>> milan, 29. 08. 2011 08:33:01

na ultra som to nejako neskumal, bolo by zaujimave mat video zo 100km poslednych 5km, mozno niketo bude vediet kde to vyhrabat

ja si pamatam na analyzu z Boston maratonu kde to merali na 40km a stale bola frekvencia v rozsahu 182–190+ u veducej skupiny muzov aj zien

a prave rozdielzopar cisiel napriklad 188 voci 185 rozhodoval o tom kto nespomaloval a nakoniec vyhral a dostal sa na bednu

>> rudo, 29. 08. 2011 09:10:31

Dělat příliš dlouhé kroky (a tím dopadat jen na paty) si nedovolím z čistě sebezáchovného důvodu. Čím déle je běžec na trase, tím víc si musí hlídat dopad. Je to sice v únavě náročné, ale jde o zdraví…

Zajímavá čísla ke krokové frekvenci jsou zde:

http://www.scienceofrunning.com/…equency.html

Bekele měl na MS 2007 nepočítaje závěrečný sprint nejnižší frekvenci ze všech medailistů.

>> mulisak, 29. 08. 2011 11:10:32

vdaka zaujimave info

pre nas je z toho dolezite to ze bekele hoci mal frekvenciu z prvych 3 bezcov na 10km najpomalsiu

ju mal 190 a posledny km zvysil frekvenciu na 216

dalsi 2 bezci mali cely cas vyssiu frekvenciu ako 190

cize tych 180 ako minimalna trenigova frekvencia dava pre mna velky zmysel

a dalsi fakt je tam ze Bekele hoci najznizsi mal najdlhsi krok

takze ziadne take ze vysoky bezec ma dlhy krok a nemoze mat vysoku frekvenciu.

Já jsem začal běhat před skoro půl rokem a stále si jenom vyklusávám. Když jsem totiž zkusil intenzivnější tréninky (sprinty do kopce, intervaly), tak jsem si musel pokaždé dát min. dva, tři dny pauzu, protože pravé lýtko bolelo nějak víc, než je zdrávo. A to i přes to, že jsem zařazoval lehké protažení před a pořádné po běhání. Kdyby bolela obě stejně, tak to pochopím, ale jenom jedno …

Jinak běžet 2–3 hodiny v tempu 7 min/km mi nedělá problém, ale jsem bohužel furt pomalý.

tak pani, poprosim vas este raz. moj primarny ciel je schudnut na optimalnu vahu ale dost dolezity dalsi ciel je polmaraton v aprili 2012. zabehol som teraz tu hodinku – 6000m na 128 (podarilo sa mi drzat tep medzi 127–131, tak ako mi bolo radene od ruda.) poradte mi, ako mam dalej postupovat – som schopny cupkat na 130 hodinu vkuse, co dalej? april je tu co nevidiet :))) a este ma caka tazka dllllha zima brrr… vopred vam vsetkim dakujem za rady

>> owo, 29. 08. 2011 19:29:45

A jaký máš cíl na ten půlmaratón? Jestli pouze uběhnout, tak v klidu ťapkej až do dubna a pak trochu rychleji celkem bez problémů proťapkáš i ten půlmaratón. Jestli máš ambice ohledně času, tak by to chtělo zaběhnout si test nebo ideálně závod na 5 nebo 10 km rovnoměrným tempem skoro naplno a na základě dosaženého času si stanovit cíl na půlmaratón. Tipuji, že Rudo ti bez ohledu na čas poradí ťapkat až do jara, ale jestli už teď dáš desítku pod 50 minut, tak já bych se nebál jednou týdně zařadit rychlejší běh 30 minut tempem 5:30 – 6:00.

>> mulisak, 29. 08. 2011 20:05:27

suhlas treba vediet 2 veci : vysledny ciel a vychodzi bod

lebo inak je to ako :

neviem kde som a neviem kam chcem ist

>> mulisak, 29. 08. 2011 20:05:27

10km som zatial este neodbehol, ale mohol by som sa najprv sustredit na tych 10km pod 50min – v novembri sa bezi u nas 11km, takze to by mohol byt prvy ciel :) skusim aj nejake rychlejsie behy raz do tyzdna a uvidime, ako to pojde (len neviem, ci to ma v tejto faze zmysel, pretoze momentalne mam dost vysoku nadvahu)

>> owo, 30. 08. 2011 08:51:19

nadvaha sa riesi hlavne stravou, samotny beh toho moc nevyriesi

>> owo, 30. 08. 2011 08:51:19

Tréninkově to smysl nemá, motivačně určitě. Aspoň uvidíš, jak si na tom teď a jak moc si se zlepšil, až se koukneš za pár měsíců zpět. Pomůže ti to taky stanovit cíle na 1/2M.

>> rudo, 30. 08. 2011 09:33:38 podla mna to ide ruka v ruke pohyb so stravou. ale stravu som tiez upravil – sladkosti som vylucil uplne, tak isto aj biele pecivo a kolace (chudak babka :)))) ) tak isto nejem. vecer sa snazim zjest len nejaku zeleninu alebo jogurt (vecer pred siedmou). Snazim sa jest viac ryb a bieleho mäsa, nic vyprazane len dusene, hranolky cipsy a podobne veci som tiez uplne vylucil – namiesto toho davam oriesky a celozrne cerealie (da sa na to zvyknut :)

>> owo, 30. 08. 2011 08:51:19

Špatně jsi to pochopil – nejprve si zjisti aktuální výkonnost a pak si dávej cíle. Jestli po pár týdnech běhání zjistíš, že dáš desítku za 60 minut, je cíl 50 minut za pár měsíců reálný, především jestli máš nadváhu a podaří se ti něco shodit. Je ale klidně možné, že to dáš už teď nebo taky, že to nedáš nikdy v životě. Proto je třeba test aktuální výkonnosti a od té se poté bude odvíjet tempo dalších běhů. Když dáš test tempem 6 min/km, tvůj rychlý běh bude odhadem tempem 6:30 a nepoběžíš tím tempem celých 10 km, stačí 20 – 30 minut. Ostatní běhy ať pak klidně jsou mnohem pomalejší při těch 120. S ohledem na nadváhu s tím testem opatrně, jestli to není jen pár kilo a máš velkou nadváhu, tak pár měsíců ťapkej, dokud neshodíš kila. Na druhou stranu při rychlém běhu nespaluješ přímo tolik tuků, ale celkový výdej energie je mnohem větší a hlavně dočasně urychlí metabolismus a tělo pak spaluje víc ještě několik hodin po běhu, kdy už třeba ležíš na gauči nebo spíš. Prý k navodění tohoto efektu stačí pár set metrů sprintu skoro naplno, který si můžeš občas dát na závěr pomalých běhů v případě, že se ještě necítíš na ten rychlý běh.

>> mulisak, 30. 08. 2011 10:03:31

aha, vdaka za vysvetlenie. no nadvahu mam asi dost velku. prestal som totiz pred pol rokom fajcit a hadaj, cim som to nahradil :))))(pribral som 8kg) moje proporcie – 172cm, 85,5kg 33 rokov. myslim, ze dobrych 8–10 kg by malo ist dole!!!! obcas to tak robim s tym sprintom (ked beham na okruhu – tartan 350m) tak si posledne kolecko dam rychlym tempom.

Dávám sem odkaz na nejnovější článek ze sweatscience.com, který se týká frekvence kroků při běhu, protože se to tu nedávno řešilo; dává mi za pravdu v tom, co jsem tu tvrdil http://sweatscience.com/…rsonal-data/

Autor, bývalý kanadský representační běžec a původem fyzik, dnes výborný „vědecký novinář“ se zaměřením na sportovní fyziologii, rozebírá mýtus „optimálních 180 kroků“, který šíří hlavně pseudoodborníci jako tvůrce chirunningu, Pose apod. Na závěr článku říká "…the pace at which typical Olympic distance races from the 1,500 metres to the marathon are run at. This is where Jack Daniels made his famous observations that elite runners all seemed to run at 180 steps per minute (which corresponds to 1.5 strides per second on the left axis). The other zone is what I’ve called, tongue-in-cheek, the “jogging zone,” ranging from about 4:30 to 7:00 per kilometre. This latter zone is where most of us spend most of our time. So does it really make sense to take a bunch of measurements in the Olympic zone, and from that deduce the “optimal stride rate” for the jogging zone?

This isn’t just a question of “Don’t try to do what the elites do.”If Daniels or anyone else had measured my cadence during a race, it would have been well above 180. But at jogging paces, it’s in the 160s. I strongly suspect the same is true for most elite runners: just because we can videotape them running at 180 steps per minute during the Boston Marathon doesn’t mean that they have the same cadence during their warm-up jog. "

>> makoshark, 08. 09. 2011 22:39:46

osobne mi pripada clanok hodnbe zavadzajuci

kedze zacina strategiou kde sa prisudi oponentom falosne tvrdenie

nik netvrdil ze 180 je optimalna a ze tak vsetci nehaju

vsetky studie ukazuju ze sa zavodi s frekvenciou niekde medzi 190–200 a v niektorych disciplinach aj vyssou a ze obycajne v unave klesne frekvencia pod 190, typicky okolo 185 a bezec ktoremu frekvencia tak klesne prehrava

180 bola skor taka minimalna hodnota ze komu to klesne na 180 a menej by uz vazne mal s tym daco robit a sa na to sustredit

>> rudo, 08. 09. 2011 23:51:02

Tak si clanok precitaj este raz a pred kazdu 180 si daj slovicko minimum. Stale bude o tom istom – minimum pre zavodnu prekvenciu alebo pre kazde klusanie?

Ja se i pri rege-klusu snazim udrzovat frekvenci kroku na tech 180. Diky tomu nedopadam na patu a nekriplim si techniku. A myslim si, ze toto byla jedna ze zasadnich veci, proc jsem byl schopen odbehnout relativne slusne maraton.

ako pozorujem svojich kamaratov, ktori o pravidle 180 nic nevedia, tak je problem v tom ze v rege tempe su schopny bezat aj ovela nizsie ako 160 no ale co je horsie, ked zrychlia, povedzme k tym 4:30 tak su stale pod 170, co uz nie je dobre, lebo ich to nuti bezat stylom rakuskej cisarovnej(vysoko kolena, a dupanie, uz len sukna chyba). Tiez je problem v nervovej sustave, mozno elita ma nachystanu a dlhymi rokmi vycvicenu sustavu aby spravne ukorigovala 180–190 alebo 200 krokov za minutu bez namahy, rekreacny bezec to nema, takze keby potom aj v zavodnom tempe prida na tu frekvenciu tak zaplati prilis velku reziu aby to vobec frekvencne ubehal a v konecnom dosledku je to kontraproduktivne. preto som tiez zastancom toho ze aj pri rege klusoch treba davat pozor na frekvenciu(sa­mozrejme ze nie 190 alebo ani 180, ale bez vacsich problemov sa da klusat 6:30 pri povedzme 175) a cvicit si tym aspon cit pre rytmu a rychly pohyb noh a ako hovori tuta tak v neposlednom rade sa koriguje aj technika

>> mephysto, 09. 09. 2011 13:11:33

Plně souhlasím, z vlastních zkušeností mohu frekvenci kolem 180 doporučit i při velmi pomalém běhání s kamarády tempem 7:00–8:00/km.

kedysi som debatoval s cyklistami na temu frekvencie slapania dost casto a tiez sa medzi sebou hadali, v podtste boli 2 extremy – trenovat aj rege pri co najvyssej frekvencii podla moznosti nadzavodnej, samozrejme to riesili lahkymi alebo co najlahsimi prevodmi pripadne jazdou s vetrom v chrbte dolu miernym svahom atd tiez jazdili vysokofrekvencne pocas zimy na domacich trenazeroch – na valcoch

opozicia sa zameriavala na silu a snazila sa jazdit trenigu na tazke prevody a tahala to pomalymi frekvenciami

bol tiez system kde sa specialne kombonovali tieto 2 druhy, teda max frekvencia a max sila, striedali sa dni alebo sa striedali cele dlhe niekolkotyzdnove cykly, pripadne sa zameriavalo len 1 aj dlhe viac ako 1 rok obdobie.

pre bezcov je to podobne ale predsa len odlisne, je treba robit trening odrazov == dlhych skokov a priskokov, ale v pomere k celkovemu objemu treningu je to len velmi mala zlozka, vacsinou len obcasne skoky do svahu napriklad v Lyduiardovej faze – hill bounding.

Viem ze jeden na nase (cze-svk) pomery superuspesny vytrvalec robieval 2km useky odrazmi-skokmi

>> rudo, 09. 09. 2011 22:52:32

hej hej, tiez som to chcel potom dat do analogie s cyklistikou :) tam tiez prevladaju silovejsie(napr jan ulrich) a frekvencnejsie(napr lance armstrong) typy, vsetko ma svoju vyhodu aj nevyhodu, silovejsi bude lepsi v casovke, frekvencnejsi z pravidla v kopcoch(ak na to teda ma aj dobry pomer vaha/vykon ale to uz je ina rozpravka :) ). Ja som mal teda stastie na mentora frekvencneho typu, takze do mna furt pindal aj ked sme sli lahke vyjazd pod 25km/h ze si mam davat nizsie prevody a holt mi to pak ostalo…

Tak som si to vcera konecne pocital pri tempe medzi 5:30 az 3:45 frekvencia 180–183. Pri rovinkach taktiez 183. Ked som skusal maximalnu frekvenciu tak cca 230–240.

>> SlavoK, 11. 09. 2011 21:06:58

vdaka za info

skus sa pretrenovat na 190 +

Posledne tyzden, mozno mesiac som zaradil rovinky, odrzy a max. frekvenciu. Tak uvidim ako sa to postupne vyvinie. Specialne pocas behu si upravovat frekvenciu sa mi prilis rozumne nezda.

Slavo, pokial zachovas tu istu odrazovu silu do kazdeho kroku, rteda budes sa odrazat tak isto – cize ziadne zvysene svalove usilie z hladiska sily a silovej vytrvalosti a pritom zvysis frekvenciu zo 180 na 190, tak jednoduche pocty daju na 10km :

34:30 x ( 180/190) == 32:41

viem ze zvysena frekvencia bude pytat kyslik a tak jednoduche to nebude…

>> rudo, 12. 09. 2011 08:36:05

No prave, len tak to nepojde. Okrem toho zvysenie frekvencie pri stejnej sile odrazu, znamena nieco zmenit. Smer odrazu, aktivnejsie ist na dopad alebo co ja viem. To by znamenalo rozumovo zasahovat do techniky a to sa mi nezda, myslim ze mam teraz techniku ktora sa proste musi vybehat. Neviem o ziadnej zasadnej chybe, tak to radsej necham na podvedomie najst si tu najefektivnej­siu cestu.

Vlasne predsa len nieco, nejak zabudam pracovat rukami. A mam pocit, ze ked ich zapajam intenzivne, tak ide aj frekvencia hore. Takze to je taka vec na ktorej predsa len pracujem vedome, ked si to pocas behu uvedomim.

>> SlavoK, 12. 09. 2011 08:45:15

ano bezecky aj chodecky pohyb vychadza z prace ruk, chodci aj sprinteri bezci to dobre vedia