Od příští sezóny bych se rád účastnil terénních běhů (typicky 40–45km, trasy po turistických značkách, někdy na horách apod.), ale bohužel nikde nemůžu najít nic o tréninku na podobný běhy (nejblíž mi přijde teréní maraton). Buď se píše o klasickym maratonu (s minimálnim převýšenim) a nebo ultra. Nevíte kde něco najít? Delší běhy jsem začal běhat teprve letos a zatim jsem trénoval jen objem. Obvykle cca 10 – 8 (10) – 20 (15) týdně, ale vim, že to rozhodně neni správný a rád bych začal přes zimu (kdy nemam jiný sporty) trénovat nějak smysluplně. Díky za rady.

rozhodujece na vykon bude ako rychlo a s akymi nasledkami zvladnes dole kopce, tu temu sme tu rozoberali beh dolu kopcom ako to technicky robit ale aj ako na to trenovat rozne doplnkove cvicenia.

co sa tyka metabolizmu a stravy musis si realne odhadnut typicku casovu dlzku a ak ti to vychadza na 6H tak trenink na cestnych 100km je vhodny uvodny studijny material

musím se připojit se zkušeností z Doupovského trailpůlmaratonu (okruh po lesních cestách nahoru a dolu) vystoupaných 600 metrů znamenalo i seběhnutých 600 metrů … výběhy jsem většinou zvládal a dokonce jsem i zkracoval vzdálenosti běžců přede mnou , pak přišel vrchol a ty co jsem do kopce vytáhnul jako výtah mě při seběhu předběhli a ihned si vytvořili i náskok … v těch sebězích je nějaký fígl … závěr jsem si udělal pro sebe takový , že výběhy s 82 kg se dají prostě přetlačit nastoupaným převýšením v tréninku (samozřejmě do určitých hranic), ale seběhy s 82 kg se prostě vyřešit nedají 

>> original, 30. 10. 2012 21:28:01

pritom newtonovska fyzika hovori ze cim si tazsi tak by si mal dole kopcom rychlejsie

>> original, 30. 10. 2012 21:28:01

Jako malí kluci jsme běhávali při honičkách na plno po neposečených stráních dolů, až jsme se nohama kopali do zadku. Vše ostatní je proti tomu kontrolovaný klusík. Důležité je nebát se, zbytečně nevydávat energii na brždění a hlídat si každý došlap.

na beh dolu kopcom treba mat specificke svaly

>> mulisak, 30. 10. 2012 21:45:07

naposledy dnes jsem odmítl vydávat energii při seběhu na brždění a ..... vysekal jsem se 

Díky za rady. Na seběhy se určitě podívám, tam i sám cítím, že mam „problém“ a to stačí i kratší seběhy třeba na 5km trati v terénu… A celkově (objem, tempo apod) lze vycházet z tréninku na klasický maraton (typicky má trať 40–45 km a časy se běhají dle náročnosti terénu 4–5,5h)? Doteď jsem běhal jen delší trasy v konstntnim tempu a je mi jasný, že to moc daleko člověk neposune… Díky

Adaptovat se na delší dobu pohybu a navyknout si na lehčí krosovky. Naučit se jíst za pohybu. Na trail, o kterém píše Highenergy se mi osvědčily NB 101, pomohly mi hodně v sebězích. Není to minim. bota, ale taky se s tebou nijak nemazlí:-).

Pri dlhsich trailovych zavodoch je to vzdy o rozlozeni si sil. Darmo budes trenovat zbehy, ci vybehy, ak nebudes mat energiu ani zdvihat poriadne nohy. Faktom ale je, ze pri behoch v terene nad 3h sa oplati v strmakoch prejst radsej do chodze a nasledne bezat rovinatejsie useky a kopnut do toho pri zbehoch. Tych par sekund na km co ziskas pri vybehu do kopca tym, ze bezis vysokym usilim, rychlo stratis, ak nemas energiu koordinovane a vysokou frekvenciou zbiehat kopce – aj take, co sa Ti zdaju nezbiehatelne.

Nie som sice zastancom nejakych krkolomnych zbehov vo vysokej rychlosti pri treningovych behoch, ale obcas si treba vyskusat zrychlenie z kopca dolu, pripadne obratit useky a nahor vybiehat s co najmensou stratou energie a dolu s vyssim usilim. Najdi si 1–2km kopec a kazdy druhy kopcovity trening si usilie obrat a sprav 5–10 opakovani.

Vyssia vaha Ti vsak pri zbehoch nepomoze. Pomoze Ti jedine dobra technika a dostatok zachovanych sil. Pri opakovanych tazkych zbehoch je vyssia vaha rovnaka prekazka, ako pri vybiehani do kopca – svaly, slachy a klby su unavenejsie z otrasov, ako u niekoho, kto ma o 20kg menej.

Hlavne je vsak moc nepadat, to spomaluje najviac

to Dav: Díky za radu, 101 jsem měl, ale bohužel jsou moc krojený u palce, tak sem se do nich nějak nevešel a furt měl zničený palce.. Teď mam Trailrocky 245 a zatim sem spokojenej. Jen teda nejsou tak univerzální. Jinak jestli jdete běhat ve čtvrtek tak bych se přidal – minulý týden mi to nějak nevyšlo. Jednou jsem byl na vyšeření se psem, dorazil až pozdě a už vás nedohnal a druhý den jsem byl darovat krev…

to Mato: Díky za rady, určitě zkusim. S tou chůzí jsem to teď taky na pár místech zkusil a říkal jsem si, že co jsem ušetřil, to jsem dohnal na rovince o kus dál (proti těm, co třeba za každou cenu běželi do skalních schodů, co byli asi 3× po cestě).

>> lukas_highener­gy.cz, 31. 10. 2012 09:57:56

Právě trailroc 245 je univerzální mírně odpružená bota. Drží na všem celkem obstojně s výjímkou hlubokého bláta. Bohužel, jak to u univerzálů bývá není v ničem vynikající.

Dlouhé terénní běhy jsou náročné na pohybový aparát a koordinaci. Pokud se nedošlapuje na přední část chodidla, tak je běh značně nestabilní a riziko zranění velké. Došlapem na patu se rázy přenášejí bez tlumení přes kolena do celého kloubního systému (pátěř, krk) a to po několika hodinách běhu není nic příjemného a už vůbec ne zdravého. Určitě se vyplatí věnovat od začátku technice pohybu velkou pozornost. Rizika přetížení a dysbalancí u ultradlouhých běhů je podstatně vyšší než na silnici. Pro dobrou koordinaci v členitém terénu jsou nutné dobře zpevněné svaly tzv. „jádra“. Pokud toto není, tak při dlouhých sebězích postupně ztrácí běžec stabilitu. Není od věci jádro posilovat, různých balančních cvičení lze najít na netu dostatek.

>> rudo, 30. 10. 2012 21:37:29

Dovolím si nesouhlasit. Sir Isaac tvrdí, že rychlost těla ve volném pádu je zcela nezávislá na hmotnosti. Rozdíl je pouze v odporu vzduchu. Takže – přilepit uši. 

Pan Albert k tomu dodává, že při hodně velké rychlosti je naopak hmotnost na obtíž a začínají se dít divné věci.

>> rudo, 30. 10. 2012 21:49:04

Ty specifické svaly v sobě člověk objeví např. druhý den po seběhnutí dvou tisíc výškových metrů převážně suťového pole na vodorovné vzdálenosti jen o málo větší. S těžkým batohem.

Odtud otázka: Má smysl urychlovat terénní trénink nesenou zátěží? (Nebo i běžný trénink, třeba tak jako E. Zátopek.)

>> oblivion, 31. 10. 2012 12:29:57

Doufám, že takový pád, aby přestalo záležet na hmotnosti (maximální dosažitelná rychlost) nezažiju. Kolem fjordů neběhám 

>> milan, 31. 10. 2012 10:50:39

Jsem myslel spíš z hlediska vzorku – s NB 101 jsem byl schopný běžet kdekoliv od silnice po bláto (tam už teda klouzaly). Zatimco ty Trailrocy jsou na silnici celkem nepříjemný (špunty na vzorku). V blátě mi přijde, že drží hodně dobře. Většina závodu vedla v sobotu po lesních cestách, podmáčenym terénem, zasněženym terénem nebo místy, kudy se stahuje dřevo, takže hluboký bláto, louže a podmáčený terén a držely super. Naopak na mokrých skalách, dřevěných mostech a silnici to bylo horší. Jasně že Talony by byly v blátě lepší, ale tuhle trať bych v nich nepřežil Jinak běhám přes špičky a střed – nějak přirozeně jsem tak začal (dřív jsem běhal jen krátký tratě se psem přes překážky) a přijde mi to přirozený… Přes paty běhat neumim 

Co si myslíte o tomhle – je tam nějaká zásadní chyba:

Pondělí – 15km (fartlek, mix cesty a trail, včetně kratších kopců) Úterý – 10km (zpevněné cesty, konstantní klidný tempo) Středa – 2km + rozběhy + 10×200 + 2km (event pyramida apod) Čtvrtek – 10km (zpevněný cesty, konstantní klidný tempo) Pátek – ještě nevim Sobota – delší trail (25km a v listopadu 1× 45km závod, terén, dlouhý kopce, seběhy atd.) Neděle – relax a max si půjdu proběhnout psa přes překážky (nějaký kratší sprint, obratnost atd) nebo si zajdu zaplavat.

Celkově mi to za měsíc (i s tim, že jsem jeden víkend na MČR v agility) dává nějakých 240km. Tenhle měsíc jsem dal (s týdenní nemocí) 182, měsíc předtim 196 (ale byl jsem týden na závodech a netrénoval). Díky za rady.

>> original, 30. 10. 2012 22:34:28

Nedodržel jsi druhou část zásady: „…a hlídat si každý došlap“

>> milan, 31. 10. 2012 10:50:39

„Jádro“ je nádherný překlad. Místo třeba chi-runningu máme český „jaderný běh“.

S jádrem souhlasím, obul jsem se do cvičení s tyčí s kopečka mi to jde veseleji.

>> oblivion, 31. 10. 2012 12:29:57

som rad ze si zareagoval. medzi nami, nezastrasenymi fyzikmi, obaja panovia isaac aj albert maju principialne chyby vo svojich teoriach a zakonoch a sposobili tak zatlacenie vedy do slepej ulicky, najme tie teorie pana – snad lepsie sudruha alberta su ocividnym nezmyslom

ale to je mimo temu.

vedel som ze niekto na to zareaguje ze hmota pri pade nie je rozhodujuca, ovesm toto nie je pad vo vzduchoprazdne a aspekt zotrvacneho momentu hmoty je dolezity.

ale aby som sa vratil k temu je som to naipsal aby si bezec uvedomil ako to nazoaj je s telesnou vahou pri behu do kopca a dolu kopcom a ako rozhoduje technika, tazsi bezec pri zlej technike pojde dolu kopcom pomaly a bude ho to aj tak stat vela energie a unavenych svalov