S.Junga, trava, m.thums-nemohu nez souhlasit…

Ja vecer usinam s myslenkou, co dobreho si dam k snidani, a kdyz se prede mnou jidlo extremne dobre neschova, tak nema sanci. U nekterych pokrmu plati, ze s porci hodnou stokiloveho sedlaka bych asi problem nemela. Kolegove na to nasli pekny primer-ze jsem to jidlo zase „vdechla“ . Nastesti to zatim neni videt (153/46), ale kdybych nemela vydej energie, tak se brzy budu po svete kutalet:-)-byla bych as"i"metrická-asi metr na metr a metricky cent k tomu).

[quote=dees]S­.Junga, trava, m.thums-nemohu nez souhlasit…

Ja vecer usinam s myslenkou, co dobreho si dam k snidani, a kdyz se prede mnou jidlo extremne dobre neschova, tak nema sanci. U nekterych pokrmu plati, ze s porci hodnou stokiloveho sedlaka bych asi problem nemela. Kolegove na to nasli pekny primer-ze jsem to jidlo zase „vdechla“ . Nastesti to zatim neni videt (153/46), ale kdybych nemela vydej energie, tak se brzy budu po svete kutalet:-)-byla bych as"i"metrická-asi metr na metr a metricky cent k tomu).[/quote] Tak to jsi můj člověk =) Jsem na tom s vůlí obdobně… a když vidím, jak jí ostatní, až se někdy stydím =(

No,do určitého věku jsem „žral“ jako kyselina a pil pivo jak prokopnutý. (K tomu ale 5000km na silničce ročně)
Jenže to Vás upozorňuji: Ta samoregulace netrvá věčně. Po čtyřicítce už jednoznačně takto nelze. Nechci Vás strašit. Určitě jste typy, kterým to bude propadat do ztracena celý život a ja Vám to přeju. A během se dáregulovat příjem kalorií jen opravdu obrovskými objemy. Protože 5 hodin jízdy na kole při 120 tepech/min vydrží každý ale 5 hodin běhu ani kůň

To minusak: pravda pravdouci – do zhruba 28let v poho, to jsem mohla „sezrat“ cokoli, ale ted kdy je mi uz kus pres tricet je to horsi a to ani pivo nepiju:) Kazdopadne i pri dennim zhruba 2,5 hodinovym sportovani uz nemuzu zbastit pulku šugrárny, ale jen tak ctvrtku, coz me lehce depta a tezko se mi na to zvyka, ze o jidle musim sem tam zapremyslet, ale zas na druhou stranu, abych jedla „lupeni“ kvuli lehcimu telu, tak to bych asi nedokazala:)

Je to tak, jak píšete, s přibývajícím věkem výdej energie klesá, ačkoliv má člověk pocit, že je stále stejně aktivní, jako dřív, není to tak docela pravda. Tělo stárne, „přestavuje se“ a má zkrátka nižší potřeby. To si bohužel spousta lidí neuvědomuje a stravuje se stále stejně, jak byli zvyklí po celý život. Vy, kteří tu o tom píšete ještě mezi seniory rozhodně nepatříte nicméně si toho pomalu začínáte všímat i na sobě a je dobře, že si to uvědomujete. Většina obézních lidí jsou totiž lidé ve starší dospělosti a senioři. A právě tito lidé, vzhledem k věku, nedostatku pohybu, kondici, přicházejícím zdravotním potížím… mají velký problém se přebytečných kilogramů zbavit. Ondra

[quote=Ondra]Je to tak, jak píšete, s přibývajícím věkem výdej energie klesá, ačkoliv má člověk pocit, že je stále stejně aktivní, jako dřív, není to tak docela pravda. Tělo stárne, „přestavuje se“ a má zkrátka nižší potřeby. To si bohužel spousta lidí neuvědomuje a stravuje se stále stejně, jak byli zvyklí po celý život. Vy, kteří tu o tom píšete ještě mezi seniory rozhodně nepatříte nicméně si toho pomalu začínáte všímat i na sobě a je dobře, že si to uvědomujete. Většina obézních lidí jsou totiž lidé ve starší dospělosti a senioři. A právě tito lidé, vzhledem k věku, nedostatku pohybu, kondici, přicházejícím zdravotním potížím… mají velký problém se přebytečných kilogramů zbavit. Ondra[/quote] Já si myslím že jo to hlavně proto, že odmítají uvěřit, že je možné relativně snadno se přebytečných kg zbavit. Tak radši pro to nic neudělají, aby se vyhli případnému zklamání. Pak se můžou vyskytnou zdravotní komplikace. Potom to už může být skutečně těžké.

Přiznávám, že strategie udržování kalorické rovnováhy pouze zvyšováním výdajů má pár slabých míst. Např. stačí menší zranění, pár týdnů bez běhu a váha letí do výšin. Taky se dá hodně docílit vhodným načasováním jídla – nejvydatnější snídaně, trochu míň vydatný oběd, lehká svačka a k večeři už jen jabko, nebo banán (v případě velkého hladu jabko a banán :) ). Celkové množství jídla není nutno zmenšovat, už jen to rozdělení stačí k měřitelnému účinku – vím z vlastní zkušenosti. Trošku to nesedí s tou teorií kalorické rovnováhy – kalorie jsou pořád stejné, ale v případě maximální snídaně a minimální večeře váhu shazuju, zatímco s minimální snídaní a maximální večeří bych váhu nabíral.

Myslím že jedno prastaré přísloví říká : Snídej s přítelem-obědvej sám a večeři přenech nepříteli.

Mam jeden dotaz – jak to je s prizpusobenim energetickeho vydeje pri dlouhodobem zatezovani? Neni to nahodou tak, ze jakmile si telo zvykne na to, ze ho clovek denne zatezuje sportem, ze je schopen fungovat pri daleko nizsim energetickem vydeji nez dejme tomu clovek, ktery sportuje jednou za tyden?

Podle me trenovany clovek spali mene kalorii pri stejne delce a intenzite (nebrano podle tepovky, ale podle fyzikalnich velicin)zateze-uz jenom proto, ze by mel mit mnohem nize tepovku. Navic telo pokud ocekava vetsi zatez pravidelne, tak tak nejak vedome spori.

Jinak. Vubec se netesim na den, kdy budu muset zacit krotit sve stravovaci vasne:-(. Vzhledem k tomu, ze jsem mivala o 6–8 kg vic a mam jiste dedicne dispozice k tomu mit zadek jak kobyla, tak me to nemine. Docasne se umim zkrotit-treba kdyz jsem byla loni v listopadu skoro tri tydny nemocna, ale uz jsem se tesila, az ten „pust“ skonci.

Stejně si však tělo řekne o své.Já jsem v těhle vedrech běhání vypustil a úměrně tomu jsem i přispůsobil jídlo.Ale včera večer mě přepadla taková „žravá“ že jsem nestačil zírat.Zahučela do mě půlka sklenice nějaké dvoubarevné Nutely,dva jogurty se čtyřma rohlíkama a završil jsem to kukuřičnými plátky se šunkou a sýrem.Myslel jsem že mi bude minimálně těžko-alespoń na panáka ferneta,ale ono nic – stejně jsem si ho z ryze prevetivního důvodu dal :)) Takže dneska radši zase naskočím do pravidelného pořádku aby si tělo moc nezvyklo.

dees: třeba se tě to netkne, ale u mě byla hranice asi 35 let – dřív se sežrané knedlíky „pálily samo“ pak už ne. Ale pořád máme šanci zvýšit metabolismus větším množstvím vybudované svalové hmoty, takže pak zase pálí víc, jak by asi potvrdil Ondra, ovšem ne během, ale v posilovně.

[quote=Stanislav Junga]Přiznávám, že strategie udržování kalorické rovnováhy pouze zvyšováním výdajů má pár slabých míst. Např. stačí menší zranění, pár týdnů bez běhu a váha letí do výšin. Taky se dá hodně docílit vhodným načasováním jídla – nejvydatnější snídaně, trochu míň vydatný oběd, lehká svačka a k večeři už jen jabko, nebo banán (v případě velkého hladu jabko a banán :) ). Celkové množství jídla není nutno zmenšovat, už jen to rozdělení stačí k měřitelnému účinku – vím z vlastní zkušenosti. Trošku to nesedí s tou teorií kalorické rovnováhy – kalorie jsou pořád stejné, ale v případě maximální snídaně a minimální večeře váhu shazuju, zatímco s minimální snídaní a maximální večeří bych váhu nabíral.[/quote] Tak tak, je to zajímavá věc, protože správně by měla platit kalorická matematika, bez ohledu na to, kdy jídlo zkonzumuješ. Z anatomie vím, že teorie o tom, že po jídle večer se přibírá více, než po tom ráno je nepodložená. Důvod, proč bychom se něměli přecpávat na noc je ten, že v noci by mělo tělo odpočívat a tím, že ho nutíme zpracovávat nějakou potravu mu moc odpočinku nedáme. Ale to neřeší tuhle otázku. Možná by stálo za pokus, kdybys měl opravdu zaevidováno, kolik přesně a čeho konzumuješ nyný a kolik a čeho sis dával při večerních „nájezdech“ na ledničku. Ono jde docela lehce sníst k večeři, nebo po pozdním návratu… půl kila bůčku, ale zkus to po ránu… Když se hodně najíš k snídani, nebudeš už mít takový hlad v poledne a logicky poobědváš střídměji, a když dáš tělu potřebnou energii během dne, třeba si o ní již večer ani samo neřekne. Tohle je opravdu vděčné téma a tahle diskuse to jenom potvrzuje. Jako další zaručená cesta ke snížení hmotnosti se v poslední době prosazuje dělená strava. Doporučuje jí spousta lidí od renomovaných trenérů až po známé osobnosti. Lékaři samozřejmě nestojí při těchto „revolučních objevech“ stranou a vším novým se seriózně zabývají. Po provedení různých výzkumů bylo zjištěno, že teorie, o které se tato metoda opírá jsou anatomicky neopodstatněné a nepodložené. Nakonec bylo zjištěno, že největší efekt dělené stravy zpočívá v tom, že lidé, kteří tuto stravu dodržují jednoduše zkonzumují méně potravin, přijmou méně kalorií, než ti, kteří konzumují klasická jídla (polévka, hlavní jídlo s přílohou, salát, moučník…) a dostáváme se zase k naší kalorické rovnováze. Nakonec je ale nutné dodat, že každý člověk je svým způsobem originální a mohou na něj platit trošku jiná pravidla, než na druhého. To je známá věc od tréninkových metot až třeba po léčení nejzávažnějších chorob. Takže pokud shazuješ přebytečná kila, když nevečeříš, klidně dál nevečeř:-) O.

[quote=dees]Podle me trenovany clovek spali mene kalorii pri stejne delce a intenzite (nebrano podle tepovky, ale podle fyzikalnich velicin)zateze-uz jenom proto, ze by mel mit mnohem nize tepovku. Navic telo pokud ocekava vetsi zatez pravidelne, tak tak nejak vedome spori.

Jinak. Vubec se netesim na den, kdy budu muset zacit krotit sve stravovaci vasne:-(. Vzhledem k tomu, ze jsem mivala o 6–8 kg vic a mam jiste dedicne dispozice k tomu mit zadek jak kobyla, tak me to nemine. Docasne se umim zkrotit-treba kdyz jsem byla loni v listopadu skoro tri tydny nemocna, ale uz jsem se tesila, az ten „pust“ skonci.[/quote] Pleteš si malinko pojmy – intenzita zatížení se právě přímo odvíjí od fiziologyckých parametrů, jako je tepová frekvence a ventilace. Pokud běží trénovaný člověk rychlostí například 4 min/km, může netrénovaný běžet rychlostí 6min/km a jeho intenzita zatížení může být i vyšší. To, kdo ale při takovém zatížení „spálí“ víc energie se nedá jednoznačně říct. To záleží už na trénovanosti jedince, respektive na energetickém pokrytí výkonu v různých intenzitách, při různých délkách zatížení. Je pravda, že tělo trénovaného člověka, který pravidelně sportuje hospodaří s energií jinak, než tělo nesportovce. Ondra

Bohužel s tím shazováním je to jako s tréningem – čím je člověk blíž ideální váze (nebo kvalitnímu času na dané trase) tím je další postup těžší. Já jsem se zastavil tak 2–3 kg nad svým cílem (teď 81kg/185cm) a už s tím téměř nemůžu hnout.

[quote=Ondra][qu­ote=dees]Podle me trenovany clovek spali mene kalorii pri stejne delce a intenzite (nebrano podle tepovky, ale podle fyzikalnich velicin)zateze-uz jenom proto, ze by mel mit mnohem nize tepovku. Navic telo pokud ocekava vetsi zatez pravidelne, tak tak nejak vedome spori.

Jinak. Vubec se netesim na den, kdy budu muset zacit krotit sve stravovaci vasne:-(. Vzhledem k tomu, ze jsem mivala o 6–8 kg vic a mam jiste dedicne dispozice k tomu mit zadek jak kobyla, tak me to nemine. Docasne se umim zkrotit-treba kdyz jsem byla loni v listopadu skoro tri tydny nemocna, ale uz jsem se tesila, az ten „pust“ skonci.[/quote] Pleteš si malinko pojmy – intenzita zatížení se právě přímo odvíjí od fiziologyckých parametrů, jako je tepová frekvence a ventilace. Pokud běží trénovaný člověk rychlostí například 4 min/km, může netrénovaný běžet rychlostí 6min/km a jeho intenzita zatížení může být i vyšší. To, kdo ale při takovém zatížení „spálí“ víc energie se nedá jednoznačně říct. To záleží už na trénovanosti jedince, respektive na energetickém pokrytí výkonu v různých intenzitách, při různých délkách zatížení. Je pravda, že tělo trénovaného člověka, který pravidelně sportuje hospodaří s energií jinak, než tělo nesportovce. Ondra[/quote] Čistě laicky: Dva běžci: slabý a dobrý si jdou na hodinku pohodově volně zaběhat. V pohodě se cítí dejme tomu při 100pulsů/minuta. Trénovaný běžec jednoznačně uběhne na této tepové frekvenci větší úsek a jeho svaly vykonají větší práci. Musí mít větší spotřebu. (Pravda je že začátečník pojem pohodový běh se sklonem k dřímání,nebo poklidného rozhovoru s kolegou asi nezná)

To Ondra: Souhlasim, ze jsem se nesikovne vyjadrila-proste jsem myslela, kdyz oba pobezi napr. 10 km/hod (tim jsem myslela tu fyzikalne definovanou intenzitu, ale asi se to tak rict neda:-). Pak bude mit trenovany nizsi tepovku nez netrenovany.

Kdyz pujdou oba na volny beh, tak to bude hodne subjektivni.

potvrzuji zázračné účinky Nutdridrinku, který je už delší dobu volně prodejný /při mý první operaci to bylo vedený jako výživa pro kosmonauty/. Je to hutný pití něco na způsob Jesenky doplněný o patřičné další … všechno. V lepších nemocnicích se to dává pacientům po těžkých operacích kvůli tomu, že to je pití, má to hodnoty energetické atomovky a hlavně je to ověřený. A co je nejdůležitější už se to vyrábí v řadě příchutí, já mám oblíbenou vanilku.

[quote=minusak][qu­ote=Ondra][qu­ote=dees]Podle me trenovany clovek spali mene kalorii pri stejne delce a intenzite (nebrano podle tepovky, ale podle fyzikalnich velicin)zateze-uz jenom proto, ze by mel mit mnohem nize tepovku. Navic telo pokud ocekava vetsi zatez pravidelne, tak tak nejak vedome spori.

Jinak. Vubec se netesim na den, kdy budu muset zacit krotit sve stravovaci vasne:-(. Vzhledem k tomu, ze jsem mivala o 6–8 kg vic a mam jiste dedicne dispozice k tomu mit zadek jak kobyla, tak me to nemine. Docasne se umim zkrotit-treba kdyz jsem byla loni v listopadu skoro tri tydny nemocna, ale uz jsem se tesila, az ten „pust“ skonci.[/quote] Pleteš si malinko pojmy – intenzita zatížení se právě přímo odvíjí od fiziologyckých parametrů, jako je tepová frekvence a ventilace. Pokud běží trénovaný člověk rychlostí například 4 min/km, může netrénovaný běžet rychlostí 6min/km a jeho intenzita zatížení může být i vyšší. To, kdo ale při takovém zatížení „spálí“ víc energie se nedá jednoznačně říct. To záleží už na trénovanosti jedince, respektive na energetickém pokrytí výkonu v různých intenzitách, při různých délkách zatížení. Je pravda, že tělo trénovaného člověka, který pravidelně sportuje hospodaří s energií jinak, než tělo nesportovce. Ondra[/quote] Čistě laicky: Dva běžci: slabý a dobrý si jdou na hodinku pohodově volně zaběhat. V pohodě se cítí dejme tomu při 100pulsů/minuta. Trénovaný běžec jednoznačně uběhne na této tepové frekvenci větší úsek a jeho svaly vykonají větší práci. Musí mít větší spotřebu. (Pravda je že začátečník pojem pohodový běh se sklonem k dřímání,nebo poklidného rozhovoru s kolegou asi nezná)[/quote] O tom se nikdo nepře, jen nepoběží spolu, protože při stejné intenzitě bude rychlost každého odlišná… Takže, čistě laicky, pokud nebudou běhat na dvoustovce oválu, kde by na sebe mohli pokřikovat, budou si muset asi při běhu telefonovat, aby si popovádali:-) Přečti si dobře, co přesně psala dees a co já. O.

[quote=Ondra][qu­ote=minusak][qu­ote=Ondra]Ple­teš si malinko pojmy – intenzita zatížení se právě přímo odvíjí od fiziologyckých parametrů, jako je tepová frekvence a ventilace. Pokud běží trénovaný člověk rychlostí například 4 min/km, může netrénovaný běžet rychlostí 6min/km a jeho intenzita zatížení může být i vyšší. To, kdo ale při takovém zatížení „spálí“ víc energie se nedá jednoznačně říct. To záleží už na trénovanosti jedince, respektive na energetickém pokrytí výkonu v různých intenzitách, při různých délkách zatížení. Je pravda, že tělo trénovaného člověka, který pravidelně sportuje hospodaří s energií jinak, než tělo nesportovce. Ondra[/quote] Čistě laicky: Dva běžci: slabý a dobrý si jdou na hodinku pohodově volně zaběhat. V pohodě se cítí dejme tomu při 100pulsů/minuta. Trénovaný běžec jednoznačně uběhne na této tepové frekvenci větší úsek a jeho svaly vykonají větší práci. Musí mít větší spotřebu. (Pravda je že začátečník pojem pohodový běh se sklonem k dřímání,nebo poklidného rozhovoru s kolegou asi nezná)[/quote] O tom se nikdo nepře, jen nepoběží spolu, protože při stejné intenzitě bude rychlost každého odlišná… Takže, čistě laicky, pokud nebudou běhat na dvoustovce oválu, kde by na sebe mohli pokřikovat, budou si muset asi při běhu telefonovat, aby si popovádali:-) Přečti si dobře, co přesně psala dees a co já. O.[/quote] Podle mě z fyzikálního hledska je jvýdej energie stejný, jestli zaběhnu 10 km za 45 min, nebo za hodinu. Práce je přemístnění břemena po určité dráze, čas tam nehraje žádnou roli. Výkon je energie (práce) za čas, tzn. že když uběhnu 10 km za 45 min. podám větší výkon, než když je uběhnu za hodinu. Výdej energie je ale stejný.

[quote=Štefan][qu­ote=Ondra][qu­ote=minusak]Čis­tě laicky: Dva běžci: slabý a dobrý si jdou na hodinku pohodově volně zaběhat. V pohodě se cítí dejme tomu při 100pulsů/minuta. Trénovaný běžec jednoznačně uběhne na této tepové frekvenci větší úsek a jeho svaly vykonají větší práci. Musí mít větší spotřebu. (Pravda je že začátečník pojem pohodový běh se sklonem k dřímání,nebo poklidného rozhovoru s kolegou asi nezná)[/quote] O tom se nikdo nepře, jen nepoběží spolu, protože při stejné intenzitě bude rychlost každého odlišná… Takže, čistě laicky, pokud nebudou běhat na dvoustovce oválu, kde by na sebe mohli pokřikovat, budou si muset asi při běhu telefonovat, aby si popovádali:-) Přečti si dobře, co přesně psala dees a co já. O.[/quote] Podle mě z fyzikálního hledska je jvýdej energie stejný, jestli zaběhnu 10 km za 45 min, nebo za hodinu. Práce je přemístnění břemena po určité dráze, čas tam nehraje žádnou roli. Výkon je energie (práce) za čas, tzn. že když uběhnu 10 km za 45 min. podám lepší výkon, než když je uběhnu za hodinu. Výdej energie je ale stejný.[/quote] Puvodne jsem vzal jen Dees za slovo, kvuli te nepresne formulaci, ale pravdu nemela, ani kdyby napsala spravne co chtela. Tedy, ze pokud pobezi 2 bezci stejnou rychlosti a na stejnou vzdalenost, ten, ktery pobezi vetsi intenzitou (tedy ten mene trenovany) spali vic. Pravdu ma Stefan – spali oba stejne (teoretricky, pokud maji stejnou hmotnost…) Presunou oba stejne bremeno po stejne draze. Mozna to bude stat nekoho vetsi usili (to je subjektivni velicina), ale energeticky je to stejne. Ondra

Ja nevim, ja se nebudu hadat:-). Zas tolik tomu nerozumim.

Vychazela jsem z toho, ze sporttestery pocitaji kalorickou spotrebu z tepovky a vahy? Kdyztak me vyvedte z omylu. Mozna je to nejaky hodne hruby odhad na zcela prumerneho jedince, ktery nepocita s trenovanosti. Pak s vami asi do jiste miry souhlasim. Ale stejne je clovek individuum:-)

Howgh:-)

[quote=Ondra]Pre­sunou oba stejne bremeno po stejne draze. Mozna to bude stat nekoho vetsi usili (to je subjektivni velicina), ale energeticky je to stejne. Ondra[/quote] Je třeba vzít v úvahu vnitřní odpor svalů a na ně navěšené tkáně. To je u různých lidí různé. Spotřeba není totožná s vykonanou mechanickou prací, ale je vždy větší… Účinnost je asi dost individuální.

Lidé se spasmy (křečemi) mají větší odpor svalů, který jinými svaly musí překonávat.

[quote=dees]Ja nevim, ja se nebudu hadat:-). Zas tolik tomu nerozumim.

Vychazela jsem z toho, ze sporttestery pocitaji kalorickou spotrebu z tepovky a vahy? Kdyztak me vyvedte z omylu. Mozna je to nejaky hodne hruby odhad na zcela prumerneho jedince, ktery nepocita s trenovanosti. Pak s vami asi souhlasim. Howgh:-)[/quote] Podle mě (laicky) podstatný rozdíl je v tom, že pokud běžím tak, že se ještě nezadýchám, tak spaluju převážně tuky; když běžím rychleji, je pro spalování tuku málo kyslíku a začnou se spalovat cukry. Energetický výdej bude stejný, ale u rychlého běhu z nesprávných zdrojů (pro zhubnutí). Důsledkem je nejen to, že se spálí méně tuků ale i subjektivně větší pocit hladu.

[quote=running-observer][quo­te=Ondra]Presu­nou oba stejne bremeno po stejne draze. Mozna to bude stat nekoho vetsi usili (to je subjektivni velicina), ale energeticky je to stejne. Ondra[/quote] Je třeba vzít v úvahu vnitřní odpor svalů a na ně navěšené tkáně. To je u různých lidí různé. Spotřeba není totožná s vykonanou mechanickou prací, ale je vždy větší… Účinnost je asi dost individuální.

Lidé se spasmy (křečemi) mají větší odpor svalů, který jinými svaly musí překonávat.[/quote] Já to psal pro jednoho běžce (pro mne) a tam je energetický výdej nezávislý na rychlosti

A kdyz uz jsme v tom, ten energeticky vydej urcite ovlivnuje technika behu-uspornost pohybu a tak-to souvisi s tim vyvinutym usilim, ale vyvijeji ho nase svaly, a i kdyz zbytecne a navic, tak musi neco spalit, ne? Bezec nepohybuje tezistem jenom dopredu, ale i nahoru a dolu.

Pamatuju si to dobre, ze kdyz nesu tasku, tak nekonam praci? (Ale o spalenych kaloriich navic bych se uz hadala:-).

…nejak mi to lezi v hlave:-)

Já sohlasím s dees.Také si myslím,že hodně záleží na technice běhu,zdravotním stavu i stavbě těla – dlouhán s výbornou technikou běhu asi spálí daleko méně než kolohlát,který naposled běžel na základce.A to bez ohledu na to za kolik to dali.Dá se spekulovat,jak je to když porovnáme dlouhána a mrňouse,oba technicky vyspělé a zdravotně v pořádku.Asi bude i rozdíl když 10km poběží maratonec a sprinter.

Tak jsem nahlédl do jednoho staršího článku, kde je pojednávám výdej energie v závislosti na rychlosti pohybu, ale je to opravdu složitější než dle fyzikálních zákonů, jak uvádí Štefan. Neplatí, že když já uběhnu v jednom dnu 16km za hodinu a druhý den to poběžím dvě hodiny, že v oba dva dny spálím stejné množství energie, viz tabulka:

Kategorie Rychlost (km/hod) Energetický výdej (kJ/kg)

A chůze 1,6 4,8 až 8,4 B chůze 3,25 8,4 až 12,6 C chůze 4,0 12,6 až 16,8 D chůze 5,0 16,8 až 21,0 E chůze 5,5 21,0 až 25,2 F chůze a běh 7,0 25,2 až 29,4 G běh 8,0 29,4 až 33,6 H běh 9,0 33,6 až 37,8 I běh 9,5 37,8 až 42,0 J běh 11,0 42,0 až 50,4 K běh 13,0 50,4 až 58,8 L běh 14,5 58,8 až 67,2 M běh 16,0 67,2 až 75,6 N běh 17,5 a více 75,6 a více

Opravdu platí, že při vyšší rychlosti spálím více energie, i když třeba jenom o 10%. Stačí porovnat uvedenou tabulku pro extrémní rozdíl rychlosti (např. 1,6 a 16km/hod, kde je rozdíl více než 50%). A to nemluvím o závislosti na okolní teplotě, neboť při dnešních vedrech spálím více energie, než při běhu okolo nuly. Ale na druhé straně pro chůzi 5,5km/hod a běh 11,0km/hod je energet. výdej uveden přesně dvojnásobně! Takže kdo ví, kde je pravda. Asi někde uprostřed …

[quote=dees]A kdyz uz jsme v tom, ten energeticky vydej urcite ovlivnuje technika behu-uspornost pohybu a tak-to souvisi s tim vyvinutym usilim, ale vyvijeji ho nase svaly, a i kdyz zbytecne a navic, tak musi neco spalit, ne? Bezec nepohybuje tezistem jenom dopredu, ale i nahoru a dolu.

Pamatuju si to dobre, ze kdyz nesu tasku, tak nekonam praci? (Ale o spalenych kaloriich navic bych se uz hadala:-).

…nejak mi to lezi v hlave:-)[/quote] Asi by to ctělo zopakovat si mechaniku. Práce je přemístněn břemene po určité dráze. Čím větší břemeno tím větší práce (při stejné dráze). Když se přemístníš s taškou, přemístníš větší břemeno.

[quote=Mirek Kostlivý]Tak jsem nahlédl do jednoho staršího článku, kde je pojednávám výdej energie v závislosti na rychlosti pohybu, ale je to opravdu složitější než dle fyzikálních zákonů, jak uvádí Štefan. Neplatí, že když já uběhnu v jednom dnu 16km za hodinu a druhý den to poběžím dvě hodiny, že v oba dva dny spálím stejné množství energie, viz tabulka:

Kategorie Rychlost (km/hod) Energetický výdej (kJ/kg)

A chůze 1,6 4,8 až 8,4 B chůze 3,25 8,4 až 12,6 C chůze 4,0 12,6 až 16,8 D chůze 5,0 16,8 až 21,0 E chůze 5,5 21,0 až 25,2 F chůze a běh 7,0 25,2 až 29,4 G běh 8,0 29,4 až 33,6 H běh 9,0 33,6 až 37,8 I běh 9,5 37,8 až 42,0 J běh 11,0 42,0 až 50,4 K běh 13,0 50,4 až 58,8 L běh 14,5 58,8 až 67,2 M běh 16,0 67,2 až 75,6 N běh 17,5 a více 75,6 a více

Opravdu platí, že při vyšší rychlosti spálím více energie, i když třeba jenom o 10%. Stačí porovnat uvedenou tabulku pro extrémní rozdíl rychlosti (např. 1,6 a 16km/hod, kde je rozdíl více než 50%). A to nemluvím o závislosti na okolní teplotě, neboť při dnešních vedrech spálím více energie, než při běhu okolo nuly. Ale na druhé straně pro chůzi 5,5km/hod a běh 11,0km/hod je energet. výdej uveden přesně dvojnásobně! Takže kdo ví, kde je pravda. Asi někde uprostřed …[/quote] Podrobná tabulka je v knize kolektivu autorů: Vytrvalostní trénink. http://www.eruditus.cz/…odce-sportem Je tam uveden energetický výdej za minutu v závislosti od tělesné hmotnosti a rychlosti nejen pro běh ale taky chůzi a jízdu na kole. Podle této tabulky mám při uběhnutí stejné vzdálenosti při různych rychlostech stejný energetický výdej nezávisle na rychlosti. Je to zřejmě ideální případ, v praxi se asi můžou tyto hodnoty pro rúzne běžce nepatrně lišit (něco jako „účinnost“ vynaložené námahy). Ale pro zrovnání mého energetického výdeje při různých rychlostech je to zanedbatelné, „účinnost“ mám při rúzných rychlostech přibližně stejnou – možná až na finiš.