[quote=Jecminek­.Maselnik]tré­noval jsem na hodinovku kliků.[/quote] Hodinovku kliků?! To je jako co? :) Rozumím tomu dobře, že je to soutěž, kdy jde o to kolik uděláš za hodinu kliků..? Hrůza:) Těch Matových padesát najednou bledne..(padesát kliků není taková hrůza, ale hodinu..) No, někomu zas přijde divný běžet jen tak třeba 30km..

Kedysi ked som sa zacal pripravovat na Fakultu sportu som si aj ja skusil natrenovat kliky, ale za polhodinu. Dosiel som k 1000. Pocas tej polhodiny bol kyslikovy dlh ovela vacsi ako teraz ked beham maraton. Esteze som nebol daleko od zeme, neodkvacol som z velkej vysky. Potom som to radsej nechal.

2Roznava: tak to klobouk dolů. Mi šlo o sázku nějakých 1000 za hodinu. Ale protože mě to celkem bavilo (nebýt teda 2× pauzy kvůli rameni a to na dost dlouho), tak jsem trénoval víc, než bylo nutné a dostal se za hodinu někam k 1500 s tím, že za první půlhoďku to bylo 850. Tisícovka je přes 33 kliků v minutě a to je mazec. Jako doplněk objemové přípravy ale taková 15-ti minutovka klikování není špatná. Start vždy na celou minutu, klikovat, dokut to člověk nezačně rvát. Docela legrace, hlavně poslední 2–3 minuty:-)

[quote=Jecminek­.Maselnik]2Roz­nava: tak to klobouk dolů. Mi šlo o sázku nějakých 1000 za hodinu. Ale protože mě to celkem bavilo (nebýt teda 2× pauzy kvůli rameni a to na dost dlouho), tak jsem trénoval víc, než bylo nutné a dostal se za hodinu někam k 1500 s tím, že za první půlhoďku to bylo 850. Tisícovka je přes 33 kliků v minutě a to je mazec. Jako doplněk objemové přípravy ale taková 15-ti minutovka klikování není špatná. Start vždy na celou minutu, klikovat, dokut to člověk nezačně rvát. Docela legrace, hlavně poslední 2–3 minuty:-)[/quote] 1000/60=16,6

Ale mazec je to stejně, jste neuvěřitelní borci.

Tady to je: http://www.rrca.org/…lowdown.html

1000 kliků za půl/celou hodinu? :o To je fakt mazec. Možná tak za 5 dní. Před stovkou už se kroutím jak červ na háčku. :)

Ako presne by to malo pomoct bezeckemu vykonu? :) Fuj, tisic klikov by som ani len nechel vediet spravit, nieto sa o to pokusit. To boli take tie plnokrvne, na sirku ramien a hrudou az k zemi? Tusim sme ale odbocili o temy. Pokial teda nema niekto predstavu, ze objemova bezecka priprava znamena naberanie objemov v ramenach a na hrudi :)

Diskuze opravdu odešla trochu jinam, ale byla zajímavá:) Připadám si teď takový slabý, tak se aspoň budu snažit v běhu..:P

Možná ještě dotaz k té objemové fázi(běžecké:): Když už začínám s objemovou přípravou teď – je to zbytečně brzo, nebo ne? (Myslím, že v mém případě s kilometráží 80-…100km není nikdy dost brzo). Pokud s nabíháním objemu začínám od října, kdy bych měl přejít k další fázi? Má cenu trénovat už v únoru kopce(dle Lydiardovi periodizace) a nebo ještě déle trénovat aerobní vytrvalost? Dík

Příliš na papírovém plánu nelpím, bo ho moc ani nemám:) Plánuji dle chuti, ale chtěl bych se doporučení spíše držet. Jinak většinu svých běhů běhám v kopcích, možná až moc – viz minulý týden…8,5hod(+­85km?) a 1800m převýšení.

Hlacvně aby vydrželo zdraví a motivace(chuť)

Vašek: kde u vás ve Zlatých Horách běháš tempové běhy? To se snad dá jen striktně podle sporttestru.

Rovina se tu určitě najde – např. směrem na Polsko, ale tam běhám nerad. Problém bude spíš v to, že jsem tempové běhy moc nezařazoval – jen pocitově – rychle, když se mi chtělo a tak. Sporttestr nepoužívám(tj­.nevlastním:).

řekněme, že to byla spíše otázka na Vy-víte-koho, inspirovaná zejména Vy-víte-jakým blogem. prostě: přemýšlím, zda příliš „papírové“ a příliš k jednomu závodu soustředěné úsilí není v kategorii „hobby“ přehnané, a v posledku málo účinné. ale to je asi spíš „trénink pro pokročilé“ než „zimní objemová příprava“…

Prakticky už teď začínám další sezonu. Po Behu na Baranec jsem byl z kamenitých a dlouhých seběhů tak zničenej, že jsem další týden neměl chuť běhat. Vyjímkou byl jen pozávodní,nedělní výklus na Žiarskou chatu a zpět. Další víkend jsme jeli do V.Tater a tam jsem turistikou s batohem na zádech nohám moc nepomohl. Pravé koleno mě nateklo a na světě byl další týden bez běhu.Memoriál J.Psotky jsem pochopitelně vzdal.
Běžecká pauza trvala celkem 13 dní a v neděli jsem zkusil lehce vyklusat po rovině 11km. Minulý týden jsem zkusil s vyjímkou pondělka běhat každý den. Každý další běh je znatelně rychlejší, s nižšími tepy. Chuť do běhání se znovu vrací, jen kopce určitou dobu nemusím. Teď mě vyhovují rovinaté běhy na kterých se objemy přece jen běhají snadněji. To je jeden z důvodů proč jsem se přihlásil na sobotní Stromovku.
Zároveň beru pražský maraton jako test před Porubským 2M a možnost k seznámení s dalšími běžci z fora.

Vašek: A co jiného bych teď měl dělat, když jsem sezónu v podstatě ukončil Pokud pojedeš podle Lydiarda, tak si vypočítej, kdy ukončíš první fázi (z hlavy to fakt nevím). V podstatě to souvisí s výběrem závodu, na který se připravuješ. 4+4+4+2 nebo jak to vychází je dost kruté pro, dejme tomu, první dubnový víkend (Paříž nebo Bratislava) – tuhle periodizaci jde využít pro pozdější jaro nebo podzimní terním.

Já rozhodně si ty ostatní fáze upravím tak, aby z toho vznikl nějaký hybrid, dřív než v půlce února nebudu zrychlovat (akorát více bude skialpů – silové přípravy). Pro podzim už budu snad vědět alespoň trochu kudy cesta (ne)vede.

[quote=ED]řekněme, že to byla spíše otázka na Vy-víte-koho, inspirovaná zejména Vy-víte-jakým blogem. prostě: přemýšlím, zda příliš „papírové“ a příliš k jednomu závodu soustředěné úsilí není v kategorii „hobby“ přehnané, a v posledku málo účinné. ale to je asi spíš „trénink pro pokročilé“ než „zimní objemová příprava“…[/quote] Sice to nebylo na mě, ale taky se mě to týká. Pokud si chci na jaře zkusit maraton (ještě nevím kdy a kde), tak by bylo dobré, se na něj co nejlépe připravit, ne? Pokud si po maratonu budu pokračovat v závodění, tak alespoň budu dobře vytrvalostně připraven. Navíc – můj případ – nejsem závodník a když budu svou přípravu cílit na jeden závod, tak vím, že ho poběžím:) Můžu běhat jen tak(jako doposud, bylo to fajn), ale taky si chci zkusit, jaké to je, když se člověk snaží: )

Forrest: s tím tréninkem ještě moc jasno nemám (hlavně poslední fáze), zatím je pro mě asi důležité běhat, běhat a…(ještě bych chtěl chodit po horách, běžkovat a tak: )

[quote=Vašek]a když budu svou přípravu cílit na jeden závod, tak vím, že ho poběžím:)[/quote] to je právě to, čím si nejsem tak jistý. jen se koukni tady na forum, jak prořídl počet lidí ve vlákně „trénink na jesenný maraton“. stačí tak málo, aby (půl)roční příprava šla do kytek, je-li soustředěná na jeden jediný (pozdní) závod.

ale to důležité: nezpochybňuji lydiarda, ani princip zimních objemů (co taky jiného dělat, že). jen se ptám, zda by trénink nešpičkových běžců neměl být o něco „normálnější“. zda jejich celkově menší připravenost (vytrvalostní, rychlostní), horší péče o sebe sama (regenerace, rozumění příznakům potíží, etc) při příliš periodizovaném tréninku není riskantní. prostě: máme se důsledně držet periodizace, i když (s velkou nadsázkou) hned po tréninku letíme do práce a nepoznáme drobnou únavu od přetrénování? prosím, nechytejte mne za slovo, ty uspěchané formulace jdou lehce „rozbít“, ale ta otázka mne trápí a myslím, že se týká mnoha z nás.

Pravděpodobně každému je bližší jiný přístup: od pečlivě proplánované celé běžecké sezóny včetně dovolené na jadranu s početím dítěte, až po chaotický, spontánní neustále měnící vývoj bez konkretního cíle, ale s jasným záměrem se během hlavně bavit.
Mezitím je spousta poloh, každý z nás se na to dívá trochu jinak.

Milane, moudrá slova. Mně spíš vyhovuje ten spontánní neustále se měnící vývoj, i když ne bez konkrétního cíle, ale s cílem hodně mlhavým Osobně bych nedokázal najít motivaci celý rok (půlrok) trénovat s vidinou jednoho jediného závodu. Prostě když dostanu chuť na nějaký závod, tak se ho zůčastním. A nemusím k tomu periodizovat přípravu, běhat různá tempa, intervaly a bůhvíco ještě.

milane, ty seš tak geniálně ironickej… měl bys jít dělat sloupkaře do novin ;) a já už zmlknu, protože někdo je tu vůz a někdo koza

Ne, Milan dělá sloupkaře tady na fóru a jde mu to výborně. 

Chce si to zkusit asi oba extrémy – od (půl)sezóny, kdy je hlavní jeden závod a pak nic, a pak přesný opak. Potom člověk zjistí, co mu vyhovuje.

jasně jasně jasně. máte všichni pravdu. (bez ironie) ale (už naposledy): není blbost, když běžci s časem přes tři hodiny napodobují přípravu profesionálů? není kontrast profesionální „periodizace“ a amatérského „přístupu“ riskantní?

Napodobit přípravu běžce vyšší výkonosti (nejlépe mě dosažitelné), přiměřeného věku a časových možností je jedna z cest ke zlepšení. Jenže, kde vzít a nekrást?
Detailní několikaměsíční plány na výsledný čas se nesmí brát dogmaticky, spíš než čas bych si uhnal žaludeční vředy.
Neznám nikoho kdo napodobuje přípravu profesionálů a docela by mě zajímaly případné zkušenosti a výsledky.

Napodobnovat pripravu profikov? Najlahsia cesta ku zraneniu. Brat si z ich treningu priklad- dobry napad. Isty cas som trenoval velmi vela a velmi intenzivne a nestazujem sa, vysledky boli- primerane mojmu talentu. Mal som viac casu, mohol som chodit na sustredenia a najma som viedol studentsky zivot, co sa z behanim vyborne dalo kombinovat. Po par rokoch v beznom pracovnom procese som dosiel na to, ze sa to uz neda replikovat- ano- 1–2 roky, ale to nie je zivot. Opakovane zranenia, clovek nema na nic cas a nerobi nic ine ako beha a pracuje. Tym vsak nechcem zaznavat niekoho (a ja patrim k nim), kto ma ciele a nepobieha kade tade chaoticky z jedneho zavodu na druhy a divi sa, preco sa za 4 roky behania zlepsi iba par minutiek na maratone (nenarazam na nikoho konkretneho, ale dotknuti vedia o co ide). Zalezi to od povahy- ja ked nieco robim, robim to poriadne a iba vtedy ma to bavi. Kebyze sa mam pozerat na svoje vysledky z pretekov, kde budem behat 2–3 minuty pod svoje moznosti (na 10ke), tak radsej nebudem zavodit. Potom sa lepsie sa zabavim behom bez merania casu a zavodenia. Kazdy je iny. Aj ja si skocim na zavod bez dlhsieho planovania- rozhodnem sa trebars 2–3 dni pred nim a az na mieste, ci pojdem kontrolovane, alebo nadoraz. To vsak iba do 1/2maratonu. Na dlhsie trate potrebujem aj dlhsi cas na pripravu, lebo sa moc casto nedaju behat a kazdy ma v sebe iba 2–5 naozaj dobrych pokusov o najlepsi vykon na maratone. Telo viac nezvladne. Preco ich vystrielat na polovicate pokusy bez adekvatnej pripravy. Potom clovek skonci v 50ke (ked uz nie je vela nadeje na rychlejsie casy) s klasickym: keby som bol byval, bol by som behaval xy na tej a tej trati. Nie- nebol. Az bude mat clovek urcity cas vo vrecku, moze povedat, ze je taky a taky bezec, nie na co mal potencial, ale nikdy nezabehol. Este raz- je to vec osobnej preferencie.

To ED: Lydiard napr. myslel aj na ludi ako Ty- mal svoj plan „race week“ a „non race week“, ktory sa da opakovat aj po dobu 6–8 mesiacov v roku. Dlzka tohto predlzeneho „zavodneho obdobia“ je zavisla od zbyvajucich 4–6 mesiacov a kolko nabehas kilometrov a ako dlho si uz bezcom. Poznam priklady spickovych bezcov, co boli prakticky „race-ready“ pocas skoro celeho roku na tomto programe ( napr. Rob de Castella s OR 2:07 na maratone) a mali velmi dlhe a uspesne kariery. Svoj program si mozes prisposobit svojim moznostiam a schopnostiam. Je dobre mat ciel a urcity koncept, ak Ti zalezi na vykonoch- ak nie, tak behaj a nestresuj sa casmi a umiestnenim- aj to je fajn.

Souhlas s Forestem, je treba si vyzkouset oboje. Jeste pred par roky jsem mel stanovene vrcholy a predevsim trenoval a mene zavodil, cca 10zavodu za rok. Najednou jsem ale zjistil, ze me to vlastne prestava bavit a cil dal hure se hleda motivace. Vloni jsem poprve zkusil to obratit, pres zimu vice potrenovat a intenzivneji a od jara do podzima pridat zavody. Vysledkem bylo 30 zavodu mezi kterymi nebylo moc casu na trenink, ale ukazalo se, ze rozdil ve vykonnosti nebyl tak velky. A navic to bylo opravdu vyrazne zabavnejsi. Letos jsem se proto tohoto modelu drzel a zase me to bavilo. Jak pise Mato, je to otazka preferenci, spickovy vykon ( a myslen je osobni top cas) na hranici moznosti dosahneme pokud bude priprava dlouhodoba a k nemu smerovana. O neco horsi vykon se da vsak dosahnout i jinymi cestami. U maratonu je navic nebezpeci, ze podridime dlouhodobe trenink, budeme skvele pripraveni a nevyjde nejaky z faktoru, ktery nemuzeme ovlivnit (pocasi.....) a podruhe uz se na podobnou vykonnost nemusime dostat.

[quote=Mato]Tym vsak nechcem zaznavat niekoho (a ja patrim k nim), kto ma ciele a nepobieha kade tade chaoticky z jedneho zavodu na druhy a divi sa, preco sa za 4 roky behania zlepsi iba par minutiek na maratone (nenarazam na nikoho konkretneho, ale dotknuti vedia o co ide). Zalezi to od povahy- ja ked nieco robim, robim to poriadne a iba vtedy ma to bavi. Kebyze sa mam pozerat na svoje vysledky z pretekov, kde budem behat 2–3 minuty pod svoje moznosti (na 10ke), tak radsej nebudem zavodit. Potom sa lepsie sa zabavim behom bez merania casu a zavodenia. Kazdy je iny. Aj ja si skocim na zavod bez dlhsieho planovania- rozhodnem sa trebars 2–3 dni pred nim a az na mieste, ci pojdem kontrolovane, alebo nadoraz. To vsak iba do 1/2maratonu. Na dlhsie trate potrebujem aj dlhsi cas na pripravu, lebo sa moc casto nedaju behat a kazdy ma v sebe iba 2–5 naozaj dobrych pokusov o najlepsi vykon na maratone. Telo viac nezvladne. Preco ich vystrielat na polovicate pokusy bez adekvatnej pripravy. Potom clovek skonci v 50ke (ked uz nie je vela nadeje na rychlejsie casy) s klasickym: keby som bol byval, bol by som behaval xy na tej a tej trati. Nie- nebol. Az bude mat clovek urcity cas vo vrecku, moze povedat, ze je taky a taky bezec, nie na co mal potencial, ale nikdy nezabehol. Este raz- je to vec osobnej preferencie.[/qu­ote] Mato, pěkně napsáno, skoro bych se v tom sám poznal :). Ale když to beru s humorem, tak po 4 letech běhání sice nepobíhám chaoticky od jednoho závodu k druhému, ale tomu že jsem se o pár minutek nejenom nezlepšil, ale dokonce zhoršil se vůbec nedivím :). Hold jsem první nejrychlejší maraton běžel před tou padesátkou ve 49 letech, a tam jsem (asi?) skončil. Ale bohužel do té padesátky jsem stačil zaběhnout jenom další dva, víc jsem nestačil /taky to byla bída okolo 3:30/. Větu: „Zalezi to od povahy- ja ked nieco robim, robim to poriadne a iba vtedy ma to bavi“, podepisuji. Jinak to s maratony plánuji udělat jako výborný veterán Pepa Hlusička, který okolo 60 let zjistil, že maraton již nezaběhne pod 3:00, tak je přestal běhat, a běhá jenom půlku. Akorád já si tu hranici dávám na 3:30, běhat maraton pod 5:00 na km pokládám (pro sebe!) za ostudné.

inu, milý Mirku Kejhavý, na Tebe Maťo brokovnicí myslím nestřílel

[quote=ED]inu, milý Mirku Kejhavý, na Tebe Maťo brokovnicí myslím nestřílel[/quote] Ale to je jasné, že ne! Ten můj článek byl přeci míněn ironicky :). Já jsem teď spokojený aspoň s tím, že mohu běhat, OR v maratonu zatím neřeším … Byl to takový povzdech člověk, který ačkoliv běhal v přípravě na maraton tak málo km jako nikdy jindy v minulosti, přeci se mu zranění nevyhnulo …

Jardo, asi sme sa nerozumeli a skutocne je to veta vytrhnuta z kontextu, ale aj z logickeho plynutia vlakna. Kazdy si samozrejme uvedomuje, ze v urcitom momente v zivote sa vykony prestanu zlepsovat a potom pomaly ale iste sa budu zhorsovat. To je prirodzene. Mam namysli stav, ked vdaka svojej neschopnosti sa dobre pripravit na zavody budem behat o 2–3 (dopln cislo ake chces v zavislosti na osobnej tolerancii k sebe samemu) minuty na 10km pomalsie (viac na dlhsich tratiach), nez na co fyzicky mam v danom veku a pri zdravi ake mam. Ked som behal v 20ke 10km za 32:26, je mi jasne ze v 40ke sa nemam sancu dostat ani pod 34 minut. Ak vsak budem zdravy a iba pre svoju neschopnost sa dobre pripravit budem behat za 37–39 minut, tak sa na mna citovana veta vztahuje. Bez ohladu na to, ze ini o takom vykone iba snivaju. Cas je velmi relativny a pre kazdeho znamena nieco ine. To co je pre mna 30:00 na 10km je pre lepsieho bezca tempovy trening… ten isty bezec sa bude asi len tazko hecovat na pretekoch k maximalnemu vykonu len preto, aby zabehol 32:26, ked to pre neho byval ledva pred rokom cas zo zleho treningu. Naviac som nevravel, ze zanevriem na behanie- to nie, ale nemusim chodit na zavody a smutne sa pozerat na „zaslu slavu“ a casy na ktore uz nedosiahnem, aj ked na to mam. V zivote ma clovek dost momentov, ked je dole a behanie nemusi byt jednym z nich. Radost mozes mat aj z nemeraneho treningu a na zavod mozes dojst iba povzbudzovat a pozdravit kamaratov. Naco si dokazovat, ze si nepripraveny a behas hlboko pod svoje momentalne moznosti. To prinasa radost mozno cisto rekreacnemu bezcovi, ale nie niekomu, kto sa celu bezecku karieru snazi o svoj najlepsi vykon a najdenie svojich limitov.

Toto vlakno je o zimnej objemovej priprave a k tejto teme sme sa dostali vdaka dotazom Ed-a, ci ma zmysel systematicka priprava a sustredenie sa na jeden zavod. Zmysel to ma- pre toho kto v tom zmysel najde… :)

ed se omlouvá, že vás svedl na scestí. ed chápe, že kopírovat profesionály nejde, a že inspirovat se člověk má. ed se ptá – a snad to do vlákna patří – JAK? ed se ptá: má smysl kopírovat lydiardovu „monotonní periodizaci“ (pardon, neumím to říct jinak) i u běžců s maratonskou ambicí 3:00 – 3:30? ed si myslí: NE. tedy v principu ano, ale ne doslovně. napřed objem, pak síla a styl, etc etc. ale nikoli výhradně. riziko přetrénování a zranění je při papírově vedeném a „nedohlíženém“ tréninku příliš velké. ed se – jako obvykle – plete?

Ed, ak sa na to pytas a pochybujes o tom, tak to pre Teba zmysel nema. Periodizovany trening Ti moze pomoct sa dostat na uroven, kde taketo otazky si uz mozno vobec nebudes klast. Vyzaduje si to vsak trpezlivost a oddanost veci. Ked chces kratkodobe vysledky, najdi si iny postup. Budu Ta boliet nohy, ked budes behat viac nez kedykolvek predtym? Budu, uistujem Ta o tom. Zlepsis sa za 2 mesiace? Skoro urcite nie a ked, tak iba o malo. Zlepsis sa za pol roka? Ak budes zdravy- ano, o nejaky kusok. Zlepsis sa, ked zopakujes cely cyklus 3 az 5 rokov po sebe- s najvacsou pravdebodobnostou ano- s urcite vacsou nez pri nekoordinovanom pobehovani a bez zakladnej koncepcie. Pri sporte nemas nic garantovane a to je na nom tak pritazlive. Vyskusaj, uvidis a poreferuj nam o tom. Akademicke filozofovanie Ti na 100% neprinesie vysledky.