Ahoj běžci a běžkyně. Mám 12-ti letého synka a chtěla bych ho nějak namotivovat k běhání. Je obtloustlý, jeho hlavním koníčkem je jídlo. Myslí na ně i když je plný. Má potom ještě plno jiných koníčků, ale žádný u kterého by se moc zpotil. Chodí do rugby, ale tak nějak nestíhá vypotit v tréninku všechno co sní. Ne, že by jedl nějak nezdravě, ale prostě jí rád, všechno a pořád. Moje prosby ať jde běhat se mnou se nějak míjejí. Našla jsem si tu běhací program pro děti na 16 dní a vím, že ho donutím ho splnit, ale je nucení ta správná metoda? Má silný robustní zápasnický základ, ale právě proto si myslím, že by mu pomohlo rozvíjet spíš ten mizerný aerobní potenciál. Možná je taky problém v dvojí výchově – tatínek má k pravidelnému pohybu odpor a jde špatným příkladem. Sedí u počítače i 20 hodin denně…BMI 34. Kluk se snadněji chytá jeho příkladu, než než toho mého. Je to logické – je to kluk. Ale starého kozla novým kouskům nenaučím. Tak musím nějak sama. Je to boj, ve kterém zatím spíš prohrávám. Kluk má váhu stejnou jako já – 54kg a měří cca 150cm. Máte někdo podobné trápení? Jak to řešíte?

Tady je každá rada drahá. Druhý rodič dokáže ovlinit dítě jak pozitivně, tak bohužel i opačně. Zejména, když je to forma pohodlnější.

V druhé rodině mojí dcery z prvního manželství nebyl ke sportu absolutně žádný kladný vztah. Ze začátku byl pro dceru náš společný sportovní víkend silným zážitkem. Dá se říct, že aktivity jsme volily „bez kompromisu“, jen jsme (trochu) přizpůsobily tempo a objem. Na prvních pár let občas ukápla nějaká tá slzička. Dnes, kdy je dcera dospělá se tomu docela často zasmějeme.

Běh je asi příliš náročná aktivita pro nesportujícího teenagera s nadváhou. Možná jsou stravitelnéjší cyklistické víkendy nejlépe více rodin s jeho vrstevníky. V zimě jen vyměnit kolo za běžky. Za pár let bude synek dospívající a Ti dovedou být občas mezi s sebou dost krutí…Jednorázovým kampaním bych moc nevěřil, naopak mohou vyvolat ještě větší odpor k pohybu.

Nemá tak úplně odpor k pohybu, jen přehnaný vztah k jídlu. Na kole a bruslích jezdí a docela dost, má silná stehna a v nich sílu. Problém má s dechem přes nadváhu. Proto jsem uvažovala o běhu, aby se mu upravil metabolismus a mohl snadněji spalovat. Máš pravdu, že nějaký nárazový můj výmysl by ho mohl spíš odradit, ale přesto to asi zkusím. Ale pokusím se být citlivější a když se bude moc cukat, tak ho vezmu na kolo, nebo na plavečák. Jen to nesmím vzdávat. Možná tu motivaci potřebuji spíš já, abych vydržela ty jeho ksichtíky a žadonění o třetí večeři.

Co třeba zkusit delší rychlejší chůzi – společné výlety na nějaká zajímavá místa v okolí? Pokud byste si na to zvykli, pak bych zkusil následně nenásilnou formou zkusit některé úseky proběhnout a následně podíl běhu a chůze navýšovat.

Nebylo by lepší se zaměřit zejména na příjmovou stránku? Jsou přece známy příklady (i zde na foru) pravidelně a tvrdě sportujích, kteří mají dlouhodobý problém s nadváhou.

[quote=Majka1]Nemá tak úplně odpor k pohybu, jen přehnaný vztah k jídlu. Na kole a bruslích jezdí a docela dost, má silná stehna a v nich sílu. Problém má s dechem přes nadváhu. Proto jsem uvažovala o běhu, aby se mu upravil metabolismus a mohl snadněji spalovat. Máš pravdu, že nějaký nárazový můj výmysl by ho mohl spíš odradit, ale přesto to asi zkusím. Ale pokusím se být citlivější a když se bude moc cukat, tak ho vezmu na kolo, nebo na plavečák. Jen to nesmím vzdávat. Možná tu motivaci potřebuji spíš já, abych vydržela ty jeho ksichtíky a žadonění o třetí večeři.[/quote]

Řekl bych, že rodič moc neovlivní co bude dítě bavit. Člověk musí hlavně sám chtít. Já v 10 letech přešel na 4 roky do ZŠ – sport. atletické třídy. Největší motivací tehdy bylo, že tam bude míň učení a víc sportu. Bavilo mě to a určitě i ovlivnilo do budoucna. V ničem jsem extra nevynikal, ale ten pocit z běhu jsem si zapamatoval a před rokem jsem se k němu rád vrátil. Moje dvě děti (3 a 4 roky) teď samy tvrdí, že budou taky běhat a kde můžou tak spolu závodí. Zvlášť ta menší má pěkně okoukaný styl (ode mě ale ne!). Obě se těší na nějaký dětský závod, který jsem jim slíbil. Ale kdo ví jak to budou mít za pár let. Rozhodnutí bude na nich. Rodič může jen pozitivně motivovat.

Ahoj Majko1, myslím, že běh s maminou v jeho věku ho určitě bavit nebude, možná běh jako takový vůbec, a když, tak spíš směrem ke sprintům než nějaké delší km. Ale ty neudýchá. Snad kolo, když vymyslíš něco zajímavého v okolí, delší chůze asi taky zábava nebude. Spíš bych hledala něco, co by mohl dělat se svými vrstevníky, na to se obvykle děti chytí mnohem líp. Třeba na kole, pokud je možnost s nějakou partou nebo další rodinou se stejně starými potomky. Vidíš, přitom to ragby musí být na prolítání docela záhul, si myslím. Asi bych zkusila taky popřemýšlet, co mu teda k tomu jídlu dát, víc sledovat glykem. index jídel, na třetí večeři fakt něco hodně lehkýho. Je mi jasný, jak Ti je, pokud jde o příklad a názory druhé strany. To mi přišlo vždycky jako předem prohranej boj, dokáže to hodně pokazit. Třeba si to taky mladej trochu nechá vysvětlit, bude se chtít líbit holkám… Přeju pevný nervy a hodně zdaru.

Pomohla by jakákoli déle trvající aktivita, chůze, kolo, inliny, ale fakt to nemůže naordinovat maminka:-)
Co zkusit uzavřít tajný pakt s trenérem na rugby, ať klukovi něco předepíše, maminka se pak může jen jakoby náhodou posléze připojit…

Díky moc za podporu, asi byste se dost nasmáli, když byste jako já na výletě ukazovali synkovi krásy naší přírody a skvosty vytvořené našimi předky a slyšeli v odpověď jen: " A co bude k obědu?„, nebo "máme ještě něco k jídlu?“, nebo „…a půjdeme na večeři do hospody?“, nebo" Hm, ale ten steak byl skvělej, zvlášť ta křupavá šunčička, proč to taky tak neděláš?" Můj má z toho srandu a pobavilo to i sestru a její děti. Prostě je to ten typ, co na táboře dobrovolně zústává v kuchyni a pomáhá kuchařce, zatímco ostatní mají volno na fotbálek. Zní to srandovně, ale mě to děsí. Lassie: To rugby mě nadchlo, že ho to baví, na kontakt je jak lokomotiva, ale běhá jen krátké sprinty. Máš taky pravdu, když je ochotný dlabat všechno, musím být neoblomná v jídelníčku – 3. večeře mrkvička!

No mě to není úplně cizí. Holku jsme někdy ve 14–15 vytáhli s přítelem na Svatého Jána, Ameriku a tak na kole, celou cestu tak nějak průběžně furt jedla nějaký chleby a vše co jsme měli s sebou. Na nás tenkrát asi nic nezbylo. I jindy, když jsme byli vejletit. Přitom jinak tak žravá nebyla. Taky na to se smíchem vzpomínáme. Počkej, u kluků kolem 15–17, z mladýho jsem si vždycky dělala srandu, že je nastydlej z toho, jak má věčně palici nacpanou v lednici a „loví“. Ale fakt je, že jsme nikdy neměli problém s váhou, to je pak určitě jiný. Ono se při těch víc silovejch a kontaktních sportech opravdu tolik neběhá, i když to tak nevypadá. Tady je hodně populární pozemák a někdy ty holky taky žádný twiggy fakt nejsou, taky bys řekla, že se musí naběhat.

Když už tu bylo zmíněno kolo, a tatínek 20h u počítače, tak mě napadlo: tatínek bude vyhledávat na internetu geocache a vhodné trasy k nim, celá rodina včetně tatínka vyrazí na kolech hledat kešky. Někdy bývají poslední desítky/stovky metrů docela záhul (kopce, neprostupný terén, rokle) a je nutné jít pěšky. A když maminka občas zapomene přibalit svačinu… Pro teenagera je někdy geocaching docela motivace aby vstal od televize nebo počítače a překonal překážky a nástrahy, vnímá to ale přece jen jinak, než dospělý, který při tom obdivuje i krásy (někdy) okolí…

Právě jsem vygůglovala o co jde a je to na mě moc digitální, takže by to ty moje „chlapy“ mohlo vážně bavit. Díky za supr tip, hned zjistím kdo ze známých se tím zabývá a vyzkoušíme to!

teda u některých výše uvedených příspěvků jsem si poprskala smíchy monitor a taky mě potěšily…

mé mladší- čerstvě dospělé dítě – od konce 9. třídy kdy skončilo s hokejem se do letošního 10. května pohybovalo pouze z nejnutnějších důvodů a to na trase domov – škola venku (občas donucen Tesco – nákup) a doma na trase – počítač-wc-lednice a to po dobu 3 let! na zádech se mu za tu dobu sezení u počítače vytvořilo jakési zjizvení z opěradla.

10.5. na mě byl nucen počkat v cíli pražského maratonu. čekal déle o cca 20 minut než byl plán. a vůbec nepřišlo to, co jsem čekala – otrávenej znuděnej pohled, kterej by možná rozjasnil pytel se sadou čísburgrů. ne. poskakoval kolem mě jako kůzle, bral mi medajli z krku a věšel si ji na svůj a ve Vodičkový když mě uložil na lavičku do tramvajový zastávky se s mou medajlí na krku vydal hrdě pro něco do mekáče.

10. května se pohnul. byl běhat na školním hřišti, chodívá do lesa a zdá se, že má další plány… ale muselo to přijít samo, nepohnul se protože jsem se 3 roky zlobila, přemlouvala, prosila, křičela, zakazovala, ale protože asi přišel ten správnej čas. u nás žádný podobný tipy a triky nezabíraly 

tak hodně zdaru!

HaEr: Další kačer? Sakra to se rozrůstá. Majka1: Geocaching by mohl zabrat. Puberťáky to obvykle baví. Například mě. :D

Tak jsme včera absolvovali (tedy já a synek) první den podle běhacího programu pro děti. Musela jem se pak doléčit ještě svižnou desítkou, abych uklidnula své rozjitřené nitro. To byste nevěřili, jak je vztek silný motivační prvek pro běh. Tak takhle to bude vážně záhul na moje nervy. V sobotu zkusíme kačeřit a aby to nevypadalo jako pohyb naordinovaný šílenou mutr nasunu muže jako hlavního aktéra. Už je s tím srozuměn a souhlasí, hlavně, že si celý den bude moct hrát s GPS. No a já si vesele odběhnu nemojanskou 9. Amino dojdi!

Majko, příspěvky se bavím a vím o čem je řeč. Mám to v bledě modrém.Pouze tím, že to je dcera, ten váhový přebyteknení tak velký. Co u nás pomáhá, že děti jedou na kole vedle mě a vezou mi vodu, hledají trasu, kam dál, vezou i případnou svačinu…je totiž jasný, že zpocený puberťák je to to nejhorší a nejtrapnější! Nebo jedu na kole a děti na bruslích. Když neprorazím s během, tak aspoň s nějakým pohybem :) ale neboj, jak přijdou na řadu holky, sám se bude hlídat. Jinak nenápadnou formou je zavedeno, odměna po výkonu. Třeba hospůdka, ale po 18 km chůze. Ano, zmrzlinka, ale na konci cyklostezky. Jinak mají smůlu a funguje to. Sice celou cestu, i 4 hod nemluví o ničem jiném, ale šlapou :o) Tak hodně trpělivosti a štěstí!

Majko, já bych to narazil na ty holky. Pomalu ale jistě začít operovat pojmama holky, hezké postavy a sport. Vzít ho na nějaké závody a ukázat mu jaké pěkné kočky tam běhají. Časem tak nějakou bude chtít, ale jaksi k nim nebude sedět postavou. Pár holek, až za nima časem půjde, tak mu to omlátí o hlavu, trochu šoková terapie, ale funguje. Tak si uvědomí, že by se sebou měl něco dělat. Ale donucováním nic nezmůžeš. Koukal jsem že jsi od Slavkova. Zkuste vyrazit na kole třeba do Mor.Krasu, cesty údolími jsou po rovině a jistě tam bude i dost kešek. Ještě bych doporučil ať si to na www.geocaching.com nebo .cz zkusí najít sám, pohledat informace a tím se sám vtáhne do „pasti“. Zkrátka ho to začne bavit.

http://www.geocaching.com/…default.aspx?…

Majko, zde je nějaká mapa keší okolo Slavkova, ale nevím jestli to bude fungovat pokud nejste zalogovaní.

Teda zítra jdu taky googlit, co to jsou ty KEŠKY?????

[quote=lassie]Teda zítra jdu taky googlit, co to jsou ty KEŠKY?????[/quote] Kešky jsou tzv. „poklady“, které se dají najít na souřadnicích v systému GPS (americký navigační satelitní systém), jsou přístupné například právě na výše uvedeném webu geocaching.com, obsahem bývá pár maličkostí, ten kdo takový „poklad“ najde, si může něco z něj vzít a na oplátku tam přidat něco vlastního, většinou je připojen i zápisník, kde se dotyčný zapíše, že poklad objevil. Jinak k této tematice existuje i spoustu českých webů, opravdu stačí jenom použít metodu UTFC (use the father Google), jak se u nás říká :), přeji hodně štěstí při hledání.

No, tak malý zádrhel. Chybí nám GPS, ta stará někde záhadně zmizela. Znáte ty odpovědi : já nic, to on… Už jsem si zvykla na mizející ponožky v útrobách pračky, ale GPS? Vy zkušení kačeři poraďte mi nějakou navigaci s dobrým poměrem cena / výkon. Uvažovala jsem, že bych si po 5 letech možná mohla koupit nový mobil s navigací, ale je to děsně drahý. Taky tomu prdlajz rozumím co se týče programů, map atp. Je asi rozdíl v navigacích do terénu a do auta. Asi je tento dotaz spíš do jiného tématu, ale jestli se svěříte se svými zkušenostmi, budu ráda.

[quote=Majka1]No, tak malý zádrhel. Chybí nám GPS, ta stará někde záhadně zmizela. Znáte ty odpovědi : já nic, to on… Už jsem si zvykla na mizející ponožky v útrobách pračky, ale GPS? Vy zkušení kačeři poraďte mi nějakou navigaci s dobrým poměrem cena / výkon. Uvažovala jsem, že bych si po 5 letech možná mohla koupit nový mobil s navigací, ale je to děsně drahý. Taky tomu prdlajz rozumím co se týče programů, map atp. Je asi rozdíl v navigacích do terénu a do auta. Asi je tento dotaz spíš do jiného tématu, ale jestli se svěříte se svými zkušenostmi, budu ráda.[/quote] Vzhledem k tomu, že využití GPS učím geografy na vysoké škole, tak do toho trochu fušuju, záleží na tom, co od té GPS očekáváš. Je několik typů podle využití, výbavy, přesnosti. Pro turistické účely resp. i pro cyklisty jsou asi nejlepší klasické turistické nebo taky outdoorové GPS přístroje, mohou být buď s barevným nebo černobílým displayem, s možností nahrávat mapové podklady nebo jenom s pouhou navigací a ukládáním souřadnic. Co se týká ceny, tak se pohybuje na e-shopech od cca 3000 od těch nejjednodušších po cca 15–16000, kdy je v tom už třeba TOPO Czech, což je digitální turistická mapa ČR, která vychází z klasických turistických map 1:50 000. jeden malý odkaz, kde je celkem dost výběr, značnou převahu má u nás značka Garmin [url]http://www­.gpscentrum.cz/na­vigace/outdoor/[/ur­l]

Ono se dá vystačit i s málem. Pokud telefon podporuje javu a má BT, tak stačí koupit externí modul docela za levňocha (užití např.: http://www.buckthebug.net/…za-babku.htm ). Článek o GC na behej.com: http://www.behej.com/…a-s-gps.html

Mno, už se do výběru vložili všichni mí chlapci, mají strach, že koupím špatně ( oprávněný strach ). Dík za vaše tipy – zvážíme. GPS na mobilu, to už mi vymluvili, stejně většinou nevím kde ho mám. Pro mě za mě, když dají penízky dohromady ať si koupí cokoliv. Upřímě články na toto téma jsou pro mě asi v jiném jazyce, nebo co. Já si jen řekla co od toho očekávám a kupodivu jsem nadiktovala vlastnosti docela drahého přístroje, tak už radši mlčím. Stejně se mi to dostane do ruky vyjímečně, tak ať si to rozhodnou sami. Já chci k vánocům sporttester, ať můžu to svoje pobíhání začít nazývat řízeným tréninkem a to bude teprv komplikovaný vybírání. PS: Synek má zablokovaný počítač i telku a kupodivu strávil den na bruslích a plavečáku s nějakýma ukecanýma žabama.