Skoro pět tisícovek běžců na lyžích v neděli odstartovalo na zkrácenou trasu největšího domácího laufu, jehož první ročník spadá až do roku 1968. Počasí, které si po několik týdnů zahrávalo s nervy pořadatelů i závodníků, se nakonec umoudřilo a závodilo se pod mraky a za teplot mírně pod nulou.

Večer před závodem museli pořadatelé ubrat zhruba pět kilometrů nejpodmáčenější části trati. I tak se ale mohlo skvěle závodit, stopa byla po sobotní oblevě a mrazu v noci na neděli převážně zmrzlá a velmi rychlá. Jen místy se projíždělo nepříjemnými rozmrzlými úseky, což kladlo vysoké nároky zejména ve sjezdech. Naštěstí pro ty, kteří namazali stoupací vosky, se nedostavilo předpovídané sněžení…

Elitní ženy startovaly čtvrt hodiny před zbytkem pole. Hned od začátku byla aktivní 31letá Kateřina Smutná, která v rozhovorech před začátkem závodu o bedně pouze snila. Pečlivě si však hlídala čelo závodu, pak byla ve vedoucí trojici, aby se nakonec od zbytku pole s Japonkou Masako Ishidaovou (Team United Bakeries) odpoutala. Chvíli jely lyže lépe české rodačce, pak zase na chvíli přebrala aktivitu Japonka.

„Cítila jsem, že to jede víc Japonce, tak jsem nechtěla čekat na závěrečný sjezd a nastoupila,“ popsala rozhodující momenty Smutná. Svou soupeřku doslova převálcovala a do cíle dorazila v čase 2:06:31, 44 sekund před Ishidaovou. Až na třetím místě a se ztrátou více než dvě minuty dojela vedoucí závodnice seriálu Swix Ski Classics, Seraina Bonerová ze Švýcarska.

V mužích se při absenci nemocného Lukáše Bauera čekalo z domácích běžců nejvíce od Standy Řezáče. Ten se sice před startem tvářil na umření a s odvoláním se na virózu připouštěl i naprostý propadák, hned po startu však bylo všem jasné, že se opět bude prát o vedení. Zhruba hodinu se drželo pole nejlepších pohromadě, na špici byl vidět zejména favorizovaný Nor Anders Auckland. Na druhé sprintérské prémii na Smědavě se nicméně začalo naplno závodit, aktivní byl hlavně jiný norský laufař – Petter Eliassen (Team LeasePlan Go). Toho se chytil pozdější vítěz Morten Eide Pedersen (Team Coop) a společně si začali budovat náskok na stíhací skupinu sedmi pronásledovatelů, v níž byl i Standa Řezáč, hájící barvy českého týmu Silvini Madshus.

Rozhodlo se až pár stovek metrů před cílem, při sjezdu do cílové rovinky. Pedersen měl v nohou více dynamitu a také bylo vidět, že se jeho servismanům podařilo lépe odhadnout podmínky právě v závěru závodu. Jeho čas v cíli: 1:46:37, Eliassen byl jen o tři sekundy pomalejší. „Je to moje první vítězství ve Ski Classics, tak jsem pochopitelně velmi šťastný. Ráno jsem se necítil dobře, ale když jsem zachytil nástup Eliassena v průběhu závodu, začal jsem si věřit a vyšlo to,“ jásal mladý Nor.

Čekalo se, kdo si dojede pro třetí příčku. Bylo jasné, že si to rozdají všichni ze sedmičky pronásledovatelů. Bohužel to byla také chvíle těžkého zklamání pro Standu Řezáče, který nenašel podporu ve svých lyžích a byl nakonec „až“ sedmý. „Bohužel mi lyže nejely právě ve sjezdu do cíle, tak jsem hodně zklamaný. Měl jsem na třetí místo! Přesto musím servismany pochválit, lyže byly skvěle připraveny na skoro celý závod,“ popisoval důvody horšího finiše nejlepší český laufař posledních let. Petr Novák jako druhý nejrychlejší Čech dokončil na 20. příčce.

Pořadatelé, kteří byli po loňském zrušení závodu pod velkým tlakem veřejnosti, odvedli heroický výkon. Po sobotní oblevě, kdy místy trať připomínala spíše brouzdaliště, neváhali kritická místa vypustit a přesunout jednu z občerstvovacích stanic o několik set metrů výše. Přitom málem došlo k tragédii, jeden ze skútrů pohltila skoro metrová „nádrž“ vody pod stopou!

Jizerská 50 byla druhým dílem domácí série SkiTour, jejíž další díl – Kašperská 30 – je na programu 24. a 25. ledna.