„Celé to pro mě bylo jedno z nejtěžších soustředění, co jsem absolvoval. Naštěstí nejsme někde ve vysokých horách, takže ta regenerace je rychlejší,“ říkal po pondělní tréninkové porci Jakub Gräf, který kvůli bolestem zad úterní program neabsolvoval. Stejně jako Lukáš Bauer, který v pondělí odpoledne zamířil na závody v orientačním běhu.

„Když jsem viděl, že se poběží na Fichtelberg desetkrát, tak jsem si říkal to teda ne, to nejde! Ale nakonec to šlo a paradoxně se mi běhalo dobře, i tepově to bylo dobrý. Pro mě to byl poslední trénink a soustředění jsem tak ukončil s dobrým pocitem.“

Spokojený byl s celým tréninkovým blokem i reprezentační trenér Lukáš Krejčí, který těžké soustředění plánoval a volnější program připravil pro Oberhof, kam se tým přesune ve středu. „Tam se půjde hlavně na lyžích, bude to lehčí, odpočinou si nohy. Teď ke konci už toho mají kluci dost. Ale myslím, že na tom jsou všichni slušně, není nikdo, kdo by vyloženě nestíhal. To se nám potvrdilo i na funkčním vyšetření před odjezdem – výsledky se od června pohnuly, je vidět posun. Ti kluci pracují dobře,“ pochválil své svěřence.

Na Božím Daru jim naordinoval několik bloků předělených volnem, první přišlo po čtyřech a půl dnech. „Já nejsem úplně zastánce jen třídenních bloků, někdy zařazuji i delší. Tady jsme to udělali proto, že na začátku soustředění museli kluci odjet do Prahy na vyšetření EKG, proto jsme volno dali až ten pátý den.“

Právě úvodní delší blok byl pro některé reprezentanty nejtěžší. „Prvním těžkým tréninkem se mi trochu kously nohy a počítal jsem to pak od tréninku k tréninku, ale naštěstí jsem se v tom volnu srovnal a pak už to bylo dobrý,“ popisoval své pocity Jakub Antoš. Celkově u něj ale – podobně jako u ostatních – panovala se soustředěním spokojenost. „Jsem třeba rád, že kromě těch těžkých tréninků jsou i odpolední, kdy máme trochu volnou ruku a můžeme si říct, že půjdeme na kolo, běhat a podobně. I podle toho, jak se člověk cítí.“

Tréninky na Božím Daru si pochvaloval i Lukáš Bauer. „Pro mě to je ideální, protože jsem doma. Trénuju tady v podmínkách, na které jsem zvyklý, vyhovuje mi to. Myslím, že v rámci České republiky jsou tu jedny z nejlepších podmínek na trénování. Tohle bylo mé druhé reprezentační soustředění a u mě panuje naprostá spokojenost!“

Právě nejzkušenější muž z týmu je pro mladé reprezentanty velkým vzorem a také motivací. „Je to pan lyžař, myslím, že je velmi pozitivní, že s námi je. Velmi příjemné je si s ním i popovídat, vědět, jak to vidí on. Samozřejmě jsou tréninky, kde je jasné, že je úplně někde jinde. Pro mě třeba bylo asi nejtěžší, když jsem s ním šel trénink na kole – to bolelo!“ smál se Miroslav Rypl. Ostatně nebyl jediný, kdo se lyžařskou hvězdou nechal vyhecovat.

„Když se třeba jede na kolo a jsme čerstvý, tak se vždycky najde pár lidí, kteří si zazávodí,“ říká Jakub Gräf. „Je to někdy trošku zrádné, protože i tréninky, co se mají chodit volně, jsou v jeho podání na jiné úrovni. A pokušení s ním nezávodit je těžké se ubránit, on je navíc hodně závodní typ, velký hecíř,“ dodává 23letý člen liberecké Dukly. Jeho slova potvrdil i Petr Knop, který se ho snažil držet při pondělních výbězích na Fichtelberg.

„Já jsem ho chtěl tak trochu znervóznit, protože na kolečkových lyžích nemá rád, když musí jet za někým. Tak jsem to chtěl zkusit, ale nějak to nevyšlo,“ smál se teprve 21letý účastník loňského světového šampionátu ve Falunu. „Pro nás je jeho přítomnost na tréninku určitě přínos. Máme se na koho dotahovat a nemydlíme se jen mezi sebou.“

Mezi pozitivní faktory patří i parta, která se v reprezentačním týmu vytvořila. „To je pecka! Chybí akorát Martin Jakš, se kterým je také sranda, ten je jak malý kluk pořád,“ usmívá se pro změnu Jacob Kordač. „Parta je fakt super. Já jsem letos strašně spokojený, že je nás tak hodně. Tím že člověk tráví hodně času společně, tak je dobré, že je nás víc, je to obrovská výhoda,“ dodává Jakub Gräf. Soužití s mladými parťáky si pochvaloval i zkušený Aleš Razým, který kvůli měsíc a půl dlouhému výpadku způsobenému léčením zánětu v patě absolvoval tréninky více podle svého plánu, byť se stejnými tréninkovými prostředky.

„Ten mladý tým má své výhody. Jedna z nich je, že je sranda. Třeba u večeře jsme se vydrželi čtvrt hodiny smát,“ přiblížil atmosféru v mužstvu mistr světa do 23 let z roku 2009.

Soustředění se účastnila i trojice závodníků do 23 let zařazená do Ski Akademie – Adam Fellner, Luděk Šeller a Jonáš Bešťák. Poslední dva jmenovaní museli některé tréninky v závěru vynechat kvůli nemoci či drobným zraněním. V první polovině pak chyběl Jan Šrail, který se k týmu připojil později kvůli nemoci a dobíraným antibiotikům.

„První den byl hodně těžký, protože dostat se do tréninku po těch 14 dnech je obtížné, zvlášť když jsou ty jednotky náročné. Ale srovnal jsem se a měl pak z toho tréninku radost. Docela překvapivé pro mě bylo, že se mi i na Fichtelberg běhalo dobře, protože jsem dva roky prakticky neběhal. Nejdřív jsem měl problémy s kolenem, loni pak zánět achilovky.“

Celé soustředění s muži opět absolvovala i Pera Nováková, kterou trénuje Lukáš Krejčí. S ostatními chodí stejné tréninky, akorát si jede podle svých rychlostí. „Já jsem ráda, že můžu být s kluky, i když s nimi třeba úplně neudržím krok. Je to možná dané i tím, že jsem od malička chodila tréninky s kluky. Mám v plánu vždycky to, co jdou oni, a průběh korigujeme podle toho, jak se v tom tréninku cítím,“ popisuje svou přípravu mezi muži.

„Já myslím, že tahle forma jí může jedině pomoct a evidentně jí i pomáhá. Téměř ji už neomezuje ani zranění z předchozí sezony, kdy si vyhodila rameno a byla na operaci. Omezení je snad jen v posilovně, kde nesmí dělat vnější rotaci, shyb do visu a podobně,“ dodává trenér Lukáš Krejčí, který se s týmem ve středu přesune do Oberhofu. Chybět na něm bude Lukáš Bauer, který se do neděle účastní mezinárodních závodů v orientačním běhu, a Jakub Gräf, který odcestuje do Liberce, aby dal dohromady bolavá záda. Domů pak zamířila trojice lyžařů do 23 let zařazená do Ski Akademie.