Při tréninku jsem se řídil podle plánu Petera Creifa: Osm týdnů přípravy na osobní rekord v marathonu, viz :

http://www.geocities.com/…2/creif.html

kde se vychází z Tab. 1 – „Směrné časy pro trénink“ (5 000m za 20:00 – letos to mám za 20:08 a 10 000m za 41:00 – letos to mám 40:21), z kterých vyplývá pro intervalový trénink a opakované úseky: 400m – 1:28 1000m – 3:49 2000m – 8:00 a 3000m – 12:18 a u vytrvalostního běhu je určeno pro: Tempový běh (4:21/km) Intenzivní běh (4:46/km) a Klidný běh (5:24/km).

Program je plánován pro jarní marathony, pro hledání formy po zimní přípravě. Podzimní marathony vyžadují částečnou úpravu tohoto systému. (pozn. MK – autor bohužel neuvádí jakou úpravu). Trénink rozlišuje tři skupiny běžců podle toho, jakou kilometráž až dosud abslovují: SKUPINA A – 80km týdně SKUPINA B – 110km týdně (tam se zařazuji, asi první chyba při přípravě, měl jsem vzít skupinu A, objemy jsou i tak značné) SKUPINA C – 140km týdně

1. týden (veden ještě mimo Creifův trénink) – Po – volný den Út – 18km (v tom 8× 800m / průměrně za 2:55) St – 18km regenerační běh Čt – 20km (v tom 10× 400m / průměrně za 1:22) Pá – 18km klidný běh (6:00/km) So – 5km regenerační běh Ne – závod „Žebácká 25“ 25km (1:53:28)

2. týden – Po – 18km regenerační běh Út – 18km (v tom 3× 2000m v průměru za 7:54/2km) St – 18km regenerační běh Čt – 20km regenerační běh (nabíhám na Creifův trénink) Pá – 15km klidný běh (5:12/km) So – 30,84km klidný běh (5:11/km) v čase 2h 40m Ne – regenerační běh 10km dopoledne + 10km odpoledne

3. týden (vzhledem k závodu ve Víru přehazuji 3. a 4. týden) – Po – 17km (v tom pyramida 400m/1:28 – 600m/2:14 – 800m/3:00 – 1000m/3:49 – 800m – 600m – 400m) Út – 18km (v tom 3× 2000m v průměru za 8:05/2km) St – 20km klidný běh (5:14/km) Čt – 12km regenerační běh Pá – volný den So – závod „Malý svratecký marathon“ 32km (2:29:41) Ne – regenerační běh 18km

4. týden – Po – volný den Út – 18km klidný běh (5:19/km) St – 18km (v tom 6× 400m/1:24 + 200m meziklus) Čt – 21km regenerační běh Pá – 15km klidný běh (5:15/km) So – 35km delší běh (v tom 20km intenzivního běhu 4:49/km) Ne – regenerační běh 18km

5. týden – Po – volný den Út – 18km klidný běh (5:33/km) St – závod „Strahovská hodinovka“ 13 612m Čt – 18km regenerační běh Pá – 16km regenerační běh So – 33,42km intenzivní běh (4:47/km) v čase 2h 40m Ne – regenerační běh 10km dopoledne + 12km odpoledne

6. týden – Po – 15km tempový běh (4:21/km) Út – 15km klidný běh (5:28/km) St – 18km (v tom pyramida 400m/1:28 – 800m/3:00 – 1200m/4:40 – 1600m/6:20 – 2000m/8:00) Čt – 20km klidný běh (5:09/km) Pá – 15km regenerační běh So – 34,47km intenzivní běh (4:44/km) v čase 2h 40m Ne – regenerační běh 10km dopoledne + 10km odpoledne

7. týden – Po – 18km (v tom 5× 1000m v průměru za 3:53/km) Út – 15km klidný běh (5:19/km) St – 15km tempový běh (4:23/km) Čt – regenerační běh 10km dopoledne + 15km odpoledne Pá – 15km klidný běh (5:24/km) So – 27,46km klidný běh (5:27/km) v čase 2h 30m Ne – regenerační běh 10km dopoledne + 12km odpoledne

8. týden (včetně sacharidové superkompenzační diety) – Po – volný den Út – 12km klidný běh (5:10/km) St – 5km tempový běh (4:21/km) Čt – volný den (za volantem mezi Prahou a Starým Smokovcem) Pá – 6km regenerační běh + chůze z Tatranského plesa dolů do Starého Smokovce So – 2km regenerační běh + chůze po Košicích Ne – Košický marathon 3:26:59

Poučení – Význam ten trénink určitě má a zvláště pro toho, kdo je ochoten tomu podřídit svůj čas, neboť v něm prakticky nejsou volné dny. Nemá význam v něm při tréninkovém dnu překračovat určenou kilometráž, jako jsem to občas dělal já s radostí nad tím, že již mám ty své neoblíbené čtyř(osmi) stovky za sebou. Před počátkem tohoto tréninku je vhodné mít volnějších pár měsíců a jít do těch osmi měsíců více odpočatý. Můj vyšší počet km před tím je toho jasným důkazem, i když se jednalo jen o lehké běhy. Té poznámky P.Creifa o „jarním programu“ jsem si vlastně blíže nevšímal, „naskočil“ jsem to toho vlastně až v půli 2. týdne. Další otázkou je cestování. Při cestě z Prahy do Starého Smokovce je člověk kupodivu za volantem více unavený, než při zpáteční cestě po marathonu z Košic do Prahy. Ty endorfiny v těle ještě působí na člověka tak, že ho nenechají za volantem v klidu usnout. Také chození po horách (a další kilometry po Košicích) před marathonem není ta nejvhodnější příprava, neboť nohy dostanou místo odpočinku taky dostatečně zabrat. Ale to člověk pozná až někdy okolo toho marathonského 20.km. Jinak musím souhlasit s poznámkou Mata, že se vhodnost či nevhodnost tréninku může posoudit, až když ho člověk absolvuje. Takže i ta příprava na plán, podle kterého chci trénovat, je nezbytná. V dubnu v České Lípě se snad povede reparát …

[quote=Lubosh]Jak už jsem psal jinde, bůhví, co je to za plán:-)) Nikde jsem totiž informace o žádném Peteru Creifovi nenašel. Možná je to Greif? www.greif.de

Jinak nevím, jestli lze vůbec posoudit vhodnost či nevhodnost tréninkového plánu po jeho absolvování. Výsledek maratonu ovlivňuje tolik věcí, od počasí přes aktuální zdravotní stav až třeba po zvolenou taktiku… Takže když čas náhodou nevyjde podle představ, ještě to nemusí znamenat, že za to může plán. Třeba by člověk v ten den nezaběhl lépe, ani kdyby se připravoval jinak. Ale to bohužel nelze posoudit:-)

To by se museli dva běžci s podobnými dispozicemi a ambicemi připravovat na stejný závod podle různých plánů a pak by se třeba dalo říct, který plán je lepší.[/quote] Luboshi, jasný, na tu tvoji poznámku „Kdo je to Creif a není to náhodou Greif?“ se pamatuji moc dobře. Jinak ten plán hodnotím naprosto neutrálně. A že čím více běžců by ho absolvovalo a běželo po něm stejný marathon, aby se mohl udělat nějaký závěr (kladný nebo záporný), tak to je bez diskuze. Já osobně si něm nejvíce cením tu Tabulku 1, neboť ta na mě sedí jako ušitá (až na ten 1km za 3:49, tam běhám občas pár vteřin nad ten limit)

V BMD – Maratonu se mi trénkjový plány moc nelíbily, ale tady je na to místo. Až budu mít energii, tak to prostuduju… 

Mě připadá na 8 týdnů sedm intervalových treningů strašně málo.Naopak délka regeneračních běhů (až 20km) nebo jejich zařazení 2× denně (v 5-ti týdnech) by mě spíš unavila než zregenerovala. Tempových běhů v intenzitě maratonu je velmi málo (105km) vč. závodů .To je kolem 10% objemu. Osobně mě skladba treningů připadá nevyvážená vzhledem k deklarované­mu cíli.

Taky mám ten pocit. O regeneračním běhu bych hovořil tak maximálně do 15 km. Ale pokud to 20 km znamená ráno 10 a večer 10, mohlo by to být pro regeneraci únosnější.

Tak ja sem taky hodim par komentaru, i kdyz o treninku na maraton vim bohuzel stale jeste kulovy; regeneracni beh 21km je blbost; za 7 tydnu se nedaji cekat zazraky; intervaly jsou nesmyslne kratky; ten tempovy beh – kdyz to jdes pres hodinu, tak uz to proste neni tempovy beh – chodit treba 30–40minut ale rychleji – pak to bude tempovy beh. Vubec tam neni maratonske tempo – pokud ty dlouhe behy (33 a 34) byly v maratonskem tempu, tak se z toho telo nevzpamatuje, pokud ne, tak proste chybely.

Milan, Lubosh: Regenerační běh 21km – odběháno ve čtvrtek ve Stromovce, kam když se dostanu, tak nevím, kdy přestat běhat, zvláště když se člověk s kolegy zakecá :). Ale jak už jsem říkal, ve skupině A (tu jsem si nevybral) je těch km na tento den pouze 13, což by bylo asi postačující. Tuta: Ty dlouhé běhy byly v marathonské tempu a asi jsem se z nich opravdu nevzpamatoval.

Jinak v tom tréninku taky byly humorné vsuvky typu: „Téměř každý běžec má nadváhu, je třeba zhubnout!“ (moje okolí tvrdí opak) „Nezapomínáš se vážit?“ ap. Ale tím mně to bylo spíše sympatické. A pro případné pijáky vůbec nejkrutější příkaz: „Žádný alkohol celých 8 týdnů!“ A za odměnu tam bylo jednou povoleno jedno pivo. Což o to, jako nepijáka piva to pro mě nebyl problém, ale jako milovníka vína, kterému to domácí víno z Moravy se za ty dva měsíce v lednici trochu vyčpělo, mně bylo toho vína trohu líto. Jako kdyby ten trénink psal Mudr. Skála nebo Nešpor, či jak se ti odpůrci alkoholu jmenují :).

[quote=Lubosh]Nechci tu kupit další dogmata, ale dlouhé běhy by měly být pomalejší cca o půl minuty na kilometr než maratonské tempo, tedy v uvedeném případě cca 5:00. Pokud jsou v maratonském tempu, tak tělu trvá pár dnů, než se zregeneruje.[/qu­ote] Tak s tím souhlasím, aspoň podle zkušenosti z mého 1. marathonu. Běhal jsem v tom tempu okolo 5 minut delší běhy (jenom jeden byl delší 30km) a kupodivu při marathonu nebyl problém zrychlit téměř o půl minuty na km. To tempo na dlouhé běhy jenom o 15s pomalejší než plánovaný čas v marathonu se mi taky zdá moc rychlé. Tělo se po té zátěži také dává delší čas do kupy, což člověk pozná až při tom marathonu. A s tím alkoholem to beru jako takovou menší komickou vložku pro zasmání. Spíše jsem sám pro sebe vytvořil svůj vlastní rekord po dovršení 18 roku, kdy jsem byl poprvé téměř 8 týdnů bez alkoholu přesahujím 0,49% objemu, které je obsaženo v nealkoholovém pivu. A to jsem slavil 50. narozeniny švagra a zmeškal díky tomu marathon na Kladně.

Regenerační běh v délce 15–20km je věc, která se mi osvědčuje. Vím, že špička běhá klidně až 30km a často den po náročném závodě. Podmínkou ale je, aby člověk skutečně regeneroval, tj. běžel na minimální tepovce. Osobně tyto rege klusy chodím zásadně! sám, abych zaručil pomalé tempo protože jinak je od regenerace skok k zatažení. Já tyto běhy chodím na cca 60% maximální tepovky.Běh je většinou dlouhý okolo 90minut a vždy ho běhám s pitím, abych se po náročném výkonu zavodňoval a ne se ještě více dehydroval.

[quote=ironman]Re­generační běh v délce 15–20km je věc, která se mi osvědčuje. Vím, že špička běhá klidně až 30km a často den po náročném závodě. Podmínkou ale je, aby člověk skutečně regeneroval, tj. běžel na minimální tepovce. Osobně tyto rege klusy chodím zásadně! sám, abych zaručil pomalé tempo protože jinak je od regenerace skok k zatažení. Já tyto běhy chodím na cca 60% maximální tepovky.Běh je většinou dlouhý okolo 90minut.[/quote] Tak abych se přesvědčil jakou mám TF při regeneračním běhu, vzal jsem si dneska po delší době POLARA. Běžel jsem asi 2 hodiny 18km při TF v rozmezí 58–60 TFmax. Takže já bych za těch 90minut uběhnul něco okolo 13–14km. Domnívám se, že rychleji jsem to neběhal ani při té přípravě na marathon. Ale asi je fakt zbytečné takhle regenerovat 2× týdně. A běhat to 2× denně (dopoledne, odpoledne) mi vzhledem k značné časové náročnosti taky připadá kontraproduktivní.

1× týdně rozhodně stačí.

Mirku, pridam aj ja svoju trosku do Mlyna. Priznam sa hned na zaciatku, ze o Creifovi som sice pocul, ale nikdy som jeho metody nestudoval, ako inych autorov. Ber toto ako konstruktivnu sudruzsku kritiku :) V prvom rade Ti musim pripomenut jednu vec, o ktorej urcite vies- mas 51 rokov a teda Tvoja regeneracia je OMNOHO pomalsia ako niekoho kto ma 20–30 rokov. Ty si musis davat minimalne 1 den volna kazdy tyzden, dokonca by som povedal kazdy druhy tyzden aj 2 dni volna (jeden mozes trebars jazdit na stacionari- volne). Cely Tvoj trening mi pripadal ako sam pre seba- t.j. trenoval si takto preto, aby si to odtrenoval a nie pre vysledny vykon.

1. naozaj nechapem, preco si si dal vysokohorsku turistiku v dnoch pred maratonom… venoval si tomu dost casu a ptom si to tkto pokasles… mal si ist do Tatier PO maratone.
2. Behas tie dlhe behy prilis rychlo- staci 45s-1min pomalsie ako tempo maratonu. Cast tych dlhych behov moze byt rychlejsia- ako tempo, nie vsak cely beh. (povedzme kazdy 2. az 3. tyzden poslednych 10km v tempe maratonu, ostatne normalnym tempom… pre zmenu 2 az 4 krat bezat tu tempovu cast v 1. 1/3 a potom bezat normalne dalej- ako pre zvyknutie si behania pri znizenej hladine glykogenu vo svaloch).
3. V Tvojom veku (prepac, zas) Ti staci len 1 intenzivny beh do tyzdna (bud useky alebo zavod, NIKDY nie oboje). Ak uz musis ist 2, tak jeden musi byt vyrazne skrateny a/alebo volnejsi. Moze byt vo forme tempoveho behu. Nezabudne ze REGENERUJES POMALSIE ako maldy bezci- naviac behas len par rokov a telo stale nevie (a mozno uz ani nebude vediet) ako sa s tou zatazou vyrovnat.
4. Useky musia byt dlhsie- 1–4km dlhe… Ak sa chces hrat s rychlostou, mozes zaradit par roviniek na konci regeneracneho behu. Az presedlas na 1500ku, tak potom behaj 400ky…
5. Tvoje casy pri treningu su neadekvatne casom v preteku (viz hodinovka)- trenuje sa pre vykon na preteku, nie pre samotny trening. Sustred sa na preteky, ak mas pochybnosti, ci si unaveny, tak si daj radsej volny den (zas vekovy faktor). Kilometre v dennicku vyzeraju dobre, ale pocita sa iba vykon na preteku.
6. Regeneracne behy sprav skutocne regenracne- nbudem Ti vraviet kolko mas v tie dni behat, lebo to neviem a nevies to dopredu ani Ty. Kazdy den je iny a riad sa podla tela, nechaj si poradit. Ak Ta naozaj bolia nohy, tak to skrat a bez trebars iba 6–8km, namiesto 20. Ak sa citis dobre, skus si ten pocit udrzat aj po dobehnuti. Dolezity je pocit aj na druhy den- musis byt zregenerovany.

To Mato: Je velmi dobře, že zde tento komentář zazněl, nejen kvůli Mirkovi. Stálo by za to pro nás s ročníkem narození pod 1960, co běháme jen pár roků, si to bod po bodu promyslet…

Mato: Díky za konstruktivní soudružskou kritiku :). Jura: Mít takový pěkný osobák v marathonu, tak ty chyby budu dělat s radostí.

[quote=Mato]B) Behas tie dlhe behy prilis rychlo- staci 45s-1min pomalsie ako tempo maratonu…[/quote] Mato, moje otázka není možná vůbec dobrá, ale snad to nebude vadit – nemůže to s tím tempem být naopak? Tedy že Mirek prostě běhá maraton pod své možnosti a tempo dlouhých běhů indikuje časy, na které v maratonu má? Dá se vůbec nějak poznat „správné“ maratonské tempo?

[quote=vl001][qu­ote=Mato]B) Behas tie dlhe behy prilis rychlo- staci 45s-1min pomalsie ako tempo maratonu…[/quote] Mato, moje otázka není možná vůbec dobrá, ale snad to nebude vadit – nemůže to s tím tempem být naopak? Tedy že Mirek prostě běhá maraton pod své možnosti a tempo dlouhých běhů indikuje časy, na které v maratonu má? Dá se vůbec nějak poznat „správné“ maratonské tempo?[/quote] Teď neodpovídám za Mata, ale vím, že i Miloš mi doporučoval běhat dlouhé běhy zhruba o 10–15% pomaleji, než je plánované marathonské tempo. Já je nyní poprvé běhal rychleji než dříve (dle plánu v tempu 4:46/km a rychleji). A to dokonce (na rozdíl od minulosti) skoro každý týden. Ten plán mi dokonce říkal, že mám po 30.km zrychlit až k tempu 4:21/km). Ale já byl samozřejmě rád, že jsem vydržel to výše uvedené tempo. A že jsem po tom marathon běžel pod své možnosti, to je jasné. Jinak to, že není něco v pořádku, mi bylo jasné i po té Strahovské hodinovce, když jsem v ní nedokázal uběhnout ani 14km.

[quote=Mirek Kostlivý][quo­te=vl001][quo­te=Mato]B) Behas tie dlhe behy prilis rychlo- staci 45s-1min pomalsie ako tempo maratonu…[/quote] Mato, moje otázka není možná vůbec dobrá, ale snad to nebude vadit – nemůže to s tím tempem být naopak? Tedy že Mirek prostě běhá maraton pod své možnosti a tempo dlouhých běhů indikuje časy, na které v maratonu má? Dá se vůbec nějak poznat „správné“ maratonské tempo?[/quote] Teď neodpovídám za Mata, ale vím, že i Miloš mi doporučoval běhat dlouhé běhy zhruba o 10–15% pomaleji, než je plánované marathonské tempo. Já je nyní poprvé běhal rychleji než dříve (dle plánu v tempu 4:46/km a rychleji). A to dokonce (na rozdíl od minulosti) skoro každý týden. Ten plán mi dokonce říkal, že mám po 30.km zrychlit až k tempu 4:21/km). Ale já byl samozřejmě rád, že jsem vydržel to výše uvedené tempo. A že jsem po tom marathon běžel pod své možnosti, to je jasné. Jinak to, že není něco v pořádku, mi bylo jasné i po té Strahovské hodinovce, když jsem v ní nedokázal uběhnout ani 14km.[/quote] Podle Milošových rad jsi měl trenovat tempové běhy 4:57–5:10 min/km na výsledných 3:10 h.Creifovo tempo 4:21 min/km je úplně pro někoho jiného.Mě to tak vychází (podle Miloše při pohledu zpět),ale pro mě bylo hlavním kriteriem 80–85 % TFmax.

[quote=milan]Podle Milošových rad jsi měl trenovat tempové běhy 4:57–5:10 min/km na výsledných 3:10 h.Creifovo tempo 4:21 min/km je úplně pro někoho jiného.Mě to tak vychází (podle Miloše při pohledu zpět),ale pro mě bylo hlavním kriteriem 80–85 % TFmax.[/quote] Vyhrabal jsem dva roky starou zprávu z funkční zátěžové zkoušky, kde je uvedeno:

„Anaerobní práh při TF 159/min, doporučená TF pro trénink intervalově 125–170 pulzů, setrvalou TF 155–160.“

Asi začnu zase běhat s POLARem, není vedro, tak mi ten pás na prsou nebude tak vadit.

[quote=vl001][qu­ote=Mato]B) Behas tie dlhe behy prilis rychlo- staci 45s-1min pomalsie ako tempo maratonu…[/quote] Mato, moje otázka není možná vůbec dobrá, ale snad to nebude vadit – nemůže to s tím tempem být naopak? Tedy že Mirek prostě běhá maraton pod své možnosti a tempo dlouhých běhů indikuje časy, na které v maratonu má? Dá se vůbec nějak poznat „správné“ maratonské tempo?[/quote] Ono to vacsinou nikdy nie je naopak. Najma pri dlhych vytrvalostnych behoch. Spravne maratonske tempo sa da urcit podla pretekov na kratsich tratiach a samozrejme aj podla treningov. Dlhe behy by sa vsak nemali pretekat- na to je samotny zavod. Prave k tomu sluzia tempove behy vlozene do dlhych behov aby sam bezec rozpoznal, ci je to udrzatelne tempo na maraton a zaroven pripravuju telo na to tempo. Taketo rychle a dlhe behy (teda cast z nich je rychla a celkovo su dlhe) sa vsak nemozu behat kazdy tyzden, lebo telo sa z nich pomalsie spamatuvava. U mladych raz za 2 tyzdne (parny iba pomalsi dlhy beh, neparny aj s tempovou castou od 8–20km, podla trenovanosti) u starsich- nad 40 rokov raz za 3 tyzdne a nie blizsie ako 3 tyzdne pred maratonom. Inak samotne tempove behy sa mozu trenovat kazdy tyzden (aj by sa mali), nie vsak v kombinacii s objemom (nad 20km). Inak samotny Tempovy beh neznamena maratonske tempo, ale tempo na urovni ANP (laktatoveho prahu), kt. je o dost sviznejsie- tempo preteku na 15km az hodinovky. Toto „skutocne“ tempo sa vsak nikdy nebeha v ramci dlheho vytrvalostneho behu- to je extremna zataz. Pri treningu na maraton je nevyhnutne trenovat obe formy tempa- aj ANP aj maratonske. K tomu, aby sa nam maratonske tempo zdalo byt relativne pohodlne (udrzatelne po dobu trvania maratonu) musime mat vysoky laktatovy prah. Ten dosiahneme prave pravidelnym trenovanim tesne pod urovnou laktatoveho prahu. Treba vsak trenovat aj maratonske tempo, aby sme ho bezpecne poznali a vedeli v nom vydrzat.

[quote=Lubosh]Mir­ku, tu hodinovku bych tak vážně nebral. Běžel jsi ji z plného tréninku, nijak jsi na ni nevylaďoval, takže výkon nemohl být takový, jako kdyby ses na ni speciálně připravoval.[/qu­ote] Hmm, prave naopak. Je jasne, ze z plneho treningu sa nebehaju (obycajne) osobaky, najma ak je clovek trosku zaprazeny z objemov, ale musi si zabehnut minimalne svoj standard. Ak to nie je schopny, je treba analyzovat. Ak to nie je z vonkajsej priciny (nahla choroba, zle pocasie, nahly fofr v praci), tak nieco treba okamzite zmenit v treningu. Niekedy staci dat 1–2 dni volna, pripadne zmiernit na 3–10 dni intenzitu. Vacsinou vsak bezci este v treningu pridaju, lebo si myslia, ze zly vysledok je koli slabej priprave a nedostatku usekov, objemov, cohokolvek (priznavam sa dobrovolne- v tejto dole smerujucej spirale som sa ocitol uz zopar krat).

Koli tomuto som zastancom naplanovanych takych 3–4 pretekov v poslednych 12 tyzdnoch pripravy na maraton, aby som vedel na com som a na co si mozem trufnut. Netreba tieto vysledky precenovat, ale aspon na 1 zavod z nich si treba trosku oddychnut a bezat s cielom zabehnut osobak, alebo velmi blizko (ak chceme v maratone zabehnut osobak). AK su vysledky mizerne, ma to svoju vypovedaciu hodnotu. Tiez prilis vyborne osobaky na prilis kratkych tratiach 5–10km nie su najlepsie v priprave na maraton, lebo ukazuju, ze specificnost pripravy bola zla. Tak a teraz sa v tom vyznaj :)

To nie, ale mal prehodnotit svoj dovtedajsi trening. Ocividne v nom nieco nefungovalo, tak by som aspon zmiernil na tyzden intenzitu a aspon o 15% znizil objem… Po bitke je vsak kazdy general… :)

Mato, přesně jsi se trefil do reality, pro mě hodně dobrý. Souhlasím, že někdy je efektivnější si dát i 2–3 dny voraz a tělo mi to později vrátí. Všichni ale známe ten krásný pocit, když nejlépe ihned po tréninku zapíšeme do plánu + 32K a vidíme, že celkem nám to za tento týden dělá… a za tento měsíc nám to celkem hodí...... a pak je tu i ta HITPARÁDA. Nejsem jinej, já taky „běhám jen tak pro radost“…někdy však přehlédnu ten nádherně zbarvenej podzimní list, který padá na hladinu rybníka, protože si zrovna na testru kontroluji TF. Dokonce profrčím kolem tý holky co se opaluje s nezafixovanejma čtyřkama přímo na mětě mého měřeného okruhu a místo abych se juknul, tak raději překontroluji průměr na 1K. Tak snad až příští léto…to už bude po Pražským maratonu.

[quote=VILDA]Mato, přesně jsi se trefil do reality, pro mě hodně dobrý. Souhlasím, že někdy je efektivnější si dát i 2–3 dny voraz a tělo mi to později vrátí. Všichni ale známe ten krásný pocit, když nejlépe ihned po tréninku zapíšeme do plánu + 32K a vidíme, že celkem nám to za tento týden dělá… a za tento měsíc nám to celkem hodí...... a pak je tu i ta HITPARÁDA. Nejsem jinej, já taky „běhám jen tak pro radost“…někdy však přehlédnu ten nádherně zbarvenej podzimní list, který padá na hladinu rybníka, protože si zrovna na testru kontroluji TF. Dokonce profrčím kolem tý holky co se opaluje s nezafixovanejma čtyřkama přímo na mětě mého měřeného okruhu a místo abych se juknul, tak raději překontroluji průměr na 1K. Tak snad až příští léto…to už bude po Pražským maratonu.[/quote] Tak takový holky na našich brněnských „okruzích“ nemáme…

[quote=Mato]Mirku, pridam aj ja svoju trosku do Mlyna. Priznam sa hned na zaciatku, ze o Creifovi som sice pocul, ale nikdy som jeho metody nestudoval, ako inych autorov. Ber toto ako konstruktivnu sudruzsku kritiku :) V prvom rade Ti musim pripomenut jednu vec, o ktorej urcite vies- mas 51 rokov a teda Tvoja regeneracia je OMNOHO pomalsia ako niekoho kto ma 20–30 rokov. Ty si musis davat minimalne 1 den volna kazdy tyzden, dokonca by som povedal kazdy druhy tyzden aj 2 dni volna (jeden mozes trebars jazdit na stacionari- volne). Cely Tvoj trening mi pripadal ako sam pre seba- t.j. trenoval si takto preto, aby si to odtrenoval a nie pre vysledny vykon.

1. naozaj nechapem, preco si si dal vysokohorsku turistiku v dnoch pred maratonom… venoval si tomu dost casu a ptom si to tkto pokasles… mal si ist do Tatier PO maratone.
2. Behas tie dlhe behy prilis rychlo- staci 45s-1min pomalsie ako tempo maratonu. Cast tych dlhych behov moze byt rychlejsia- ako tempo, nie vsak cely beh. (povedzme kazdy 2. az 3. tyzden poslednych 10km v tempe maratonu, ostatne normalnym tempom… pre zmenu 2 az 4 krat bezat tu tempovu cast v 1. 1/3 a potom bezat normalne dalej- ako pre zvyknutie si behania pri znizenej hladine glykogenu vo svaloch).
3. V Tvojom veku (prepac, zas) Ti staci len 1 intenzivny beh do tyzdna (bud useky alebo zavod, NIKDY nie oboje). Ak uz musis ist 2, tak jeden musi byt vyrazne skrateny a/alebo volnejsi. Moze byt vo forme tempoveho behu. Nezabudne ze REGENERUJES POMALSIE ako maldy bezci- naviac behas len par rokov a telo stale nevie (a mozno uz ani nebude vediet) ako sa s tou zatazou vyrovnat.
4. Useky musia byt dlhsie- 1–4km dlhe… Ak sa chces hrat s rychlostou, mozes zaradit par roviniek na konci regeneracneho behu. Az presedlas na 1500ku, tak potom behaj 400ky…
5. Tvoje casy pri treningu su neadekvatne casom v preteku (viz hodinovka)- trenuje sa pre vykon na preteku, nie pre samotny trening. Sustred sa na preteky, ak mas pochybnosti, ci si unaveny, tak si daj radsej volny den (zas vekovy faktor). Kilometre v dennicku vyzeraju dobre, ale pocita sa iba vykon na preteku.
6. Regeneracne behy sprav skutocne regenracne- nbudem Ti vraviet kolko mas v tie dni behat, lebo to neviem a nevies to dopredu ani Ty. Kazdy den je iny a riad sa podla tela, nechaj si poradit. Ak Ta naozaj bolia nohy, tak to skrat a bez trebars iba 6–8km, namiesto 20. Ak sa citis dobre, skus si ten pocit udrzat aj po dobehnuti. Dolezity je pocit aj na druhy den- musis byt zregenerovany­.[/quote]

Mato, to je první příspěvek na těchto stránkách, který jsem si vytisknul. Ukládám do mé chytré knihy a děkuji.

To Mato: Díky za alespoň nějaké know-how pro nás pokročilejší ( věkem ) běžce. Doposud veškeré rady byly typu " nevymlouvej se na věk a makej ". Uvítal bych nějaký ucelený názor na běžecké aktivity dejme tomu kolem 50.

Nevím, jestli se tématu běhání kolem „50“ nějaká literatura uceleně věnuje. Spíš mám pocit, že si to musíme tak trošku poskládat z různých zdrojů a poněkud odpozorovat na svém těle. Já jsem začal před asi 5 lety (nyní 49 let) a naplánoval jsem si velmi pomalý růst výkonnosti. Když jsem potom viděl, že někteří vrstevníci za kratší čas (3 roky a méně) zaznamenali rychlejší nárůst výkonnosti, zabýval jsem se otázkou, jestli nejsem příliš opatrný. Ale pro běhání jsem se rozhodl ne kvůli výkonu, ale kvůli zdraví. Takže nakonec jsem se svého plánu přidržel. Bral jsem v úvahu poznatek, že kolem „50“ je nejen regenerační, ale i adaptační schopnost organismu pomalejší. K oné adaptaci patří to, aby si organismus zvykl na to, že z neběžce se stává běžec. Dochází k přestavbě kostí, kloubů, svalů, šlach, úponů, vazů, ale také tepen (věnčitých) a srdečního svalu, ale také ke změnám na vniřních orgánech. Tyto přeměny lze pojímat jako velmi pozitivní, pokud se něco neuspěchá…

Zatím mohu říct, že z 99% mého běhání (tréninky, závody) se po běhu cítím velmi dobře, skoro nikdy nejsem po tréninku či běhu unavený. Někdo by mohl namítnout, že se moc šetřím a měl bych „makat víc“, ale zlepšující výsledky mě utvrzují v tom, že je to správná cesta.

[quote=running-observer]Nevím, jestli se tématu běhání kolem „50“ nějaká literatura uceleně věnuje. Spíš mám pocit, že si to musíme tak trošku poskládat z různých zdrojů a poněkud odpozorovat na svém těle. Já jsem začal před asi 5 lety (nyní 49 let) a naplánoval jsem si velmi pomalý růst výkonnosti. Když jsem potom viděl, že někteří vrstevníci za kratší čas (3 roky a méně) zaznamenali rychlejší nárůst výkonnosti, zabýval jsem se otázkou, jestli nejsem příliš opatrný. Ale pro běhání jsem se rozhodl ne kvůli výkonu, ale kvůli zdraví. Takže nakonec jsem se svého plánu přidržel. Bral jsem v úvahu poznatek, že kolem „50“ je nejen regenerační, ale i adaptační schopnost organismu pomalejší. K oné adaptaci patří to, aby si organismus zvykl na to, že z neběžce se stává běžec. Dochází k přestavbě kostí, kloubů, svalů, šlach, úponů, vazů, ale také tepen (věnčitých) a srdečního svalu, ale také ke změnám na vniřních orgánech. Tyto přeměny lze pojímat jako velmi pozitivní, pokud se něco neuspěchá…

Zatím mohu říct, že z 99% mého běhání (tréninky, závody) se po běhu cítím velmi dobře, skoro nikdy nejsem po tréninku či běhu unavený. Někdo by mohl namítnout, že se moc šetřím a měl bych „makat víc“, ale zlepšující výsledky mě utvrzují v tom, že je to správná cesta.[/quote] Určitě by toto téma zajímalo nezanedbatelnou část běžců vč.mě.Každá zkušenost , ať už opakovaně začínajícího běžce nebo úplného začátečníka – veterána je cenná i pro ostatní.Ať si mladší nic nenalhávají,je to vše jen otázka času.

[quote=milan]Určitě by toto téma zajímalo nezanedbatelnou část běžců vč.mě.Každá zkušenost , ať už opakovaně začínajícího běžce nebo úplného začátečníka – veterána je cenná i pro ostatní.Ať si mladší nic nenalhávají,je to vše jen otázka času.[/quote] Bohužel to tak je. Před dvěma roky jsem při tréninku na 1.PIM vydržel trénovat nejenom podle Milošova plánu, ale ještě jsem si navíc dávky přidával. Prakticky jsem vůbec neběhal žádný regenerační běh. Podle vlastního přídavného plánu: „Chci běžet marathona za 3:30hod., tak musím běhat stále tímto tempem“ jsem téměř všechny běhy (i mezi intervalovým tréninkem) běhal rychlostí pod 5:00/km. Sice jsem to do 1. marathonu vydržel, ale stejně použitá metoda mi v podzimních marathonech při časech skoro o 15 minut pomalejších ukázala, že je někde chyba. A to jsem trénoval ještě usilovněji. Hold čas se nezastaví.

No ono když si člověk po 40 udržuje výkonnost tak se vlastně o cca 1% ročně lepší. Nezbývá než „vydržet“ nějakých těch 30 let ;) .

Pro motivaci :) : Ed Whitlock začal běhat, když mu bylo 40 něco let. Jeho věk a maratonské časy: 69 – 2:52, 70 – 3:00, 72 – 2:59, 73 – 2:54, 74 – 2:58, 75 – 3:08… Teda je to ale světový rekordman a ve 48 letech měl maraton za 2:31 a 1500 za 4:09, takže asi nebude moc tragéd :D