Zdravím-chci se zeptat kdy chodíte behat ti,kterí pracujou na smeny?já delám normalne na 3 smeny,ale ted chodím na 12-ky i cez vikendy.2 dny denní pak den volna a dve noční 12-ky.Pak dva dny volna.Když chci trénovat tak jedine pres volno,protože po práci sem vymačkanej.Fy­zicky.Nekdy jdu na prescas samozrejme ve dni volna a vybehnu tak 2× do týdne.Nechci si stežovat jen me zajímá jak to zvládáte vy ostatní.

Ahoj. Podobný problém jsem řešila, když jsem se připravovala na PIM a chtěla běhat 6krát týdně. Pracuju na 24hodinové směny začínám a končím v osm hodin ráno, k tomu studuju, takže mě nemine občas nějaký ten seminář. Směny mám nepravidelné, někdy až 3 za týden, celkem cca 9 za měsíc. Dělala jsem to tak, že jsem chodila běhat před odchodem do práce, ale jen na chvíli (půl hodiny, cca od šesti do půl sedmé), abych přes den nebyla moc unavená. Po příchodu z práce, tedy následující den, jsem šla okamžitě běhat, znovu jen kolem deseti kilometrů, na víc jsem se necítila. No a dlouhé běhy pak zůstávaly na volné dny (kdy byla třeba jenom škola), kterých naštěstí bylo dost.

V tvém případě samozřejmě bude záležet na tom, jakou práci děláš. Pokud je fyzicky namáhavá, tak je jasné, že na běh po ní už nebudeš mít chuť. Kdybys ale chtěl běhat častěji, mohly by být variantou právě ty kratší (a třeba rychlejší) běhy hned po práci. Vyběhnout ale musíš hned po příchodu domů, nesmíš si sednout nebo nedej bože lehnout, jinak už se k běhu nedonutíš . Odpočívat můžeš potom.

[quote=starec 97]Zdravím-chci se zeptat kdy chodíte behat ti,kterí pracujou na smeny?já delám normalne na 3 smeny,ale ted chodím na 12-ky i cez vikendy.2 dny denní pak den volna a dve noční 12-ky.Pak dva dny volna.Když chci trénovat tak jedine pres volno,protože po práci sem vymačkanej.Fy­zicky.Nekdy jdu na prescas samozrejme ve dni volna a vybehnu tak 2× do týdne.Nechci si stežovat jen me zajímá jak to zvládáte vy ostatní.[/quote] Ahoj, jsem na tom skoro stejně jako ty – také chodím na dvanáctky, denní i noční, všední dny i víkendy. Pokud mám ranní, chodím běhat jedině po práci; brzo ráno bych se probudit nedokázal, natož se zmátořit takovým způsobem, abych vyběhl a podal smysluplný výkon. Znám to, když je člověk po práci unavený a cestou domů dokáže vymyslet tisíc plus jeden důvod, proč nemůže jít běhat. S tím je třeba se vypořádat, doma si raději nesedat, nepouštět televizi, neotvírat ledničku a hned vyběhnout. Já vždycky po pár metrech ožiji a na konci tréninku jsem rád, že jsem se k němu přemluvil. Ale někdy je ta únava už doopravdy velká. V takových případech se to chce naučit rozlišovat mezi lenošením, kdy se člověku jenom nechce, a mezi skutečnou únavou, kdy už tělo doopravdy nemůže. Co se týče nočních směn, tak se mi osvědčilo, jít běhat před prací, po tom, co se člověk vyspí. Několikrát jsem zkoušel běhat hned po noční a nedělalo mi to dobře. A pak jsou tu dny volna. Ty lze využít ke kvalitnímu tréninku nebo dokonce k dvoufázové přípravě. Jen s tím dvoufázovým zatížením je třeba zacházet opatrně. Alespoň moje tělo si na něho těžce zvyká, takže spíš volím jeden náročnější trénink než-li dva, třeba i lehčí, výběhy. Někdy také den volna využiji v pravém opaku, a to k plnohodnotnému odpočinku, protože bez něho to také nejde a ve volnu si člověk dokáže odpočinout víc než při práci. Nakonec musím dodat, že vše, co je mnou výše napsáno, jsou pouze mé zkušenosti, a je možné, že tobě bude vyhovovat pravý opak.