Prosím vás, dokážete mi někdo poradit či vysvětlit, jak je to s tepovou frekvencí při závodě…trápí mě teď dva příklady z této zimy – závod na 1km a průměrná frekvence 185, závod na 1,5km a průměrná frekvence dokonce 182, obojí běženo v osobním rekordu a tudíž už to prostě rychleji nešlo. A teď co nechápu – obě frekvence leží pod mým laboratorně měřeným ANP (ani maximálky se na něj nedostaly), navíc křivka nikam nestoupá, je docela plochá. Neměly by tepy být nad ANP? Nebo jsem běžel moc pomalu? Jak je potom možné, že již nejde zrychlit? Na vyšší maximálku se dokážu dostat i v tréninku, maximum až někde u 206. Tudíž dělám něco špatně, nebo při téhle délce závodu se srdce nestihne rozběhnout rychleji (což se mi nezdá)? Děkuji za případné poznatky

Nejpravdepodobnejsi je chyba mereni ze zavodu. Tyhle zavody by mely koncit na maximalce nebo hodne blizko ni, nad ANP v kazdem pripade. Zase, zadne laboratolni hypoteticke ANP (to muze byt take hodne mimo realitu), ale neco, na cem jsi schopny na max bezet ca mezi 40–60 min., tj. tempo mnohem pomalejsi, nez jak jsi odbehl tech 1500m na zavode.

Teoreticky jsi mohl byt na zavode tak totalne v unave a tak totalne mimo trenink cehokoli v tempech nad ANP, a proto s nizkou toleranci k laktatu, ze by ses k maximalce nedostal o vic, nez par tepu, jenze i pak by ses dostal nad ANP a navic bys nezabehl tak kvalitne, jak jsi zabehl. Takze nic nez ta chyba mereni to nakonec asi nebude.

Ja bych to vic teoreticky neresil, jestli behas podle TF, tak bych urcil pasma pri vhodne prilezitosti znovu.

Pro me neni vubec zadne prekvapeni nedosahnout na tak kratkem zavode ANP. Ale krivka by byla u me jednoznacne stoupajici.

Chyba při měření je možná.

Průměrný tep při délce závodu 1 km je údaj k ničemu, jen zajímavost. Je to jakýsi průměr mezi relativně klidovým stavem před startem a vlastním závodem. Ten závod trvá 3 minuty, to je příliš málo, aby mělo vůbec smysl měřit tep. Sprinter na 100m taky nedosáhne svého TFmax, přestože je intenzita maximální. Nevím, možná zůstane s průměrem i pod aerobním prahem, nebo hodnoty vyletí nahoru až po doběhu. Tep reaguje s velkým zpožděním. Měření tepu má význam při odhadu aerobního a anaerobního prahu u vytrvalostní zátěže, třeba desítky minut. Mimochodem, mám stejný tepový průměr u závodu na 3 km, 5km, 10km, přestože je rychlost a intenzita s rostoucí vzdáleností samozřejmě klesající. Je to ovlivněno právě rozjezdem, než tep začne odpovídat vynaloženému úsilí.

Ale i přes krátkost závodu bych čekal stoupající trend křivky, ne plochou…vždyť přeci kdybych tímto tempem teoreticky pokračoval ještě několik minut, měl by asi tep dál stoupat, což z ploché křivky nevím…ale jestli myslíte neřešit, tak to řešit nebudu