Ahoj, asi už tady někde podobný téma bude, ale já nic nenašel, rád bych aby mi někdo poradil jak se správně rozcvičit před během a kolik času rozcvičení věnovat. Začínám běhat, ale tuhle oblast asi podceňuju…

>> Hydrrra, 11. 07. 2011 12:33:02

Asi Tě zklamu, ale běhám mezi dvaceti a třiceti skoro každej den a nerozcvičuju se ani před během ani po něm. Pro tělo je běh naprosto přirozená aktivita. Jiná věc je ale třeba gymnastika, lezení, nebo pádlování, tam bych si to bez protažení předem netroufnul.

ja to nedavno taky prestal resit, maximalne protahnu trochu zada. beham tedy spis k veceru, kdy uz je telo protazene a nejak rozpohybovane, rano je to neco trochu jineho. a nezacinam vybehnutim ze dveri domu, ale jdu rychlejsi chuzi, pak do kopce, tim se prirozene rozdycham a prichystam telo na zatez. nez dobehnu, tak zase jdu kus chuzi, kousek i pozpatku, jako takovy prirozeny prechod do „klidu“. ten „trenink“ pak trva trochu dyl, ale mam z toho dobry pocit.

ziadna specialna rozcvicka, akurat ked behas rano, treba trochu po prebudeni pockat, kym sa premazu klby ;)

Rano je to zadreny. Doma vzdy rano zacinam do kopce tak jsem myslel, ze je to tim. Ale ted na dovoleny po uplny rovine uplne stejny. Vybehnu, funim jak lokomotiva, nohy makaji jak o zivot – alespon mam ten pocit. Podivam na tempo a vlecu se jak hlemizd. Po takovych 2km uplne jiny clovek. Temer nepotrebuji dychat, nohy tak nejak klouzou asfaltem bez namahy a tempo je o minutu na kilak rychlejsi.

>> SlavoK, 12. 07. 2011 08:36:30

Od dětství nesnáším ranní rozcvičky na táborech, jelikož ráno prostě nejsem schopna prudkých pohybů, nemá na to ani tělo ani psychika (možná je to nízkým tlakem). Je to určitě individuální, protože znám lidi, kteří mají hned po probuzení spoustu energie. Co se týká rozvičky před během řeším to jednoduše pomalým začátkem, a je-li to opravdu brzo ráno, zůstanu v lehkém tempu celý výběh. Ohledně protahování před během mám ošklivou zkušenost, kdy ještě zamlada při rozvičování na státnicovou atletiku pod vedením fundovaného pedagoga jsem si při protahování stehenního svalu tento natrhla. Sice drobně, ale třeba překážkový běh jsem s tím pak fakt nedala. Léčilo se to několik týdnů. Takže opatrně!

Před normálním během taky neprotahuju, ale první 2–3 km se rozbíhám opatrně. Krátce se protáhnu 10 – 15 minut po doběhu, až se přestanu potit, ale než úplně vychladnu. Na závodech, když přijdu včas, je to jinak. Tam mi to nedá, když vidím, jak tam ostatní před startem při protahování strkají nohy skory až za uši.

S rozcvičením a protahováním opatrně. Nejprve si o tom něco přečti. Když si vzpomenu jak na základce a na gymplu jsme se rozcvičovali převážně kmitavými pohyby po nedostatečném rozklusu, tak se divím, že jsem si nikdy nic nenatáhl nebo nenatrhl. Buď jsem to flákal anebo se s tím mladé tělo přirozeně vypořádalo samo i díky tomu, že jsem organizovaně ani pravidelně nesportoval.

Strečink bych nepodceňoval,před během bych ti doporučil dynamický strečink a po běhu statický. http://www.jaksetodela.cz/…nku-nezbytny

díky za názory, zkusím a uvidím co mi bude vyhovovat