Nedávno se mne v půli přeběhu nějaké pahorkatiny (30 km) dotknul spoluběžec a byl zděšen z mojí teploty: navzdory srpnovému poledni jsem byl ledovej. Od tý doby si toho všímám a onen podivný stav registruji při každém delším intenzivním běhu. Stává se vám to taky? Je to kvůli nízký hladině cukru? Je to nějak risky, nebo – pokud udržím tempo a nesesypu (klasickej hlaďák) – není se čeho bát?

Odborné vysvětlení jistě dodá Mato. Já jen musím říct: Hlavně že nejsem teplý… :)

Zajímavé, Ale nohy snad máš rozehřátý ne? A smím-li se zeptat, jaký jsi tělesný typ? Pokud máš nějaký podkožní tuk, tak je normální, že se z něj krev stáhne pryč do svalů. To znám u své ženy. I když je venku třeba 20 stupňů, tak se to na dotek zdá studený . Schopnosti odolávat vedru nebo zimě jsou myslím hodně individuální. Ale srpnové poledne, 30 km? To se snad každej přehřeje i volným klusem… Já jsem kostlivec, při běhu mi vychládá akorát břicho a zbytek je rozhicovanej. M.

Ja mám podobný prípad,ale väčšinou sa cestou späť teda v druhej polovici zohrejem.Ruky síce niekedy nie,aj keď inde mi je teplo.Som štíhla,a zimomravá,hlavne po skončení aktivity,mávam pomalý tep,ale to asi všetci bežci.lenže kým ostatní sa potia,ja po zvyšok dňa zamrzam.Možno to vysvetliť aj tak,že keď je moje telo trénované,srdce pomalšie bije a tak mi je zima?Lebo už ma neba tie fialové ruky a 4svetre.Chystám sa na cievne.Výška166,vá­ha47,28r,dve deti,amenorea,den­ne10km.Dík za rady vopred.

nějaký tuk na těle jistě je… nijak málo (170/67). ale na rukou? tam určitě minimálně. nejde o nerozehřátost, mráz přichází i když běžím v horku v ostrém tempu. jelikož to není moje „standardní“ situace (jako třeba u eviku), ale chytá mne jen při delší námaze, domnívám se že jde o nějakou fyziologickou reakcí utrápeného těla, které už nemá kde brát. vlastně mi to nečiní žádné akutní potíže, jen se trochu bojím, zda nejde o předzvěst nečeho jiného a vážnějšího. na netu jsem nic nenašel, ale říkám si že to určitě spousta běžců musí znát – a buď se mi vysměje že jsem hypochondr, nebo mne začne varovat ať neblbnu…

ED: v určitých ,pro organismus extremních situacích jsou energeticky zásobeny životně důležité orgány,což periferie (končetiny) nejsou.Při běhu je pochopitelně důležité přivést dostatek krve i do nohou.Na horní končetiny (a někdy i na mozek) se nedostává. Je to samozřejmě i můj případ,proto Ti radím : neblbni.

Mě dost v zimě i na jaře mrzla pravá ruka, musel sem nosit dvoje rukavice na sobě, a přesto to moc nepomáhalo. Ale teď přes léto se to srovnalo. Asi to je tím, že neběhám (nesportuju) nijak dlouho a tělo si teprve zvyká a transformuje se. Jinak ne zrovna pravidelně beru Ginkgo biloba. Jestli to pomáhá nejsem schopen posoudit.

Ono je to asi opravdu tak, že v prvé hodině běhu tělo příliš nešetří energií, takže člověku bývá teplo. Po 2 a více hodinách tělo přechází na úspornější režim, neplýtvá, a tak běžci může začít být zima. Proto je praktické zejména v době podzimní či jarní mít na dlouhé běhy v rezervě něco na oblečení. V létě se to projeví asi jen neškodným poklesem povrchové teploty těla .

ve většine případů jde o to, jak už to Milan psal, že tělo ve všeobecnosti na jakoukoliv zátěž, stres ( fyzickou i psychickou ) reaguje obecnou stresovou reakcí… jde o vyplavení různych mediátorů a hormonů, které zapříčiní, že krev se přednostně dostane do srdce (srdečních cév) a do mozku… jde vlastne o celkovou vazokonstrikci, stažení cév, jak v břišní oblasti, tak i v podkůží… typicky se to stáva např. při strachu, co je vlastne taky stresová situace, že jsou periferie studena… je to od počátku evoluce, aby se tak člověk mohol bránit, uniknout nebezpečí, atd. – prokrví se životně důležité orgány a taky se uvolní hodně metabolitů pro akutní získání energie vlivem vyplavení hormonů, hlavně kortikoidů, dále noradrenalinu, atd… na 2 stranu to není dlouhodobě udržatelné a dochází k úplnému vyčerpání organizmu…

u Tebe možná může jít o nedostatek energie, hlavně glukóza se moc rychlo vyčerpá, která je životně důležitá pro mozkové buňky, lebo tí nemohou jinak získavat energii, jako např. svalové buňky… a taky je důležité pití, jelikož při extrémním pocení (a taky plícemi) ztráciš tekutiny ( mluvím o litrech, ), s následným snížením tekutin, hlavne v cévach (tzv. hypovolémie), snížením prokrvením ledvin, na co tělo zas reaguje stresovou odpovědí – stažením cév, hlavně v ledvinách a zábraně dalším ztrátam… ale tahle situace je len fakt v extrémních případech, a taky si myslím, že neběžíš 30kiláků bez pití … nejlépe to zistíš tepovou frekvenci, tá když je relat. v pohode, myslím není nějak extrémně vysoká, tak by to mělo být v pohode…

při nízké hladině cukru je člověk zpočátku lehce nepozorný, přeříkáva se, nedovede se koncentrovat, posléze neklidný, nastupuje hlad a až bezvědomí… častý je i třes rukou a kůže je většinou vlhká, zpocená, zrýchlený tep… zas je samozřejme aktivovaná stresová reakce…

existuje více jiných možností, např. i tzv. vazoneurózy s postižením cév, ale tam jde spíše o zblednutí horních končetín, zmodrání a pak prokrvení, zčervenání a nastupuje bolest…spíše je ale vyvolaná hladem a je typická pro ženy (tzv. Raynadův fenomén)…

já bych raději zašel na vyšetření… a možná se ani nic nenájde…

Jen tak na doplnění: Spousta běžců používá tenké rukavice i na kratších bězích, pokud je teplota kolem 10C. Taky mezi ně patřím, mi se totiž velmi špatně prokrvují prsty na rukou i nohou. Ať se obleču jak chci, jsem ve skupině lidí vždy první, koho v zimě tzv. zebe. Něco jako EVIK výše. ED ale asi řeší problém v horku, tak to nevím. Nějaká souvislost se schopností odpařovat a ochlazovat snad. Výše popsané odborné lékařské vysvětlení vítám, mám ale pocit, že v takových stavech by bylo běžci natolik nedobře, že by běh přerušil.

samozřejmě, i proto jsem psal, že by to bylo v extrem. podmínkach vlivem více faktorů a většinou by to končilo kolapsem!… proto se raději dát vyšetřit, ale když nejsou jiný problémy, moc se s tím asi neudělá… spíš Vám řeknou, že je to normální po takovém výkonu, jak znám lékaře…

díky [quote=Palee]a taky si myslím, že neběžíš 30kiláků bez pití … já bych raději zašel na vyšetření… a možná se ani nic nenájde…[/quote] to je právě ta potíž: když půjdu za doktorem a řeknu mu: Dal sem si poránu nalačno třicet kiláku v kopcích bez jídla bez vody, měl jsem „studenou pokožku“, nemoh byste mě prosím vyšetřit? – asi mne vyšetří, ale místo odběru krve to budou spíš otázky na hlavu. [quote=Milan]proto Ti radím : neblbni[/quote] já vím… jenže: neumím si s sebou tahat svačinku, neumím běhat s batohem, a když neukecám synka aby jel se mnou na kole taxem v háji. prostě tu logistiku dlouhejch běhů nezvládám. no nic, nebudu to řešit, zdá se že to není příznak něčeho fatálního. ale k doktorovi bych moh po letech zajít, to máte asi pravdu. a budu víc dbát o zásoby asi taky není špatný, i když nevím jak. anebo budu jednou OPRAVDU studený, ale to už sem asi nenapíšu

Své dlouhé běhy si plánuju takto: 8.-12.km nějaký zaručeně otevřený obchůdek s půllitrovou pet lahví čisté ,nebublinkované vody,tu postupně cucám Kolem 20km totéž, ale s cocacolou, trochu zředěnou a musli tyčkou, nebo ji mám s sebou(tyčku). Tu když nesním, po 25km jistá smrt, nebo alespoń mdloby. Rovněž někdy zařazuji po 20km čepovaný (malý) Birel. Sice se musím na 2*5minut zastavit, ale tréning v pohodě a malou pet lahev unesu v ruce. Jo EDe a máš jedno velké štěstí a výhodu. Někteří jedinci mého typu nalačno nedají ani 5km. A ten stav zažít nikomu nepřeji.

Pokud se týče vody na dlouhých, tak mé lepší já běhá na prameny (rozuměj od jednoho k druhému). Já většinou táhnu flašku v ledvině. Sem tam využiju i zmíněných pramenů. Po „20“ to bez nějaké tyčky u mě taky nejde, resp. bez ní už to jen jde. :)

Tím asi netrpím. Já zase trpím na studené ruce. Během dne mě zebou prsty. Musím si uvařit horký čaj a ohřívám si prsty o hrníček, nebo se naložit do horký vany.Kolikrát sedím doma v rukavicích jako blázen. V zimě si beru na trénink závod rukavice, ale po chvíli je musím sundat, protože mi je horko a to snižuje moji výkonost.