Ahoj, rád bych se zeptal, jak správně na zimní objemovou přípravu. Běhám třetím rokem, cca 200 – 250 km měsíčně, v zimě kolem 300. Moje otázka zní, běhat v zimě pouze pomalé běhy v zóně OV, tj. někde mezi 120 a 140 tepy, nebo je možno se občas i trochu „rozběhnout“? Je správně do těch pomalých běhů vkládat rovinky? Je správně jednou týdně zaběhnout tempový běh? Prosím poraďte správný zímní trénink při skladbě: 5× týdně běh, 1× týdně posilovna (kruhovka s vlastní váhou, osou velké činky, lehkýma jednoručkama), 1× týdně volno. Snaha dostat se měsíčně na 300 km. Díky moc, Petr.

To asi záleží na tom jak se cejtíš, jestli máš chuť na rychlejší trénink, proč ho nezařadit. Možností je třeba stupňovaný běh. Začít pomalu a postupně přidávat do maxima, a celé to rozložit do dvaceti km. Co se týče nárůstu kilometráže, jestli to jde, přidej dvakrát v týdnu druhou ranní fázi. A to tak, že ráno 45minut běhu, odpolední fázi dej nejprve 75% toho co normálně běháš a postupně ji natahuj na normál.

myslím, že na 300km měsíčně nejsou 2 běžecké fáze potřeba. Dát v pěti jednotkách nějakých 70km není až takový problém, drží-li se člověk jednoho delšího běhu kolem 25km týdně. Co se týče skladby tréninku, zkus se mrknout do nějaké knížky, třeba Harry Hudák v běžecké kuchařce dává na zimu dost tipů, jak skládat trénink. Jistě se dá inspirovat i jinde. Hlavně ty tři kila měsíčně ve zdarví přežij.

Jenom takový blbý dotaz…když vidím 120–140 tepů…za rok a půl co si tepy kontroluji jsem se průměrným tepem pod 140 nedostal. Je to hodně velká chyba?

To Kostěj: dvoufázový trénink není v mých časových možnostech a jak píše Ječmínek, asi to při této kilometráži není třeba. Stupňovaný běh – ano, další alternativa, kterou jsem nezmínil a kterou mám velmi rád – zařazovat v zimě v objemové přípravě, nebo je to na škodu? To Ječmínek: jak píšeš, dávám jeden dlouhý běh v týdnu mezi 18 a 28 km a jinak je to mezi 8 a 16 km, takže se to naběhat dá. Přiznám se, že žádnou knihu o běhu, kde bych se toto dočetl, jsem zatím neviděl. Zkusím kouknout dle Tvého doporučení, díky! To Matěj: kamaráde tím se vůbec nestresuj, to je individuální, možná máš výrazně vyšší maximáku než já, já mám 187. Taky se Ti třeba ještě nepodařilo dobře rozvinout OV, třeba jsi těžký, možností je spousta. Důležité je, jestli OV běháš „v pohodě“, bez velkého zadýchání, v tzv. konverzačním tempu.

[quote=Matěj]Jenom takový blbý dotaz…když vidím 120–140 tepů…za rok a půl co si tepy kontroluji jsem se průměrným tepem pod 140 nedostal. Je to hodně velká chyba?[/quote] Ahoj Matěji, až když jsem kouknul do Tvého běžeckého profilu, tak mi došlo, že se zřejmě známe… :) Beru zpět mé „rady“, že možná nemáš dobře rozvinutou OV, resp. jsi třeba těžký :) :rolleyes: :lol:, hanba mě fackuje, co jsem to vypustil z klávesnice… Ty se nemůžeš dostat s průměrnou TF pod 140? S Tvou výkonností??? Tak z toho mi vyplývá jediné a to, že máš opravdu maximálku někde třeba kolem 210 a běh při TF kolem 150 tepů je pro Tebe zřejmě pohoda, nebo ne? Každopádně se omlouvám a těším se v sobotu v Němčicích, že Tě zas na cca půl minuty uvidím, než mi zmizíš v čele startovního pole..... :) Petr

No ne, já se rád poučím…neboť ať to čtu kdekoliv, vždy mi přijde že běhám na o hodně vyšších tepech než ostatní. A přitom při třeba 160 tepech mi nedělá problémy proklábosit skoro dvouhodinové tréninky. Já budu muset tomu srdíčku domluvit 

Tak tohle znam Mateji, u me je pohodlne OV tempo asi na 150–155 tepech. A lip se citim na 155 – 160, alespon mam pocit ze bezim. Maximalku neznam, ale prumer pri zavode nemam nikdy niz nez 180 (krome maratonu) Tak snad to srdicku nevadi ;)

Chlapi, tak si zajděte na laktát a budete vědět na čem jste. Podle slov jednoho trenéra (publikováno mimo jiné na www.kpo.cz) vede trénink ZV prakticky jen při horní hranici pásma k „zažrání“ rychlosti, a pak nemožnosti z navyklýho tempa výrazně zpomalit nebo i zrychlit, včetně závodů. Že se cítíte dobře třeba na 160 tepech přece nic neznamená. ZV na kole jezdím do 160 tepů, cítím se dlouhodobě v pohodě i nad tímhle tepem, takže pocitem se řídit nemůžu. Přitom třeba tempo trénuju už při pohybu v řádu minut až desítek minut výrazně pod AP.

PS: Ony se tréninková pásma ve skutečnosti trochu prolínají. I když nevezmeme v úvahu vlivy počasí a aktuálního zdravotního stavu, hraje roli kadence, převody, sklon… 158 tepů může být u mě ZDV, tempo, SV… Nejsem běžec, ale možná je to u běhu podobný, při stejných tepech se rozvíjí jiná dovednost při dlouhých krocích, krátkých krocích, výběhu do kopce?

Tak beru zpět, nechal jsem se vyšetřit a zjistil, že všechno běhám naopak o dost pomaleji než bych měl 

[quote=Matěj]Tak beru zpět, nechal jsem se vyšetřit a zjistil, že všechno běhám naopak o dost pomaleji než bych měl [/quote] A mozno prave naopak vdaka tomu, ze si zaradil aj pomale behy, tak si bol schopny aktivovat najpomalsie svalove vlakna, ktore vacsina bezeckej populacie nikdy nedokazala aktivovat a aj vdaka tomu si dokazal zabehnut rychlejsie casy ako keby si behal len v rychlejsich tempach.

Nie vsetko co sa v sucasnosti propaguje ako najlepsia forma treningu je v skutocnosti naozaj dobre. Dokazes sice rychlejsie napredovat, ale limit je potom ovela nizsie oproti systematickejsiemu pristupu pomaleho zdokonalovania obecnej vytrvalosti, a to najma pomocou behov tesne pod hranicou aerobneho prahu.

A tady mi právě vzniknul problém, že kdybych měl obecnou vytrvalost běhat těsně pod aerobním prahem, tak jsem do 14dnů hotovej…tak to budu muset nějak důkladněji promyslet.

Matěji, to je přece v pořádku. I v rámci ZV můžeš běhat různou rychlostí, hlavně pokud máš pásmo ZDV široký. No, a ona i kompenzace běžená dlouho je vlastně ZDV, jen zaběhnutá velmi pomalu. Netřeba se snažit běhat furt těsně pod AP. Důležitý je při budování základní vytrvalosti čas. A i při takhle lehkým tréninku, který v podstatě „únavným“ dělá jen delší doba běhu, platí, že někdy méně je více. Menší intenzita, stejná účinnost pro rozvoj zákl. vytrvalosti, rychlejší regenerace, možnost dřívějšího dalšího rozvojovýho tréninku, menší riziko zranění.

[quote=Matěj]A tady mi právě vzniknul problém, že kdybych měl obecnou vytrvalost běhat těsně pod aerobním prahem, tak jsem do 14dnů hotovej…tak to budu muset nějak důkladněji promyslet.[/quote] Matěji, toto mě celkem zajímá. Na jakých hodnotách tepové frekvence Ti vyšly aerobní prah, anaerobní prah a TFmax a jakou metodikou ty hodnoty byly měřeny? Aerobní prah by totiž měla být hodnota s kterou bys měl být schopen běžet celý maraton (a možná i 6 hodin), zatímco anaerobní prah je hodnota, s kterou jsi schopen běžet maximálně 45 minut až hodinu.

177 a 193, maximálka neměřena. To by bylo na maraton kolem 2:30, což je dost nereálný 

[quote=Matěj]177 a 193, maximálka neměřena. To by bylo na maraton kolem 2:30, což je dost nereálný [/quote] Aerobní prah 177? To jsem u nikoho ještě neviděl. Jakou metodu použili? Měření laktátu na běhátku nebo jinak? Vidíš, možná někdy maraton za 2:30 zaběhneš, když na to máš tepový potenciál. Přeji hodně štěstí.

[quote=Matěj]177 a 193, maximálka neměřena. To by bylo na maraton kolem 2:30, což je dost nereálný [/quote] Matěji, tak jesli máš AP 177 a ANP 193, tak se nediv, že běháš OV na 160 tepech a seš v pohodě. To bych řekl, že docela odpovídá. Jak jsem psal na začátku, já běhám OV někde na 135 tepech, přičemž AP mi naměřili 145 a ANP 160.

Ano, laktát na běhátku…ale nechci to tu dál zavádět úplně jiným směrem než bylo původní téma 

I Lydiard, patrně zakladatel toho přístupu k tréninku, kdy v první fázi přípravy běháš velké objemy v aerobním pásmu a úplně se vyhýbáš běhům nad anaerobním práhem (a kterým jsi asi i ty ovlivněn, když se takhle ptáš), říkal, že rychlost se má trénovat 52 týdnů v roce. Takže rovinky nebo třeba krátké kopce budou jenom dobře. Lydiard radil i běhat sprinty z mírného kopce a snažit se o co největší frekvenci kroku – v zimní přípravné fázi.

Jinak Lydiardovy metody ale asi zdaleko nebudou mezi nejlepšími běžci tak rozšířené, jak jeho příznivci tvrdí. Nedávno jsem objevil fórum na stránce www.letsrun.com, kam chodí (nebo chodili) trenéři jako Renato Canova (známý trenér skvělých Keňanů jako Shaheen, Kemboi..), portugalský trenér Antonio Cabral, který se podílel na tréninku medailisty z Atén Ruie Silvy a vyzná se v trénincích nejlepších portugalských běžců (jedni z nejlepších v Evropě). Z toho, co tam píšou, jasně plyne, že nejsou zastánci „LSD“ běhů. Portugalci s výjimkou maratonců mají nejdelší volné běhy max 90 minut. A výsledky mají skvělé. A. Cabral se vyjadřoval k těm 2–3 hodinovým běhům běžců jako Peter Snell a dalších Lydiardových běžců na 800/1500/5000 metrů tak, že by prostě vítězili na OH i překonávali rekordy i bez těchhle běhů. A citace „So, my final conclusion is that only the marathon event (take that for granteed) and half marathon event (don´t that that for granteed) …or extra-long runs (100kilos) are the only ones that need more than 90 min continuous runs. We portuguese we just use 90min as a long one, except for the marathon.“

[quote=paprnek][qu­ote=Matěj]Tak beru zpět, nechal jsem se vyšetřit a zjistil, že všechno běhám naopak o dost pomaleji než bych měl [/quote] A mozno prave naopak vdaka tomu, ze si zaradil aj pomale behy, tak si bol schopny aktivovat najpomalsie svalove vlakna, ktore vacsina bezeckej populacie nikdy nedokazala aktivovat a aj vdaka tomu si dokazal zabehnut rychlejsie casy ako keby si behal len v rychlejsich tempach.

Nie vsetko co sa v sucasnosti propaguje ako najlepsia forma treningu je v skutocnosti naozaj dobre. Dokazes sice rychlejsie napredovat, ale limit je potom ovela nizsie oproti systematickejsiemu pristupu pomaleho zdokonalovania obecnej vytrvalosti, a to najma pomocou behov tesne pod hranicou aerobneho prahu.[/quote] Mohl bys tohle nějak vysvětlit? Co jiného než pomalá vlákna bys standardně měl zapojovat při pomalém běhu? Když se zase vrátím k Lydiardovi a jeho svěřenci Snellovi, který nakonec snad vystudoval fyziologii a stal se vědeckým obhájcem Lydiarda.. Snell tvrdil, že právě naopak hodně dlouhými běhy naučíš zapojovat rychlá vlákna i na vytrvalostní běhy. Myslím, že většina běžecké populace spíš nechává zakrnět svoje rychlá vlákna, než že by měla problémy s pomalými.

[quote=makoshar­k]I Lydiard, patrně zakladatel toho přístupu k tréninku, kdy v první fázi přípravy běháš velké objemy v aerobním pásmu a úplně se vyhýbáš běhům nad anaerobním práhem (a kterým jsi asi i ty ovlivněn, když se takhle ptáš), říkal, že rychlost se má trénovat 52 týdnů v roce. Takže rovinky nebo třeba krátké kopce budou jenom dobře. Lydiard radil i běhat sprinty z mírného kopce a snažit se o co největší frekvenci kroku – v zimní přípravné fázi.

Jinak Lydiardovy metody ale asi zdaleko nebudou mezi nejlepšími běžci tak rozšířené, jak jeho příznivci tvrdí. Nedávno jsem objevil fórum na stránce www.letsrun.com, kam chodí (nebo chodili) trenéři jako Renato Canova (známý trenér skvělých Keňanů jako Shaheen, Kemboi..), portugalský trenér Antonio Cabral, který se podílel na tréninku medailisty z Atén Ruie Silvy a vyzná se v trénincích nejlepších portugalských běžců (jedni z nejlepších v Evropě). Z toho, co tam píšou, jasně plyne, že nejsou zastánci „LSD“ běhů. Portugalci s výjimkou maratonců mají nejdelší volné běhy max 90 minut. A výsledky mají skvělé. A. Cabral se vyjadřoval k těm 2–3 hodinovým běhům běžců jako Peter Snell a dalších Lydiardových běžců na 800/1500/5000 metrů tak, že by prostě vítězili na OH i překonávali rekordy i bez těchhle běhů. A citace „So, my final conclusion is that only the marathon event (take that for granteed) and half marathon event (don´t that that for granteed) …or extra-long runs (100kilos) are the only ones that need more than 90 min continuous runs. We portuguese we just use 90min as a long one, except for the marathon.“[/quote] Ahoj makosharku, díky za Tvou reakci. Toto je taky zajímavá otázka, myslím ty běhy nad 90 minut. Já se snažím 1× týdně dát volný dlouhý běh, což pro mě znamená něco mezi 90ti a 160ti minutami. Mám takové dlouhé běhy rád, ať už lesem nebo po silnici je to pro mě relaxace a taky pri mojí postavě jakási záruka trochy spálených kalorií. Co se týče té rychlosti, ptal jsem se hlavně na to, jestli teď ve fázi nabíhání objemů, tj. řekněme prosinec a leden, jestli fakt jen volně klusat, nebo dát alespoň 1×týdně něco rychlejšího. Jestli je ten rychlejší trénink přínosem, nebo zda je spíš kontraproduktivní. Na jedné straně se dočítám, že je potřeba „vydržet“ a nechat rychlost na jaro a v zimě jen volně klusat pod AP – že se mi to potom v průběhu roku vrátí, na druhé straně pak slyším a čtu – viz Tvůj příspěvek, že je potřeba rychlost trénovat celoročně. Tak jsem z toho trochu jelen. :) No nic, zatím jen klušu, jsem rád, že jsem zdravej a můžu nabíhat kilometry a od ledna do toho začnu zařazovat tempové běhy a později i nějakou rychlost, snad nic nezkazím. :)

to Makoshark: Díky za skvělý příspěvek. To o Lydiardovi a ostatních trenérech je velmi zajímavé. Osobně sdílím podobný názor jako Cabral, že pro běžce od 800 po 5000/10000 m jsou běhy nad 90 minut zbytečné. Vůbec nechápu, to co napsal Obrik – až 160 minut souvislej běh???:-O… proč? To bych pochopil jednou dvakrát za sezónu v rámci přípravy na maraton:-). Sám nyní trénuji objemy a nejdelší souvislý výběh jsem měl 15 km a myslím, že to bohatě stačí. Raději vyběhnu 4 krát týdně OV po 12 km než dvakrát po 24 km:-) (samozřejmě k tomu zařadit i jiné tréninky). Souhlasím s tím, že Snell by vyhrál olympiádu i kdyby ty extrémně dlouhé běhy zkrátil. Ono z běhů dlouhých 120–180 minut neuběhnete jen tak osmistovku za 1:44 – na to je třeba daleko více jiné schopnosti!

to Obrik: ano, je těžké si říci, zda rychlost v přípravném jo nebo ne. Spousta lidí se v názorech rozchází, vybrat si budeš muset asi sám, čemu budeš věřit. Velice však záleží na tom, na jakou trať trénuješ. Prostudoval jsem vzorové plány Písaříka a Lišky (čeští slavní trenéři předních vytrvalců) pro běžce na různé tratě. Mílař (1500m) již od prvního tréninkového cyklu zařazuje 1× týdně ANP (např 6×1km), dvakrát týdně tělocvičnu, halu (rychlost, sílu) a zbytek OV. V druhém cyklu (5.-8.týden) již zařazuje TV2 neboli tempo běhu na 10 km místo jednoho OV. Další cyklus již přichází na řadu tempová vytrvalost 1, speciální vytrvalost a rychlostní vytrvalost. U pětkařů a desítkařů je to trochu posunuté – první 4 týdny OV s výjimečným tréninkem ANP, od 5.týdne však již nechybí ANP (opět dělené 6×1km, 4×2 km, 3×3 km), nejdéle od 9.týdne již začínají i tempové tréninky TV – stále se však chodí i dvakrát týdně do haly či tělocvičny na rychlost a sílu!

To jen tak pro dokreslení. Já osobně si myslím, že bych (jako běžec na 1500–5000m) nedokázal dosáhnout lepší výkonnosti nezařazováním tréninků maximální rychlosti již v přípravném období (i Písařík, Liška, Truksa a Kučera píšou, že rychlost se u běžce rozvíjí celoročně – akorát určují, kde její rozvoj vrcholí a po tomto vrcholu následuje pouze udržování, jelikož hlavní částí tréninku se stává SV). Proto bych i Tobě radil zařazovat v rámci silového tréninku i nějakou tu rychlost. Pokud ses ptal i na tempové rychlejší běhání. Myslím, že ani intervalových tréninků se rozhodně nemusíš bát. Například po 2 týdnech klusání (a silové přípravy) můžeš zařadit ANP 6×1km, po dalších 4 týdnech přidat třeba třístovky,pětis­tovky v tempu desítky. Po dalších 4 týdnech přidat třeba dvoustovky v tempu trojky, nebo tak něco… ale jak říkám, záleží jaká je Tvá cílová trať, na které chceš dosáhnout dobrého výkonu.

To Obrik: opravdu si přečti Běžecké kuchařky od Haralda Hudáka- je tam prakticky všechno, co potřebuješ vědět o běhání..včetně běžeckých zranění.

[quote=Matěj]No ne, já se rád poučím…neboť ať to čtu kdekoliv, vždy mi přijde že běhám na o hodně vyšších tepech než ostatní. A přitom při třeba 160 tepech mi nedělá problémy proklábosit skoro dvouhodinové tréninky. Já budu muset tomu srdíčku domluvit [/quote] i pro me je 160 pohodovy tep … pri lonskem pulmaratonu mi vylit i na 190 a nepovedlo se mi to poradne sundat, takze jsem se celou trat trapila… na celem maratonu (pro me 1.v zivote) jsem od startu tepovku hlidala a nesla jsem pres 178. povedlo se, bezela jsem souvisle tempo bez vetsich vykyvu a bezelo se mi vyborne temer celou trat. tepovka je vec individualni, zatopek mel v klidu nejakych 25 … takze to nejde brat uplne obecne. ideal je vedet svoji max TF a tim se ridit, nikoli tim, kolik ukazuje budik bezci vedle me … tak dost chytraceni .. hezke svatky.. gabi

[quote=gabriel­ka4]zatopek mel v klidu nejakych 25 …[/quote] Emil Zátopek: Můj trening a závodění, kapitola MUDr Zdeněk Hornof: O Zátopkovi z hlediska lékařského

[quote][i]Celkové vyšetření jsme provedli po prvé 2. července 1945… Zátopek vážil 68kg, měl pět a čtvrt litru vitální kapacity plic, tep 72 za minutu, krevní tlak 136/70 mm Hg.[/i][/quote] To bylo ale sedm let před Helsinkami, v roce 1951 měl v (podle grafů pořízených 3 hodiny po jednom z jeho světových rekordů) tep kolem 55. Emil Zátopek byl výjimečný svou vůlí, ale s tělem obyčejného smrtelníka ;) … ale kdoví, jak to vlastně bylo:

[quote][i]Když jsme jednou při nějakém méně významném závodě měřili Zátopkův krok, dařilo se nám to dvě kola docela dobře… A tu v třetím kole naměříme najednou o dobrých 40 cm víc. Bylo nám to sice divné, ale Zátopkův smysl pro humor, vysvětlili jsme si to snadno: chtěl nás poškádlit a jako by nic, když běžel kolem nás, prodloužil krok, aby spletl naše výpočty.[/i][/qu­ote] Jinak vlastníkem nejnižšího tepu je pravděpodobně Miguel Indurain – 28 bpm

http://www.powells.com/biblio?…

[quote=makoshar­k][quote=paprnek][qu­ote=Matěj]Tak beru zpět, nechal jsem se vyšetřit a zjistil, že všechno běhám naopak o dost pomaleji než bych měl [/quote] A mozno prave naopak vdaka tomu, ze si zaradil aj pomale behy, tak si bol schopny aktivovat najpomalsie svalove vlakna, ktore vacsina bezeckej populacie nikdy nedokazala aktivovat a aj vdaka tomu si dokazal zabehnut rychlejsie casy ako keby si behal len v rychlejsich tempach.

Nie vsetko co sa v sucasnosti propaguje ako najlepsia forma treningu je v skutocnosti naozaj dobre. Dokazes sice rychlejsie napredovat, ale limit je potom ovela nizsie oproti systematickejsiemu pristupu pomaleho zdokonalovania obecnej vytrvalosti, a to najma pomocou behov tesne pod hranicou aerobneho prahu.[/quote] Mohl bys tohle nějak vysvětlit? Co jiného než pomalá vlákna bys standardně měl zapojovat při pomalém běhu? Když se zase vrátím k Lydiardovi a jeho svěřenci Snellovi, který nakonec snad vystudoval fyziologii a stal se vědeckým obhájcem Lydiarda.. Snell tvrdil, že právě naopak hodně dlouhými běhy naučíš zapojovat rychlá vlákna i na vytrvalostní běhy. Myslím, že většina běžecké populace spíš nechává zakrnět svoje rychlá vlákna, než že by měla problémy s pomalými.[/quote] Nehadam sa, Snell ma urcite pravdu, ale vsetko musi ist postupne. Najskor sa treba naucit pouzivat aj tie najpomalsie svalove vlakna, ktore zvycajne vacsina ludi ani nepouziva. Sval sa sklada z ovela viac svalovych vlakien ako sa bezne zapaja pri behu alebo aj akomkolvek inom pohybe, naucit sa pouzivat co najviac z nich je dolezite. Nieco pomoze zapojit prave pomaly beh – pod 130bpm, nieco musi aktivovat mozog – rozne cvicenia, ktore na prvy pohlad nemaju nic spolocne s behom, ako napr. trojskok z miesta, alebo skakanie na jednej nohe po schodoch (tri skoky na jednej, tri skoky na druhej) a pod. Ked si skocis teraz trojskok a budes ho pravidelne skusat napr. kazdy druhy/treti den, som si isty, ze sa budes postupne zlepsovat a dajme tomu o 2–4 tyzdne bude rozdiel minimalne 1 meter, predpokladam, ze aj viac (ovela viac). V skutocnosti si ale nevybudoval ziadne nove svaly, nerobil si ziadne pravidelne posilovacie cvicenia – co sa v skutocnosti stalo je zlepsena komunikacia a koordinacia medzi nervovymi zakonceniami v niektorych svalovych vlaknach, ktore si predtym nepouzival a mozgom. Mozem potvrdit, ze to naozaj funguje. Najdolezitejsia funkcia pomaleho behu je ale naucenie organizmu pracovat najskor v tukovom rezime, aby sa cukry zacali spotrebovavat neskor a teda neskor dojde aj k ich spotrebovaniu. Pretoze ked spotrebujes pri zavode cukry, tak si skoncil – tempo ti spadne na uroven, ktoru dokazu utiahnut len tuky a nic s tym nenarobis. Navyse ked toto tempo nemas vytrenovane pomalymi behmi, ktore sa samozrejme postupne zrychluju, pretoze sa zdokonalujes, ak ich trenujes, tak to bude este pomalsie ako pomale :).

[quote=makoshar­k]I Lydiard, patrně zakladatel toho přístupu k tréninku, kdy v první fázi přípravy běháš velké objemy v aerobním pásmu a úplně se vyhýbáš běhům nad anaerobním práhem (a kterým jsi asi i ty ovlivněn, když se takhle ptáš), říkal, že rychlost se má trénovat 52 týdnů v roce. Takže rovinky nebo třeba krátké kopce budou jenom dobře. Lydiard radil i běhat sprinty z mírného kopce a snažit se o co největší frekvenci kroku – v zimní přípravné fázi.

Jinak Lydiardovy metody ale asi zdaleko nebudou mezi nejlepšími běžci tak rozšířené, jak jeho příznivci tvrdí. Nedávno jsem objevil fórum na stránce www.letsrun.com, kam chodí (nebo chodili) trenéři jako Renato Canova (známý trenér skvělých Keňanů jako Shaheen, Kemboi..), portugalský trenér Antonio Cabral, který se podílel na tréninku medailisty z Atén Ruie Silvy a vyzná se v trénincích nejlepších portugalských běžců (jedni z nejlepších v Evropě). Z toho, co tam píšou, jasně plyne, že nejsou zastánci „LSD“ běhů. Portugalci s výjimkou maratonců mají nejdelší volné běhy max 90 minut. A výsledky mají skvělé. A. Cabral se vyjadřoval k těm 2–3 hodinovým běhům běžců jako Peter Snell a dalších Lydiardových běžců na 800/1500/5000 metrů tak, že by prostě vítězili na OH i překonávali rekordy i bez těchhle běhů. A citace „So, my final conclusion is that only the marathon event (take that for granteed) and half marathon event (don´t that that for granteed) …or extra-long runs (100kilos) are the only ones that need more than 90 min continuous runs. We portuguese we just use 90min as a long one, except for the marathon.“[/quote] Takze co sa tyka Lydiarda a preco nie je jeho metoda az tak prilis oblubena – casova narocnost a lenivost niektorych bezeckych narodov. A to si trafil klinec presne po hlavicke. Portugalci. Najskor musim este dodat, ze Antonio Cabral sa objavil na letsrun-e aj v jednej niti o Van Aakenovi, co je skutocny zakladatel LSD (od neho to ma aj Lydiard) a celkom s niektorymi jeho postupmi aj suhlasil. Teraz moj osobny nazor – Snell by bez tych dlhych behov nezvitazil v obidvoch disciplinach. Prave vdaka tomu, ze mal nabehane ovela viac ako jeho superi, tak mal dost sil na unikat, ktory sa nikomu az do roku myslim, ze 2005 (Ramzi na MS) nepodarilo zopakovat. Aj to sa vsak neda porovnat, pretoze Snellovi neprisposobovali datumy a casy behov ako sa to robi dnes a bezal ovela viac rozbehov, kym sa dostal do finale. Naspat k Portugalcom – skveli bezci, ale lenivy narod. Mr. Cabral, ktoreho si spominal, na letsrun-e opisal aj jednotlivych byvalych slavnych a dobrych/kvalitnych bezcov, pretoze ho o to niekto poziadal-islo o to, ze co robia dnes. Vacsina z nich hned ako prestali profesionalne behat, tak to s behom sekli uplne nadobro, a nielen s behom ale s akymkolvek sportovanim – vacsinou su to tipci cez sto kil, bud maju nejaku tu svoju restauraciu, alebo uz minuli vsetky peniaze co zarobili profesionalnym behom a skrachovali, pripadne museli prestat behat kvoli zraneniam – a to je prave vdaka tym intervalovym a velmi intenzivnym treningom. Mozno aj na zaklade tychto skusenosti momentalne Cabral suhlasi s Van Aakenovou myslienkou absolutneho oddychu medzi jednotlivymi intervalmi, co znamena, ze trening trva ovela dlhsie. Na zaver este poznamka – jednak Kenania, aj Etiopci (momentalne najlepsie bezecke narody na svete, co sa tyka strednych a dlhych trati) pouzivaju 2–3 hodinovy beh. K tomu este trenuju dvojfazovo a kazdy, resp. takmer kazdy den maju zaradeny lahky beh. Ak aj niekde najdete treningove plany tychto bezcov, nesmiete sa nechat zmiast tymi casmi – pre nich su to naozaj lahke behy v aerobnom pasme, respektive tie najdlhsie tesne pod aerobnym prahom. Dolezite nie su casy ale ich tepy, ktore ale v treningovych planoch neuvadzaju. Tu je napr. treningovy plan Bekeleho http://web.archive.org/…raining.html

Ja by som Obrikovi odporucal striedat dlhsi beh na urovni 125–130bpm s rychlejsim kratsim behom, pri ktorom by sa ale mal stale pohybovat v aerobnom pasme medzi AT a ANT. Sem tam moze kludne zaradit aj este rychlejsi beh – tesne pod ANT, ale snazit sa tento prah neprekracovat.

[quote=paprnek]Ja by som Obrikovi odporucal striedat dlhsi beh na urovni 125–130bpm s rychlejsim kratsim behom, pri ktorom by sa ale mal stale pohybovat v aerobnom pasme medzi AT a ANT. Sem tam moze kludne zaradit aj este rychlejsi beh – tesne pod ANT, ale snazit sa tento prah neprekracovat­.[/quote] Jako bych slyšel Rudu. Přesto ale stále ještě úplně nerozumím, proč by občasné zařazení běhů nad ANT (např. kolem 5 procent celkové kilometráže) mělo být pro tělo škodlivé. Pro maraton toto člověk zřejmě nepotřebuje, ale při závodech na 5–10 km je potřebné pro optimální výkon běžet nad hranicí ANT a asi by nebylo dobré běžet v tomto režimu bez toho, aniž bychom to nezkoušeli občas i v tréninku. Děkuji předem za vysvětlení.

[quote=kanovsky][qu­ote=paprnek]Ja by som Obrikovi odporucal striedat dlhsi beh na urovni 125–130bpm s rychlejsim kratsim behom, pri ktorom by sa ale mal stale pohybovat v aerobnom pasme medzi AT a ANT. Sem tam moze kludne zaradit aj este rychlejsi beh – tesne pod ANT, ale snazit sa tento prah neprekracovat­.[/quote] Jako bych slyšel Rudu. Přesto ale stále ještě úplně nerozumím, proč by občasné zařazení běhů nad ANT (např. kolem 5 procent celkové kilometráže) mělo být pro tělo škodlivé. Pro maraton toto člověk zřejmě nepotřebuje, ale při závodech na 5–10 km je potřebné pro optimální výkon běžet nad hranicí ANT a asi by nebylo dobré běžet v tomto režimu bez toho, aniž bychom to nezkoušeli občas i v tréninku. Děkuji předem za vysvětlení.[/quote] Určitě je nutný trénovat všechny metabolické systémy, teda trénovat i nad AnP, a to téměř celoročně (ještě před rokem a kousek bych tohle tvrzení nechápala, myslela jsem, že zima je jen o pohybu pod AP). Jak píšeš, jedná se o velmi malou část z veškerých tréninků. Nejsem trenér, určitě každý bude mít jiné potřeby i možnosti, navíc jinak to bude u začátečníků, několik let běhajících, pro ty či ony tratě… Tak jen napíšu, jak to mám přes zimu já.

V hlavním sportu, cyklistice, mně Miloš Krejčí touhle dobou letos i loni trénink kolem AnP a nad nepsal, abych si nevyhnala cyklistickou výkonnost do výše příliš brzo, když si chci pěkně zazávodit až během pozdního jara a později. Maximálky mám jen při běhu, kterýmu se věnuju pouze v přípravným období, aby tenhle systém přes zimu moc „nezakrněl“. Dnes mě od začátku přípravy pro příští sezónu, tj. od začátku listopadu, čekají teprve druhé, ale to i kvůli tomu, že jsem v prosinci zařadila několik krosů. Loni jsem závodů měla méně a trénink kolem AnP býval jednou týdně, kromě týdnů odpočinkových a v pozdější části přípravy už vyloženě objemových. ( I když vlákno zní zimní objemová příprava, tak minimálně pro hobby cyklisty se nyní jedná spíš o všeobecnou průpravu, na najíždění kilometrů je ještě čas). V tomto období se cyklistům pro trénink maximálek doporučují hlavně kolektivní sporty, hokej apod. Nevím, jak to mají běžci. Maximálky na kole v tomhle počasí nebudou nejvhodnější, asi nebude marné zařazovat je v běhu, pokud nejsou jiné možnosti. Ale to by už byly jen spekulace, nebudu se pouštět do něčeho, čemu nerozumím.

Pro dokreslení – na kole se věnuju závodům (pro mě) délek cca od 2,5 do 5, 6 hodin. Takže žádný pohyb furt nad AnP, přitom i tak je pro mě trénink těhle schopností důležitý.

[quote=kanovsky][qu­ote=paprnek]Ja by som Obrikovi odporucal striedat dlhsi beh na urovni 125–130bpm s rychlejsim kratsim behom, pri ktorom by sa ale mal stale pohybovat v aerobnom pasme medzi AT a ANT. Sem tam moze kludne zaradit aj este rychlejsi beh – tesne pod ANT, ale snazit sa tento prah neprekracovat­.[/quote] Jako bych slyšel Rudu. Přesto ale stále ještě úplně nerozumím, proč by občasné zařazení běhů nad ANT (např. kolem 5 procent celkové kilometráže) mělo být pro tělo škodlivé. Pro maraton toto člověk zřejmě nepotřebuje, ale při závodech na 5–10 km je potřebné pro optimální výkon běžet nad hranicí ANT a asi by nebylo dobré běžet v tomto režimu bez toho, aniž bychom to nezkoušeli občas i v tréninku. Děkuji předem za vysvětlení.[/quote] Trafil si klinec po hlavicke – s Rudom som v kontakte a momentalne mi radi ohladom mojho treningu. Prave on by prave vedel zrejme najlepsie vysvetlit, preco nebehat nad ANT. Ale skusim teda aj ja. Podla mojho nazoru ide jednoznacne o mitochondrie. Tak ako ich aerobnym behanim tvoris, tak na druhej strane ich behanim na kyslikovy dlh zabijas. A preco sa radsej nesnazit postupne posuvat ANT vyssie tym, ze behas niektore behy tesne pod jeho hranicou a maximum vydat prave na preteku? Ved o niekolko mesiacov budes pravdepodobne schopny behat tou rychlostou, co by bola tesne nad ANT uz v aerobnom pasme a mitochondrie budu v poriadku.

Este poznamka pod ciarou. Netvrdim, ze sa v treningu nikdy nema behat nad hranicou ANT. Rozhodne je to vsak podla mna zbytocne pocas zimnej objemovej pripravy. Ale aj ked uz by Obrik chcel prekonavat ANT, urcite by to nemali byt dlhsie suvisle behy a ani tie klasicke intervaly ako ich pozna vacsina bezcov v sucasnosti. Taketo intervaly ako sa behaju dnes napr. NIKDY nebehal ani Zatopek.