byla by nějaká dobrá rada nad zlato pro echt začátečníky?

Hlavně se nebát. A případnými nezdary či obtížemi se nechat posílit a ne odradit. Hodně zdaru!

díky, ale konkretně..chci začít běhat hlavně kvůli snížení hmotnosti, ale kvůli hmotnosti nejsem schopnej uběhnout ani dva kiláky v kuse…jak mám začít, abych uběhnul alespoň 30 min v kuse?

Podivej se do poradny na www.behej.com , Milos Skorpil tam myslim na par dotazu ohledne snizeni vahy behem odpovidal. Ze zacatku se doporucuje jenom rychle chodit, pak stridat beh (postupne prodluzovat od 1 minuty nahoru) a chuzi, az se dostanes jenom ke behu. Dej si pozor, at se vaha nesnizuje prilis rychle. Mozna to dopln i o posilovani jednou tydne, protoze pri rychlem hubnuti ubyva i svalova hmota. Hodne zdaru a preju, at Te okoli podporuje, protoze pak jde vsechno snaz. A kdyztak si prijd pro podporu sem.

Žádné zaťaté zuby. Od hodinových rychlejších procházek, přecházet ke střídavému běhu s chůzí. Pokud nic nebolí, pomalu zvyšovat podíl běhu, přesněji klusu, žádné dupání. Snažit se nezávodit. Kopcům se zatím vyhýbat, nebo je chodit. Víc se hubne délkou trvání pohybu než jeho rychlostí. Lépe hodinu chodit než 30 minut utíkat.

M. Škorpil na to už párkrát odpovídal v poradně – chce to zezačátku prokládat pomalý běh rychlou chůzí. A ty „chodecké“ úseky postupně zmenšovat. Za pár týdnů už těch 30 minut celých zaběhneš.

[quote=medved]díky, ale konkretně..chci začít běhat hlavně kvůli snížení hmotnosti, ale kvůli hmotnosti nejsem schopnej uběhnout ani dva kiláky v kuse…jak mám začít, abych uběhnul alespoň 30 min v kuse?[/quote] Na začátku bych zkusil chvíli běžet, chvíli jít až se sklidní tep, potom se zase rozběhnout. Po 15 min. „indiánského běhu“ bych se obrátil zpátky k domovu. Po pár dnech (týdnech) budeš pozorovat, jak se uběhnutá vzdálenost stále prodlužuje, a to bude pro tebe ta nejlepší odměna. Posiloval bych kolena, už se to tu probíralo, takže zkus několikrát denně tento cvik, kdy tlačíš zády proti stěně a zároveň namaháš vazy v kolenech, viz: http://www.tomas-kalina.com/…20/opiracka/ A taky bych raději preventivně bral něco na ně (třeba Arthrostop). Změn stravu (omez tuky), později již na nic jiného než těstoviny ap. nebudeš mít chuť :). Tak hodně zdaru a snaž se běhat za každého počasí! Vím i podle sebe, jak jsem si zdůvodňoval počasím, že dneska nebudu běhat, protože venku je nevlídno.

Podstatné věci už tu zazněly. Hlavní je, že sám chceš něco s kondicí a váhou dělat. To ostatní přijde samo, jen nesmíš moc spěchat, aby ti ta chuť vydržela. A že jsi začátečník, to je ten vůbec nejlepší okamžik pro začátek! O to rychleji budeš vidět pokroky. Ani pak se nenech strhnout a nechvátej. Morální podporu tady načerpat můžeš. Určitě se vždy najde někdo, kdo ti poradí… jestli ti i tohle může pomoci, tak myslím máš dobrý začátek.

já teda taky mohu napsat vlastní zkušenost-začala jsem běhat taky kvuli zhubnutí,při katastrofální váze 105kg,zezačátku jsem měla dost velké bolesti kyčle,ale po shozeí 10kg ustaly.Šla jsem do toho po hlavě,žádné ulevy a indiánské běhy,vždycky jsem si stanovila délku kam prostě MUSÍM doběhnout i kdybych měla zdechnout,nezas­tavila bych se ani za nic a chodila jsem každý den,i když lilo jako z konve,nebo se mně nechtělo.Prostě tvrdost především,protože já na sebe umím být buď hjodná nebo zlá-nic mezitím..A vy­platilo se to -shodila jsem 26kg a jedu dál,už nechodím denně,ale asi 2× týdně,někdy častěji,hlavně podle toho jak mám čas,běhám spíš v noci,zezačátku hlavně proto-aby mě nikdo neviděl,byl to otřesný pohled teˇz časových duvodů.Mám kvalitní oblečení,obuv,pro­tože i to pomáhá v utvrzení svých rozhodnutí,že to myslíš vážně-přeci jen to něco stojí,že Samozřejmě že délky tras jsem postupně prodlužovala,dělám to i dnes,prostě přerd každým během si řeknu jak daleko doběhnu a dodržím to,první myšlenka platí-takže ptoom už má mozek smůlu-může chtít zastavit,ale nezastavím.Začala jsem běhat do kopce,taky bez problému,zezačátku jsem uběhla tak sotva kilometr,nyní tak v rozmezí 6–12km,ale neměřím to-beru to hlavně tak,že musím doběhnout co nejdále,překonat sama sebe,neměřím ani tepovku ani nic jiného,prostě běžím za svým cílem.To že člověk překoná sám sebe při pohybu totiž opravdu dost posílí i vůli když tě chytne žravá moc držím palce,chce to nejdřív přísnosta potom to začne bavit,je to super a prospívá to nejen postavě-nikdy jsem neměla tak štíhlé nohy a zadek,dokonce i když jsem měla nižší váhu-ale vyplatí se to i pro kondici-shody nebo kopec vyběhnu razdva-dřív jsem funělaa byla líná,fuj!

a ještě při behu jsem si cestu rozdělila na etapy-pomyslně-třeba k tomuhle stromu je to etapa 1,odtud 2,potom 3,pomohlo to psychicky-říkala jsem si hurá už jsem na 3… a hlavně to jsem zapomněla-nikdy si neříkej-Už nemůžu,zastavím se,nemohu dýchat-já jsem si říkala-proč bych nemohla,nohy bolí trochu-to se rozběhne,a hodně jsem se soustředila na dýchání-silné nádechy nosem a výdechy-ba přímo funění pusou,sice kdyby mě někdo viděl,tak by umřell smíchy,ale nebolelo mě nikdy v boku a když začne drobné píchání v boku-začnu se na to soustředit i dnes.To je moc duležité.A chválit se na začátku!!!Potom tě začnš chválit okolí a stojí to za to!!!!!!

Muzu rici, ze pred cca 3 mesici jsem byl v podobne situaci. Hraval jsem basket, pred drahnymi lety, ale jak sel cas sport koncil, auticko zavezlo kam bylo treba a kyla narustala.A co s tim ? Vim, ze jsem ten posledni co muze radit, ale preci jen. Clovek si rika co na tom je. Vezmu nejake botky a jdu na to. Chyba. Precetl jsem lecos od netu behej.com, pres knizky, idnes o behani, casopisu run nebo tohoto fora a vim jedno. Nejvic ti pomuze trpelivost a pevna vule. Jak rika v nekterem z prispevku M. Skorpil:„Ty kyla nenabyla ze dne na den …“. Na nejakych 30 minut behu v kuse se vyprdni. To pride casem samo. Nevim jaka je tva vaha. Ale chod delsi trasy(cca 1 hod) prokladej to nejakym popobehnutim a uzivej si to. Taky jsem si myslel, ze do toho vlitnu a za tyden jsem stramak. Neeee!!!! Pujdou do riti holene, pak kycle a v horsim pripade cele odhodlani. Vim, ze oproti predchozim radam se to jevi jako krok zpatky. Taky se tesim, jak budu s ostatnimi diskutovat na tema jestli si mam dat pred maratonem dat" testoviny se zeleninkou nebo …„, bohuzel. To neni me a asi ani tve tema. Taky jsem hledal rady typu: " dnes zacnes tak a tak a zitra jsi borec“, a trvalo mi chvili ze bohuzel. Ted mam ze 105 na 100 kg a jdu porad do toho stale dal. Chodim, popobehnu, upravuji stravu a

hlavne vydrzat.

Pro Tecko:

„Taky se tesim, jak budu s ostatnimi diskutovat na tema jestli si mam dat pred maratonem dat“ testoviny se zeleninkou nebo …„, bohuzel. To neni me a asi ani tve tema.“

Je fajn, že jsi tu i když třeba máš jiné starosti, než ty s těmi těstovinami. Myslím, žes to vyjádřil Dobře. Každý má někde tu svou pomyslnou latičku, přes kterou se chce dostat. Přeju hodně sil a výdrž a také hodně radosti při tom všem.

„Je fajn, že jsi tu i když třeba máš jiné starosti, než ty s těmi těstovinami. Myslím, žes to vyjádřil Dobře. Každý má někde tu svou pomyslnou latičku, přes kterou se chce dostat. Přeju hodně sil a výdrž a také hodně radosti při tom všem.“

Diky za podporu, fakt to potesi. Nastesti uz jsem ve stadiu, kdy mi to moje „behani“ dela radost. Pak uz je to vsechno mnohem snazsi.

Ahoj medved a ostatni, co sa snazia behanim schudnut. Ja som zacal behat zaciatkom juna 2006. V tej dobe som vazil 112 kg pri vyske 188 cm (jasny traged) . Bolo mi jasne, ze cielovu vahu 90 kg nedosiahnem za 3 mesiace, kedze na na svoje osobne maximum som sa „pripravoval“ niekolko rokov. Ale stanovil som si ciel, ze chcem v oktobri odbehnut v Kosiciach polmaraton – ako motivacia to bolo dobre.
Zaciatky boli dost tazke. Prvy krat som v kuse neodbehol ani 1 km.. Zacal som behavat skoro rano, t.j. budicek o 05.00 hod. Ako som pridaval kilometre, tak som posuval vstavanie az na 04.30 hod. Ako kazdy zaciatocnik som prechadzal problemami typu: otlaky, unava, vyber vhodnej obuvi a oblecenia a pod. Na tomto fore som nasiel odpovede na vsetko co ma zaujimalo a ked som nenasiel, opytal som sa. Vzdy sa naslo dost bezcov, ktori mi poradili. Asi po troch tyzdnoch prestalo byt behanie povinostou a zacal som sa na neho tesit. K behu som pridal aj posilnovnu – tak 3 x tyzdenne. Vaha isla postupne dole. Ruka v ruke s tym prisla aj zmena stravovacich navykov. Akosi samo od seba mi prestalo chutit tak ako pred par mesiacmi (ziadnu dietu som nedrzal). Do oktobra som to stiahol na 100 kg, s ktorymi som odbehol polmaraton za 1:54 hod. Cas to nie je nejaky uzasny, ale pre mna to bol zivotny vykon a najmä motivacia k dalsiemu behaniu. Vsetkym co behaju preto aby zhodili, drzim palce aby to „nezabalili“ skor ako ich to chyti.

Já si vzpomínám, že když jsem začínala běhat, tak mi indiánský běh naprosto neseděl. Ta změna rytmu z chůze do běhu mi zkrátka nějak nešla. Takže když jsem nemohla, přešla jsem do pomaloučkýho běhu, ale pořád jsem běžela. Chodec by mi určitě stačil, ale bylo to pro mne lepší než střídat chůzi s během. Asi si každý musí najít svůj způsob, jak začít a vyzkoušet víc způsobů. Každopádně přeju hodně krásných zážitků při běhu!

díky všem za příspěvky , ty od tragédů jsou nejvíc motivující(neumím to napsat jedním slovem), hlavně stokilovej půlmaraton mě potěšil, ale o tom teď vůbec neuvažuju, protože sem fakt na úplným začátku.135 kilo a 195cm, vytrvalec ze mě asi fakt nebude. Dycky sem sportoval, zápasil sem první ligu, teď hraju volejbal a ragby basket, ale v běhu je to katastrofa, tak špatný sem to ani nečekal. v současný době je pro mě fakt jenom chůze, dneska sem šel asi 50 min s asi třema popoběhama, cítil sem se fakt líp, než když sem se snažil uběhnout co nejdelší úsek. věřím, že se to zlepší, je tu dost příkladů. díky za ně a za pomoc v boji s moji silně rozvinutou slabou vůlí.

Ještě bych připoměl strečink.Nevím,jes­tli v začátcích /rychlá chůze ap./ je tak důležitý,ale později je hodně důležitý. Já ho při svých začátcích nedělal protože jsem ani nevěděl že něco takového je.V té době jsem měl největší problémy s lýtky.To jsem druhý den po běhu měl problémy sejít schody.A na další týden jsem měl s během konec.A to se stále opakovalo.Teprve když jsem ty lýtka začal lehce protahovat a různě se pohupovat např. u okna na špičkách nahorů-dolů,tak jsem se bolestí zbavil. Ale to bude platit i pro jiné bolavé místa.Vždy to chce před plánovanou zátěží posílit.Ale to už tady psali i ostatní.

na strečing vřele doporučuji Suzukiho systém strečingu – http://aiki.euweb.cz/strecink.htm vždy po doběhnutí si projedu všechny cviky a musím říct, že mi o dost stoupla celková ohebnost a pružnost

to simka: dost dobré.Jestli cvičíš opravdu všechny cviky,tak tě obdivuji.Já bych se asi roztrhl.Ale přesto jsem si cviky vytiskl a budu se snažit je zvádnout.Díky za další námět.Některé cviky vidím poprvé.

streching je opravdu zaklad. zacinal jsem behat s nadsenim, ale brzy se zacaly ozyvat kolena a stehna. zatim cvicim podle http://www.kpo.cz/…/stretch.htm (puvodne jsem to nasel v pdfku, asi nejaky zrcadlo). sice je to pro cyklisty, ale zatim staci. hlavne je tam docela slusne popsano, jak cvik provadet. tu karatistickou sestavu jsem si taky vytiskl, ale myslim, ze zatim asi ne vsechny jsou pro mne… :)

To je hezky udělané. Zvláštní je, že tam píšou, že kolo moc nezkracuje a že je to spíš prevence. Já mám zkušenost, že kolo mi svaly zkracovalo mnohem více než běh. Asi fakt netrénuji s tou správnou intenzitou.