[quote=Leszczyn­ski]Telo se s timto sokem musi seznamit. Jinak ti pri maratonu urcite rekne NE a ve strasnych bolestech a vycerpani zavod vzdas.[/quote] Ahoj, myslím, že jsem se toho nedržel a přesto jsem ve strašných bolestech a vyčerpání závod nevzdal, byť ten čas ve Stromovce byl špatný (5:02:12). Pokud sleduji své vzdálenosti uběhnuté v posledních 8 týdnech před maratonem, tak jsem 10–13 km běžel šestkrát, 16–18 km dvakrát a 22–25 km také dvakrát. Více než těch 25 km jsem neuběhl ani jednou. Určitě jsem se tím okradl minimálně o půl hodinu, nicméně jsem se po maratonu cítil dobře.

Přesto by mě ale zajímalo, zda maraton bez předchozích pravidelných dlouhých běhů má nějaká velká zdravotní rizika, pokud ho běžím pomalu a při kontrole TF. Jde mi o to, že se k dvěma dlouhým běhům týdně nedostanu asi nikdy v životě, takže bych už asi na další maraton měl zapomenout, že? A to asi tím spíše, že se při volném běhání nedostanu nad 25 km a má obvyklá délka je kolem 10 km (letos navíc zatím 9–12 km jen 2× a více ani jednou). Měl bych se tedy spokojit „jen“ s amatérskými závody na cca. 6–12 km, zejména v rámci Letního běžeckého poháru?

to kanovsky- já jsem začal běhat 4 měsíce před prvním maratónem (PIM 2005). Běhal jsem podle tréninkového plánu PIM, vygeneroval jsem si ho z http://www.doitsports.com/…ualtraining/ a podle něho jsem měl před prvním maratónem jeden 32 km běh 4 týdny před závodem a jeden 25 km běh 8 týdnů před. Kromě toho jsem měl zaběhnuté 2 půlmaratóny, jeden dva týdny před závodem a jednu desítku (první a strašnou – kolem 55 min). V samotném závodě jsem běžel na 4 h, co jsem držel asi 33 km, ale pak jsem doplatil na špatné obutí, měl jsem hrubé ponmožky Hervis, které jsme dostali na PIM cirkusu. Na pravé noze mi vtačili nehet na palci úplně do masa. Nemohl jsem pořádně na nohu došlápnout, nakonec to bylo za 4:33. Věřím, že jeden dlouhý běh stačí, na druhé straně, více by určitě nazaškodilo, akorát poslední bych neběžel později, než tři týdny před závodem. A k tomu, co píše Mapo: to platí pro ní, ale ona má naprosto výjimečnou vůli. Viděl jsem ji na dlouhých závodech, je neskutečné, co vůli dokáže. S ní bych se nesrovnával. Pokud bude čas, radši naběhat víc.

Myslím.že nemá smysl se toho nějak bát.Něco naběhat to určitě chce,ale za 4hod se dá maraton zvládnout i bez precizních tréninkových plánů.Před svým prvním maratonem jsem běhávala okolo 250km za měsíc,ani jsem si to nepočítala.V pátek jsem měla kratší školu,šla si vyklusat 20km do lesa a potom mi zavolal kamarád,jestli bych další den nechtěla zkusit chřibský maraton.Nechala jsem se vyhecovat a bez extrémního utrpení to za 4:11 zvládla.Samozřejmě to nechci banalizovat,ale pokud je fyzička,tak to prostě jde.Zvlášť u mladého člověka.

Kazdopadne ja zacal behat a za 2,5 mesice sel na maraton behaval jsem 6 km denne prvni mesic, potom 15 denne dalsi a bylo to relativne v pohode za4 hod.

[quote=Leszczyn­ski]A o to prave jde, ze cil je pod 4 hod., a udrzet po celou dobu stejne tempo nebo nepatrne zrychlovat, muze byt pak problem, pokud neni v nohach dobry zaklad.[/quote] S tím samozřejmě zcela souhlasím, tempo je samozřejmě v takovém případě nutné přizpůsobit své špatné kondici.

Nicméně jsem si všiml, že málokdo z běžců na maratonu po celou dobu udrží stejné tempo nebo dokonce nepatrně zrychlí. Například ve Stromovce bylo průměrné zpomalení v druhé půlce závodu 13,5% (já jsem měl jen 9,0%, protože jsem už první půlku běžel velmi pomalu).

Jen 5 běžců ze 168 běželo druhou půlku rychleji než první. U dalších 31 bylo zpomalení do 5%, u dalších 37 bylo zpomalení 5–10%, u dalších 33 bylo zpomalení 10–15%, u dalších 28 bylo zpomalení 15–20%, u dalších 26 bylo 20–30% a u osmi dokonce 30–51% (největší měl pan Němec s výsledným časem 4:11).

Podobná situace byla i u jiných maratonů. Otázkou tedy je, zda je rovnoměrné tempo vůbec dobré. Možná bych tehdy udělal líp, kdybych první půlku uběhl za 2 hodiny a druhou poloběhem/polochůzí absolovoval za 3 hodiny … Takto jsem běžel asi až příliš opatrně.

[quote=Leszczyn­ski]Samozrejme nelze udrzet uplne stejne tempo po dobu 4 hodin. Jde „jen“ o to, byt schopen, pohybovat se v nejake toleranci (napr. 5:30 – 6:00min/km). Obecne receno: velke vykyvy jsou znamkou spatne pripravenosti bezce, naopak zafixovani spravneho rytmu a strojoveho tempa je vysledkem kvalitniho zakladu a predevsim behu hlavou. Zrychlovani v posledni desitce bych asi spise doporucil jen pocitove (tedy v realu stejne tempo).[/quote] Otázkou ovšem je, zda pro člověka s malým počtem dosud odběhaných maratonů (nebo i jiných závodů) není nakonec lepší běžet od začátku naplno s tím, že už předem počítá s výrazným zpomalením druhé polovině nebo poslední čtvrtině. V takovém případě totiž není nutné ani odhadovat cílový čas. Pokud maraton začnu příliš pomalu, tak stejně pravděpodobně nebudu mít sílu k zrychlení. Hlavou mohu běžet tehdy, pokud už vím, co je v mých možnostech, což ale při absenci dlouhých běhů není možné dobře odhadnout.

Jako příklad bych uvedl vývoj mého osobního rekordu na 9 984 metrů (12 okruhů po 832 metrech):

13.8.07 (3.běh na této vzdálenosti v životě): 53:12 (první půlka 25:05 /druhá půlka 28:07) 28.8.07 (4.běh): 50:54 (23:32/27:22) 13.9.07 (5.běh): 49:40 (24:40/25:00) 5.10.07 (7.běh): 47:33 (22:30/25:03) 29.8.08 (24.běh): 46:42 (23:31/23:11)

Pokud to shrnu, pak 53:12 a 50:54 byly časy s výrazně nerovnoměrným tempem. Čas 49:40 byl dosažen skoro rovnoměrným tempem s tím, že jsem z předchozích nerovnoměrných běhů věděl, co je v mých silách, avšak čas 47:33 byl opět výrazně nerovnoměrným tempem (mezitím jsem 6.běh absolovoval na závodu v Blažovicích, po přepočtu na vzdálenost 9 984 metrů s časem 50:39). Kdybych tehdy běžel rovnoměrně, pak bych se v žádném případě nezlepšil při tomto běhu o více než dvě minuty. Paradoxně jsem pak tento čas překonal až skoro o rok později, tentokrát dokonce mírně zrychleným tempem (zároveň jsem při tomto běhu dosáhl poté i rekordu v hodinovce, se vzdáleností 12 750 metrů).

Otázkou tedy je, jak se postavit k dalším případným maratonským pokusům. Buď běžet zcela konzervativně s cílovým časem cca. 4:50 a mezičasy 2:20/2:30, nebo riskantněji, s půlmaratonem za 2:00 a druhou půlkou podle momentálních sil (může to ale dopadnout i výsledným časem nad 5:00 resp. diskvalifikací nebo vzdáním). Zkušenosti s vývojem osobních rekordů na 10 km by mi radily jít druhou cestou, ale respekt před maratonskou tratí spíše první cestou. Co je ale tedy lepší?

[quote=Leszczyn­ski][Pokud mas 10 km asi za 46 min, pak maraton muzes ve Tve soucasne situaci podle me zabehnout i za 3:50h. Za predpokladu, ze se zameris na dlouhe behy. Kdyz si na to telo aspon trochu zvykne, pak by nemel byt problem udrzet pozadovane tempo a splnit cas pod 4hod. Je to jako se vzpiranim. Vzperac taky nezveda hned 100kg, ale pripravuje se na to postupne, jinak by se strhal.[/quote] Vím, takto to ale v mém případě asi nepůjde. Přiznám se, že mě příliš nebaví běhat pomalým tempem dlouhé běhy a nemám k tomu ani dostatek času a vůle. Navíc není vůbec jisté, že bych těch 10 km v současné době za 47 minut uběhl, spíše bych to viděl někde kolem 50 až 55 minut (na normálním podkladu, tedy ne na sněhu). Otázkou tedy je, zda se za takové situace o maraton vůbec pokoušet a pokud ano, jakou strategii zvolit (viz předchozí příspěvek). Ostatně, jeden můj známý běžec mi psal: „dřív se mi tvrzení, že 42km se běží jen s číslem na hrudi taky moc nezdálo, ale nyní s ním naprosto souhlasím. Trénink běhu považuji za efektivní jen do délky cca 2,5hod“. Pokud se třeba dívám na své „tréninky“ na 10 km, pak minulý rok byly pro mě zajímavé právě díky účasti na závodech LBP, které v létě probíhaly skoro každý týden. Tyto závody tvořily jádro mého běhání, protože ostatní běhy byly většinou ještě na výrazně kratších vzdálenostech. Pravdou tedy je, že se k běhu nad 25 km mimo závod neodhodlám (a i na těch 25 km bych se musel dost přemáhat). Právě proto má pro mě smysl uvažovat, zda se v takovém případě o maraton vůbec pokoušet a jakou strategii zvolit.

[quote=Leszczyn­ski]Jedno je jiste: nic neni zadarmo a bez pripravy to vetsinou nikdy nejde. Vim, ze maraton je dlouhy a treba i nudny zavod, ale pokud ho chci zabehnout, musim tomu neco obetovat.[/quote] Díky, ještě to zvážím a rozhodnu se. Je to ostatně stejně jen na mě. Jako jedinou svou věcnou připomínku považuji zhodnocení, že většina běžců při maratonu běhá s výrazně zpomalujícím tempem, ať už je k tomu vede cokoliv. Ostatně i jeden můj známý běžec, který je jinak zastáncem rovnoměrného tempa, dosáhl svého osobního rekordu na maratonu při závodu, kdy první polovinu běžel o hodně rychleji, než druhou polovinu. Sice pak psal něco o přepálení první půlky, nicméně myslím, že bez toho by tak dobrého výkonu nedosáhl. Na druhé straně bych ale věřil, že následný osobní rekord vylepší při závodu, který poběží rovnoměrným tempem …

[quote=Leszczyn­ski]A o to prave jde, ze cil je pod 4 hod., a udrzet po celou dobu stejne tempo nebo nepatrne zrychlovat, muze byt pak problem, pokud neni v nohach dobry zaklad.[/quote] Pro doplnění, vývoj průměrného tempa na závodu v Českých Budějovicích je na adrese: http://www.kanovsky.cz/Budejovice.htm

tomash:

Já svůj první maraton zaběhnul v roce 2006 (+/- ve stejném věku jako ty). Kombinace zatím poslední pořádné zimy a rekonstrukce bytu způsobila, že jsem začal souvisle trénovat na začátku dubna – takže 6 týdnů a to jen, když si teď vzpomenu, pobíhání + jeden dlouhý běh na 26km. Že to nebylo ideální, samozřejmě vím. Ale uběhnul jsem to (v kuse). Nezvládl jsem si sice dobře zvolit tempo, takže nejprve jsem i předběhnul vodiče na 4:15 a na obrátce na Strakonické mi utekli i ti na 4:30, dost jsem zvadnul, ale nezbývalo mi než se vrátit zpátky do centra. Výsledný čas byl 4:36 a spokojenost, že jsem to zvládnul. O čase pod 4h jsem snil následující rok rok, trénoval jsem dvakrát tolik a dost si i věřil. Týden před startem jsem ale dostal střevní chřipku a místo ladění formy jsem se z toho sbíral. Přepálil jsem a doslova si to vyžral. Chtěl jsem i vzdát. S chodeckými vložkami jsem se dostal do cíle za 4:24. Maratónský bůh 8) mi vrátil nedostatek respektu i s úroky za předchozí rok.

Závěr z mého příkladu: Zvládnout se to dá i za míň, než píšeš, ale nikomu bych to nedoporučil. Taky můžu být rád, že to nezanechalo následky. Jeden kamarád během PIMu vyhrál start na podzim ve Florencii. Moc nepotrénoval a už neběhá. Další, co běžel v roce 2006 se mnou, byl prý hodně slušný cyklista. Takže vytrvalost rozhodně měl, jen né naběháno. Nandal mi asi 20minut, ale pak dostal nějaký zánět šlach a dokonce to vypadalo, že nebude už chodit. To jen, že to vždycky nemusí být tak v pohodě…

Osobně si myslím, že bys to zvládnout mohl. Snaž se držet plánu, dej si nějaké testovací závody (10km, 1/2M), ale rozhodně buď opatrný co se týká výsledného času.

První maraton jsem uběhla loni ve Stromovce poté, co jsem od května naběhala dohromady 256 km. Maraton jsem dala, za 4:16, ale přiznám se, že pro mne čas absolutně nebyl důležitý. Chtěla jsem to doběhnout v pohodě a zkusit si to. Takže jsem do doběhla a náležitě se pochválila, že jsem šikovná…s časem teď můžu závodit celý život, ale ten dobrý pocit, že jsem už konečně v cíli a že se tam nehroutím vyčerpáním byl suprový a jak tu kdosi psal, každý, kdo to doběhne/dojde/do­plazí do cíle je borec, protože k konci už nebojuje tělo, to už bojuje hlava 

Ahoj, tak bych se chtěl zeptat, co soudíte o účasti tuto neděli na bratislavském maratonu, pokud mám letos uběhnutých jen 31 km v lednu, 45 km v únoru a 75 km v březnu. Nejvíce jsem letos uběhl 15 km, tempem 5:09/km. Kromě toho jsem letos ujel 915 km na rotopedu, ale nejvýše hodinu v kuse. Rekord na půlmaraton mám cca. 1h54min (tempo 5:20/km) a na maraton 5h2min (tempo 7:10/km). Přihlásil jsem se, ale zvažuji, zda má smysl to zkoušet a pokud ano, tak jaké tempo zvolit. Děkuji předem za rady.

Aha, rozumím. V Bratislavě v každém případě v té době budu za jiným účelem. Jde jen o to, abych se rozhodl, zda poběžím a pokud ano, zda si dám cíl doběhnout (a běžet tedy velmi pomalu) nebo překonat některý osobní rekord na kratší vzdálenost (třeba 25 km) a poté odstoupit.

Na maraton by to mohlo být klouzavé tempo od 6:00 min/km do 7:00 min/km.

to Exploser: Děkuji moc. Koukám, že se přece jen budu muset naučit rozhodovat sám, protože nikdo jiný to za mě neuběhne. Přeji při sobotním půlmaratónu hodně úspěchů.

[quote=Leszczyn­ski]Nechci te odrazovat, ale myslim, ze je to dost malo. Bude to nejspis trapeni. Samozrejme se to da zvladnout, ale jen velmi pomalu a mozna i s chuzi.[/quote] Tak jsem to měl za 4:20 (a mezičas pôlmaraton za 1:57), tedy o 42 minut lépe než ve Stromovce. Na 25 km jsem osobák zlepšil o 33 minut. Sice zpomalení v druhé polovině bylo celkem výrazné, ale přesto jsem rád, že jsem to i při absenci dostatečného tréninku zkusil. Ostatně, i ten dnešní běh beru jako trénink. Ano, kdybych trénoval více, tak bych se asi k těm 4 hodinám více přiblížil, ale to nevadí. Více bude na mých stránkách, ale až v úterý nebo středu, protože jsem ještě zôstal v Bratislavě.

[quote=Leszczyn­ski]A jake byly pocity?[/quote] Celkově dobré, pouze trochu vadil vytrvalý déšť v druhé polovině závodu, zejména při běhu v protivětru (mám dioptrické brýle, takže jsem pak příliš neviděl na cestu).

Všetkým odkazujem, že človek, ktorý má za sebou nejakú serióznu športovú minulosť by sa výzvy akou je maratón nemal báť. Ja mám 38, športujem od 11 rokov, robil som závodne kanoistiku a rafting a obvykle som behával 2–3 krát do týždňa po 6–7 km. Moje rozhodnutie skúsiť maratón padlo minulý rok po dobehu polmaratónu v Bratislave. Maratón vo Viedni sa bežal pár týždňov na to a moja príprava spočívala v behu tri krát do týždňa po cca 8km, ale v rýchlom tempe. Medzitým som si zabehol Devín-Bratislava. Maratón vo Viedni som dal za 3:39 a do 35km to bola vcelku pohoda, dokonca som myslel, že to dám za 3:30. Potom ale prišla kríza a dobojoval som to silou vôle. Tento rok som asi v novembri začal serióznu prípravu s tým, že skúsim maratón v Bratislave. Objemovo som behal cca 50–55 km za týždeň, čo bolo na mňa po predchádzajúcich rokoch dosť. Potom však vo februári prišlo zranenie lýtka, pravdepodobne kvôli pretrénovaniu a mesačná pauza. V Bratislave som nakoniec bežal iba polmaratón za 1:33:56. Maratón možno skúsim opäť vo Viedni, alebo v Prahe. Z toho všetkého pre mňa vyplýva, že pre niektorých ľudí sú vysoké objemy určite kontraproduktívne a lepšie je behať menšie objemy vo vyššom tempe. O to viac sa človek na maratóne možno vytrápi, ale určite sa to dá.

[quote=dandy]Z toho všetkého pre mňa vyplýva, že pre niektorých ľudí sú vysoké objemy určite kontraproduktívne a lepšie je behať menšie objemy vo vyššom tempe. O to viac sa človek na maratóne možno vytrápi, ale určite sa to dá.[/quote] Tak nevím, trápit se při marathonu se mi moc nechce … :). Většinou při těch nejpomalejších (nad 3:30) trpím, všechny tři marathony zaběhnuté pod 3:20 byly v relativní pohodě. Ale třeba jsou mezi námi i masochisté, co se rádi vytrápí :).

Ahoj, zajímala by mě Tvoje sportovní minulost – celková, od narození do doby, než jsi začal kalit a nic nedělat:-) Podle mě to nereálné není, ale máš nabeháno málo, o tom není debat. Zaměřil bych se hlavně na dlouhé běhy, jak Ti tu již radili. Spíš bych šel méně často, ale na delší běh. Do nějakých 15km Ti to moc nedá, tedy pro účel prvního maratónu za cca 6 týdnů. Jinak, asi půjdu jako vodič na 4 h (kamarád jde taky svůj první maratón na tenhle čas a protože jsem ho do toho několik let uvrtával, nemůžu ho v tom nechat samotného), tak se tam třeba uvidíme:-) Tak ať se daří:) Ondra