Bohužel kolize s MSM ve Víru.

Ráda bych jela, ale je to pro mě moc daleko :(

Téhle akce se nezúčastním, ale pokud byste věděli o nějakém jiném závodu (kromě D. Morava – Kral. Sněžník) v době 11.-18.8., tak sem s tím, budu v Jeseníkách trávit dovolenou. Určitě si v rámci tréninku zaběhnu ze Suché Rudné na Praděd a zpět (28 km).

Já jsem rozhodně nenaplnil své tréninkové plány, ale stejně si to nenechám ujít. Sice mám teď nějaké to kilo navíc, ale hold si budu muset odmakat. Přemluvil jsem k účasti ještě jednoho kámoše a tak budeme trpět spolu. Čas už pro mě není rozhodující, hlavně se ve zdraví dostat do cíle. Nicméně se taky těším.

Dnes jsem se taky přihlásil. Rzhodl jsem se na poslední chvíli. Moc jsem po Kladně neodpočíval, tak jsem zvědavý, jak to dopadne. Ale těším se moc.

Z mého pohledu: Vypadalo to od začátku na zajímavou, netradiční akcičku, tak jsem byla hodně zvědavá. V Jeseníkách jsem ještě nebyla, ale nějaké ty hory už trochu znám…ambice jsem neměla žádné, jen dokončit v limitu (7H). Organizace ze strany pořadatelů byla zvládnutá dobře, ti kdo chtěli, byli autobusy přepraveni z místa cíle (Skřítek) do místa startu (Ramzová), před startem byl výklad trati, každý obdržel mapku s trasou, kde byla vyznačena i změna barvy značky…vše (až na malou část) se běželo podle turistických značek, občerstvovačky byly umístěny většinou na místech, kde se měnila barva značky, takže závodníci byli informováni. Malá část mimo tur.značku byla označena dobře vlastním značením (i tam byli pořadatelé). Občerstvovačky byly zásobeny dostatečně-voda, ionty, banány, muslityčinky, čokoláda, sůl, cukr…Co bych vylepšila do příště-nevím, jestli si na občerstvovačkách vedli statistiku, kdo už proběhl a kdo ne (podle toho, že se ptali, kolik je jich ještě za mnou, si myslím, že ne), terén nebyl zrovna jednoduchý, byla mlha (nejdříve drobné mžení, pak souvislý déšť) a viditelnost nic moc, takže mohl někdo třeba omylem sejít z trasy, kdyby si to psali, měli by přehled, kde se kdo případně nachází a kdo ještě neproběhl. Pak mně přišlo, že po doběhu to bylo poněkud chaotické, já byla mokrá jako myš, vč.bot, dávala se do mně zima, vůbec jsem nevěděla, kde se mám převléci a zabalit si věci do batohu, aby se mně nenamočily, protože stále souvisle pršelo…tak jsem se sama iniciativně vnutila do chaty horské služby do sprchy…pravdě­podobně to bylo zázemí závodu, ale žádnou oficiální info o tom, že se tam může atd. jsem nezaznamenala (po skoro 7-mi H na „horské“ trase mně už hlava většinou tolik nemyslí) . Trochu mne mrzelo, že jsme museli odjet dřív (aby neujel vlak), než stihli vyhlásit výsledky-ženy (a prý měly být oceněny všechny =( ). Jinak limit 7H jsem stihla (asi 6 H 50 min.). Začala jsem opatrně, dávala si pozor a stále koukala pod nohy…stoupání s kameny jsem zdolávala rychlou chůzí, kde se dalo běžet (podle povrchu), tak jsem běžela, směry dolů jsem spíš chodila (slézala) nebo i částečně sbíhala (když to šlo). Jestli to celé někdo běžel, tak klobouk dolů, ale jen ujít se to za 7H nedá, je třeba to prokládat během/svižným klusem. Jinak byly tam nádherné přírodní partie mechů, vřesů atd., taky borůvky, maliny, brusinky, bohužel výhledy/pohledy se nekonaly (tolik jsem se těšila), protože byla stále mlha a vysoká vlhkost vzduchu (taky se mně mžily brýle…). Ze začátku to šlo kvůli terénu a převýšení hodně pomalu, na 15.km jsem byla cca 2,5 H po startu, těšila jsem se na část po hřebenu (cca od 30.km), tam měly být krásné výhledy a mělo to běžet rychlejš, ale bohužel začalo souvisle pršet, já čvachtala ve vodě mezi kameny (občas tam už tekly malé potůčky, že kameny nebyly zrovna dobře vidět), snažila se běžet po okraji cestičky (tráva, mech), abych nemusela vodou a už mně to zrovna moc nebavilo. Posledních cca 3,5 km byla obtížná pasáž (pod Jelení studánkou směr Skřítek) velké kameny a prudce dolů, tam se muselo opatrně… Celkově se mně to líbilo…dobrý pochoďák prokládaný během a kdybych uměla líp běhat do kopců (a mohla to více využít při běhatelných partiích), tak by ten můj čas mohl být lepší (škoda deště, ten mne taky zpomalil). Doporučuju všem, co si chtějí vyzkoušet něco ne tak tradičního. A pro srovnání-některé části tras MUMu (7×43 km) nebo trasa TMMTR(161 km/30 H) nejsou o moc lehčí. PS: A zvládla jsem to celkem v pohodě v silničních botách.

Také z mého pohledu: Protože mě na tento víkend vypadla lezecká akce ve Walliských Alpách, potřeboval jsem nějakou zajímavou náhražku. Dlouhý běh v horách jsem dva roky neběžel, předchozí akce mě vždy nadchly a navíc v Jeseníkách jsem byl v létě jen jednou kdysi na cyklomaratonu.

Rozhodnutí padlo tři týdny před startem a bylo potřeba zahájit seriozní přípravu.:) Nejdřív jsem zjišťoval, zda se v terénu po třech hodinách běhu nerozsypu. Po dvou víkendových delších bězích jsem dostával představu o možnostech. Cíl se nakonec ustálil na 4:30 h, ale beru vše pod „5 h“.

V sobotu ráno proběhla během dvou minut prezentace na Skřítku. Dva autobusy nás za cca 60 minut odvezly na start do Ramzové, kde jsme měli asi hodinu k dobru. Časově odpovídal průběh příprav a start dle propozic v příjemné atmosféře, žádná nervozita a stres. Značení trati bylo naprosto dostačující i pro neznalé, mapka pro všechny pomohla při výkladu trati. Na posledních dvou občerstvovačkách mě obsluha upozorňovala na klesající zásoby ionťáku (někteří z čela si dokonce brali i tři kelímky)… V cíli asi 10 minut po doběhu začalo vytrvale pršet. Pořadatelé narychlo stavěli jeden velký stan. Batohy zbylých běžců zůstaly asi na dešti, což asi nebylo úplně nejsťasnější. Kapacita stanu dostačovala pro cca 80 lidí, což při účasti 140-ti startujích a dalšímu doprovodu není mnoho. My to řešily odjezdem na hotel a návratem na vyhlášení asi hodinu před. Pod stanem už bylo plno, plno bylo i na Motorestě Skřítek, kde jsme urvali dvě místa. Nebyli jsme úplně vybaveni do deště a tak jsme na vyhlášení vítězů a na pozávodní merendě ani nebyli. Škoda, možná víc (3 ?) velkokapacitní stany by situaci řešily lépe.

Na začátku jsem se natlačil trochu dopředu, nechtěl jsem riskovat úvodní tlačenici přes Vražedný potok. Ve stoupání na Šerák šly přede mě desítky běžců, na takový nástup jsem neměl. Strmější úseky jsem chodil, mírnější běžel opravdu pomalu. Po rovině jsem se trochu rozběhl, povrch byl většinou velmi dobrý. Co jsem si (k mému překvapení) nejvíc užíval byly seběhy. Boty držely opravdu výborně a jistota pomalu narůstala. Díky pomalejším výstupům a rychlejším seběhům jsme se s některými běžci několikrát vystřídali v pořadí. Závěrečná pasáž hřebenem Vysoká hole- Ztracené kameny byla nenáročná profilem, ale (aspoň pro mě) nejtěžší čast trasy. Seběh ze Ztracených kamenů do cíle byl technickou lahůdkou a euforickým zážitkem. :) Z toho jsem se rychle dostal asi 0,5 km před cílem, kdy se do obou lýtek zakously křeče. :) a nepustily až do cíle. Celkový čas 4:20.xx h mě hodně příjemně překvapil, stejně jako bezproblémový průběh závodu.

S klasickým rovinatým maratonem závod nemá moc společného, určitě se hodí zkušenosti i z vysokohorskou turistikou. Převýšení trati je těsně přes 1600 m. Přesto si myslím, že pořadatelé zvolili trať mimořádně citlivě, je velmi pestrá. Každý si najde to co mu nejvíc vyhovuje.

Mně se trať taky moc líbila, ikdyž jsem se těšil na krásné výhledy ze hřebene a díky mlze jsem pořádně neviděl ani na závodníky přede mnou. Snad příště. Splnil jsem si svůj cíl a dokončil jsem v limitu. Nakonec z toho bylo nějakých 5:27. Celý závod jsem měl velký respekt před závěrečným seběhem ze Ztracených Kamenů, ale nakonec jsem ho zvládl lépe něž jsem čekal. Krossové boty NB872 tomu taky dost pomohly. Obsatály i v Alpském terénu. Myslím si, že i díky nim jsem v tom seběhu předběhl asi 8 běžců. Bohužel se to ale projevilo v cílové rovince, kde jsem najednou ucítil jak se mi „přetočily“ lítka a křeče mě totálně zastavily. Stálo mě to jedno místěčko v pořadí, ale to je mi úplně fuk. Byl jsem rád, že jsem to ve zdraví absolvoval. Organizace se mi velice líbila a oceňuji výdrž dobrovolníků na trati, kteří tam stáli i v tom hustém dešti.

Bohužel mám i jednu negativní zkušenost: Na poslední občerstvovací stanici na Ovčárně byla velmi příjemná paní, která byla moc milá a ochotně všem vysvětlovala na kolikátém jsme km a co nás ještě čeká. Zároveň se všechny znažila povzbudit. Moc jí za to děkuji. Jenže našal se i takový běžec, který se naní obořil a s prominutím si na ni otevřel ústa nebo si na ní léčil svou frustraci z únavy, to nevím, ale prostě když mu ona jako všem, co doběhli před ním, řekla, že joňťák je jeden na hlavu, tak jí normálně vynadal, že má mluvit česky, že si kvůli ní nebude ten joňťák lít na hlavu. Bohužel musím, říct, že to nemyslel ironicky ani z legrace, ale normálně jí vynadal. Ona ač trochu zaskočena, se mu omluvila s tím, že chápe, že je již unavený a že tím myslela, že si může jeden kelímek vzít. Prostě mě to v tu chvíli docela zamrzelo.

Takže ještě jednou díky organizátorům, pořadatelům, všem dobrovolníkům, divákům i turistům, kteří ochotně ustupovali z cesty a někteří i povzbuzovali.

Moc se mi to líbilo, nic takového jsem ještě nezkusil. Nebyl jsem dobře připravený, ani odpočinutý, rozhodl jsem se to absolvovat až dva dny před závodem. Navíc jsem to běžel v silničních (a ještě nových!) botách. Ale v mém pomalém tempu mi to nepřišlo moc extrémní, skoro jako pochodové cvičení. Víc jsem napsal na svém blogu http://stefank.blog.cz/

[quote=milan]… Na začátku jsem se natlačil trochu dopředu, nechtěl jsem riskovat úvodní tlačenici přes Ďáblový (?) potok. …[/quote] Milane, myslím, že ten potok se jmenuje Vražedný.

Dotaz na „znalce“ obou tratí-Non stop beh hrebeňom Nízkych Tatier (Milan??) a Jesenického maratonu-o kolik a v čem je Trangoška-Donovaly jiná, podobná, těžší? Díky.

No je tezsi urcite vetsim prevysenim, ktere mi garmin ukazal v Nizkych Tatrach o 700 metru vetsi nez v Jesenikach. Nektera ze stoupani v Tatrach napriklad z Hliadelskeho sedla me prisla vyrazne tezsi bud jsou strmejsi nebo je povrch hlinity jako to stoupani co jsem zminil a potom to dost klouze. No a pro ty co zrovna nebehaji dlouhe trate jako ja je znat i tech 5 az 7 kilometru navic. No svou roli muze sehrat i trochu vetsi nadmorska vyska, ale to jsem nijak nepocitil. Aspon orientace je v Tatrach lepsi protoze se bezi prakticky porad po cervene znacce primo po hrebeni.

Určitě nejsem znalec :), mám jen jednu účast na Non stop behu… Má asi 2250 m převýšení nahoru a 2400 m dolů. Jesenický maraton 1600 m nahoru a 1450 m dolů. Porovnáním převýšení a délky tratě jsou NT těžší, stejně jako delšími seběhy a výběhy. Povrchy jsou dost podobné, jen asfaltu je v NT podstatně méně. Jen krátký doběh do cíle v Donovalech. Rychlost těch nejlepších je v NT asi o 10 % nižší. Časy jsou v Tatrách o 35–50 % pomalejší. Ústup z tatranského hřebene je v případě zranění komplikovaný, autem se na trať (ale ani poblíž) nedostaneš.

Celkově bych rozdíl v obtížnosti odhadnul podobně jako mezi silničním rovinatým maratonem a horským jesenickým.

[quote=mapo]Dotaz na „znalce“ obou tratí-Non stop beh hrebeňom Nízkych Tatier (Milan??) a Jesenického maratonu-o kolik a v čem je Trangoška-Donovaly jiná, podobná, těžší? Díky.[/quote]

Díky za porovnání, viz výše… Ještě otázka-co taková část jako „Ztracené kameny“, vč.klesání směrem dolů-jak je to v NT, nacházejí se tam delší/kratší podobné úseky?

DOkud si to ještě vybavuji, tak delší horní část úseku Prašivá- Hiadelské sedlo byla povrchem a sklonem podobná. Celkově mě tento úsek cca 600 výškových m dolů připadal z těch seběhů nejhorší. Je to do značné míry otázka zbytku sil a treningu. Já neměl ani jedno. :) Samotný hřeben má seběhy po kamenné pevné magistrále nebo vyšlapané „travnaté“ cestičky.

[quote=mapo]Díky za porovnání, viz výše… Ještě otázka-co taková část jako „Ztracené kameny“, vč.klesání směrem dolů-jak je to v NT, nacházejí se tam delší/kratší podobné úseky?[/quote]

to Milan-děkuji za info, už mám jasnější přestavu o NT =) třeba se někdy zúčastním…

Když je slušné počasí (a to v r. 2007 bylo), tak je to paráda. Pořád je na co se koukat… Ale to mohlo být v Jeseníkách podobné. Tak snad příští rok něco uvidím…

[quote=mapo]to Milan-děkuji za info, už mám jasnější přestavu o NT =) třeba se někdy zúčastním…[/quote]

Milí běžci, musím dojetím zatlačit slzu. Tak jak jsem při nápadu udělat maraton přes Jeseníky ani v trochu nedoufal, že vás bude tolik, tak mě velmi mile překvapuje to množství pozitivních ohlasů. Většinu vašich výtek jsem si uvědomil ještě dříve, než se tady objevili a budeme je odstraňovat do příštích let :) To počasí vayšlo jen trochu jinak, než jsem objednával – oblačnost měla být o cca 800m výš a pršet nemělo vůbec, ale dnes se člověk nemůže spolehnou na nic. Myslím, že Mapo psala, že bysme vás měli počítat na občerstvovačkách :) – nebojte se, byli jste počítáni velmi pečlivě a to několikrát ČHS, Praděd, Ovčárna a navíc za posledním běžcem šel vždy někdo z pořadatelů. Těch výhledů je opravdu škoda, protože to je na celé akci ten pravý bonus oproti městským maratonům. Snad příště. Na webu závodu už jsou některé fotky postupně přibudou i další, ale někdo je musí zpracovat a já už musím aspoň na chvilku se věnovat něčemu jinému než JM. Pokud někdo máte fotky – zejména by se mi hodil start pošlete mi je nějakým způsobem. Taky by bylo super něco z hřebene. Ahoj Petr