Muze me hodne ovlivnit pauza v treninku (zatim nevim, jak dlouha) pred maratonskou premierou?

(Nejak me vcera vecer chytla zada (mozna to jsou ledviny??) a porad boli, takze povazuju za rozumne docasne nebehat… Ale 1.10. bych mela jit Kosice. Zase si rikam, ze v poslednich 14 dnech uz nic nezachranim, ale uplne nebehat asi taky neni idealni. Co si o tom myslite?)

V mých maratonských začátcich jsem si vždycky dával před maratonem, který probíhal většinou v sobotu od pondělka úplnej klid od běhání a myslím, že mi to nikdy nijak neublížilo – ba právě naopak – mé tělo bylo odpočinuté a s jednorázovou dlouhodobou zátěži si lépe poradilo. Ale delší pauza než jeden týden u mne způsobila dočasnou ztrátu výkonnosti. Většinou to je u mne tak, že kolik dnů neběhám, tolik pak dnů mi trvá v tréninku návrat do původní výkonnosti. Ale u každého to může fungovat jinak.

Já si také myslím, že to tak velká tragédie není. Důležité je spíš to, aby tě ta bolest nebrala v době maratonu. Myslím, že ten první maraton chceš ít tak trochu spíš s cílem zdárně dokončit, než na nějaký zatím virtuální osobák. Takže ten odpočinek může naladit chuť do běhu. Hlavně se tím nenech vynervovat. Polovina úspěchu při maratonu je v hlavě, takže si nějaký problém s výpadkem vůbec nepřipouštěj a určitě to dobře dopadne.

doporučil bych alespoň protahovat, pokud bolest nepřejde do 3dnů, zašel bych k lékaři.

Mam zkusenost se svym zablokovanym zebrem -stalo se 4dny pred zavodem. Pauza mi nevadila, ale ta bolest jo. Ibalginy bolest trochu utisily, ale zase me po nich bolelo bricho (to asi v kombinaci s teplem a 30km, ktere jsem mela za sebou, kdyz prisly prvni krece). Minimalne 15min. me stala navsteva toalet a ty posledni kilometry byly dost protrpene. Takze moje rada: pokud nebudes uplne fit, najdi si jiny maraton.

Ahoj Dito, jen pro připomenutí – v červenci/srpnu jsme spolu asi 2× bežely ve Stromovce – já měla před svým prvním maratonem na Kladně. Asi dva týdny před Kladnem mě chytla Achillovka – diagnoza „zánět“ :(( Takže ty dva týdny před mým prvním maratonem jsem úplně vysadila běhání a dala noze klid. Párkrát jsem dala jen plavání. Až do poslední chvíle jsem nevěděla jestli maratonek dám podle toho jak se bude tvářit má achillovka.. Na start jsem nakonec nastoupila a achillovka mě jako zázrakem přestala bolet a doteď o ní nevím.. Díky mé dvoutýdenní totální běžecké abstinenci jsem měla docela obavy jak svůj první maraton zvládnu, ale bylo to docela v pohodě. Myslím že mě to nijak moc nehandicapovalo.. nebýt toho že jsem přepálila začátek, mohla jsem mít čas pod 4 hod. Ale nakonec mě cílový čas vůbec netrápil, hlavní byl závod sám o sobě, překonání sama sebe během menší krize na posledních 5 km, bezvadná atmosféra a záplava endorfinů Jinak pokud je ještě nemáš – možná by ti na bolesti zad pomohly speciální vložky do bot, já si je kvůli té achillovce pořídila taky a nemůžu si je vynachválit! Jinak přeju hodně štěstí do Košic, věřím že si to užiješ jako já Kladno a že ti to dodá skvělou motivaci k dalšímu běhání!

[quote=dees]Muze me hodne ovlivnit pauza v treninku (zatim nevim, jak dlouha) pred maratonskou premierou?

(Nejak me vcera vecer chytla zada (mozna to jsou ledviny??) a porad boli, takze povazuju za rozumne docasne nebehat… Ale 1.10. bych mela jit Kosice. Zase si rikam, ze v poslednich 14 dnech uz nic nezachranim, ale uplne nebehat asi taky neni idealni. Co si o tom myslite?)[/quote] Ahoj, myslím si, že hlavné je neběhat s bolestí. Myslím, že pauza tvůj výkon moc neovlivní, důležité je, abys byla fit. Na uběhnutí martónu rozhodně máš, i kdyby to nakonec nebylo v Košicích. Ale věřím, že budeš O K a těším se jak nám povykládáš ve Stromovce, jaké to bylo. Jinak, já jsem míval bolesti před závody asi od radosti, ale bylo to vždy až před závodem. Když jsem v vloni březnu měl běžet po 25 letech závod (Kbelskou desítku), tak jsem ráno nemohl vstát z postele, měl jsem pocit, že už nevstanu nikdy, a nakonec jsem to dal za 56 s. V noci před prvním půlmaratonem mne tak bolela záda, že jsem si po mnoha létech vzal tabletku proti bolesti (a bylo to pod 2 h). Před lonským PIMem jsem měl týden bolesti zad. Ale nechci to zlehčovat, držím Ti palce, hezky se uzdrav, pak lehce potrénuj a uži si Košice.

[quote=dees]Muze me hodne ovlivnit pauza v treninku (zatim nevim, jak dlouha) pred maratonskou premierou?

(Nejak me vcera vecer chytla zada (mozna to jsou ledviny??) a porad boli, takze povazuju za rozumne docasne nebehat… Ale 1.10. bych mela jit Kosice. Zase si rikam, ze v poslednich 14 dnech uz nic nezachranim, ale uplne nebehat asi taky neni idealni. Co si o tom myslite?)[/quote] Ahoj Dito,

podle mě můžeš být úplně v klidu. Dva týdny před maratónem už stejně nic nenatrénuješ a trénink by měl být jen takové vyladění a hození se před prvním maratónem do pohody. Dokonce si myslím, že jsou běžci, kterým by podobný výpadek 2 týdny před závodem i prospěl. Někdo má totiž sklony v posledních dnech dohnat to, co do toho v několika předchozích měsících přípravy nedal a spíš se ještě zataví… Pokud se budeš pár dnů před závodem cítit dobře, myslím, že na maratón klidně vyraž a ze snížené výkonnosti neměj žádné obavy. Jen se nezapomeň pár dnů před závodem rozhýbat a taky dbát na jídelníček. Měj se hezky, Ondra PS: psal mi Lukáš z Číny, mám Tě pozdravovat.

Diky vsem za povzbuzeni. Zatim se veleuspesne treti den flakam:-).

P.S. Mozna to je protest me telesne schranky proti takovym blbym napadum jako treba bezet maraton:-). Zatim nic moc, ale porad mam 14 dni.

Dees: hlavní věc je svoji tělesnou schránku poslouchat. Že se to má, vím zatím jenom v teoretické rovině. Teď před Kladnem mě postihla jakási choroba, ale já hlava dubová si řekla: přece jsem netrénovala 3 měsíce zbytečně a postavila jsem se na start. Už po 10 km jsem věděla, že není možné celý maraton odběhnout, ale trvalo mi ještě dalších 20 km, nežli jsem se opravdu zastavila. A teď…? Darmo mluvit, nemůžu se dodnes dát dohromady a jak to dopadlo s mýma Košicema už víš. Takže poslouchej!!

[quote=Ondra][qu­ote=dees]Muze me hodne ovlivnit pauza v treninku (zatim nevim, jak dlouha) pred maratonskou premierou?

(Nejak me vcera vecer chytla zada (mozna to jsou ledviny??) a porad boli, takze povazuju za rozumne docasne nebehat… Ale 1.10. bych mela jit Kosice. Zase si rikam, ze v poslednich 14 dnech uz nic nezachranim, ale uplne nebehat asi taky neni idealni. Co si o tom myslite?)[/quote] Ahoj Dito,

podle mě můžeš být úplně v klidu. Dva týdny před maratónem už stejně nic nenatrénuješ a trénink by měl být jen takové vyladění a hození se před prvním maratónem do pohody. Dokonce si myslím, že jsou běžci, kterým by podobný výpadek 2 týdny před závodem i prospěl. Někdo má totiž sklony v posledních dnech dohnat to, co do toho v několika předchozích měsících přípravy nedal a spíš se ještě zataví… Pokud se budeš pár dnů před závodem cítit dobře, myslím, že na maratón klidně vyraž a ze snížené výkonnosti neměj žádné obavy. Jen se nezapomeň pár dnů před závodem rozhýbat a taky dbát na jídelníček. Měj se hezky, Ondra PS: psal mi Lukáš z Číny, mám Tě pozdravovat.[/qu­ote] Jo to můžu potvrdit, to byl přesně můj případ před prvním maratónem. zvýšil jsem dávky (cca 3 týdny před) a pak to odnesl zraněním. Pak jsem 14 dnů chodil na elektroléčbu, skončil jsem v úterý před závodem, pak jsem si zkusil 5 km jestli mě to trápí (kupodivu ne) a pak jsem v sobotu běžel (a na posledních 5 km i zbaběle šel  )

Takže k dotazu – pauzy bych se nebál. Držím palce žula

Někdy mám pocit, že si mé tělo se mnou povídá. Můžu říci, že si začínáme po třech letech běhání rozumět. Snažíme si vzájemně vyjít vstříc a naslouchat signálům. Mé Tělo je daleko chytřejší než jsem Já. Okamžitě mě upozorní, že jsem sobec a nedopřávám mu více kyslíku, zapomínám pít, nereaguji na alrmující zvýšení TF, nedopřeji mu strečink po výkonu. Nejdřív mě nesměle osloví píchnutím v boku, bodne do lýtka…prostě mě fackuje až mi to dojde. A pokud nedojde, tak mi to dá tak sežrat, že mi nepomůže ani medvídek Haribo. A co víc, tělo nazapomíná, pečlivě registruje naše prohřešky. A potom nastává den D a tvůj 30tý KM......a přijde vyúčtování! Mám své tělo rád protože vždy hraje fér. A když se stejně chovám i já, dopřeje mi úžasný zážitek.

Zda se, ze pauzicka dokonce pomohla. Maraton se mi bezel vyborne. Nakonec z toho byl tyden uplne bez behani a v tydnu pred maratonem 3 vybehy 12–6–6 km. Jinak diky vsem za uklidneni. Ja jsem hroznej nervak:-)