Potěšilo mě, že se v rámci různých témat objevují příspěvky s tématikou sportovní chůze. Je to krásná disciplína, která je však v současnosti v ČR v nemilosti vedoucích činitelů atletického hnutí. Bohužel též upadá v nemilost v rámci jednotlivých oddílů a stává se z ní Popelka mezi atletickými disciplínami.

Proč tomu tak je? Vždyť se jedná o pohyb, který organizmu škodí daleko méně než třeba běh. Jen porovnejme. Kotník: poloviční námaha (pata-špička oproti špička-pata-špička), koleno (obrovská výhoda chůze oproti běhu), kyčle (jediná nevýhoda – dá se s tím však pracovat v rámci chodeckého stylu).

Mnozí namítají, že to vypadá šíleně. Já odpovídám – cokoli, na co člověk není zvyklý, vypadá šíleně. Pokud člověk pronikne do tajů sportovní chůze – zjistí naopak, že se jedná o pohyb nádherný, který má svou uvolněností hodně prvků společných s tancem.

Příčinou současného stavu tak jsou dle mého názoru pouze osobní antipatie a předsudky u řady lidí, kteří v současnosti ovlivňují atletické dění v ČR.

Pojďme debatovat o řadě témat. O možnostech, jak získat pro naší krásnou disciplínu více chodců. O možnostech, jak sportovní chůzi více zviditelnit. O aktuálních otázkách ohledně dění ve světě sportovní chůze atd.

Rád si přečtu i názory, proč je sportovní chůze v ČR tak opomíjenou disciplínou. U řady lidí je jednodušší něco odsoudit, než poté vysvětlovat důvody tohoto svého odsouzení. Pokud se člověk zamyslí nad otázkou proč – často přijde na to, jak hluboce se dosud mýlil… 

>> Verbir, 21. 10. 2010 09:45:32

Mně osobně na chůzi asi vadí především to, že se pravděpodobně jedná o jedinou atletickou disciplinu, kde o výsledku nerozhoduje jen výkon závodníka, ale i subjektivní hodnocení stylovými rozhodčími na trati.

Ahoj Filipe,naprosto s Tebou souhlasím.Sám jsem se k chůzi dostal až ve svých 40ti letech díky postupu našeho družstva do II ligy a musím s Tebou souhlasit,že to je krásná, ale našimi atletickými funkcionáři/až na vyjímky/ velmi zatracovaná disciplína.
Jsme na konci atletické sezony a tudíž se objevují hodnocení.Opět se bude hodnotit,proč se nedosáhli takové výkony,které si někteří„pánové“na­malovali,ale pokud se nebude nějaká disciplína podporovat,těžko dosáhnout nějakého výsledku. A pokud nebudou mladí,kteří by jsi tuto disciplínu zkusili a hlavně závody,pak chůze zmizí se soutěží úplně.
U nás je jen velmi málo oddílů/ještě méně krajů/,kde chůzi podporují.Bohužel i u nás ve Středních Čechách/ SKAS / jsou názory,že by se soutěže v chůzi měli zrušit.Naštěstí to neprošlo.
Bohužel to nevidím na zlepšení ani do příštího roku.Podle předběžného rozpisu chůze se bude konat 6 závodů do ligových kol a to jen v první polovině roku a to je málo.
Podle mého názoru,by se situace v naší disciplíně zlepšila a přitáhli se hlavně mladí,kdyby se tato disciplína zařadila do každé soutěže od starších žáků výše a ne aby byla pouze součástí Mistovství republiky družstev žáků.Pak se stává,že na start nastoupí děti,které si závody v chůzi pletou s turistickým pochodem/to nemyslím ve špatném vůči dětem,ale proti „trenérům“,kteří je postaví na start bez jakékoliv základní přípravy a informace o tom,co to vlastně chůze je a jaké se při tom musejí dodržovat pravidla./
Možná se mnou nebudou mnozí souhlasit,ale z mé vlastní zkušenosti,které jsem za léta posbíral jak z pozice organizátora závodů,závodní­ka,trenéra i rozhodčího to vidím takto.

>> sam, 21. 10. 2010 10:58:12

To mě hodně odrazovalo od chůze dříve, než jsem se jí začal věnovat. Říkal jsem si, že půjdu třeba 18 km skvěle – a poté se znelíbím rozhodčím a nedokončím.

Na závodech ve Švýcarsku mě rozhodčí opravdu fest podrazili. Ale to byla naprostá výjimka daná tím, že vítěz měl být dopředu jasný a to, že vyhrál někdo jiný, se pořadatelům vůbec nehodilo… Podobné zlovůle ze strany pořadatel jsou ale občas k vidění i např. u technických disciplín (různé pohledy na časový prostor daný jednotlivým závodníkům na pokusy apod.)…

Přesto si troufám tvrdit, že to není tak horké, jak se zdá při pohledu zvenčí. Terčík musím dostat od tří různých rozhodčích. Při závodech v ČR jsem dosud (chodím ale krátce) nenarazil na rozhodčího, který by chtěl někomu ublížit. Každý je samozřejmě jiný – někdo povolí víc, někdo míň. Důležité ale je, aby byl metr stejný při posuzování techniky VŠECH chodců. A to tu defacto je.

Přesto si myslím, že by této věci ještě více prospělo zařazovat stále více závodů ve sportovní chůzi na stadion. Tam si chodec musí dávat mnohem větší pozor na techniku a pro rozhodčí je to přehlednější. Je tu tak mnohem méně prostoru pro porušování pravidel.

..než jsem dopsala svůj příspěvek,tak můj názor vyjádřil Vacvo ..Pokud by se chůze zařadila do bodovaných soutěží již od žactva,klidně od mladšího v rámci dvojbojů, a sbíraly by se tím body pro družstvo, jistě by se tato disciplína „oživila“..Myslím ,že v severních Čechách to tak mají…Další věc je , že se většina závodů chodí mimo dráhu a chodci nejsou vpodstatě na stadionu vidět, tudíž mladí ani nemají , kde by to okoukali a případně projevili zájem..Neobjektivní posuzování je další stránka věci, která ale myslím je řešitelná např.čipy – pravda je , že při rychlostech,jakými se dnes chodí, je posouzení nepřetržitého styku se zemí a propnuté koleno pouhým okem téměř nemožné..

>> vacvo, 21. 10. 2010 11:50:54

Ahoj V tomto s Tebou naprosto souhlasím. Je třeba začít od mládeže – a od jejich soutěží družstev. K tomu je ale třeba získat lidi, kteří budou ochotni s mládeží pracovat. Velice si vážím všech trenérů, kteří se chodecké mládeži věnují. Bohužel jich je ale málo. Já se chcu pokusit co nejvíce zlepšit a získat zkušenosti. Poté bych si rád udělal trenérské zkoušky a pokusil se přilákat co nejvíce dětí ke sportovní chůzi.

Důležité ale také je pokusit se o návrat chůze do Mistrovství ČR na dráze. Pokud budou MČR v chůzi nadále oddělena od zbytku atletiky – nikdy se v ČR nepodaří navrátit chůzi status plnohodnotné atletické disciplíny.

Je třeba hledat cesty, kudy chůzi navrátit do rodiny atletiky (vrátit ji na stadiony) – a ne se smířit s rolí nechtěného dítěte. Pokud bude chůze na očích – bude zbavena mnoha nepěkných mýtů, které na ni byly nabaleny, a které jí hodně ubližují. Jinak by se mohlo stát, že atletika v ČR chůzi zcela vyřadí. A chůze tu odumře – byla by to obrovská škoda…

Současný stav nevidím ale zas až tak špatně. Důležité je, aby se dostavil nějaký úspěch – poté se obraz sportovní chůze výrazně vylepší. Máme teď sestry Drahotovy a další nadějné mládežníky. Pokud by se jim podařilo přivézt nějakou medaili – bylo by to skvělé. Poté ale bude třeba využít tohoto úspěchu k propagaci sportovní chůze – a k nápravě její pověsti v očích veřejnosti.

>> Verbir, 21. 10. 2010 12:26:18

..tedy mohu mluvit jen za žactvo,ti na MČR chůzi zařazenou měli ,3000m, ale jen starší…dokonce byla vypsaná i na přeboru Prahy , ale přihlásila se jen jedna,moje dcera, takže se závod neuskutečnil … s návratem chůze na stadion máš naprostou pravdu,stačí aby se na stadionu objevil jeden trénijící chodec a děti se už ptají a zajímají , co to je za disciplínu a zkouší napodobit styl..Ze závodů ml.žactva,které probíhá formou dvojbojů vím, že nikdo nechce běhat 600m a překážek se všichni bojí, ale „jdou“ na body pro družstvo i když to „bolí“..Kdyby se chůze stala součástí všeobecné přípravy stejně jako koule nebo výška, jistě by u ní pár jedinců zústalo i v dorostu, kdy se začínají atleti již specializovat..

>> karolína, 21. 10. 2010 12:15:34

máš naprostou pravdu.Závody na stadioně jsou atraktivnější a to i z pohledu soutěže družstev.Vždyť např.letos jsme měli při 1 kole II.ligy družstev za sebou už 3 závod pro soutěž družstev v chůzi,tudíž v podstatě závodníci,co závodí v chůzi se s ostatními v družstvu během roku vůbec nemusí setkat.A to nemluvím o tom,že se za hecování a fandění na stadionu dosáhnou podstatně lepší výsledky než při komorní atmosféře na okruhu,kde jsou max.rodinný příslušníci v místě startu a cíle.
V rozhodování bych u nás velký problém neviděl/setkal jsem se u nás se samými objektivními rozhodčími/a řešit to nějakými čipy není nutno,neboť jak už poznamenal Verbir,musí dát návrh na vyloučení 3 rozhodčí a tím si myslím jen tak nestane,aby byl vyloučen někdo,kdo jde „stylově“ a naopak.

Vzhledem k tomu, že sportovní chůzi dělám od roku 1968 troufnu se také přidat do diskuze. Souhlasím, že řada atletických funkcionářů je proti chůzi apriori zaujatá. Již v roce 1976 byl pokus ji vyřadit z OH v Montrealu, kde se šlo nakonec jen 20 Km. Chůzi velmi ublížilo přesunutí ze soutěží družstev na veřejné závody, také přibližně v této době. Zdůvodnění časovým pořadem neberu. Je možné vypsat střídavě 5 a 10 Km což zabere jen něco málo přes hodinu.

Ještě větší chybou však je to, že není chůze v soutěžích družstev již od nejmladších kategorií. To samozřejmě nijak nemotivuje oddíly tuto disciplínu podporovat.

V rozhodčích bych až takový problém neviděl. Samozřejmě občas dojde k chybnému posouzení stylu, ale nemám pocit, že to je úmyslně. S tím se ale setkáme ve všech sportech kde rozhoduje lidský činitel. Jak již tu bylo řečeno je to poněkud kompenzováno tím, že návrh na DQ musí přijít od 3 rozhodčích (na mezinárodních závodech různých národností). Pokud chodec zvládne správný styl jsem přesvědčený, z vlastní zkušenosti, že nemusí mít z rohodčích obavy. Za 42 roků jsem dosud nebyl diskvalifikován za porušení stylu. Přitom si myslím, že jsem v mládí chodil docela kvalitní výkony (1:33 – 20Km a 4:17 – 50Km).

Je velká škoda, že chodecké hnutí nedokázalo dostatečně zúročit vítězství Jožky Pribilince na OH v Soulu 1988 na 20 Km. To byla přímo ideální doba přitáhnout řadu dětí ke sportovní chůzi.

>> sam, 21. 10. 2010 10:58:12

Jak říká známý bonmot: „Chůze je soutěž v tom, kdo nejhlasitěji zašeptá.“ 

Zdá se mi, že většina těch, kteří obhajují chůzi, chápe mé výhrady pouze jednostranně ve smyslu nebezpečí diskvalifikace závodníka rozhodčím. Mnohem problematičtější se mi však zdá právě to, že někdo si prostě troufne jít tak, že je víc na hraně nebo spíše i za hranou pravidel, ale rozhodčí to buď nevidí, nebo nechtějí vidět. Takový závodník je pak ve velké výhodě proti tomu, kdo celou trať absolvuje striktně s trvalým kontaktem se zemí. Velmi dobře to napsal Luboš Brabec.

>> sam, 21. 10. 2010 18:31:52

To, že si někdo troufne jít na hranu pravidel, případně i za ni a rozhodčí to správně neposoudí není problém sportovní chůze, ale sportu vůbec. Na dodržování pravidel dbají, nebo mají dbát rozhodčí. To, že jejich porušení přehlédnou (chci věřit, že neúmyslně) je jejich chybou. Ale chybovati je lidské. Jako opravdu křiklavý příklad může sloužit postup Francie na MS ve fotbale po brance jíž předcházelo evidentně hraní rukou. Případně i Maradonova „Boží ruka“.

>> sam, 21. 10. 2010 18:31:52

Jak jsem již psal – pokud se sportovní chůze vrátí na stadiony – bude pro chodce mnohem obtížnější chtít cokoli „ošulit“, protože na něj bude hodně vidět… 

A rozhodčí pak budou muset obhajovat svá rozhodnutí – ať už někoho vyloučí nebo naopak nevyloučí. Neboť chodce uvidí mnohem více lidí, než jen rozhodčí… 

nemozem sa vyjadrit specificky k situacii v CZE, mozem iba popisat skusenosti z australie. Som uz 5 rokov clenom snad najvacsieho ciste chodeckeho atletickeho oddielu na svete. Je zacleneny pod atleticku federaciu ale je len chodecky, je to oddiel statu Victoria, ale v praxi sustreduje len chodcov z Melbourne, su minmalne 3 dalsie chodecke oddiely v mensich mesteckach v tom istom state. Na nasich oddielovych pretekoch sa zucastnuje zhruba 100 chodcov, dokopy od ziactva az po veteranov, zavodi sa spolocne. Vo vidieckych kluboch chodi tak do 20 chodcov, takze v jeden viken len v state Victoria casto chodi do 160 chodcov a okrem toho su samozrejme oddiely a preteky v dalsich statoch a ich centrach ako Sydney, Canberra a dalsie tak odhad by mohol byt kazdy viken preteka v chodzi dokopy snad do 300 chodcov. Atletika mladeze nie je sucast atletickej federacie ma svoje extra preteky a sutaze a zopar deti sice chodi na preteky nasho oddielu – zavodit s velkymi, no mnoho deti robi chodzu v Little Athletics a tam su dalsie pocty malych chodcov. Podobne vo veteranskej atletioke je vela veteranov ktori chodia chodzu na lokalnej urovni ale nepridu na oficialne oddielove alebo vyssie preteky. Keby sme zratali vsetko dokopy, tak kazdy tyzdne chodi snad aj tisic chodcov na pretekoch a mnohi absolvuju aj 2–3 preteky tyzdenne.

Uvediem svoj priklad na veteranskej atletike by som mohol chodit chodzu v utorok a stvrtok vecer a kazdy vecer 2 preteky (napriklad 1km a 3km na drahe) a oba dni su len do 15km autom, podobne je to rozosiate po celom velkomeste… tuto sobotu by som mohol ist na drahe v klubovej lige 2000m a v nedelu ranu su preteky na cestnom okruhu 20km ale moze sa vybrat aj zo vzdialenosti : 15km, 10km, 5km a deti budu mat aj nejake 2–3km. Toto je zaciatok letnej sezony a teda oddielovych ligovyxch kol na drahe.

Chodci chodia na drahe v ligovych kolach alebo 2000m a kazdy druhy tyzdne je na programe 1500m-3000m, obycajne deti idu 1500m a zbieraju body do dospelackeho oddielu a dospelaci a vetarni si vyberu 3000m. Niekolkokrat do roka su na drahe aj preteky na 5000m. Chodza tu ma velku podporu v poslednych rokoch, materialnu aj financnu, v stredisku vrcholoveho srotu v Canberre si chodci mozu vyberat co chcu vyuzivat a kedy, kedy tam budu mat sustredenia a podobne.. atketicka federacia si je dobre vedoma ze dostane od valdy peniaze podla poctu medaili a chodza ich zarucuje. Uspechy tvoria tradiciu a tradicia tvori uspechy, nemusim menovat minulych alebo sucasnych uspesnych chodcov, kazdy v chodzi pozna australske hviezdy.

draha alebo cesta

musim oponovat nazorom ze draha je riesenie pre chodzu. Tu je zimna sezona zhruba od 20.4 do 10.9 a vsetky preteky su len na ceste (chodza) a na ceste a v terene (behy). Je aj zimna ligova sutaz medzi oddielmi a tiez zimne majstrovstava. Plati to aj pre veteranov a pre detske kategorie.

Veteranske majstrovstava zimne maju zvlast 10km a zvlast 20km, kategori dospelych (open) ma tiez zimne majstraky na 30 alebo 35km a samozrejme kratsie trate.

Len letna ligova sezona sa deje na drahe a koli casovemu rozpisu sa chodia len kratke trate 1500/3000 a strieda sa to s 2000m, len letne majstrovstava su na 5000m. Chodcom tieto kratke trate moc nevyhovuju. Specialne chodecke preteky sa aj v lete robia na ceste. Je vela chodcov ktori bezne na ceste chodia 5–10km ale na drahe 5000m nejdu, lebo je to na drahe prilis vela. Na drahove preteky na 10,000m by sa snad ani nikto neprihlasil a nieco podobne akop sa robi v BB, kde sa obcas idu drahove 20–30km alebo 2H atd… to tu uz davno nebolo a ked som sa snazil o tom zopar vplyvnych presvedcit tak ziadny uspech – take vraj zaniklo a ja by som bol jediny startujuci.

rozhodovanie na drahe a na ceste

nerozumiem argumentom ze na drahe sa nebude podvadzat, skusenosti su skor opacne. V praxi na drahovych pretekoch su taqk 4 rozhodcovia kedze paralelne prebieha snad 5 regionalnych sutazi len v 1 meste a tak treba len v Melbourne vyse 20 chodeckych rozhodcov v tom istom case. pri cestnom okruhu ktori je dlhy 2km vidi rozhodca kazdeho chodca 2× a rozhodcov je typicky 6–8 po trati a rozhodcovia s apocas preteku po trati posuvaju, takze sa neda zapamat ktora cast je sledovcana a kde sa da bezat, casto sa schovaju za kriky alebo za sleduju spoza rohu a podobne. Sam som absolovoval rozhodcovky kurz ale odmietol robit skusky kedze nesuhlasim s niektorymi vecami, ale niekdy ked je malo rozhodcov ma poziadaju aby som pomohol, tiez ked pretekam sledujem styl chodcov co idu oproti alebo ma prebiehaju a vidim ich ovela dlhsie ako stojaci rozhodca. Z tychto skusenosti mozem povedat ze pravidlo kontaktu sa porusuje na cestnom okruhu ovela menej ako na drahe, na drahe sa takmer polovica neboji bezat. Ked rozhodujem na drahe tak rozdam tolko cervenych, ze sa to sefovi rozhodcov nepaci, no kedze treba cervene od 3 rozhodcov, tak moja prisnost je zbytocna. Cast problemu je v tom ze na drahe sa chodia kratsie vzdialenosti co vyzaduje vyssiu rychlost a teda zvadza k behu. Dalej dovod su synteticke drahy, na rozdiel od cesty peruju a prispievaju k odrazu do vysky. Chodci pozuicvaju obyucajne perovacie boty na cestu a kedze neit v com inom chodit pouziju perovacie boty aj na drahe dvojite perovanie tak lahko zvadza k odrazu a skakaniu po drahe, takze pri snahe o max rychlost kazdy rychli chodec nutne bezi na drahe. Pomaly chodci, veterani atd zase dvojite perovanie (draha+boty) neznasaju kedze sposobuje problemy s klbami a bolesti kolin a chodci si z drahy obycajne prinesu zranenia alebo podvedomia setriac kolena ich nedopinaju a dostanu cervene karty za kolena.

Pre chodcov aj rozhodcov je ovela lahsie a lepsie ked sa zavodi na cestnom okruhu, je to aj prevencia zraneni. Treba si tiez uvedomit ze dolezite chodecke preteky su vzdy na ceste a na dlhych vzdialenostiach preto chodenie kratkcyh trati na drahe je skor skodlive a je takmer uplne iny druh sportu.

V ČR je situace bohužel úplně jiná. Chůze je velkou řadou vlivných funkcionářů opomíjena. Na veřejnosti tu panuje názor, že chůze je sportem pro podvodníky – podobně jako fotbal. Chůze si tak musí hrát na vlastním písečku.

Je tu začarovaný kruh. Je málo závodů – málokde je řazena do soutěží družstev (v KP se prakticky nevyskytuje, slyšel jsem i o snahách vystrnadit ji z druhé ligy, o mládežnických kategoriích raději mluvit ani nebudu) – je tu málo chodců – málo chodeckých závodů atd. Skoro všichni chodci se tu znají navzájem – jestli je tu teď 20 lidí, kteří se chůzi věnují naplno (nemyslím teď běžce, kteří chodí jen pro body do lig), tak je to hodně… Chci-li se zúčastnit všech chodeckých závodů v ČR, tak nemohu zajet na více než 10 akcí – víc se jich tu za celý rok nepořádá. Špička to řeší tak, že jezdí na závody do zahraničí. Ale jak tu bez závodů vybudovat základnu?

Jeden z problémů je i ten, že se chůze chodí v družstvech jindy než ostatní disciplíny. Pak se stane, že už před prvním kolem mají chodci téměř po sezoně. Navíc chůze není vůbec vidět – nedostane-li se na dráhu – mezi ostatní atletické disciplíny – hrozí jí tu absolutní zánik. Většina ostatních atletů je proti chůzi v soutěžích družstev – protože ji nevidí – a má tak argument, že maratony se do soutěží družstev též nezapočítávají…

Naštěstí se tu vyskytuje pár lidí, kteří se starají o chodeckou mládež, ale je jich minimum. Jak dlouho je to ale bude bavit, když jim funkcionáři českého atletického svazu pouze hází klacky pod nohy a pokud chce člověk chůzi trénovat, tak si musí zvyknout minimálně na posměšné poznámky – a to i na atletických stadionech?

Resume – pokud zůstane chůze mimo dráhu a nebude tak na očích – hrozí jí tu absolutní zánik. Jedinou naději tak spatřuji v jejím návratu na dráhu, kde bude vidět. Bude-li vidět, získá další zájemce a jak jsem již psal – odpadnou pověry, které se na ni nabalily, a které způsobují to, že se celá zdejší společnost dívá na chodce jako na exoty, kteří se snaží pouze podvádět. A vyhraje prý jen ten, který umí podvádět nejméně okatě…

Ještě k tomu rozhodování. Ve světě chůze se nepohybuji tak dlouho. Bylo by lépe, kdyby se k tomu vyjádřil někdo zkušenější. Já to ale vidím tak, že v ČR není dostatek kvalitních chodeckých rozhodčích (vážím si každého, kdo zde tuto činnost vykonává) – proto při nejlepší vůli nemohou pokrýt celou trať. Dráha je přehlednější – proto je to pro zdejší rozhodčí jednodušší pokrýt – a každý chodec ví, že je neustále sledován.

>> Verbir, 22. 10. 2010 10:53:06

Shrnul jsi to naprosto přesně,pouze bych trošičku oponoval s tím,že je u nás nedostatek kvalitních rozhodčích a že nemohou pokrýt celou trať.Pokud by jsi měl k dispozici seznam kvalifikovaných rozhodčích chůze/dá se dohledat na stránkách chůze/,tak uvidíš,že jich není málo a povětšinou jsou to rozhodčí s mezinárodními zkušenostmi a zřad bývalých velmi kvalitních chodců/Dr.Bran­dejský,Párys,Lap­ka,Simon atd/
Co se týká pokrytí tratě rozhodčími,to je přesně dané pravidly/pravidlo 230/2 odt.d,e/kdy na silnici musí být min.6 rozhodčích a max.9 včetně vrchníka a na dráze 6 rozhodčích včetně vrchníka.Tím je jasné,že na dráze připadá na každého cca 66m a má přehled po celém stadionu a pokud je okruh o délce 1km,pak na každého připadá cca 111m a to ještě málokdy vidí v celé délce bez potíží.To jsou ale pravidla,která jsou mezinárodní a tudíž pro všechny stejné/tedy měli by být;-)

Největší chybu také vidím v tom, že chůze je sice v soutěžích družstev, ale nekoná se současně s celým ligovým kolem na dráze. A hlavně, že není v mládežnických soutěžích. Oddíly nic nenutí se chodci zabývat. Jak napsal Verbir, je málo závodů a tak i když se nějaký mladý adept najde nemá kde závodit. A jen trénovat jej nebaví. Navíc je tu i ekonomický problém. Oddíl se zdráhá proplácet cestovné na závod, pokud to není závod do soutěže družstev.

Problém rozhodování chůze nevidím v tom zda se jde na dráze, či na okruhu. Myslím si, že zkušených rozhodčích je dostatek. Ale trochu horší je to již s jejich věkem. A jsme opět u toho. Je málo závodů, tak ti mladí se nemají kde učit rozhodovat.

mozem len znovu oponovat, draha nie je riesenim. Bezci a divaci budu zle zazerat na chodcov ked im v programe zoberu drahu na dlhy cas. Nakoniec dlhe behy si udrzuju zakladnu a popularitu prave preto ze sa preteky preniesli z dfrahy na cestu a do terenu a najvacsiu popularitu maju teraz mestske behy, ci uz maratony, polmaratony alebo rozne bezecke akcie 5–10km, tam su tisice a tisice bezcov, ktori be nikdy nesli behat drahu a nesli by nikdy na stadion ako divaci pozerat behy na drahe Tak ako australia ani ostatne chodecke velmoci neriesia chodzu drahou ale naopak organizuju mestkse preteky pripadne preteky v peknej krajine, okolo jazera a podobne. Plati to pre Mexiko, Rusko, Spanielsko, Francuzsko atd.

Napriklad V polsku sa snazia popularitu chodzu udrzat znamim pretekom na 10km v centre stareho Krakowa, V australii ked Deek isiel spravit svetovy rekord na 50km tak mu zorganizovali zavody v jeho rodnom meste Geelongu, okruh na nabrezi, v turistickom centre mesta. Rusi si vybudovali chodecke stredisko v lese a postavili 2km okruh v lese kde maju povolene len zavodni chodci. Najdolezitejsi a najpopularnejsi zavod v australii je 20 mil = 32km v Canberre, su to 2 okruhy okolo jazera v turistickom centre mesta a samozrejme su tam aj kratsie trate pre veteranov – 1 okruh=16km a pre deti kratsie krate. Na drahu by nik neprisiel ani divaci ani chodci. Aj SVK sa snazi chodecky udrzat cez preteky v Dudinciach a cez Borsky Mikulas, drahou by sa nic neriesilo. Tak ako Dudince spolupracuju s okolitymi krajinami a su vyhlasene narodnymi zvazmi ako nmajstraky 5 statov na 50km a niektorych aj pre zeny na 20km, rovnako treba spolupracovat vo vacsom rozsahu, tym sa vyriesi aj problem poctu rozhodcov aj velkostti startovneho pola. Podobne napriklad postupuje aj cyklistika kde sa spaju sily a pocty zo susednych krajin. Absolutna spicka sa sustreduje na velke preteky a na svetovy pohar, ale chodci druhej vlny by mohli mat nejaku stredoeuropsku ligu, ktora by bola sutaz jednotlivcov, zbierat bodyza celyrok ale tiez sutaz krajin, chcelo by to dat dokopy CZE-SVK-POL-HUN-AUT a urcite by sa pridali aj dalsie staty, druzstvo by povine bolo tvorene urcitym poctom muzov, poctom zien, junirov a junioriek, a dorastencami a tiez povinne veteranmi, pricom napriklad chodci ktori uz reprezentovali krajinu na majstravstvach sveta a olympiade by nemali pravo za druzstvo bodovat az dovtedy kym neprejde dalsie majstraky na ktore neboli nominovani – tym by sa to zariadilo ze by bodovala siroka zakladna a niekolko osamelych jedincov.

Kazda krajina by vybrala 2 mesta kde by sa zorganizovali preteky, v atraktivnom prostredi.

Dalsia vec je siroka zakladna chodcov co nie su zavodni chodci, tu v australii pre masovych behoch su vzdyvypisane aj kategorie pre chodcov 5–10km kde sa zucastnuju vacsinou ludia so snahou o chudnutie ktori nechcu alebo nemozu behat a casto su tam cele rodiny partie a tlacia aj detske kociky, nikto ich nesekiruje so stylom a pravidlami, proste sa chodi.

Nas chodecky oddiel tiez zaviedol zvalstnu kategoriu – fitness chodcov – maju cisla inej farby, takze rozhodcovia vedia ze im nemaju posudzovat ohnute kolena iba sledovatnebezanie, casto takto chodia ludia z verejnosti co by inac na zavody nesli a tiez tak chodia chodci co su momentalne zraneni a neudrzali by vystrete koleno.

Verejnost najpr treba pritiahnut ku chodzi a az potom niektorych pritiahnut k zavodnej chodzi,

kedysi boli Praha-Prcice – vyuzilo sa z toho nieco ?

Jestli mohu, přidám jeden názor z druhého břehu, tedy od antichodce – jsem totiž jako většina závodníků startujících za družstva pro vyřazení chůze z ligových soutěží. A důvod je velmi jednoduchý. Chodec si svoji hodinku odbyde v předtermínu, pak přijede na kolo, zde se přihlásí do dalších disciplín, po únavě z chůze již dávno není ani stopa a může závodit dál. A jak k tomuhle přijdeme my ostatní? Já si nemohu dovolit jít měsíc před kolem odběhnout někde desítku, která by se mi pak započítala, abych na kole mohl běžet ještě 800 a 1500. Musím to jít všechno najednou. A to je hodně nefér a odtud aspoň pro mě pochází averze vůči chůzi. Samozřejmě by pomohlo dát ji ve stejný den, jenže to by ji zase v nižších soutěžích chodilo velmi málo lidí, takže co s tím? Nevím. Rozhodně pokud se bude pokračovat ve stávajícím formátu, budu i nadále vést řeči proti. A myslím že zrovna pan Verbíř jich ode mne slyšel dost Co se týká jednoho z příspěvků nahoře ohledně zařazení chůze na MČR, velmi o tom pochybuji. Vzhledem k tomu, že v nadcházející sezóně není na velkém MČR ani desítka, která je vyhozena kamsi jinam…tak že by byla nahrazena jinou dlouho trvající disciplínou (pokud je to tedy tento důvod), to se mi moc nezdá.

>> Matěj, 23. 10. 2010 07:45:39

Matej zaujimavy nazor taky argument som este nepocul, rozhodne nic take sa tu nevravi.

Mozem sa ta ale spytat otazku : Ked ti vadi ze chodec zaboduje v chodzi a potom este moze bodovat v behoch na drahe, preco neurobis to iste – chod najoprv zabodovat v chodzi mesiac pred kolom a potom uz s bodmi vo vacku boduj dalej na drahe v ostanych disciplinach.

ved ste na to rovnako, kazdy m,oze chodzu mesiac dopredu a kazdy moze pocet dovolenych disciplin na drahe v termine kola.

Ja nejako nemozem vidiet nespravodlivost alebo zvyhodnovanie ?

>> Matěj, 23. 10. 2010 07:45:39

Pokud jsi četl všechny příspěvky pozorně,určitě jsi se mohl dočíst o tom,že naše snaha dostat chůzi na stadiony je i z toho důvodu,aby se šlo ve stejný den jako je ligové kolo.V mém druhém příspěvku jsem hovořil právě o tom,že v době,kdy máme za sebou už 3 závod v chůzi je teprve první ligové kolo.Já bych třeba velice rád závodil společně se zbytkem družstva,už jenom kvůli atmosféře.Za to mi chodci ale nemůžeme stejně jako za to,že chodec může absolvovat v ligovém kole další vytrvaleckou trať,což by v případě toho,že by se konaly všechny disciplíny/tím myslím i chůzi/ v jeden den nebylo možné/zakazují to pravidla/.
Názor,že pokud by byla chůze ve stejný den s ostatními soutěžemi,byla by malá účast chodců v nižších soutěžich si myslím také není správný.Důkazem jsou např.baráže,kde je na startu celkem slušný počet startujících a dá se to srovnat s účastí třeba na trati 3km překážek.Letos jsem v naší ligové skupině zažil nízký počet startujících i na trati 800m/celkem 9 závodníků/a také nikoho nenapadne,že by se třeba tato trať zrušila.
Stejné to je s názorem,že by nikoho nebavilo se koukat hodinu na chodce na stadionu.Stačilo by střídat tratě třeba 3km a 5km.Tyto závody jsou časově méně náročné a mohly by se třeba předsunout,stejně jako kladivo.Záleželo by pouze na podmínkách stadionů.
Řešení je mnoho,ale to je bohužel na jiných,a mnohdy řádně „zkostnatělých řešitelech“.
Toto bohužel nevyřešíme mi,co se honíme za každým bodíkem pro družstvo a nemá smysl,abychom se hádali mezi sebou;-).Každý z nás má rád atletiku,proto se honíme po stadionu.

v Australii chodza je sucastou klubovej ligy ale len ta kratka 2–3 km. Chodza na cestnom okruhu sa do ligy vobec nerata. Dnes na cestne preteky prislo spusta chodcov z inych australskycvh statov a cele stredisko z queenslandu, maju to sem vyse 2000 km ale su tu na sustredeni. Taku bitku medzi juniormi som este nezazil, bojovalo sa o kazdu poziciu a o kazdu sekundu Tito hostujuci chodci aj ich treneri boli nadseny nasim cestnym okruhom v parku pri jazere a veru nikoho nenapadlo ze by sa malo chodit na drahe. Na druhej strane niektori chodci ktori zo svojich individualnych dovodov sa v tomto obdobi zameriavaju na rychlost, vyuzili vcera vecer ligove kola na drahe a isli 2km, tito dnes na dlhsie trate alebo vobec neprisli alebo len pomahali s organizaciou, tazko je ist dlhsiu trat v slusnom tempe len 16 hodin po maximalnom anaerobnom vykone na 2km.

Mali sme tiez preteky starsich deti na cestnom okruhu,isli 3–5 km a malych deti (vyzerali niektore na 5–6 rokov, ti isli 1500m, na cestnom okruhu, mali zvlast otocku aby to vyslo do dlzky. Male deti boli nadsene z toho ze mozu chodit na okruhu spolu s dospelymi… Jedinym negativom bolo, ze niektori rodicia na deti revali jak besni, chceli ich revom donutit ku stiahnutiu kazdej sekundy a vybojovanie kazdeho lepsieho umiestnenia. Niektore hulakajuce matky vyzerali na 150 kg bez topanok, brrr.

>> Matěj, 23. 10. 2010 07:45:39

Řekl bych, že sice pláčeš dobře, ale nad nesprávným hrobem. To, že se chodecký závod nekoná současně s celým příslušným kolem soutěže družstev není problém chůze (případně chodců), ale příslušných funcionářů Českého atletického svazu. Pokud se dotážeš chodců, 99% z nich Ti řekne, že by raději závodili společně s ostatními atlety oddílu. Soutěže družstev mají neopakovatelnou atmosféru, o níž jsou takto všichni chodci ochuzeni. A jak Ti již odpověděl RUDO, co Ti brání potrénovat chůzi a sbírat tak více bodů do soutěže, jako to dělají jiní.

Již vícekrát tu bylo řečeno, že problém není v časovém pořadu. Závod na 5 Km je otázkou max. 35-ti minut. A jak píše VACVO je přece možné jej předsunout, podobně jako kladivo. Stejně tak jsem pro, aby se MČR na 20 Km chůze konalo současně s celým atletickým mistrovstvím. Jako tomu bylo i v minulosti. S tím, že start i cíl je na stadionu a potom chodci „krouží“ na okruhu v blízkosti stadionu.

Také mě hodně vadí, jak se přistupuje ke sportovní chůzi. Nechápu, proč nemůže být chůze v rámci ligy na stadionu jako je běh. Půlmaratón také není součástí ligy, ale je místo toho náhrada v podobě 10 km na dráze. Tratě bych dal stejné jako u běhu, třeba 10 km, 5 km, 5 km a 3 km. Je fakt, že při těchto krátkých tratí bude docházet k porušování pravidel, ale to už záleží na každém závodníkovi, jak se s tím vypořádá. Delší chůzi jako je 50 km a 20 km bych nechal jako extra závody, jako je tomu u maratonu a půlmaratónu.

Ale je fakt, že takhle je tomu všude, i na mistrovství světa, olympiádě. Máme na mistrovství světa závod v maratonu, ale také třeba na 10 km. U chůze máme pouze 50 km a 20 km. Není tím chůze ochuzena o krátké tratě na stadionech? Proč tomu tak je? Možná proto, že chůze není disciplína na krátkou vzdálenost, ale od 10 km a výš a takové tratě na stadion prostě nepatří.

Nedávno jsem sledoval nějaké světové závody v chůzi žen. Překvapilo mě, že favoritka se zhroutil ještě před cílem, další dvě, co doběhly, se zhroutil v cíli. Ostatní se „dobelhaly“ a opravdu vypadla hodně zničeně. Bylo to tuším „jen“ 5 km, ale ty ženy vypadal jako po hodně těžkém Marathonu. Ten pohyb je evidentně už od pohledu nepřirozený – není to chůze, ale běh s potlačenou letovou fází. Navíc se stačí nelíbit rozhodčímu a z „chůze“ je „běh“ a diskvalifikace… možná tohle jsou ty důvody, proč se do toho nikomu zase až tak moc nechce. Běh je přirozenější a není tak svázaný pravidly.

>> Bran, 31. 10. 2010 17:32:41

Běh není přirozenější. Běh hodně ubližuje kolenům – viz můj příklad. Chůze je vůči většině kloubů šetrná – s výjimkou kyčlí – ale to se dá v pohodě ohlídat rehabilitací, správným rozcvičením a správnou technikou kroku.

Koukni, jak jsou závodníci zhroucení po běhu. To není o tom, jestli to je o chůzi nebo o běhu.

Když někdo zvládá techniku chůze, pak se jedná o ladný tanec. Oproti tomu běh vždy zůstane násilným pohybem. Ale to se nedá vysvětlit lidem, kteří si nikdy nezkusili chodecký krok… 

>> Verbir, 31. 10. 2010 17:46:09

Člověk běhá od svého vzniku. Jsou teorie, že člověk byl vlastně v minulosti více běžec než chodec – štval zvěř apod. Je to po normální chůzi druhý nejpřirozenější pohyb. Správný běh v správném terénu neničí kolena. Sportovní chůze je čistě novodobý výmysl sportovců. Proto o ni mluvím jako o „nepřirozeném“ pohybu.

Někdy po běhu přejdu do sportovní chůze, ale jen na několik desítek metrů, abych snížil tepovku…

je zaujimave ako ludia co neznasaju a nenavidia niektoru temu na nu sustavne chodia a rozdavaju minusky akoby dufali ze minuskami temu znesu zo sveta. podobne je to nielen tu ale napriklad pri temach behania naboso.

Myslim ze kolena sa nicenia nespranou technikou, nie samotnym sportom, a tak beh nici kolena len pri nespranej technike a hlavne nespravnych = perovacich hrubych botach.

spravne prevadzana zavodna chodza je naozaj skor ako tanec na ceste ale trva to dost dlho kym sa to clovek nauci, asi tak ako na korcukiach sa da pohybovat po lade ale da sa na lade aj lahodne tancovat, len to dlho trva sa to naucit.

pravda je tiez ze beh je ovela jednoduchsi co sa tyka pravidiel; a rozhodovania a ze pravidla ako su momentalne platne pre chodzu su nie najlepsie a v podstate nik s nimi nesuhlasi, od spickovych chodcov, trenerov atd, lenze kto o vsetkom rozhuduje ? mozno zopar senilnych starcov sediacich vo Svajciarsku ?

Je jasne ze clovek prirodze chodil ale nevytacal pri tom boky a nedrzal vystrete kolena. Tiewz clovek kedyzi netancoval valcik, nerobil salta, trojity ritberger atd. clovek tiez nerobil 10-boj, nebehal 110m prekazok, neevidoval rekordy na 200m, nebehavali sa stafety na 4×400 nehadzal sa disk, gula, kladivo ani kosak, nemeral sa 3-skok ani sa neskakalo o zrdi do perin.

V podtate sa kedysi behali len kratsie crosscountry behy a behali sa velmi dlhe crossove ultra. Nic z toho nie je na olympiade, vsetko na olympiade je umelo vytvorene a neprirodzene

akurat ze chodza mnohym kole oci, zaujimave ze preco, nik nenuti bezca aby robil chodzu, ale bezec chodzu neznasa, nenavidi a snazi sa o jej zanik. Nikdy som taky postoj ale nezazil od bezca co je rychly bezec, teda bezec co beha rychlejsie ako su chodecke rekordy