Ahoj, zajímalo by mě jak dlouho jste běhali před tím než jste si stoupli na start svého prvního maratonu a jaké měsíční objemy. A jak na svůj první vzpomínáte, v dobrém nebo už nikdy víc?

Díky

>> rach, 20. 10. 2010 09:11:39

Celkem cca. 1200 km, měsíční objemy v posledních 9 měsících před maratonem: 26, 23, 27, 53, 98, 146, 147, 125 a 147 km, výsledný čas 5:02:12, vzpomínky velmi příjemné (během 2 let jsem uběhl dalších 9 maratonu, aktuálné jubilejní desátý za 3:35:05).

To já byl blázen. Do konce roku jsem neuběhl v kuse snad ani 5 km. Dal jsem si novoroční předsevzetí, že začnu běhat. V květnu, když jsem měl naběháno asi 450 km, jsem běžel Pražský maraton (nejteplejší ročník – i ve stínu přes 30 °C) a čas byl něco kolem 3:40. Lišil se oficiální od skutečného asi o 7 minut 

Takovéto šílenosti ale nikomu nedoporučuji. Podle mého, teď už snad zkušenějšího názoru, by se nikdo neměl pokoušet o zaběhnutí maratonu jen z hecu nebo proto, aby se tím někde chlubil. Maraton je na to příliš náročná trať a běžet by jí měl až běžec, který na něj má opravdu natrénováno. Každý ať ho běží svým tempem – ale opravdu je ke zdraví každého jedince důležité, aby tam šel až poté, co na něho natrénuje… Hodně výrazně doporučuji před maratonem absolvovat alespoň jeden půlmaraton – a až poté, co si člověk ověří, že na to má – může se pustit do trati maratonské.

Ale ani natrénovanost nezaručuje úspěch. Letos zkušební za 3:12 a poté po hodně kvalitním trenalu ve zhruba stejném čase jako ten můj první – tj 3:42. Maraton je fakt natolik specifická trať, že se tam projeví vše, co člověk dělá a v jaké je momentálně zdravotní, fyzické i psychické formě…

>> Verbir, 20. 10. 2010 09:48:14

ja by som to s tymi polmaratonmi este sprisnil. Odporucal by som behat polmaratony az kym stabilne nie je cas blizsie ku 1:30 ako ku 2H, az potom by som zacal nad maratonm rozmyslat.

Idealne by som odporucal dostat polmaraton pod 1:30 a az potom sa pustit do specialneho maratonskeho treningu.

Na druhej strane sme kedysi chodili kazdy viken na dialkove pochody, takze 50km v kopcoch s batohom za 6–8 hodin bolo bezne, dnes sa mi zda ze ludom sa nechce do lesa s mapou a robia to iste v mestkych uliciach nalahko a so servisom usporiadatela

Tak tohle vlákno je snad za trest :). Musím přiznat výborné načasování. Poběžím svůj první maraton teď o víkendu ve Stromovce a jsem na tu zkušenost opravdu zvědavej, snad bude hezky. Bude to na den přesně rok a půl a jeden den :) co jsem začal běhat. Objemy za tento rok: leden až březen kolem 130, duben – září kolem 240 a za poslední měsíc 400. V úhrnu od ledna asi 2200. Tak snad se to povede, cílovej čas mám naplánovanej někde kolem 3:30.

Šest týdnů běhání od nuly, nejdelší tréninkový běh 10 km, dohromady tak 200–220 km? Čas 3:55. Měl jsem víc štěstí než rozumu, nikomu nedoporučuji. Kdyby nebylo ideálních 8 stupňů (ačkoli už 22. května), asi si to šeredně odskáču.

>> rudo, 20. 10. 2010 10:31:50

Rudo, ne každý běží svůj první maraton jen kvůli výkonnostnímu hledisku!

Začala jsem v lednu 2008 z chůze.Neměla jsem žádné dřívější zkušenosti s vytrvalostním sportem.V březnu 2009 první půlM /závod, jinak treninkově opakovaně dříve/, říjen 2009 maraton.Od října 2008 do 2009 naběháno 1862km .Max /měsíc 163km.Od jara 2009/po pulM/ jsem občas zkusila zaběhnout kolem 30km při dlouhém běhu, abych připravila tělo na to, co ho čeká. Maraton jsem si vyloženě užila, žádná krize, žádný křeče…jen euforka, nejhorších bylo prvních 10km.Neběžela jsem na žádný čas,chtěla jsem uběhnout bez chodeckých vložek a odnest si jen krásný zážitky.Měla jsem kliku a klaplo to.

Tak jste mě dohnali k vytažení starých záznamů. V roce 1999. Leden měsíc v Jižní Americe (Aconcaqua – do 5600 metrů, prochozené Chile). Únor běžky. Březen kolo, voda, dva běhy (km neznámé) a pak půlmaraton. Duben 8 běhů (dva zaznamenané vzdálenosti 9, 13 km) takže odhaduji 80 km. Květen 9 běhů s odhadem 100 km (šest zaznamenaných 18,12,11,15,2­1,8 km) a pak maraton kousek nad 4 hodiny (bylo mi 45 let). Takže v součtu odhadem 200–230 km před prvním maratonem. A byl bez problémů. Ovšem je pravda, že jsem v té době měl výbornou cestovatelskou kondici (klidně celé dny s batohem v horách).

Běhal jsem zhruba rok. Měl jsem naběháno cca 1500km. Měsíční objemy rostly od cca 30km do 250km. Vzpomínky mám výborný. Už nikdy se mně potom neběžel žádnej maraton tak dobře.

>> kanovsky, 20. 10. 2010 10:45:05

Petr, ved som to jasne napisal, je mnoho ludi co idu maraton, tak ako kedysi chodievali ludia na dialkove pochody

>> rudo, 20. 10. 2010 12:12:43

To si pamatuji z dětství. S rodiči v horách – mě asi 5 let – a kilometráž minimálně 40 km 

Ale ani tehdá si nikdo soudný netroufl jít s těžkým batohem hned napoprvé 50 km… 

>> Verbir, 20. 10. 2010 12:18:19

to nebolo napoprve, to su clenovia reprezentacneho japonskeho maratonskeho tymu, ktory prvy rok v 4-rocnom cykle maju takyto trening a su to profesionaly na plny uvazok, robia to v americkych horach a maju so sebou maserov a lekarov…

Prave som vcera rozmyslal, ze by som si chcel vyskusat na jar 2011 maraton. Orientujem sa prevazne na kratke trate do 14km a behy do kopcov (v priemere beham 5km casom 4:20min/km). Moj najdlhsi beh a tym padom aj pretek bol 16,5 km v kopcoch. Momentalne behavam cca. 130km mesacne, v zime mam plane sa dostat na 200km mesacne. Myslite, ze zvladnem maraton v casovom limite 5 hodin? Dakujeeeeeem

>> rudo, 20. 10. 2010 12:12:43

Já pokládám maraton za královskou běžeckou disciplínu, kterou bych urazil, kdybych na ni šel bez přípravy Ale každý jsme jiní, a kdo chce trpět, ať trpí. Já šel před čtyřmi lety na chodeckých 100km bez přípravy, a jak jsem dostal za vyučenou. Žádný náročný sportovní výkon by se neměl podcenit!

>> Aki, 20. 10. 2010 10:34:32

Máš podobné výkony i kilometráž, jako já před svým prvním v roce 2004. Ale jestli jsi byl v přípravě schopen běžet tréninkově 30km pod 5:00/km, tak by těch 3:30 neměl být problém. Držím palce. Asi se tam (jako divák) objevím.

>> andyxx7, 20. 10. 2010 12:29:09

Nevidím důvod, proč ne. Já jsem víceméně spíš rychlostní typ a nikdy jsem nedokázal pořádně rozvinout ZDV a přesto jsem to v pohodě zvládl. Měl jsem před začátkem přípravy na maratón za sebou zhruba rok pravidelného běhání okolo 140 km měsíčně a posledních 5 měsíců před maratonem vypadalo následovně: 141+34 běžky; 131+90 běžky; 202+24 běžky; 217; 217. Výsledek 3:40:00, trápení od pětatřicátého kilometru, ale to se vyhne jen málokomu. Každý jsme sice jiný, ale myslím, že bys to měl zvládnout. Pro zajímavost můžu dodat ještě tréninkové objemy mé ženy (celkem silné astmatičky) půl roku před jejím prvním maratónem za 4:09:10 – 42+68+62+138+­155+131.

V r. 04 1/2M v Brně za 1:33h. V „přípravě“ asi 40 km. Za 12 měsíců před PIM 06 jsem naběhal 1950 km. Čas 3:13:33h.

V 95 roce jsem při triatlonu běžel maraton za 3:57h. Před závodem jsem za 9 měsíců naběhal 430 km.

Souhlasím do puntíku s Mirkem Kostlivým, ale respektuji i opačný názor: maratoncem za několik měsíců. Sám jsem běžel v r. 88 52km? Brno – Mikulov. Předtím tak 1000 km za rok a nejdelší běh 1×30 km. Týden jsem scházel schody pozadu s ručkováním.

K prvnímu maratonu jsem se odhodlal až skoro po šesti letech běhání s kilometráží max. 1300 km ročně. Asi 6 týdnů před PIM 2005 jsem v tréninku zaběhl maraton celkem v pohodě pod 3:30. Pak přišla Praha, 30°C, od půlky křeče a až do cíle neskutečné utrpení s časem nad 5:00.

V roce 2008 jsem od ledna běhal přes 200 km měsíčně a na podzim z toho byly tři maratony v měsíčním odstupu v časech kolem 3:25 a vzpomínám na ně rozhodně lépe než na ten první.

Maraton se dá absolvovat i bez patřičné kilometráže v tréninku. Pokud ale člověk nechce ke konci trpět, pak je odpovídající příprava nutná. K dobrému času jsou navíc potřebné i odpovídající podmínky v den závodu.

První maraton (PIM 2008) jsem absolvoval po 10 měsících běhání. Naběhal jsem 1735 km. Připravoval jsem se podle knížky Běhání – od joggingu po maraton. Dokončil jsem ho v OT 3:27:12 / RT 3:24:43. Byla to pro mě velmi emocionální záležitost:-).

>> Aki, 20. 10. 2010 10:34:32

Tak jsme na tom stejně, taky budu mít premiéru teďka v sobotu ve stromovce.Běhám 2 roky a necelý 2 měsíce.Dal jsem si za cíl doběhnout určitě pod 3:30 teda pokud se nevyskytne nějakej větší problém.Půlmaratony už dávám pravidelně pod 1:30 tak je zřejmě ideální čas zkusit první maraton jak píše Rudo.

No tak nevím, jestli to sem mám napsat i já čím jsem si prošel a vlastně stále ještě procházím. Abych snad někomu neurtážel „královskou disciplínu“. Ale vzhledem k tomu že si myslím že je to totální ukázka toho jak by se to dělat nemělo, tak to sem napíšu jako odstrašující příklad.

Nikdy jsem něběhal. Dostala se ale ke mě knížka, že je možné za 100 dnů natrénovat na maraton. Tak jsem to zkusil. Za 103 dnů jsem se po naběhání 340 kilometrů postavil letos v Praze na start svýho prvního maratomu. Stylem střídání běhu a chůze jsem byl na konci rychlejší než někteří běžci a do cíle jsem se tak dostal v čase 5:08:00. Takže nic moc, pro mnohé by to byla spíše ostuda.

Až pak jsem si koupil první běžecký boty, někde si přečetl že když poběžím pomaleji tak že uběhnu větší vzdálenost ve stejném čase. Ono to opravdu fungovalo a já běhal dál.

Jsem asi strašnéj vůl, od září jsem běžl už dalších pět maratónů, kde jsem ale dost ve druhé polovině trpěl. Ale stále mě to baví být mezi takovýma skvělýma lidma, takže proto. Je plno lidí, co jsou rychlí a dělají (třeba i první maratony) hodně pod čtyři hodiny. Vidím ale taky že je hodně běžců, kteří se plácají často nad čtyřma hodinama, ale zato běhají často i delší trasy. No a tohle mě láká do budoucnosti, proto si teď na sobě zkouším, co to se mnou, s netrénovaným člověkem co běhá jen krátce udělá uběhnout za sebou několikrát každý týdem naraton kolem 4:30:00. V září to bylo každý druhý víkend (2×), teď v říjnu se mi to zatím povedlo každý víkend (3×). Teď v sobotu ale nebudu ve Stromovce, protože mám důležitou cestu na Moravu, takže poběžím zřejmě v Kroměříži Chřibský maraton. No a pokud to přežiju, četl jsem že ještě v říjnu bude v pátým víkendu v Praze v Šárce nějakéj Šutr na 52 Km, což by mohla být zajímavá tečka. Pak si dám na nějakou dobu klid a odpočinek.

Dodávám ale, nedělejte to jako já. Je to zřejmě opravdu špatná cesta. Běhám proto, že nechci špičkové výkony, jen mě to baví a je mi jedno že mi to trvá pokaždé tak dlouho. Ve svých 51 letech jsem s tímhle spokojený.

Já běžel 1.maraton po 18-ti letech běhání a cca 23 000km., jako zimní test před MČR v orientačním běhu na dlouhé trati. Bylo to v zimě a na sněhu. Běželo nás asi 30 a celou trať jsem odběhl sám. Čas 3:31:35 – běh 5min./km, tak dlouho, mě vůbec nebavil. Nicméně takový byl plán, ale přes to, jsem od sebe čekal nějaké pocity zadostiučinění, že jsem to zvládnul a těch jsem se nedočkal . Po maratonu jsem to trochu přehnal s tréninkem a zranil jsem se, takže účast na MČR padla, tak si říkám, že jsem měl jít radši na běžky . Příště chci jít maraton až budu mít aspoň na čas pod 3h. ..tzn. že bych měl konečně začít se sebou něco dělat 

Když už jsem se musela koukat do starých notýsků, tak ať to stojí za to.

Běhat jsem začala v dubnu 2005, jezdit na kole v červenci 2005 (kolo píšu, protože si myslím, že mělo významný vliv na mou obecnou vytrvalost)

2005-běh 750 km, kolo 1238km

2006-běh 2750 km, kolo 3332 km

běh 16,7 km…a 6.1.2007 1.maraton 4:30:18 Když se trochu rozepíšu cca od léta 2006 (červenec-kolo 827,4 km, běh 229 km, srpen-kolo 765,5 km, běh 277 km, září-kolo 443,5 km, běh 219,5 km a 1.závod na 10 km-57:39, říjen-kolo 383 km, běh 300 km, listopad-kolo 184 km, běh 328,5 km a rozhodla jsem se, že poběžím maraton v lednu 2007, prosinec-běh 360 km, v tom 4 dlouhé běhy-3.12. 32,2 km/3H 22 min., 9.12. 36,4 km/3H 54 min., 12.12. 28 km/3H, 25.12. 28 km/2H 54 min.) 1.maraton jsem měla v úmyslu dát mezi 4 H 20 min.-30 min., na tenhle čas jsem si věřila, v Unhošti se běhá 10 kol, nejhorší bylo 7–9 kolo, poslední mně šlo dost dobře. Splnila jsem, co jsem chtěla, ale byla jsem trochu zklamaná, protože jsem myslela, že to bude těch 4:20 Velkou radost jsem měla ze svého 1. maratonu pod 4 H (historicky 1. maraton v garáži v ČB-leden 2008), protože jsem si vylepšila OR hned o 20 minut a neplánovaně.

>> ozogan, 20. 10. 2010 18:27:24

„Dodávám ale, nedělejte to jako já. Je to zřejmě opravdu špatná cesta. Běhám proto, že nechci špičkové výkony, jen mě to baví a je mi jedno že mi to trvá pokaždé tak dlouho. Ve svých 51 letech jsem s tímhle spokojený.“

Tak to je naprosto v pořádku, hlavně když to člověka baví! Však já jsem taky zvědav, jak mi maratonský průměr pod 3:30 (to je pod 5:00/km) dlouho vydrží, ale v 55 letech se ještě cítím mladý 

První maraton jsem běžel v roce 1978, když jsem s atletikou začal v roce 1965. Dělal jsem závodní chůzi a v tu dobu se razila teorie, že chodci by moc běhat neměli. Takže jsem běhal jen přes zimu a když se dalo již kvalitně chodit (asi tak od března), chodil. Trénoval jsem v tu dobu kolem 500 km za měsíc a chodeckou padesátku jsem chodil pod 4:30 hod. Na maraton mně tehdy přemluvili moji oddíloví kolegové, v tu dobu naši přední maratonci (Slávek Vítkovič a Karel Bierienger). I přes hodně opatrný začátek jsem zaběhl 3:00:17 a dodnes mně těch 17 vteřin mrzí. Další maraton jsem potom běžel až po 21 letech a samozřejmně jsem již k tomuto času nepřiblížil.

>> 321919, 20. 10. 2010 22:13:54

vdaka za prispevok, je to dalsi dokaz ze kvalitny chodecky trening je pre maraton uzitocnejsi ako rekreacne behanie. Spusta prikladov, najnovsie pre mna kamarat z mojho lokalneho oddielu, prave prechadza z kategorie juniorov do dospelych, juniorsky chodecky reprezentant australie, chodza 10km=43, obcas bezi bezecke preteky a pred tyzdnom bol celkovo 5. na Melbournskom polmaratone za 1:09. Maraton zatial nebezal, len pomaly prechadza na chodecku vzdialenost 20km, doteraz zavodil ako junior len na 10k.

Dobrá otázka v nadpisu U mě to bylo tak, že jsem si před pár lety v půli ledna koupil knihu " Maraton za 100dní" a v únoru vyrazil v teniskách ven. Na první pokus jsem nedal v kuse ani 5km ZA pár dní to bylo lepší a od té doby jsem si každé ráno před cestou do práce dával tzv. " chlazenou desítku". Z té knihy jsem si vzal obecné dobré rady, ale na tréninky podle ní nebyl čas. To bych musel být v důchodu nebo rentiér Chlazené desítky bohatě stačily. V březnu jsem si zkusil 1/2 maraton za 1:40 a v květnu PIM za 3:33 nebo 3:35, nevím přesně, někde to tu bude. Úkol byl splněn a co dál? Po rovině mi to už šlo a běhá tak skoro každý, začal jsem s během do kopce a v tom se našel. Rovinky mě ničí, nebaví mě a chce se mi spát. Z kopce je to príma, ale do kopce ještě lepší. Vřele všem doporučuji vyměnit rovinky za kopečky.

>> rudo, 20. 10. 2010 23:18:24

Jsem toho názoru, že pro dobrý výkon na maratonu je mimo objemu naběhaných kilometrů třeba připravit tělo i na dlouhodobou práci a zátěž všech jeho orgánů. Pro tohle je určitě kvalitní chodecký trénink vhodný, když pro zdolání stejné kilometrické vzdálenosti je třeba poměrně delší doba. Potvrzuje to i řada velmi kvalitních maratonských časů ze 70 a 80-tých let, kterých dosáhli pravidelní účastníci dálkových pochodů, které byly v tu dobu velice populární.

Já jsem první maraton cvaknul tři měsíce po zlomenině nohy a naběháno jsem měl cca 200, žádný běh nebyl delší než 20 km, čas pod 3:45. Ale měl jsem vytrvalostní základ z ostatních sportů.. Každopádně nedoporučuju – tepy byly kupodivu v pořádku ale nohy od 25.km začaly pěkně dřevěnět a ten konec jsem si zle vytrpěl.

Příští rok chci zkusit pokořit 3h ale už teď jsem pesimista, jsem sice schopný se prakticky z nuly za 6–8 týdnů připravit na půlmaraton na 1:25 (což by ± mělo odpovídat výkonu na maraton), ale relativně dost jezdím na kole a jak alespoň dvakrát týdně jedu, ztrácím neuvěřitelně běžeckou rychlost a dynamiku. Ale to už je na jiné téma…