Ahoj, chtěl bych se zeptat…

Narazil jsem na dvě metodiky výpočtu zatížení (pro stanovení zátěžových pásem)

Jedna vychází z prosté procentní aritmetiky z maxTF (tak kalkuluje i můj Polar RS800 řekl bych), druhá zohledňuje klidovou TF, a vypočítává zatížení až z pásma mezi klidovou a max TF

Co je vlastně správně?

A kde se zhruba (bráno procenty) pohybuje anaerobní práh?

Díky za odpověď

Přítel

Ahoj, projdi si vlákno: → http://forum.behej.com/…84-rada-s-tf ← a budeš mít jasno.

Díky za odkaz

Je to chaos… Tohle vlákno dává za pravdu výpočtu s klidovou TF, naopak zase třeba http://www.runningforfitness.org/ počítá s prostým násobením, ale upravuje rozpětí zátěžových zón… 

Tisíce lidí tady běhají se sportestrem, ale metodika pokulhává…

Ale názor jsem si udělal

Ještě jednou díky

Taky to ted resim. Tizi me to hlavne pri nizkointenzivnich bezich (beru-li to podle knihy Behani, tak pasmo 1 = mene nez 65% TFmax). Z ciste procentualniho vypoctu TFmax se v teto intenzite malem nejedna o beh a dost spatne se ve vymezenem pasmu vubec udrzim, zatimco druhy zpusob vypoctu zohlednujici klidovku mi dava pohodu na dusi i behu. Docela by me zajimalo, jak jsi to vyresil …

No, přikláním se k tomu, že správně je výpočet z HRR (tzn. z rozpětí TFmax a TF klid), nikoliv z HR (prostá aritmetika)

Problém je, že můj Polárek evidentně vypočítává zatížení pouze z HR, takže si musím posunout hranice zón zatížení trošku výš Tady mi pomohl výpočet na http://www.runningforfitness.org/calc/hrtp.php , kde ti to vyjede rozpětí v procentech + přímo frekvenční pásma Takže například pásmo pro obecnou vytrvalost není 60–70%, ale 67–77% (rázem jsem na běhatelných 146–159 místo 133–149) Trošku rozdíl, řekl bych

Zajímalo by mně, kde udělali soudruzi z Finska chybu 

Tak dneska jsem běhal podle posunutých zón, a paráda Hotový slunce v duši!!! 

Tak nevím, já bych podle HRR běhat nemohl. Popíšu vlastní zkušenost. Mám TFmax 187, TFklid, už jsem si dlouho neměřil, řekněme 48. 70% podle prosté TFmax = 131, podle rozpětí TFmax – TF klid = 145. Tady je to ještě celkem v pohodě. Pohodový běh na pocit běhám někde 137–142. 85% podle prosté TFmax = 159, podle rozpětí TFmax – TF klid = 166. Dnes mám naplánováno 20km na 85%. Kdybych měl běžet na 166 tak po pěti kilometrech padnu (závodní průměrnou tepovku na desítce mám kolem 170). Takže já zůstanu u počítání z prosté TFmax, tak jak to počítá Polar.

No vidíš, a to je právě ten zmatek…

Jenom mně zaráží, že nikdo pořádně neví, jak je to vlastně doopravdy. Každý podle něčeho běhá, a radši moc nešťourá do toho jak je to správně. Já jsem roky běhal na „tempo“ a „pocit“, teď jsem to prostě chtěl spárovat s testerem

Není 20km na 85% už trochu extrémní trénink? To už je spíš jako test, ne? To je tak tempo na nějaký delší intervaly, ne?

Tak jsem trosku brouzdal v diskuzich a nasel jsem zajimavy tip:

• HRR (s klidovkou) pro zacinajici bezce, kterym uzsi intervaly umozni v nizké intenzite zatizeni opravdu BEZET
• HR pro pokrocilejsi (zdatnejsi) bezce, kterym naopak sirsi intervaly umozni vetsi volnost pro pocitove behani

(viz Mato na http://forum.behej.com/…84-rada-s-tf#… )

Mně na tom mrzí, že jsem to považoval za docela exaktní metodu. Ale při dvojím výkladu, kde dostáváme odlišný hodnoty, to až zas tak přesný není, a pro spoustu lidí je to matoucí

Chápu, že se to tady už někdy a někde řešilo, ale zjevně bez směroplatnýho zá­věru

Tak jsem holt asi čekal, že přijde nějakej expert, řekne chlapi (a dívky), je to prostě tak a tak, a hotovo

A von pořád nejde

Pokud si dobre pamatuji, i Milos nekde psal, ze oba dva zpusoby vypoctu jsou spravne. Mam pocit, ze dokonce HRR bral jako presnejsi. Idealni by bylo, kdyby se nam k tomu vyjadril pani treneri, ale to bychom jim to museli dat vedet a stejne pred prazskym 1/2 maratonem by to zrejme nebylo …

[quote=Přítel]Není 20km na 85% už trochu extrémní trénink? To už je spíš jako test, ne? To je tak tempo na nějaký delší intervaly, ne?[/quote] Myslím, že to extrémní trénink není. Pokud se připravuju na nějaký konkrétní závod (vrchol), běhám podle knížky „Běhání, od joggingu po maraton“ (nebo jak se to jmenuje), samozřejmě s částečnými úpravami. Zatím se mi tato metoda docela osvědčila.

85% u mě znamená, že si nastavím v Polaru 83–87% a běžím. To mi dává dostatečnou volnost zapojit do tréninku pocit, či vybíhání kopečků.

Rozhodně se nepovažuju za experta, ale přispěju aspoň se svými zkušenostmi s problematikou intenzity tréninku.

Jedu taky podle knížky „Běhání“ – tréninkový plán na maratón za 3:30 – 4:15 a upřímně potom, co jsem začal systematičtěji přistupovat k tréninku, řešil jsem problém regeneračního běhu do 65%TF max – intenzita 1. S odhadnutou maximálkou 195 tepů za minutu, mi to vychází na 127 tepů a to se běhat fakt nedalo. Vyřešil jsem to tím, že jsem si zašel do CASRI na laktátovou křivku a běhám podle toho. Aerobní práh mi určili na 143 tepů, anaerobní na 162. Takže teď mám regenerační výběh pod aerobním prahem cca 135–140. 140 – 150 je pro mě intenzita 2 – ve které běhám dlouhé běhy. 150 – 160 je stupeň 3 a nad anaerobním prahem běhám intervaly.

Jen dodám, že jsem taky na začátku zápolil s rychlostí. Na podzim jsem měl asi 3-měsíční pauzu danou nemocemi a pracovním vytížením, takže do pravidelného tréninku cca 3× týdně jsem se dostal v polovině prosince. Původně 16-týdenní plán jsem zredukoval na 15 týdnů (líp mi seděl na kontrolní závod na 10km a taky nadcházející půlmaratón). Zpět k té rychlosti – v knížce jsu uvedeny i orientační časy. Regenerační běh 6min/km a já byl na začátku (už podle laktátu) držet danou intenzitu sotva s rychlostí 7,5min na km. Po dvou týdnech podle plánu jsem se tam ale dopracoval. A největší podíl na tom podle mě mají intervaly, ale možná je to spíš celkovým posunem v trénovanosti. Můj původní plán dostat se letos na maratónu pod čtyři hodiny vypadá velmi nadějně. A podle výsledku na půlce možná zkusím jít rychleji.

Ale opatrně…už loni jsem se přesvědčil, že platí „Kdo chce moc, nemá nic…“ :P

[quote=Beet]85% u mě znamená, že si nastavím v Polaru 83–87% a běžím. To mi dává dostatečnou volnost zapojit do tréninku pocit, či vybíhání kopečků.[/quote] No a jsme právě u toho. Dle HR ti to vychází 85%, ale podle HRR by to bylo jenom 76%, což je taková horní hranice rychlejšího OV běhu. Můžu se zeptat jaký ti u takový dvacítky vychází tempo?

Můj osobní závěr se formuje asi takhle:

• pokud běháš dle HRR, můžeš držet obecně známý pásma
• pokud běháš dle HR, je potřeba pásma trochu posunout (viz. http://www.runningforfitness.org/calc/hrtp.php), což je přesně to co udělám manuálním předefinováním pásem v Polar Trainerovi, nebo jak se ta věc jmenuje

Člověk asi nemůže brát nic jako dogma

Na téhle adrese http://www.behej.com/…ovyDenik.xls je ke stažení Excelovský tréninkový deník Ten obsahuje i list TF, kde se počítají jednotlivé zóny dle druhu sporttesteru

Otázka ovšem je, jestli je to takhle správně, nebo jestli je to zase „jenom“ autorův názor

Pritel: Ziaden trener Ti nepovie, ake je „definitivne spravna“ metoda. Ak povie, tak sam nevie a striela do tmy. Existuje mnozstvo odbornych clankov na tuto tematiku, staci si len trosku pohladat na nete. Obecne, to co potrebujes uz bolo spomenute vo vyssie citovanom vlakne. Inak beh v dlzke 20km na 85% TF max nie je extremny trening- iba tazsi, ale v pohode zvladnutelny, najma ak mu predchadza 10–15 minut zahriatia do provozni teploty a kratsie vyklusanie. V tomto tepovom rozmedzi som sa ledva dostal na maratonske tempo (pod 3:40/km). Ked chces spravne trenovat tempo maratonu, tak musis absolvovat aj dlhsie tempove behy a niekedy aj rychlejsie.

doplnim Mata a jeho poznamku ke 20 na 85%, pro slabsi bezce to je trenink, ktery vypada jako extremne narocny, ale realne to je opravdu nejde o nic zvlastniho, je na to potreba se ale dostat, z voleje se to dat neda. A je to prave jeden z tipu treninku, ktery slabsi bezci sidi a dlouhe behy pouze klusou, coz je neposouva vykonnostne dal.

[quote=Přítel][qu­ote=Beet]85% u mě znamená, že si nastavím v Polaru 83–87% a běžím. To mi dává dostatečnou volnost zapojit do tréninku pocit, či vybíhání kopečků.[/quote] No a jsme právě u toho. Dle HR ti to vychází 85%, ale podle HRR by to bylo jenom 76%, což je taková horní hranice rychlejšího OV běhu. Můžu se zeptat jaký ti u takový dvacítky vychází tempo?[/quote] Jak jsi přišel na 76%? Mě to vychází HR 85% = u mě HRR 80%. Tempo mívám 4:30 – 4:40 na rovině, v kopcích 4:40 – 4:50 — měřeno Polarem.

[quote=ironman]do­plnim Mata a jeho poznamku ke 20 na 85%, pro slabsi bezce to je trenink, ktery vypada jako extremne narocny, ale realne to je opravdu nejde o nic zvlastniho, je na to potreba se ale dostat, z voleje se to dat neda. A je to prave jeden z tipu treninku, ktery slabsi bezci sidi a dlouhe behy pouze klusou, coz je neposouva vykonnostne dal.[/quote] 85% by mělo být nad ANP Chápu že je to trénink tempové vytrvalosti, ale jednoduché to rozhodně není. Nebo alespoň nemá být.

A naopak, netrénovaný a slabší běžec se dostane na 85% „snadněji“ a rychleji (byť ve výrazně pomalejším tempu, než ten trénovaný borec, kterému vyjde tempo pod 4 na kilák)

[quote=Beet][qu­ote=Přítel][qu­ote=Beet]85% u mě znamená, že si nastavím v Polaru 83–87% a běžím. To mi dává dostatečnou volnost zapojit do tréninku pocit, či vybíhání kopečků.[/quote] No a jsme právě u toho. Dle HR ti to vychází 85%, ale podle HRR by to bylo jenom 76%, což je taková horní hranice rychlejšího OV běhu. Můžu se zeptat jaký ti u takový dvacítky vychází tempo?[/quote] Jak jsi přišel na 76%? Mě to vychází HR 85% = u mě HRR 80%. Tempo mívám 4:30 – 4:40 na rovině, v kopcích 4:40 – 4:50 — měřeno Polarem.[/quote] Máš pravdu, je to 80. Rychlej výpočet, špatnej výpočet 

Neda sa arbitrarne urcit, ze 85% TF max je nad anaerobnym pasmom. To je hlupost. U kazdeho jedinca je to ine %. Vo vseobecnosti vsak plati, ze cim je lepsie bezec trenovany, tym vyssie % TF max je treba, aby prekrocil anaerobny prah (a samozrejme pri vyssej rychlosti behu). Toto % sa meni aj v ramci 1–2 mesiacov. Pred maratonom, teda v dobrej forme, som mal anaerobny prah pri 92–94% TF max, pricom maratonske tempo predstavovalo u mna 87–89% TF max. Spickovo trenovany borci maju anaerobny prah velmi blizko k VO2 max (teda aj maximalnej tepovej frekvencii)- nie je vynimkou vidiet rozdiel iba 1–4%.

Nuže, jestli jsme čekali na odpověď trenéra, tak tady je alepoň částečná (našel jsem jí v poradně) http://www.behej.com/…orec-tf.html

Mám jenom takový pocit, že jestli jsou oba vzorce „správně“, buď nejsou správně definované hranice pásem, nebo je to tak neexaktní metoda, že nemá smysl se jí zabývat

A tak asi budu dál běhat „na pocit“

milý Příteli, budeš-li pečlivě hledat, na tomhle fóru najdeš k „hranicím“ a „prahům“ několik debat. jsou poměrně obšírné, a pokud nechceš dlouze řešit fyziologii a studovat cizojazyčnou literaturu, tak navrhuji prosté řešení: Věř Maťovi, ušetříš si spoustu času a zmatení.

jde nakonec jen o to, zda si chceš „hrát s hodinkama“ nebo řídit svůj trénink. pro to první návod nemám, to druhé (alespoň ve vztahu k AP a ANP) není zas tak těžké. problém je – dle mého úsudku – hlavně v tom, že většina populární literatury (a elektroniky) pracuje se zónama určenejma procentam TF, protože (pochopitelně) nedokáže každému čtenáři a uživateli definovat jeho vlastní laktátovou křivku.

good luck!