Promiň, ale argumentovat proti současné metodice intervalů práve Zátopkem se mi nezdá moc aktuální. Zátopek trénoval před 50 – 60 lety, o metabolických procesech se tou dobou vědelo jen zlomek toho co dnes. A hlavně – Zátopek byl jedním ze zakladatelů intervalové metody a právě díky tomu, že behal rychlé intervaly, zatím co jeho soupeři se drželi hlavně pomalých dlouhých běhů, dominoval ve své době. Samozřejmě že od té doby se metodika intervalového tréninku výrazně změnila. Co tím ale myslíš – klasické intervaly? Nevím jak si kdo určujete ANT, já pro svoje odhady asi jako závodní tempo na 1h. Intervaly v tomto tempu by nemeli přesáhnout 2km. Pak rychlejší intervaly 800m až 1km v závodním tempu na 3km. Tohle bych si já dovolil nazvat klasické intervaly. Netvrdím ale že se musejí běhat celoročně, to je čistě individuální. Někdo bude mít lepší sezonu když je v zimním obodbí vynechá, někomu jinému můžou chybět. A taky s věkem a výkonností sportovce se to bude měnit. Podle mě si na to musí přijít každý sám, co je pro něj nejlepší. S tou tvorbou a zabíjením mitochondrií, by to chtělo odkaz na seriózní věděckou práci. Když mitochondrie slouží – zjednodušeně – na dodáváni energie při nedostatku kyslíku, tak právě tréningem při nedostatku kyslíku by se měli vytvářet. A naopak tréninkem s dostatečným přísunem kyslíku, kde nejsou až tak potřeba, by měli zakrnět. To je přece princíp adaptace lidského organizmu na zátěž.

[quote=paprnek]Tak­ze co sa tyka Lydiarda a preco nie je jeho metoda az tak prilis oblubena – casova narocnost a lenivost niektorych bezeckych narodov. A to si trafil klinec presne po hlavicke. Portugalci. Najskor musim este dodat, ze Antonio Cabral sa objavil na letsrun-e aj v jednej niti o Van Aakenovi, co je skutocny zakladatel LSD (od neho to ma aj Lydiard) a celkom s niektorymi jeho postupmi aj suhlasil. Teraz moj osobny nazor – Snell by bez tych dlhych behov nezvitazil v obidvoch disciplinach. Prave vdaka tomu, ze mal nabehane ovela viac ako jeho superi, tak mal dost sil na unikat, ktory sa nikomu az do roku myslim, ze 2005 (Ramzi na MS) nepodarilo zopakovat. Aj to sa vsak neda porovnat, pretoze Snellovi neprisposobovali datumy a casy behov ako sa to robi dnes a bezal ovela viac rozbehov, kym sa dostal do finale. Naspat k Portugalcom – skveli bezci, ale lenivy narod. Mr. Cabral, ktoreho si spominal, na letsrun-e opisal aj jednotlivych byvalych slavnych a dobrych/kvalitnych bezcov, pretoze ho o to niekto poziadal-islo o to, ze co robia dnes. Vacsina z nich hned ako prestali profesionalne behat, tak to s behom sekli uplne nadobro, a nielen s behom ale s akymkolvek sportovanim – vacsinou su to tipci cez sto kil, bud maju nejaku tu svoju restauraciu, alebo uz minuli vsetky peniaze co zarobili profesionalnym behom a skrachovali, pripadne museli prestat behat kvoli zraneniam – a to je prave vdaka tym intervalovym a velmi intenzivnym treningom. Mozno aj na zaklade tychto skusenosti momentalne Cabral suhlasi s Van Aakenovou myslienkou absolutneho oddychu medzi jednotlivymi intervalmi, co znamena, ze trening trva ovela dlhsie. Na zaver este poznamka – jednak Kenania, aj Etiopci (momentalne najlepsie bezecke narody na svete, co sa tyka strednych a dlhych trati) pouzivaju 2–3 hodinovy beh. K tomu este trenuju dvojfazovo a kazdy, resp. takmer kazdy den maju zaradeny lahky beh. Ak aj niekde najdete treningove plany tychto bezcov, nesmiete sa nechat zmiast tymi casmi – pre nich su to naozaj lahke behy v aerobnom pasme, respektive tie najdlhsie tesne pod aerobnym prahom. Dolezite nie su casy ale ich tepy, ktore ale v treningovych planoch neuvadzaju. Tu je napr. treningovy plan Bekeleho http://web.archive.org/…raining.html

Ja by som Obrikovi odporucal striedat dlhsi beh na urovni 125–130bpm s rychlejsim kratsim behom, pri ktorom by sa ale mal stale pohybovat v aerobnom pasme medzi AT a ANT. Sem tam moze kludne zaradit aj este rychlejsi beh – tesne pod ANT, ale snazit sa tento prah neprekracovat­.[/quote] Nemám problém uvěřit, že po dlouhé době běhu mozek zapojí ještě několik dalších pomalých vláken. Ale myslíš si snad, že z toho může nějak těžit běžec závodící řekněme na závodech do 10 km? Když poběžím maraton nebo dokonce ještě něco delšího a po určité době běhu se mi zapojí další vlákna, tak se mi samozřejmě hodí, když jsem i tahle „pozdní“ vlákna trénoval v tréninku. Jak mi to pomůže třeba v závodě na 5 km? Právě to, co píšeš dál o trénování tukového režimu (a nabírání tukových rezerv do svalu), se týká právě až tak maratonce, ultramaratonce, u pomalejších běžců třeba i na půlmaratonu, ale nemá to moc význam pro závodníka do 10 km.

Tréninkový plán Bekeleho jsem hledal, díky:) Otázka je, nakolik to odpovídá skutečnosti. Etiopani sami určitě svůj trénink nikam nezveřejňují; napsal to nejspíš nějaký pozorovatel, který s nimi nějakou dobu žil nebo trénoval. A taky jestli se to skutečně týká Bekeleho a ne skupinky třeba Etiopských maratonců, půlmaratonců. Jinde jsem četl, že Kenenisa Bekele neběhá většinou déle než 90 min. V každém případě si všimni, že až na pondělní dlouhý běh tam žádné „LSD“ není. Ostatní delší běhy (ty odpolední) mají funkci jen regenerace, hlavní tréninkový význam mají ty dopolední rychlé tréninky. A středa, ale to je „hard run on roads“ v tempu půlmaratonu, maratonu.

K Portugalcům: Jak je jejich trénink ovlivněn lenivostí, teda nevím, Rui Silva sice byl zraněný, podle IAAF v roce 2008 nejrychlejší 1500m za 3:45 skoro, ale letos už zase 3:34 a zkouší i delší tratě, letos běžel i půlmaraton (i když dost pomalu za 1:04). Ale Fernando Mamede se dlouho postupně zlepšoval a světový rekord na 10km 27:13 běžel v 33 letech a hlavně Carlos Lopes, ve stejném závodě jako Mamede vytvořil i on svůj rekord na 10km (thedy druhý nejlepší čas na desítce) 27:17 a to mu bylo 37! O měsíc a něco později vyhrál olympijský maraton a o rok později, v 38 letech, si udělal OR na maratonu 2:07.12. To neodpovídá tomu konceptu běžce zničeného intervaly, který v tomhle věku už ani neběhá, natož aby si dělal osobáčky.

Pokud jsem správně pochopil, co Rudo doporučoval, tak trénink obecné vytrvalosti je téměř shodný pro 5 km, 10 km, pulmaraton i maraton s tím, že u kratších vzdálenostech nastoupí rychlostní příprava až několik týdnů před závodem. Podle Rudy je základem dostatečná kilometráž (mělo by se běhat až 14 hodin týdně) při nízké tepové frekvenci (polovinu běhů pod aerobním prahem a polovinu pod anaerobním) s vyloučením anaerobních tepových frekvencí. K tomu doporučuje i cvičení k rozvinutí silových schopností, včetně opakovaných krátkých rychlých rovinek s tím, že zde je nezbytné běžet na maximum jen 6 sekund a pak vyčkat tak dlouho, až tepová frekvence klesne tak, aby se ani při další rovince tělo nedostalo do anaerobního pásma.

V každém případě je jisté, že můj trénink nikdy nebude optimální a že nejsem schopen a ochoten dodržovat všechna doporučení, se kterými se setkám. Přesto bych ale rád uměl různé přístupy porovnat a pak i s ohledem na další okolnosti (např. své časové možnosti, minimalizace rizika zranění apod.) zvolil přístup, který mi bude nejlépe vyhovovat.

zdravím vás.chtěl bych se zeptat jestli lze během zimy udržet dobrou vytrvalost tím,že budu pravidelně střídat běh a cyklotrenažér.Na cyklotrenažeru jezdím už roky cca 3krát týdně 50min na průměrných tepech okolo 135 až 140.Taky bych se chtěl zeptat jak nejlépe pocitově zjistím,že se blížím anaerobnímu prahu.chodím sice už 5let každý rok na zátěžový test ,kde mě doktor honí na kole 15min jako psa až do 400w,na kterých vydržím cca 2min.problém je v tom,že tento test odhalí výkonnpost celého oběhového systému,ale prahy už nikoliv.o zjištěné maximálce, u mě vždy 170 až 172 si taky nejsem tak uplně jist, i když ten ,podle všech kvalitní lékař,říká,že to není nic neobvyklého,vzhle­dem k mému věku.na závodch na kole jsem se sebe nejvíce vymáčnul 174 tepů a na fotbale před 5lety při třístovkách 175,a to jsem už byl na omdlení.Dnes jsem jel 30min na trenažeru po rozjetí stále mezi 144 a 154tepy a dost dobře jsem byl schopen komunikovat s dcerou.při hlasitém počítání raz,dva,tři čtyři jsemse potřebaval nadechnout až na čvrtou dobu,a to nikoliv křečovitě zhruba na 150 tepech.Znamená to tedy,že při 145 až 155 tepy jsem ještě pod anaerobním prahem?V těchto tepech běhám tempový běh 4,50 až 4,55min což mi docela vyhovuje a běhám tak třeba 5 šestistovek s 3minutovými meziklusy.

Už dlhšie sledujem túto diskusiu a nechcel som sa pôvodne zapájať. Ale nedá mi. Môj názor je asi takýto. Ak niekto chce behať iba pre radosť, tak nech behá ako sa mu chce. Ale ak chce niekto behať rýchlo, musí rýchlosť trénovať. Rýchlosť, tempo, intervaly, proste všetko a po celý rok – len pomer treba prispôsobiť. A aby človek predišiel zraneniu, treba aj silový tréning. Jedna vec je posilovňa a k tomu aspoň raz do týždňa – poriadne výbehy kopcov. Toto je ideálny spôsob ako posilovať achilovky a lýtka. A behy nad ANP? Len málo kto sa donúti v tréningu na takýto beh, tak je asi najlepšie raz za dva týždne si dať nejaký miestny pouťák – bežecký závod a je to. Potom je tu ešte jedna možnosť existuje aj aeróbno-aneróbny tréning. Trénuje sa rýchlosť na úrovni ANP, alebo trošku rýchlejšie a pri tom sa ANP nikdy nedosiahne. Funguje to asi tak, že si treba vypočítať koľko človek odbehne pri rýchlosti na ANP za 15 sekúnd. Bude to tak okolo 65–85metrov. A potom behať tieto úseky a striedať ich s absolútnym kľudom tiež na 15 sekúnd. Za tých 15 sekúnd bežíte v pohode rýchlosťou na úrovni ANP ale ANP tep nedosiahnete. Za 15 sekúnd kľudu vám tep klesne a ste pripravený na ďaľší interval. Stačí opakovať napríklad 40minút a pritom ste 20 minút rýchlostne na ANP, ale ani stopa po laktáte a môžete trénovať na druhý deň znova. Pritom ste 20minút trénovali poriadnu rýchlosť :) :).

slova podložená zlatem. Ne každému poradí ryzí mimozemšťan ironjozef:-). Ale má pravdu.

to Ironjozef – „aeróbno-aneróbny tréning“…to zkusím, díky, to by šlo =)