Každý ji potřebuje. INSPIRACE ....
kamakri 25.02.2009 08:57:30
Občas se Vám ale vůbec nechce běhat..nemám-liž pravdu? Jako třeba mně dnes.
Proto napište, co je pro Vás největší tahoun; proč chodíte běhat. __________________________________________________________________ Dík za všechny, kterým se ale vůbec dnes nechce běhat. Třeba nás to nakopne.
Brno
hugo 25.02.2009 09:19:40
Abych se nezbláznil z práce .
Praha
Radek Narovec 25.02.2009 09:25:14
abych pustil z hlavy všechny mouchy a můry
Liberec
megatraged 25.02.2009 10:00:59
Aby na de mnou nevyhrála melancholie a splín.Ale teď momentálně 1/2PIM
Papy 25.02.2009 13:17:32
Vždy vyběhnu, protože vím, že se mi ještě nestalo, že bych toho pak litoval. Hlavně běhám čistit hlavu.
Alena 25.02.2009 16:49:07
Miluju sladký, tak abych nekynula víc než musím. A cítím se pak líp a když nejdu, jsem naštvaná…
Praha-Bohnice
BuckTheBug 26.02.2009 18:54:33
Inspirace nebo motivace? Inspirací jsou pro mě například tragedi, kteří kdysi začínali jako já a dnes běhají maraton okolo 3h! Středně dobou motivací je každý další závod, na který chci jet a pokud možno uspět (sám před sebou). Každodenní – vyčistit si hlavu a splnit to, co jsem si na začátku týdne slíbil.
Když už slovíčkařím, tak čekám, že se ozve nějaký ještě větší detailista, který rozebere motivace vs. stimulace, protože jsem to určitě napsal špatně! ;)
kovářská
LULU 26.02.2009 19:50:03
Mojí největší inspirací je jedna moje hodně obézní sousedka. Vždycky si řeknu: „Když teď nepůjdu běhat, budu vypadat jako ona!!!! “
Jesenice
johny 27.02.2009 15:03:31
Běh se stal pro mě doslova drogou. ( Někteří známí si myslí, že jsem se zbláznil, strašně zhubl (z 83 na 71–72kg při 180cm) a měl více „papkat“, že si zničím klouby, kolena a neustále dokola se jim snažím vysvětlit, že se cítím skvěle, a ať to zkusí taky.
Od prvního maratonu ( PIM2008 ), jsem vstoupil jakoby do jiné dimenze :) – nevím jak to správně formulovat, ale určitě mnozí z vás mi rozumíte. Pociťuji neutuchající touhu pořád být v pohybu a když to nemám, jsem jak na trní :). Strašně rád bych chtěl poznat moji hranici, kterou už nepřekročím, ať se budu snažit sebevíc.
A to je ta obrovská motivace, touha, která mě žene neustále dál …
Praha 12 - Modřany
Mirek Kostlivý 27.02.2009 18:00:53
[quote=johny]Strašně rád bych chtěl poznat moji hranici, kterou už nepřekročím, ať se budu snažit sebevíc.[/quote] Neboj, do 5-ti let to poznáš :).
kamakri 27.02.2009 20:29:35
Kdybych se ptala, proč nechodíte běhat, bylo by tu více odpovědí?
kamakri 27.02.2009 20:32:11
[quote=johny]Běh se stal pro mě doslova drogou. Od prvního maratonu ( PIM2008 ), jsem vstoupil jakoby do jiné dimenze :) – nevím jak to správně formulovat, ale určitě mnozí z vás mi rozumíte. Pociťuji neutuchající touhu pořád být v pohybu a když to nemám, jsem jak na trní :).
A to je ta obrovská motivace, touha, která mě žene neustále dál …[/quote] Přeji, ale závidím.
Jesenice
johny 02.03.2009 10:13:33
[quote=Mirek Kostlivý]Neboj, do 5-ti let to poznáš :).[/quote] jj, myslím, že to bude asi dříve :)
Pranjal 02.03.2009 13:44:10
Behám, pretože to je súčasťou môjho života. Behám aj keď sa mi nechce. Rovnako ako každý deň jem (aj keď práve nemusím mať chuť na konkrétne jedlo), takisto každý deň behám. Minulý rok som si povedal, že budem behať každý deň. Už je to asi 260 dní, čo každý deň spravím aspoň 2 míle. Keď nedáte vašej mysli na výber je to jednoduchšie.
Praha 3
intensity 02.03.2009 14:52:37
je to uvnitř, je to ve mě…je to láska, je to síla, je to něco v co věřím a když se mi nechce a důvodem je pouze lenost, nakopne mě to a jdu a když to nejde a důvodem je zdraví..zůstávám doma, moc jsem kdysi neposlouchala, ale teď už jo …naslouchám si, někdy se peru sama se sebou, ale ve finále jsou odpovědí mé sny!
Merry 02.03.2009 15:49:14
Moje motivace začala cca před 4 roky (mezitím bylo i pár přestávek) bylo zhubnout nějaký to kilo navíc.Což se i povedlo =) Jenže postupem času se běhání pro mě stalo závislostí. Celej den sedím v práci na zadku, když si jdu večer zaběhat, tak je to pro mě relax =)
Prostějov
Skare 02.03.2009 22:17:35
Motivů jsem měl dost – zlepšit zdraví, vytvořit předpoklady pro další zajímavé činnosti, fyzicky kompenzovat duševní práci atp. Ale podstatnou insipirací byly spousty zajímavých výkonů, diskusí a sděleného úsilí tady na fóru. Ne že by mě to pomohlo jít běhat, když se mi nechce (k tomu ani moc nedochází), ale určitě mě to inspirovalo běhat víc, uběhnout maraton a pokusit se ještě zlepšovat, protože zde na fóru jsou důkazy, že to ještě jde a pokouší se o to stovky lidí. A pomocí původní motivace a této inspirace jsem si vytvořil příjemnou závislost, zvyk či jak to nazvat a jakousi kotvu, směr, jistotu. A ty pomáhají v životě hodně – i v tom, když je člověku mizerně nebo se jen nechce jít běhat.
Praha 4
cosanostra 03.03.2009 09:42:03
Běhání jsem dřív neměl moc v lásce. Minulý rok mě to ale dost chytlo a doufám, že to vydrží. Největší motivací je mi dohledný postupný cíl = 1/2 maraton a snad i maraton v květnu v Praze. Když mam trénink a nechce se mi, tak si prostě řeknu že musim a jak tu bylo výše zmíněno, pokud vynecháš jednou (z jiných než zdrav. důvodů), může se to stát pravidlem a celá příprava jde do pr… Téměř vždy překonám počáteční nechuť po pár minutách. Na běhání se mi nejvíc líbí, že závodim sám se sebou a jde hlavně o překonávání sebe sama. Ty konkrétní cíle v podobě závodů mě v posilování, kterému sem se věnoval chyběly. A taky je skvělé být na vzduchu v přírodě a splývat s ní. Krásná a přitom tak primitivní činnost.
Irokezka 03.03.2009 15:57:33
Ahoj, já jsem začala běhat, abych zhubla po dvou dětech. Povedlo se, sice by to ještě chtělo, ale už to není katastrofa. Mám ale jiný problémek, možná mi poradíte. Nějak mi to nejde. Na závody nechodím a ani to neplánuji. Běhám si jenom tak, asi 10 km 3× týdně. Ale teď mi to vůbec nejde. Je to hrozné trápení. Jsem vždycky víc znechucená než spokojená. Měli jste taky někdy takovou krizi? Minulý rok jsem běhala kolem 13 km, ale letos neuběhnu najednou ani těch 10. Už nevím, jak to mám překonat, trvá to snad od podzimu. Vždycky si řeknu, že to bude příště lepší, ale je to naopak. Běhat nepřestanu, když pominu to, že mě to baví (skoro spíš bavilo), tak mám strach, že zase nakynu. Nemáte někdo nějakou radu, jak na to? Bydlím na vesnici, takže posilovna a nic takového nehrozí a ani mě to neláká. Jsem ráda, když si dám sluchátka a sama vyběhnu. A běhám asi 2 roky.
Postrizin
SlavoK 03.03.2009 16:53:32
To mi pripada jako typicke znaky pretenovani. Mozna jenom psychologickeho. chce to nejakou zmenu, treba se uz da vytahnout kolo – podle toho kde zijes. Nebo zkus trochu povolit, urcite se nesnaz opakovane jit nasilu a az na doraz, kdyz to ted nejde, tak povol, dej s tyden lenom kratounkych behu a pomaloucku, aby ses vracela porad svezi, a uvidis ze se to pak samo zlepsi.
Irokezka 04.03.2009 07:12:50
Díky za radu. Asi budu potřebovat změnu. Zkusím to kolo a uvidím. Za dva měsíce nastupuji do práce po mateřské, tak tam zkusím jezdit zase na kole. Nemám to daleko, ale půl hoďky to vezme. Aspoň něco. Ale nějaké lákadlo k běhu přece mám. Ten krásný pocit, když utíkám (a jde to). Když už mám uběhnuté, co jsem chtěla, ale ještě pořád nemám dost a musím ještě dál. Je to jak z nějaké knížky, ale je to pravda.
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.