Chcem sa vás opýtať na vašu motiváciu. Zaujíma ma prečo ste začali behať? Čo vás k tomu viedlo, aký ste mali dôvody, motív, príčiny atd. Možno tu už takáto téma bola, ale som tu nový tak sa na mňa nehnevajte.;)

U mě to je docela dlouhý příběh. Dlouho jsem sport tak nějak nemusel, ale na druhém stupni ZŠ jsem začal jezdit na kole, pak jsem jel první závod na kole a od kola k běhu už není tak daleko. Takže bavilo mě kolo a úspěchy v běhu (tehdy mě těšily i úspěchy v hodinách tělocviku) mi dávaly pocit, že to, co dělám, má smysl… A tak je to i dosud, běh je super a baví mě to…

Po třicítce mi přišlo, že je ještě brzo koukat, jak mi roste pupík.

Protože mi nějaký blbec ukradl závodní silničku. Jako živitel čtyřčlenné rodiny(čtyři dospělí), jsem pochopitelně na novou neměl. A protože tímto pádem musím vykonávat dvě zaměstnání, nemám už na cyklistický tréning čas. Na běh ho vždy nějak zoufale vyškrábnu. A nesportovat? Proboha ne, tak jsem žil do svých 35 let a už nikdy více!!!!!!!

K běhu mě přitáhl táta už jako dítě. Pak jsem dělal různé sporty a skončil u karate. Nějak mi v závěrech kumite (zápasů) docházela fyzička, a tak jsem si rozvzpomenul na ty běhací dětské dny a zkusil to znovu. A ono to pomáhalo. Říkal jsem si běháš stále líp, což takhle zkusit nějaký závod. Tak jsem ho zkusil. Doběhl jsem předposlední, ale chytlo mě to, zakouslo a po nějakém čase celého spolklo. ;)

od 20 sedim v kanclech a tlucu do klavesnic, navic jsem hodne kouril. Pred dvema mesici jsem v zrcadle zahledl jakousi 32letou trosku. Takze jsem vyhodil cigara a zacal pomalicku jogovat a chodit do posilky. Zatim to tak delam 2 mesice a rekl bych ze jsem uspesne nahradil jednu zavislost druhou, ale tahle nova zavislost mi pomaha zacit se pomalu usmivat pred zrcadlem. Takze me k behu vlastne privedla typicka krize stredniho veku. :) Aspon k necemu jsou krize dobre.

No, tak jsem jednou přijel domů z tábora, smutný že končí prázdniny, zamilovaný a tak:)Doma mě to štvalo, nešlo neběžet…Vyběhl jsem do lesa, dál a výš. Začínal podzim, lesní běh, za chvíli přišla radost. Už nešlo přestat, neběhat.

A v neděli tomu bude rok:)

Asi podobně jak Vašek. Když je smutno, vyrazíte si na procházku do lesa. Po čase je vám to blbý, že

1. nemáte psa
2. nemáte kolo
3. neběžíte.

A tak se příště oblíknete do sportovního a běžíte, protože to je nejjednodušší řešení. Normálně zdravý člověk rychle přijde na to, jak je to fajn 

Já jsem od malička hodně sportoval, jelikož jsem byl dost možná hyperaktivní dítě:-). K běhání jsem se dostal na konci 4. třídy ZŠ, kdy jsem hrál fotbal a hokej. Tehdy se konaly testy do sportovní třídy, kde se mimo jiné běžel 1 kilometr závod. Já ho vyhrál s přehledem za 3:50 a porazil i všechny zdejší trénující lyžaře, no a ti mě přivedli do lyžáku, kde jsem začal běhat (ale jenom po svých, v zimě jsem hrál pořád hokej):-)…dnes si již nedovedu představit, že bych neběhal. Stačí týden nucenýho volna a jsem nervózní a závistivě vyhlížím na všechny běžce:-D

Ja som behaval, ale velmi malo. Na zaciatku prazdnin som si povedal, ze dam trochu tuku dole aby som sa vyrysoval. No aaaa 9.9 ma caka Maraton v Kladne :)

motivace? mimo jiný muzika – když to tak sqěle šlape…:-) Klasika, teda třeba starý 2Unlimited u mě na kartě vždycky mají své místo… Maxx, Sin With Sebastian, U96, Army Of Lovers, devadesátky:-) Tohle samo motivuje…

Do práce to mám přesně 2 a půl kilometru a jezdím tuto vzdálenost na kole. V únoru jsem kolo píchla, byl velký mráz a tak jsem se z práce spontánně rozběhnula nočním městem. Nikdo mě neviděl, zahřála jsem se a byla jsem doma za chvíli. Pak už to šlo ráz na ráz Bylo mi 25 let a do té doby nesportovec. Při běhání se cítím dobře a kromě toho, že se mi lepší fyzická kondice a postava, tak bych běh povinně předepisovala pro všechny typy smutků, zhrzeného sebevědomí a depresí – věřte mi, že při běhu v lese budete možná funět a taky se zpotíte, ale určitě vám bude lépe než doma v křesle před televizí s třetí tabulkou čokolády 

i když třetí tabulka čokolády taky nezní zle:D..a navíc se stejně rychle vyběhá…Ale radost z běhu je jaksi víc zasloužená

Z duvodu jako je posledni veta Krysy a jeste ze muzu byt sama se sebou a vyrikat si vsechno na co neni normalne kdy anebo to nejde tak dobre jako na nejakem odbehnutem kilometru, kdy se vsechno zacne obnazovat na dren a morek a clovek si prestane lhat do kapsy.