>> Petr Kaňovský, 15. 03. 2017 18:38:32

Normální závist, 4 hodiny volna jsou prostě pro hodně lidi čistá sci-fi (i kdyby to mělo být ráno od 4 do 8),

a taky si dost lidí nemůže odběhnout pro Magnum kdykoli má chuť, třeba o půlnoci. Prostě x hodin musí být v dosahu pracovní židle (stroje) a y hodin někoho, koho má v péči, přičemž 24 – (x + y) může být taktak na spánek, během kterého tedy stejně nemůže opustit byt, jelikož má pohotovost y. Pro Magnum se může stavit tak maximálně cestou z místa x hodin do místa y hodin.

No ne asi.. Kde jinde si má ženská/běžkyně/mul­tifunkční matka/osoba výdělečně činná postěžovat, když ne tady? U nás na vsi si lidi při našem přistěhování před 25 lety, když otec vyběhl (po kom to asi mám..) mysleli, že někde hoří a doteď se to moc nezměnilo. My všechny víme, o čem je řeč a rady mladého jelimánka, který žije v úplně jiné realitě fakt nepotřebujeme. O co vám chlapi jde? Není vám milé si o sobě číst taková negativa, boco?

>> MartiNo, 15. 03. 2017 18:59:04

Já myslím že toto závist nebude. Spíš tendence radit jak „se má“ žít. Myšleno v dobrém, ale … Stará písnička

Mě spíš pobavilo, jak Peťa radil a hned dostal radu. Hihi, jak bumerang. Miluju paradoxy.

Toto vlákno by mohlo být fajn, jako tipy a triky, pokud se nezvrtne v boj muži/ženy kdo víc uklízí apod.

Např. běhat o polední pauze by mě nenapadlo, a místo oběda – double geniální!

>> MartiNo, 15. 03. 2017 18:59:04

Všechno má své výhody i nevýhody, prostě se člověk na základě svého poznání a svých preferencí (samozřejmě i s ohledem na okolí) pro něco svobodně rozhodne i s tím, že když se rozhodl pro toto, je to často neslučitelné s něčím jiným. Prostě každý máme jiné dispozice, jiné preference, jiné úkoly, a proto bych vůbec neřešil, jestli někdo jiný běhá víc či míň, či i cokoliv jiného. Musím žít život tak, jak ho mám já, a moc neřešit, jak to mají jiní.

>> Petr Kaňovský, 15. 03. 2017 19:17:40

Ano, máš pravdu.

>> gilwen77, 15. 03. 2017 19:10:35

Ale, s tím odloženým startem to byl spíše vtip, přece vy ženské víte mnohem lépe, co pračka umí. Já tam zvládnu jeden program, vy byste mi jich tam předvedli 50. Ale vtípkovat moc neumím, tak promiňte …

Ale asi jsem se blbě vyjádřil, podstatné bylo to, co vlastně píšu teď v tom 19:17:40.

>> Petr Kaňovský, 15. 03. 2017 19:17:40

Myslím, že se v tom zbytečně nimráte.. Tohle vlákno je takové odpočinkové – pro nás holky, co svůj život milují, stejně jako chlapy, které mají doma, ale prostě si potřebují navzájem svěřit, jak je to občas těžké.. Tohle není souboj o to, kdo zvládne víc, kdo míň, ani to tu není o tom, že bychom byly nespokojené a chtěly nějaké závratné změny.. To je spíše doménou vás chlapů – vyvozovat ze všeho závěry a rady. My si prostě chceme nezávazně pokecat a třeba si navzájem poradit. No ne?

>> takere, 15. 03. 2017 20:01:40

Super, díky moc za upřímnost. Máš pravdu, jsme úplně jiní, a právě proto se ve světě pěkně doplňujeme! Tak dobrá, vlákno už opouštím, a díky za pokec. 

Holky, fakt jste dobré, já ve vašem věku jsem tohleto nezvládala, resp. mě to ani nenapadlo, chodila jsem běhat jen, když jsem měla pocit, že mám čas, a to samozřejmě nebylo moc často. Tři děti se mi narodily během pěti let, dokud jsem byla na mateřské, tak jsem se celkem hýbala, dokonce v pauze mezi druhým a třetím jsem závodila v krajském přeboru družstev, po narození třetího jsem ještě taky cosi provozovala, ale s nástupem do práce to šlo do kytek, začala jsem chodit zpívat do sboru a sport byl opravdu jen občas. Ale jak je vidět, už jsem si to vynahradila . Taky mám jednu vychytávku, po návratu z běhu, pokud se nemusím hned nutně převléct, využiju „špinavého“ oblečení a udělám nějakou „špinavou“ práci, třeba vytřu zem nebo umyju schody.

>> jm1, 15. 03. 2017 20:42:39

Hnidopichu.

>> takere, 15. 03. 2017 20:01:40

Oba tve prispevky bych podepsala. Pekne napsano.

Stejne jako Tinka pred holkama v tomhle vlakne smekam klobouk. At si panove rikaji co chteji, pres veskerou pomoc je stejne vetsina te domacnosti a vychovy na zenach, ktere take pracuji. Holky, mate opravdu muj obdiv. Deti nemame a kdyz neco s mou zenskou skupinou resime, je opravdu hodne videt rozdil v tom, jak jsem na tom s casem ja, jak matka uz nactiletych, jak zena, ktera je vdana za Turka a ta, ktera ma doma moderniho evropskeho manzela. Dat nas obcas vsechny dohromady je tezky ukol a jeste horsi poskladat ty treninky tak, aby to me damy zvladaly.

>> takere, 15. 03. 2017 20:01:40

Krásně napsáno , díky moc. Já pracuji jenom 25hodin týdně + středy odpoledne trénuji atletickou přípravku, takže na rozdíl od Vás, co jedete na plný úvazek si ještě pískám. Před Vámi klobouk dolů.!!!

ps: Nesejdeme se někdy na nějakých závodech, ještě lépe někdy o víkendu na skupinovém běhu? Já bydlím Praha Východ , blízko Říčnan. Je někdo z okolí?

Marti, přijd v neděli na závody do Brodu. Co?:-)

>> jm1, 15. 03. 2017 21:02:14

Začnu pomalu, třeba tím, že si naplánuji polední pauzu 

>> Alena77, 15. 03. 2017 21:09:35

Já taky pracuju přibližně tolik hodin a taky trénuju dětičky v atletickém kroužku! Mám doma mj. koně, chodí mi jezdit lidi a já s nimi v rámci tréninku běhám. Vesničani už si tady zvykli – nejdřív běží psi, pak já, pak koně. A když jsem potřebovala nahonit objemy, s jedním koněm, co potřebuje pravidelný pohyb a jezdím ho jen já, tak jsem s ním běhala jako s pejskem na vodítku. No pako..

V Brodu jsme byla předmin.rok na Vánočním běhu, tam jsem si zaběhla osobák na 10 km (41 km). Ale jinak je to pro mě z ruky, jsem z Libereckého kraje..

Teda jako Praha, že je z ruky. My tu ale máme krááásnééé závody!!!

>> takere, 15. 03. 2017 21:28:28

O vánocích jsem tam taky byla.

Já bydlím na východním okraji Prahy a moje sobotní dlouhé běhy jsou zpravidla do Klánovického lesa. Jinak u mě běh do práce, popř. při obědové pauze nepřipadá v úvahu. V práci musím být za dámu a ani tady nemáme sprchu. Navíc to po běhu znamená i umýt vlasy, nahodit makeup a pod (kruci a zase to maj ti chlapy jednodušší :)) Takže běhám jen opačně z práce domů. Takže dneska jsem zase jela metrem – na sobě kostým, na nohou tenisky a přes rameno kromě kabelky ještě batoh se zbytkem bežeckých propriet:) Kolem šesté, až to tady zabalím, tak tradá přes Prahu domů.

>> Alena77, 15. 03. 2017 18:36:47

Už velmi brzy budu mít čtyři křížky… Utíká to… 

>> carsa, 16. 03. 2017 09:27:15

Teda to Tě vážně obdivuji – prej tradá přes Prahu domů.. Kdyby jste to holky viděly, jaké tu máme krásné cestičky a kopečky, za celou cestu třeba nepotkáš člověka, ani auto. O to víc ale divočáků, srnek a pod.

>> Alena77, 15. 03. 2017 21:32:36 Našla jsem tě! (Nebylo to těžký..). Vypadáš fakt smutně..

>> tinaB, 15. 03. 2017 20:14:44 Jak píšeš o té špinavé práci – čekala jsem, že to bude něco jako: oddělám sousedovic urafanýho čokla, nebo rovnou souseda. A pak s hadrama šup do pračky, předem nastříkat Kronstarem na skvrny (od krve)..

Já taky tenhle trénink nemám moc ráda. Ale právě z časových důvodů to jinak nejde. Kdybych jela domů metrem a pak teprve vystartovala, tak bych tolik km prostě už nestihla…Jinak já bydlím na kraji Prahy u lesa – divočáků tu máme nepočítaně (až z toho udělali mediální kauzu), pod okny nám hnízdí bažanti a zajíci se pasou hned vedle.

>> carsa, 16. 03. 2017 12:50:35 Na jaký maraton se chystáš? Já běhám jeden do roka v listopadu maraton Srchy. Nejezdíte někdo? Je to u Pardubic.

>> Alena77, 16. 03. 2017 14:28:06

V květnu na pražský a na podzim (pokud seženeme hlídání pro děti :)) do Dublinu.

>> carsa, 15. 03. 2017 15:46:06

přesně takhle to dělám, i když mně už děti vyletěly, stejně nestíhám 

>> Petr Kaňovský, 15. 03. 2017 15:52:34 proč si chlapi pořád myslí, že potřebujeme " chlapský řešení " , jen pro info : NEPOTŘEBUJEME !!!

Pánové, srovnejte si Garminy. Přistáli jste na jiné planetě… 

Jste dobré, s těmi vašimi maratony! Běhám asi 4 roky a ještě jsem se k tomu nedohrabala. Ne že bych to neuběhla, to asi ano, ale tak nějak to pořád nemám v hlavě. Všeobecně si nevěřím, tak mi třeba trvá, než se rozhodnu běžet půlmaraton, nebo nějaký extrémní běh, protože si myslím, že na to nemám. A taky si říkám, že když už se k tomu dohrabu, chtěla bych to běžet za nějaký dobrý čas. Obdivuju ženský, nebo vlastně běžce vůbec, co si střelí půlku, nebo maratón jen tak od boku. Pro mě je větší problém si to nastavit v hlavě, než to uběhnout. Jestli mi tedy rozumíte..

>> Pohoda, 17. 03. 2017 06:59:04

Haha, zrovna Petra bych zbytečně nedráždila, jeho příspěvky mi přijdou velice inspirující a zajímavé, tak bacha, aby na nás nezanevřel!

>> takere, 17. 03. 2017 08:28:51

Mám to podobně, k maratonu jsem se ještě nedohrabala, a to běhám už nějakých.. ty jo možná 12 let!?! …utíká to. Ale „střelce“ neobdivuji. Je to jejich pojetí, přístup, my zas máme jiný …každého věc.

>> takere, 17. 03. 2017 08:28:51

Já zrovna střelec nejsem; k maratonu jsem se odhodlala poté, co jsem měla uběhnuto asi 30 půlmaratonů a v tréninku jsem si dvakrát zaběhla vzdálenost kolem 46 km a několikrát přes 30. Potřebuju prostě mít to vzdálenost zaběhnutou. Mě dlouhé vzdálenosti vyhovují – jednak už je mi 40, takže rychlost už asi nedoženu a hlavně mi to hodně pomáhá psychicky – mám docela náročné zaměstnání + ty tři děti. Je toho zkrátka hodně a tohle je nejlepší relax.

Před nedávnem jsem byla u jedné sportovní lékařky, která mi mj.řekla, že na dálkové běhy mám JEŠTĚ ČAS. To mě trochu udivilo, vzhledem k tomu, že mi taky bude 40. Ale ono to taky souvisí s tím, jak krátce běhám. Vy běháte delší dobu. Tak pořád doufám,že tahle éra je ještě přede mnou, haha.

>> carsa, 17. 03. 2017 09:33:39

Jak dlouho běháš? Vsadím se, že taky třeba deset let…

Letos to je 6 let. Přesně si na ten moment pamatuj. Říjnový večer, celý den hnusně, pršelo. Dětem bylo 4 roky, 2 roky a 4 měsíce. Byly ukňouraný, protivný, nemohli jsme ven. Měla jsem intenzivní pocit, že pokud někam nezdrhnu, tak buďto vyskočím z okna já, nebo z něj vyšoupnu ty děti. Takže jsem uvařila večeři, nakojila mimino a o půl osmé večer, když manžel vešel do dveří, jsem mu ty děti strčila a vyběhla ven. Nádherný pocit.....který trval přesně 3 minuty…samoz­řejmě, že to vůbec nešlo. Byla jsem tlustá, fyzička na bodě 0. Začala jsem si nadávat, že kdybych si sedla na lavičku, dala cigáro a k tomu vypila litr vína, udělá mi to stejnou službu. Naštěstí bylo fakt tak hnusně, že ta lavička nepřicházela v úvahu, takže mi nezbylo nic jiného, než běžet. Trvalo to tak 3 měsíce, než jsem měla pocit, že neumírám. Navíc jsem pořád mohla běhat jen takhle večer a max hodinu, mezi kojením. Ale vydržela jsem to. Takže vlastně jen díky tomu dešti tenkrát dešti ze mě není alkoholik, ale běžkyně :) . Na jaře jsem potom fascinovaně v televizi koukala na půlmaraton a týden na to jsem si ho zkusila sama jen tak zaběhnout – měla jsem to za rovné dvě hodiny. Doteď si ten pocit pamatuju – endorfiny ze mě pýchou stříkaly na všechny strany. Takže asi tak, motivace jsou holt různé :)

Tak já běhám od roku 2009, ALE 2× 9 měsíční přestávka těhotenství a 2× 6 měsíční přestávka kojení. Takže když si to sečteme tak to jsou asi 4 roky.

Takare – jestli si naběháš objemy, tak nevidím důvod proč maraton nezkusit. A obdiv těm co si to šoupnou jen tak od boku…hahahha. Jako běžet maraton indiánským během za 6 hodin není hodno obdivu.