>> kanovsky, 13. 03. 2012 19:01:30

To bych už rozebral jenom empiricky, neřeknu nic, co bys nevěděl a nějaký biologický základ je tam fuk. Začneš zpomalovat plynule a tak rychle, jak blízko ses přiblížil ke hraně. Nějaká nová rovnováha není na obzoru, třeba kdybys zvažoval zpomalit ihned o 20s/km s nadějí, že později zrychlíš, nebo jít s tepem zase pod ANP. Už je to nakloněná rovina a už se vezeš a nevytaktizuješ. Prostě jak to moc dobře každý zná z přepáleného závodu. Nějaký výsledek udržíš jen snahou co nejmíň zvadnout. Leda by si přepálil už v první třetině nebo dřív (i tací na desítkách jsou), tak tam je rozumné zpomalit zásadně s cílem vůbec dokončit.

>> rudo, 14. 03. 2012 20:35:15

Přesně tak, ostatně minimálně 2× jsem se pokoušel diskusi nesouvisející s vláknem převést do jiných vláken, bohužel ale neúspěšně. Potřetí snad už bude vše v pořádku a v tomto vlákně se budeme věnovat tomu, co bylo vymezeno v úvodním příspěvku. Děkuji všem předem za pochopení.

>> Pierrot, 14. 03. 2012 20:49:39

2H je uz kriticky cas z hladiska glykogenu, tam by to mohlo pomoct keby sa spravila superkompenzacia sacharidova ale v sucastnosti su asi 3 zakladne modely ako to robit a sa dost odlisuju vo svojej podstate uz sme detailne rozoberali inde

Trenink – kazdy ma svoj specificky ucel a pdola toho sa riadi aj jedenie pred. Jeden specificky ucel je trenink tukoveho metabolizmu a ten sa najlepsie robi ked je gl;ykogen minuty typicky rano nalacno, teda neje sa nic 3H pred, ovsem ak je trenink pocas dna, vecer, tak sa snazime aspon aby posledne jedlo nebolo sacharidove.

naopak ak trenujes rychle tempa a trenujes cukrovy metaboilizmus tak je vyhodnbe mat glykogen doplneny a stabilnu hladinu krvneho cukru.

kedysi prevladal nazor a prax ze trenink tuku nastane az po 2H a preto sa behalo minimalne 3H kedze len ta posledna hodina robila ten trenink. Dnes a vie, ze mozem to trenovat aj pocas 1H len nesmniem mat nasytene svaly glukogenom a tak nemusim bezat 2H aby som to najprv minul.

pri terninku nie je treba brat cukor (gely alebo hocico) po 40 minutach, pretoze to trenink moc ulahcuje a nestimuluje az tak dobre vsetky metabolicke procesy, sice odbehnem triochu viac a trochu rychlejsie ale ziadany treninkovy efekt je mensi

>> Mikis4318, 14. 03. 2012 21:06:14

ako rychlo clovek spomali, ci je to plynule alebo je to prudky naraz, podla mna hodne zalezi od psychiky. Petr je citlivy a vnimavy k signalom tela a tak nedovoli nejaky kriticky stav preto spomaluje plynule pred tym ako to moze nastat. nielen preto ze spomaluje cielenie ako strategia ale ked citi ze je top neudrzatelne tak zacne spomalovat viac, su bezci co sa hraju na silnu volu, premahanie pocitov a signalov a casto narazia tvrdo a dosiahnu stav ked uz ani krok ( mne sa to stalo pri behu na 400m, pri maratone a pri chodeckom ultra), na 400m som jednoducho padol na drahu asi 40 m pred cielom, na maratone som zostal stat na strede cesty na 39km az kym ma nenalozila zaverecna sanitka, ultra nejdem rozoberat…

Z hladiska zavodu je spomalenie pod nejaku hodnotu kde sa vytvori nova stabilita problematicke, pretoze to spomalenie by muselo byt prilis vyrazne, aby sa dalo este hovorit o zavodeni, ale da sa zavod dokoncit a nemusi to byt ani na chvoste. U Petra sa v minulosti vyskytli taketo situacie, kde napriklad po behu na osoabk na polmaraton pokracovalk dalej spomalil az na svoje regeneracne striktne AE tempo a kompletne sa v nom zotavil a odbehol druhych 21km a stale mal lepsi vysledny maraton ako mnohi zberaci maratonov.

ale mas pravdu v tom ze to spomalenie je nutne o viac ako 20 sekund na km

aby sme sa nemotali len okolo cukrikov v puse v zaludku a vo svaloch pozrime na iny dovod – zlyhanie svalov z dovodov svalovej unavy. Moze sa jednat o elektrosoly enzymy, mitochondrie vo svalovych bunkach. Ako zleposit situaciu je trenink svalovej vytrvalosti s velkymi opakovaniami, tento clanok odporuca metodu 100 opakovani 3× do tyzdna pre 8 zakladnych cvikov – pre najdolezitejsie svaly. Je to zo svetovej trenerskej konferencie pre zavodnu chodzu

http://www.racewalking.org/102200.htm

Necital som uplne cele vlakno, ale v podstate to strucne vystihol Vlasta K a podrobnejsie Rudo. Vo vela veciach v tomto vlakne s Rudom suhlasim a mam to aj empiricky odskusane, nedaval by som vsak taky doraz pri dovode spomalenia na toxicitu (tu prinesenu pred zavodom). Pozname pripady nadopovanych sportovcov, ktory mali urcite tak toxicku pecen, ze by ju pri pitve museli dat do oloveneho obalu a aj tak bezali famozne. Ale to nie je podstatne pre toto vlakno.

Mozno to uz bolo spomenute, ale su dva teoreticke modely pre spomalenie 1) CNS signal, ktory ma kazdy zdravy clovek vyvinuty a narozdiel od zavodnych koni skoro nikdo nevie bezat na smrt od intenzivneho vycerpania (vynimka pri extremnom pocasi, ci vrodenej vade)

2. Samotne fyziologicke procesy v tele, ktore realne zabrania pokracovaniu v pohybe v stanovenom tempe – dovody uz boli popisane.

Som zastancom toho, ze napriek silnej voli niektorych jedincov, aj tak je vzdy limitujucim faktorom signal CNS. Skutocny stav tela by nam dovoloval este aspon 10–15% dlhsieho vykonu, ale signaly nervovej sustavy nas uz nepustia. Dlhorocnym a tvrdym treningom mozno to percento znizit, ale nie na nulu. Skor sa naucime lepsie odhadnut svoje limity uz samotnym sledovanim tela pocas vykonu, bez ohladu na realne cisla, co nam ukazuju pomocky (stopky, GARMIN, sporttester, atd.) a v navaznosti na to odhadnut kyzene tempo behu.

Aj preto vybehani bezci (s tisickami kilometrov v nohach) nemavaju take fatalne chyby pri triafani realistickeho zavodneho tempa.

V tomto bode sa teda s Rudom rozchadzam a myslim si (nic v zlom smerom k hobikom), ze je rozdiel v tolerancii bolesti a diskomfortu medzi elitnymi bezcami a hobikmi. Ti elitni su zvyknuti na hranicne stavy a naucili svoju CNS nepanikarit, pokial nejde naozaj do tuheho. Aj tym elitnym vsak CNS posle signal vcas, aby nepadli v cieli, ci pred cielom ako zavodne kone.