Jak se to seběhlo, že jste vyrazil do Číny?

„S tímhle závodem jsem nepočítal. Byla to improvizace vzhledem k mizerným podmínkám, které tady panovaly. Rozhodl jsem se na poslední chvíli den před Štědrým dnem. Řekl jsem si, že využiji nabídku, kterou jsem měl. Už dva roky mě přemlouvali, ale nikdy jsem tam kvůli Jizerské padesátce nejel. Teď jsem předpokládal, že padesátka nebude, že nebudu ztrácet čas a zkusím vyjet.“

Jaké bylo vyhrát čínský Vasův běh?

„Nebylo to jednoduché, jelikož jsem tam jel jako favorit, a to je vždycky těžké. Navíc jsem si na sebe vytvořil tlak sám, protože jsem opravdu chtěl vyhrát a musel jsem to i takhle prezentovat, když mě tam chtěli. A jsem rád, že jsem to potvrdil. Konkurence tam sice není nabitá jako tady v Evropě, ale jeden dva neznámí mladí Švédové se najdou a můžou být rychlý. Jsem rád, že jsem dokázal vyhrát, přestože na tom zdaleka nejsem tak, jak bych si představoval.“

Roli favorita už znáte ze závodů FIS Marathon Cupu. Co tedy bylo nejtěžší?

„Zkušenost jezdit na výhru mám poslední dva tři roky, ale na FIS Marathon Cupu je konkurence obrovská a z druhého či třetího místa bych nebyl zklamaný, zatímco tady ano. A náročné také bylo, že jsem jel na poslední chvíli tak strašně daleko a závod byl profilově těžký.“

Jak se závod vyvíjel?

„Odjel jsem 15 km před cílem ve stoupání. To bylo jedno z mála míst, kde se dalo odjet, ale v té zimě a protivětru to byl risk, protože jsem projížděl stopu a nebylo to jednoduché. Naštěstí se mi to povedlo a náskok do cíle jsem už jenom zvyšoval.“

V Číně jste už v minulosti byl. Překvapilo vás něco?

„Jak to bylo perfektně zorganizovaný. Krásně se o závodníky z Evropy postarali. Celkově to bylo na obrovské úrovni, skoro olympijského typu. Chtějí se prezentovat a to jsem tady v Evropě nezažil. Měli krásné zahájení a na závěr banket s vyhlášením, to bylo něco gigantického a parádního. Člověk si to užíval.“

Jak náročnou cestu máte za sebou?

„Pořádně. Jedna cesta trvala asi 27 hodin. Minulé úterý jsme dostali vízum, odpoledne sedli k počítači a navečer koupili letenky. Do dějiště se letělo přes Istanbul a Peking, což bylo kvůli smogu riskantní, ale neměli jsme na výběr a naštěstí to vyšlo.“

Zamířil jste po středečním návratu do Česka hned do Jizerských hor?

„Ne, teď jsem přijel domů na Boží Dar a budu tady dva dny, abych se srovnal a odpočinul si. V klidu si tady zalyžuju a v pátek vyrazím za týmem.“

Jizerská padesátka se pojede na 15 kol na čtyřkilometrovém okruhu. Co tomu říkáte?

„To byla první zpráva, kterou jsem si po příletu v mobilu přečetl. A když mi to od Lukáše (Bauera) přišlo, tak jsem nevěděl, jestli to není sranda. Pak jsem si přečetl, že to je pravda, a moc se mi to nelíbí, ale asi jim nic jiného nezbývá. Tohle bude masakr a nedokážu si představit, jak to bude probíhat, když budou dojetí závodníci odstupovat. Myslím, že do cíle dojede maximálně 30 lidí a to mi přijde divoký.“

Bude se muset upravovat taktika?

„Pozice v balíku kvůli kolizím bude podobná, jako kdyby se jelo na jednom okruhu. Spíš se bude ničit trať, a tak po čtyřech kolech bude zrychtovaná, jako kdyby projelo celé startovní pole. Jsem zvědavý, jestli se bude mazat, nebo se pojede soupaž.“

Jaký styl preferujete?

„Žádný. Nejradši bych, aby všichni jeli stejně, Vadí mi, když jeden jede tak a druhý jinak. Když nevyjde volba techniky, tak už je to před závodem prohraný, protože neodhadnete, jak se mění trať a počasí. To mi na tom vadí, ale faktem je, že na startu si každý může vybrat.“

Máte zkušenosti závodit krátce po tak dlouhém časovém posunu?

„Je to hrana. Nedělá mi problém jeden časový přesun, ale tohle jsou dva v krátké době tam a sem a nevím. Jsem sám zvědavý, co to se mnou udělá.“

V jaké jste formě a s jakým cílem půjdete na start Jizerské padesátky?

„Ještě jsem daleko od toho, kde bych chtěl být, takže bych nečekal žádné zázraky.“

Stále doháníte tréninkové manko po letním vykloubeném ramenu?

„Taky. A od La Sgambedy jsem měl zánět ledvin, chycené průdušky a nějak jsem se v tom motal. Není to ono. Výkonnost se posouvá dopředu, ale brzdí mě zdraví. Teď to není můj vrchol. Škoda, že je Jizerská padesátka takhle brzo. Vím, že nebudu připraven, jak bych měl být. Ale budu bojovat, jak to půjde.“