se domluvil na podmínkách a prakticky hned nato začala spolupráce. Mohl byste přiblížit probíhající přípravu? Co už máte za sebou a co vás naopak ještě čeká? Začali jsme především s tréninkem v nízké intenzitě, abychom byli na navazující tréninky ve vysoké intenzitě dobře připraveni. Soustředíme se na techniku a na kvalitativní stránku tréninku. Na konci léta bude trénink velmi náročný, co se týče jak objemu, tak i tréninku ve vysoké intenzitě. Poté bude následovat volnějších čtrnáct dní. Na podzim nás pak čekají dva závodní víkendy a dvě nebo tři soustředění na sněhu. V posilovně se věnujeme především rozvoji obecné síly, abychom na to mohli na podzim navázat rozvojem výbušné síly.“

Jak často dojíždíte do České republiky? Účastníte se všech reprezentačních soustředění?

„Budu hlavně na společných reprezentačních soustředěních. Ta zahrnují nějakých deset až patnáct dnů v měsíci. Před začátkem každého soustředění přijíždím vždy o jeden až tři dny dříve.“

Jak hodnotíte spolupráci s reprezentačními trenéry Janem Francem a Zbyňkem Valouškem?

„Spolupráce s českými trenéry je velmi dobrá. Oba přináší do práce velké nadšení a jsou to dříči. Oceňuji jejich trenérský přístup, otevřenost k novým metodám a vztah, který si k závodníkům vytvořili. Jan i Zbyněk mají vysokoškolské vzdělání se specializací na běžecké lyžování a jazyková bariéra mezi námi postupně mizí. Během soustředění si užijeme i spoustu zábavy, což je také velmi důležité.“

Jsou ve finském a českém přístupu k trénování podstatné rozdíly?

„Nedá se říct, že by zde byly nějaké zásadní odlišnosti. Finové se zaměřují vice na analýzu tréninkového procesu, ale také na komunikaci se sportovci, aby měli přehled o tom, proč dělají to, co dělají. Čeští sportovci naopak mají ve zvyku rovnou tvrdě pracovat, než aby o tréninku příliš mluvili a přemýšleli o něm. Já jsem pro kombinaci obou těchto cest. Závodníci musí být na těžký trénink připraveni a zároveň ho musí umět analyzovat.“

Jaké nové metody chcete přinést do českého běžeckého lyžování? Co vám tady chybí?

„Chci provádět více testů, které jsou pro samotný trénink užitečným ukazatelem, a mít větší kontrolu nad regenerací, kde bych využíval měření ranní tepové frekvence a srdeční variability. Zaměřit se na zlepšení plánování a rozboru, co je a co není dobré pro jednotlivé závodníky. Věnovat tréninku více hodin, obzvlášť ve věku od 15 do 20 let. Více se také věnovat rychlostnímu tréninku, protože rychlejší závodník vždy vítězí. V neposlední řadě chci naučit závodníky být zodpovědnými, aby byli schopni si samostatně plánovat a kontrolovat svůj tréninkový proces.“

Stanovil už jste cíle pro blížící se olympijské hry v Pchjongčchangu?

„Ne, na to je zatím příliš brzy. Má práce je především založena na rozvoji systému českého běžeckého lyžování obecně, ale samozřejmě nesu odpovědnost také za to, aby reprezentanti odváděli své maximální výkony a uspokojivé výsledky.“

Ve Finsku je běh na lyžích populárnější než u nás. Jak na vaše rozhodnutí přijmout pozici šéftrenéra české reprezentace nahlíží finští kolegové?

„Všichni jsou z toho nadšení a myslí si, že je to bezvadné. My vidíme Čechy jako významný sportovní národ a je pro mě velkou ctí dělat tuhle práci. Jsem hrdý, že mám český tým běžců na lyžích na svých bedrech.“

Co Vás na České republice dosud nejvíce zaujalo?

„Česká republika je krásná země. Už jsem měl tu možnost vidět mnoho lidí a míst, jíst spoustu českých jídel a všechno bylo skvělé. Podle mě by Skandinávci při návštěvě Čech měli navštívit nejen Prahu, ale podívat se i po okolí. Také je tu bezpečno a jídlo a ubytování je levné.“