dobry den

Na bicykly profik najazdi rocne 30 000 km. Aby mal nizku tepovku tak jazdi neskutocne objemy v nizkej intenzite. Predpokladam ze aj bezci potrebuju nizku tepovku.

Ako sa to riesi v behu, nemozem kazdy den behat 4 a viac hodin. Bezci trenuju objemy na bicykly?:-)

Aka je priemerna tepovka pri maratone v percentach pri spickovych atletoch?

Ma cyklista lepsi aerobny aparat ako bezec?

diky

>> svanto, 26. 10. 2011 20:33:55

Srovnej si, na jak dlouhe zavody se ten profik pripravuje a na jak dlouhe zavody se pripravuje vetsina profi bezcu.

Kdyz vezmu jako vrchol vytrvalostni cyklisty Grand Tour, tak cyklista absolvuje mnohahodinovy zavod kazdy den po tri tydny, zatimco za vrchol vytrvalosti bezcu se bezne povazuje maraton – zavod trvajici neco malo pres dve hodiny. Je zrejme, ze priprava i zapojene metabolicke systemy budou trochu jine.

Bezny zavod profiku cyklistu je z hlediska metabolismu v beznem vnimani bezce ultramaratonem. Takze pokud chces srovnavat sveho profi cyklistu s 30 000 km za rok, tak ho srovnej napr. s Danem Oralkem, ultrabezcem s cca. 8 000 km za rok (udaj z roku 2008) a vem do uvahy, ze Dan neni tezce placeny profik.

Dalsi dulezity bod k otazce, zdali bezci nabiraji objemy na kole. Bezne nenabiraji. Kolo muze byt dobry doplnek, dokaze urcite udrzet kondici na urcite urovni, ale jelikoz zapojuje jine svaly a jelikoz tepovka je dana mimojine i schopnosti svalove prace, tak neni cyklisticka aerobni (ani jakkakoliv jina) slozka ani zdaleka 100% prenositelna do behu. I ten profik s ohromnymi objemy na kole bude muset nejdrive trochu behat, aby se mohl zacit porovnavat s profi bezci, nehlede na uplne jine opotrebeni organismu na kole a pri behu, jine zapojeni sily, dulezitost dobre techniky, kterou bez behu neziskas, a dalsi parametry.

Z duvodu receneho v predchozim odstavci je podle me nesmyslem srovnavat „aerobniho aparat“ cyklisty a bezce. Jedna se o velicinu zaprve dosti nezretelnou a zadruhe zavislou na druhu pohybu. Musel bys takovy test nejdrive vymyslet a pak prevest do pohybu, pri kterem nebude ve vyhode ani cyklista ani bezec.

Diky za odpoved, nastudujem trening ultramaratonu.

>> svanto, 26. 10. 2011 20:33:55

Pár skutečností:

• ne každý profík najezdí ročně 30 000km, doby kdy ruští reprezentanti jezdili i v zimě kolem Moskvy přes 250km denně jsou dávno pryč
• „by mal nizku tepovku tak jazdi neskutocne objemy v nizkej intenzite.“ – je to trochu jinak: aby zvětšil rozsah klidového a maximálního tepu, resp. rozsah aerobní a anaerobní zóny, a tudíž mohl regenerovat při výkonech, které amatéři podávají v závodech, a vydržel nad hranicí ANP déle, jeho trénink musí být daleko komplexnější. Najíždění km v základní vytrvalosti tohle nezaručí
• profesionálního závodního cyklistu tvoří trénink a závody; bez závodního režimu, který se dá jen velmi těžko simulovat mimo závod (málokdo se k němu přinutí), není možné myslet na výsledky v závodech
• běh a cyklistika jsou dvě trochu nesrovnatelné věci; etapy např. TdF nejsou pro profíka „ultra-marathonem“, ale spíš svižným marathonem se 1/3 uběhnutou v kopcích
• aerobní hodnoty lze srovnávat pouze ve srovnání s váhou, VO2max, hodnotou a průběhem laktátové křivky a mnoha dalšími faktory
• jedna skutečnost je asi bez diskuze: profi-cyklista špičkové úrovně (top100 v žebříčku UCI) neuběhne marathon jako marathonec z top100 a naopak, maratonec z top100 nedokončí žádnou z etap závodu GrandTour v limitu, a to ani několikanásobném 
• běh a cyklistika jsou dva nejkrásnější sporty na světě 

Frantisek Rabon 32 000km za rok. 10 000 v zakladnom aerobnom treningu

kedysi sa prepočítavalo 4:1, čo sa týka km, ale to boli bežci čo si v lete chceli započítavať cyklo km do bežeckeho denníčku a napríklad do hlásenia inde momentálne spomínanej ligy 100.

pri cyklo km je veľa z nich jalových, bez námahy sa visí v háku vzadu v skupoine, dolu kopcom a s vetrom do chrbta, také km rýchlo pribúdaju ale tréninkový efekt je len mozolnatosť zadku.

Jurčo senior, si kedysi zapínal tachometer na tréninkovom kole, len ak šľapal sám alebo na ťahal špicu a ak ťahal do kopca alebo proti vetru, jalové km ho nezaujímali

ak si skupina cyklistov odjazdila v Tatrách a okolí cez deň 200 a viac km, tak Jurčo si zapísal do denníka len 40–80 podľa okolnosí zvyšok skupiny si hrdo písal celých 200 plus.

na vyššej úrovni trénink trénuje svaly teda aj aerobne procesy vo svaloch, samotné srdce nie je limitom, preto prenos tréninku medzi športami nie je veľký a práve prenos cyklo na beh je dosť minimálny, opačne to je lepšie, tiež je lepší prenos z behu na chôdzu a opačne alebo medzi behom, chôdzu a bežkovým lyžovaním klasikou…

triatlonisti a cyklisti majú určitú výhodu voči bežcom v zime, že jazda na valci doma môže byť na závodnom kole, takže biomechanika, posed a spôsom ťahania pedálmi je 100% totožný so závodnou cyklistikou a môžu odjazdiť v zime hodiny hoci aj večer pri TV ked je vonku tma, mráz, ľad atd

bežec nemá prenos z behacieho pásu na skutočný beh tak dobrý a hrozí aj úplné pokazenie techniky.

pamätam sa na príbeh dobrého profi cyklistu, ktorý nemal kôli rodine dosť času na jazdenie cyklo km a hodín a tak zmenil šport na beh a behal vynikajúce časy už ako veterán porážal mužov v bez rozdielu kategorii a práve komentoval svoju situáciu tým, ze na trénink cyklo potreboval tplko hodín denne že nemal čas na život, zatiaľ trénink behu mu nezoberie viac ako 2H denne cez týzždeň a púripadne viac jeden deň z vikendu a môže mať stále život rodinný spoločeský osobný a aj pracovný

>> svanto, 26. 10. 2011 23:36:11

Ale dobře, oněch 4–6h tréninku denně (20–24 dní v měsíci) kolem avs. 34km/h se jezdí, to ano, ale není to už zběsilé najíždění kilometrů, které beztak „nízkou tepovku“ v žádném ohledu nezaručí. Kdyby někdo využil možnost a svezl se někde kolem Plzně v tréninku s profesionálem, např. právě Františkem Raboněm, udělal by si o daném tématu lepší obrázek. Ostatně je jasně vidět, jak všechno se vším souvisí. Raboňova TFmin mu zaručí skvělé rovinaté finiše a v horských etapách těsný dojezd do cíle v limitu; jiná nízká TFmin. kupř. Moncutieho mu skvělé rovinaté finiše nezaručí, zato ho velmi často katapultuje pro dres nejlepšího vrchaře na Vueltě. Rudovi: ano, i nám říkával trenér v cyklistice: kilometry na rovině nepočítej, ty z kopce odčítej a počítej jen kilometry do vrchu :)

>> Komsomolec, 26. 10. 2011 23:23:23

Pri tom srovnani s ultramaratonem jsem vychazel z Tour jako celku a ne jednotlivych etap. Ono tvoje srovnani je asi lepsi, je to jako bezet tri tydny v kuse (s jednim dnem odpocinku?) kazdy den maraton castecne v kopcich. To bych uz ale opet odkazal na ultramaratonsky trenink.

>> EdCable, 27. 10. 2011 10:46:28

Vpodstatě s tebou souhlasím. Problém v silničních etapácích je ten, že jedna etapa třeba 225km dlouhá se jede i pro profíky v „relativním“ poklidu – ten dřív před startem zjednávali cyklisté typu Cipolliniho, kteří řekli celému pelotonu na Tour de France: „Chlapi, dneska pojedeme pomalu“. Jiná etapa o podobné délce se pak jede na krev, není se kde schovat, kde odpočinout – což je vlastně doménou běhu: není kde moc zvolňovat, kde odpočívat. Zatímco závody GrandTour by objelo jistě několik tisíc profi a polo-profi závodníků na světě (alespoň objelo), je otázkou, kolik běžců by zvládlo běžet 21× spíš kopcovitější marathon se dvěma dny odpočinku. Je pravda, že Lance Armstrong po doběhu svého prvního marathonu řekl, že ani v cyklistice nezažil nikdy nic tak náročného. Říkal to ovšem po téměř 2 letech „piknikování na pláži“