Od soboty 16. sprna, 14:00, do neděle 17. sprna proběhl v Ostravě-Porubě okruhový „ultra“ závod na 12 h a na 24 h jednotlivců a štafet.

Výsledky značně ovlivnilo počasí – na počátku závodu krátce sprchlo, a když málem stihla trať po dvou hodinách uschnout, přišla průtrž mračen, kdy se bruslaři brodili vodou o hloubce několika cm. Ochladilo se a brzy i setmělo, okruh tak zůstal z větší části mokrý až do konce „kratšího“ 12h závodu. Bruslení na vodě je přitom srovnatelné s během na ledě či v sněhové břečce. V neděli, v poslední třetině 24h závodu, již bylo nádherně – povrch ideální, vysoké teploty již méně.

V jednotlivcích na 12 h zvítězil 45letý Martin Labuz (na Olešné letos 3.) s 250 km (82 kola). Závod na 24 h vyhrál 55letý Pavol Šimášek (na Olešné letos i loni 1.) po 412 km (135 kol), přičemž za prvních 12 h stihl 235 km (= 77 kol = 2. místo ve 12h) a druhou část proložil krátkým spánkem. Při takovém tempu bylo těžké oba rozeznat od štafetářů.

Od zmíněné Olešné 24h se tento závod liší především vypsáním kategorie jednotlivců, která v Olešnici chybí, a přilákal tak mnoho účastníků-sólistů – byla to nejpočetnější kategorie. I tak šlo o komorní závod se 42 závodníky současně na trati (90 celkem), takže na 3050 m dlouhém okruhu nebylo snadné soupeře potkat, natož se za některým z nich „vozit“.

Přes nepřízeň počasí a stupňující se vyčerpání nedocházelo téměř k žádným nehodám, jen asi po 3–4 kolizích s nepozornými chodci a cyklisty musela zasahovat sanitka.

Bruslení je jinak zřejmě velmi šetrné k pohybovému aparátu, neboť na většině závodníků již s krátkým odstupem nebyly ty stovky km vůbec poznat. Nejsem si proto jist, zda lze vůbec srovnávat s běžeckými závody obdobného trvání?

Pokud je poměr rekordů v běhu a v bruslení 1:2, znamená to, že by výše zmínění vítězové uběhli 125 km za 12 h, resp. 206 km za 24 h?

Nebo druhá možnost, že bruslařská 12 h je jako běžecká 24 h, a dotyční by uběhli 250 km za 24 h, resp. 412 km za 48 h ?

Nebo do třetice, není to přesně naopak, že bruslařská 12 h je jen jako běžecká 6 h? Selský rozum mi v tomto naprosto selhává… :o(

Kromě toho, že na závodnících v cíli nebyla vidět únava, mne překvapilo, že tempo v čase nijak zvlášť neklesalo. Ikdyž zde mohl únavu kompenzovat zlepšující se (osychající) povrch.

Bohužel není příliš z čeho usuzovat, když nejdelší běžný bruslařský závod na 42 km trvá pouze hodinu a maratonský či dokonce ultra metabolismus se tak nestihne dostat „ke slovu“…

Funfact: Olešnice je jméno obcí v okresech Blansko, Semily, Rychnov nad Kněžnou, Hradec Králové nebo České Budějovice.

24H závod štafet na inline bruslích se odehrává na přehradě Olešná u Frýdku Místku :P

Hnidopišství stranou:

Z vlastní zkušenosti bych neřekl, že jsou brusle o tolik šetrnější, než běh. Rozhodně nohy rozmašírujou daleko víc, než třeba takové kolo. Ale rozhodně i z vlastní zkušenosti právě z loňské 24h na Olešné můžu potvrdit, že tempo jsem měl téměř stejné na začátku jako na konci a taky si moc nedokážu vysvětlit, jak je to možné (druhou půlku závodu jsem jel z větší části sám, takže odpočinku mezi „předávkou“ bych to taky za vinu nedával). Nehledě na to, že fakt i únava byla o poznání menší, než třeba při pěší/běžecké štafetě kolem Lysé Hory (LH24), i když to jsem doteď dával za vinu počasí (LH24 se koná v lednu…)

Nehledal bych ale žádný převodní koeficient mezi bruslema/během.. myslím, že to bude silně individuální podle člověka.

>> oblivion, 19. 08. 2014 19:44:35

1:2 ? to jako inline rekord je 606 km? na 24H

>> rudo, 20. 08. 2014 00:17:25 24h znám jen ve verzi štafety dvojic a tam pokud se nepletu najíždějí cca 650–700km. Otázka je, jak to bude u jednotlivců, což je jiná káva, jako extrém jsem našel WR 455,55km jednotlivce.

>> Eirrikr, 19. 08. 2014 23:06:32

…nemůže Tebou popisovaný menší pocit únavy a rovnoměrnost tempa souviset s tím, že na bruslých je méně ostrých rázů než při běžeckém kroku a dopadu nohy na asfalt?

>> Eirrikr, 19. 08. 2014 23:06:32

Díky, opraveno, jen stále nevím, jak se od Olešné tvoří přídavné jméno.

Ad mašírování nohou: ano, u bruslení je dlouhá váha na jedné noze nápor na klenbu a na vnější kolenní vazy, boty odírají kotníky, ale na kole po několika hodinách také může bolet leccos. ;o) …navíc na bruslích lze zaujímat různé relaxační pozice či měnit styl pohybu – to na kole moc nelze.

Z běhu, kola a bruslí se mi právě bruslení zdá v únavě nejrizikovější – je náročné na rovnováhu, na přesnost pokládání nohou (jak vůči sobě, tak vůči zemi), na pozornost (díry, spáry, klacky, louže). Rychlost je přitom srovnatelná s kolem, výška pádu sice nižší, ale kvůli bruslím mají nohy nepřirozenou setrvačnost (trochu jak na lyžích). Za běhu a někdy i na kole lze být i v polospánku, na bruslích jen když vás z noční táhne pes.

Převod mezi během a bruslemi samozřejmě nezávisí jen na kondici, ale dost také na technice pohybu (víc než u běhu či kola) a i na vybavení (je rozdíl mezi tvrdou lehkou závodní botou s kolečky do deště a deštěm nacucanou polstrovanou fitnesskou s ojetými obyč kolečky), přesto poměr 1:2 vidím u rekordů, i u sebe.

Ve skutečnosti, nejvíce limitující byla u některých závodníků bolest zad, způsobená aerodynamickým předklonem, který lze jen těžko udržet po celou dobu závodu. A hádejte, co způsobí ulevování zádům opíráním 12 h rukama o nohy? …depilaci stehen! ;o)

>> rudo, 20. 08. 2014 00:17:25

Poměr rekordů 1:2 zhruba platí pro vzdálenosti od 1 km po 100 km, přesně pak pro půlmarathon běh / marathon brusle; přičemž je mírný rozdíl v tom, zda u bruslí očekáváte poloviční čas na stejné vzdálenosti, nebo stejný čas na dvojnásobné vzdálenosti.

U někoho, kde uběhne za 24 h 303 km bych opravdu očekával nabruslených 606 km, protože – experimentálně ověřeno – se i po 12 h zvládne pohybovat dvojnásobkem své „tukové“ rychlosti.

>> black.horse, 20. 08. 2014 00:35:35

Už v roce 2001 byl 24 h rekord 533 km. Kolik je to dnes, to jsem bohužel zatím nenašel… Loni na Olešné (jen CZ+SK) měla nejlepší dvojice (SK) 675 km. A kdyby v Ostravě nepršelo a nebylo to tolik do kopce, tak se to rekordům o něco přiblíží. Ostatně, byl to komorní první ročník – očekávám, že se to ohledně účasti brzy rozjede, tak jako Olešná.

Každopádně, mám takové podezření, že technika bruslení nedovolí zapojit svaly na maximum a tím se předčasně vyčerpat. Také nejspíš vynaložené úsilí versus výsledná rychlost je mnohem více nelineární, než u běhu, lze tak zřejmě více šetřit energii s menším poklesem rychlosti. Draftování neberu v úvahu, k tomu v Ostravě docházelo ojediněle.

Jak jinak si vysvětlit radostné vyhupsnutí vítěze 24h závodu na bednu již zhruba hodinu po závodě? Na druhou stranu jsem vlastně nikdy neviděl, jak po takovém závodě vypadají běžci?

Tak konečně byly zveřejněny časy za jednotlivá kola. Pro srovnání, odlišné „taktiky“ s téměř stejným výsledkem tří nejrychlejších jednotlivců za prvních 12 h (přitom Pavol jel závod na 24 h):

1. Martin Labuz (45 l) – oranžová: 250 km (82 kol), v pohybu 9°40' – 25,9 km/h
2. Pavol Šimášek (55 l) – fialová: 235 km (77 kol), v pohybu 9°00' – 26,1 km/h
3. K. Č. (34 l) – zelená: 235 km (77 kol), v pohybu 10°50' – 21,6 km/h

Po průtrži mračen po 20. kole stouply průměrné časy na kolo zhruba o 1 minutu. Přesto se potvrdilo, že výkonnost s postupující dobou trvání závodu překvapivě nijak významně neklesala. Je též vidět, kolik se dá nahnat na lepší závodníky pouhým zkrácením odpočinku. Ovšem je pravděpodobné, že oba (Martin a Pavol) měli dobrý přehled o průběžném pořadí a odpočívali právě tak, jak si moli dovolit.

Odkazy na závod a na výsledky již nefungují, tak aspoň odkaz na článek