Chtěla jsem se zeptat,jaky mate nazor na behani v těhotenství? Já jsem začala aktivně (tzn. každý den) sportovat,resp. běhat až před rokem,to když jsme s dvouletym synem přestali kojit. Běhání mně opravdu nadchlo,ikdyž přiznávám,že ze začátku to šlo opravdu ztuha. Nyní jsem zjistila,že jsem těhotná,nerada bych se ale běhání vzdala. Máte někdo zkušenosti,jestli je to bezpečné popř. do kolikateho tydne? Nejsem sice žádný běžec-obvykle běhám denně 3–5 km,podle času. Při nepříznivém počasí nebo neseženu-li hlídání,pak používám eliptical- cca 40–50 minut. A jaký máte názor na tyto elipútické trenažery v těhotenství. Ještě dodám,že mě občas zlobí nižší tlak,ale to už mám od puberty. Předem velice děkuji za vaše rady a názory

Byl tu celý seriál …od Vandy… http://www.behej.com/…ozvahou.html

Ahoj Lucko,já před otěhotněním běhala denně a proto jsem s běháním nechtěla hned přestat.Běhala jsem až do konce 4.měsíce i když názor doktorů byl vůbec neběhat.Radši jsem běhala v parku po měkkém a jen jsem trochu ubrala km.Až do konce těhotenství jsem hodně chodila vpodstatě až do porodu.Přibrala jsem jen 10 kg a porod byl rychlý,dcera se narodila zdravá.S běháním jsem začala 10 dní po porodu a běhala ze začátku „na pocit.“ Kojila jsem víc jak rok a běhání tomu vůbec nevadilo,běhala jsem denně.Dala jsem hodně na pocit,do šestinedělí jsem se šetřila. To je moje zkušenost,záleží hodně na zdravotním stavu a jak dobře se cítíš,v těhotenství bych to moc nepřeháněla …ahoj RadkaK

ahoj mamky, běhání určitě neškodí, mé zkušenosti viz seriál. doktoři jsou u nás spíše konzervativní, ale když se dodrží některé zásady (nepřehřát se a v tepovce ne nad ANP a hodně poslouchat své tělo. špuntíci jsou nejlepší trenéři, víc vás nepustí. (malý se mnou uběhl v 10t. maraton, ale to jsem o něm ještě nevěděla – zbytek dál v seriálu…) běhala jsem ještě v 8.m – pak rychlá chůze, přibrala jen 8 kg, po porodu jsem hned začala s pánevním dnem a rychlá chůze od 12.dne, 4.týden po souvislý mírný klus, 7.t první závod, 3měs liga, necelých 5m maraton a letos co závod to osobák s výjimkou dnešního maratonu (spíše kjvůli horku), kojím stále – dítěti bude rok, trénuju občas dvoufáz a cca 280–340km měs – a žádný problém – není tedy třeba s běháním začínat až dokojíte. Konzultovala jsem to i s dr. Mydlilovou z laktační ligy a sportovkyně dokonce tvoří mléka více

Ja som mesiac po porode a bohuzial som rodila cisarskym rezom. Citim sa uz super, zacala som po troch tyzdnoch cvicit na orbitreku a teraz uz striedam beh s chodzou, no nic moc, citim sa ako slon (pritom tlacim aj kocik). Mate niekto skusenosti s behanim po cisarskom reze? Inac mlieka mam dost, nezda sa mi, ze sportovanie by ovplyvnilo jeho mnozstvo…a vzdy sa poriadne napapame predtym ako „vybehnem“. chcela by som uz v septembri bezat prve preteky (M-SR druzstiev) tak dakujem za vsetky nazory. K.

zkušenosti s císařem nemám, ale podle toho, kudy „jde“, jsou jizvou zasaženy břišní svaly (ty se určitě možná s dobrým fyzio podaří dát dohromady i když jizva vazivovou tkání zůstane- je přetatý přímý břišní sval – ten se po porodu stejně posiluje až nakonec a taky příčný, šikmé by měly zůstat intaktní…), ale pánevní dno zůstalo „celé“, resp. neroztáhlo se jako při normálním porodu, takže tady bys mohla mít zase lehce výhodu (normálně trvá docela dlouho, než se pánevní dno zase vyposiluje). Čistě z lékařsko-sportovně-zvídavého hlediska: musela jsi na císaře proto, že to přes ty vyposilované svaly vůbec nešlo, nebo byl problém ještě jinde? (my jsme měli namále, „lezli jsme“ přes 16hod a kdybych nebyla u dr.Kavana, asi by to dopadlo podobně…)

PAULA: Pytal som sa svojej drahej polovicky. Ona tiez rodila cisraom – v Podoli. Tam jej povedali ze doporucuju 3 mesiace po cisari nebehat, a ked uz musi tak aspon 2 mesiace nebehat a dalsi mesiac len po makkom povrchu. Dovod nie su brusne svaly ale jazva na maternici – a ta poterbuje na hojenie klud, zvlast ak planujes dalsie deti. Rotoped, pripadne ine sporty bez otrasov jej povolili skorej. Co sa tyka svalov panvoveho dna, povolene su samozrejme aj po porode cisraskym rezom, aj ked menej. Dalsi dovod preco to neprehanat so zaciatkom behania. Lepsie naposilovat a vo vyssom veku nemat problemy s inkontinenciou.

BTW, zena sa rozhodla doktorov a fyzioterapeutov posluchnut, 3 mesiace fakt nebehala a za dalsich 5 mesiacov si zabehla maraton.

Začala jsem běhat sedm týdnů po porodu císařem. Je pravda, že zdaleka nedosahuji takových výsledků jako PAULA. Ale maratón jsem uběhla 6,5 měsíce po porodu bez nějakých výraznějších problémů, byť půl hodiny za osobákem.

Dakujem za odpovede..mam toho teraz vela okolo babatka, tak som nestihla hned odpovedat. Vanda, cisarsky som mala presne kvoli tomu, ako si pisala…neotvarala som sa. Porod po 8.hodinach musel byt cisarskym, teda presnejsie nemusel, ale lekar sa ponahlal..keby to bolo na mne, tak chcem rodit urcite prirodzene. A este ma strasili, ze mala bude velka (podla ultrazvuku vyse 4kg) a ze ju aj tak cez moju uzku panvu nevytlacim. No a nakoniec bola normalna, 3270 gramova. Tvoj 16hodinovy porod musel byt hrozny, ani si to neviem predstavit..klobuk dole!!! Mne odpisal jeden gynekolog cez internet, ze 3 tyzdne po porode cisarskym mozem zacat s lahkym klusom…zacala som vsak az 4 tyzden po. Ale fakt velmi lahko a pomaly. Zajtra mi konci sestonedelie, tak zacnem aj pravidelnejsi­e…Trosku ste ma vystrasili, ze sa mi moze nieco stat s tou jazvou na maternici..ja dufam, ze nie. Inac kupili sme si super kocik na behanie z USA…Bob Ironman..je jeden z najlepsich, predtym som robila maly vyskum:). Uz sa nevieme s Matom dockat, kedy donho posadime nasu malu Lili a vybehneme na hradzu. (treba vsak pockat, kym bude mala sediet..ze vraj sa moze pouzivat az vtedy). Vy ste mali nejake bezecke kociky? Ako sa vam s nimi behalo?

Pavli Tz si iný MOTEJL",ja mám tiež 2 deti 29r.behám asi3roky,raz marathon,ale 10km za 35min.by som nedala ani keby som sa rozkrojila.Každé ráno pred prácou 10–12km,ale klídek za 50min,ako kedy.Neplaším sa.Možno keby som pridala,ale nechcem si to zhnusiť,v posl.dobe som dosť vyčerpaná.Možno keby som si zajedla,počkala a išla tak…Lebo nalač.je to dosť nadoraz.K téme,ešte kým som kojila malého som začala predcvičov aerobic ženám,čiže riadna príprava a hlásiť na celú telocvičnˇu,chystať hudbu a zostavy…potom som objavila beh(ako na ZSˇ-)a doteraz mi to drží,viackrát som to chcela stopnúť,ale nedá sa .Veľa elánu,pá.

Už Platon doporučoval těhotným ženám pohyb, i když tím určitě neměl na myslái závodění. Ingrid Kristiansenová, bývalá držitelka maratonského rekordu (2:21:06), netušila, že je těhotná, a ještě v pátém měsíci těhotenství závodila. kondičně běhat přestala až krátce před porodem a trénink zahájila už devět dnů po narození syna. Ženy, které jsou zvyklé běhat, mohou při nosmálním průběhu těhotenství pokračovat v běhu s menšími ambicemi a podle toho, jak se cítí, a také po poradě s lékařem. Především za horka by se měly vyhýbat intenzivní a dlouhé zátěži a otřesům. Už kvůli vysoké ortopedické zátěži vy mělo být tempo pomalé. Ideální alternativou mohou být v posledních měsících těhotenství sportovní chůze, jízda na kole nebo plavání. Plod je v děloze a v plodové vodě dostatečně chráněný. trénované matky mají silnější svaly trupu. bezpodmínečně nutné je pokračovat v posilování především břišních a zádových svalů. Běžkyně se většinou cítí v době těhotenství dobře, přibírají méně zbytečných kilogramů a po porodu se dostávají rychleji znovu do formy… Citováno z knihy Běh pro zdraví.

Pro ujasnění… Do kolikátého měsíce jste běhaly či plánujete běhat? Jsem v šestém měsíci a ještě pořád běhám – pomalu, snažím se našlapovat lehce kvůli minimalizaci otřesů, a hlídám si tep ne nad ANP (155 dle výpočtu 220 mínus věk = 190, mínus 120 = 70, děleno 2 = 35, + 120 = 155). Nejsem si ale jistá, zda správně posoudím, kdy přestat a přejít např. na rychlou chůzi, proto budu ráda za vaše zkušenosti. Díky!

Ahoj,

omlouvám se, že otvírám tuhle starší diskusi, ale prostě mi to nedá. Myslím, že by tu konečně mělo taky padnout, že běhání v těhotenství není jen o hlídání tepu a došlapování na měkké. Jak všichni víte, tělo při běhu funguje metabolicky jinak, rychleji, lépe se zbavuje škodlivin, odborává vznikající laktáty. Což je za normálních okolností, kdy člověk běhá jen „sám za sebe“, bez špatných konsekvencí a obecně určitě prima. Nezajímám se o tohle téma aktivně, čili nemohu podoložit fakty a studiemi, ale po dvou těhotenstvích si selským rozumem myslím, že právě v prvním trimestru, kdy se miminko utváří a je nejvyšší riziko vzniku vývojových vad, může být tenhle běhací benefit paradoxně na škodu. Plod velikosti několika buněk tak může být bombardován laktáty a škodlivinami obecně a nikdo z nás nemůže odhadnout, jak to v tomhle nejcitlivějším období na vyvíjejícího se človíčka zapůsobí. V dalších dvou trimestrech je to myslím už věc matky, zda si chce ničit záda, plosky nohou a další části těla vinou změněného těžiště a vyšší váhy vepředu, zda chce zaměstnávat jinak svalstvo kolem dělohy, které by mělo odpočívat a fyziologicky se připravovat na porod, atd. Co se týče kojení, opět si myslím, že nikdo neprokázal, že zmiňované laktáty se nevyplavují do mléka, mléko pak nemá jinou, nepříjemnou chuť a dětem tak nechutná. Možná to tak není u sportovkyň aktivních celý život, možná je to individuální stejně jako např. vylučování potu. Jen si myslím, že potíže s kojením mohou (ne musí) pramenit i zde. Chápu běhání jako jednu z vášní, stejně jako je pro někoho sedmička vína v podvečer po náročném dni nebo cigaretka u kávičky. A některé vášně, jak se jistě shodneme, v těhotenství prostě musí jít stranou v zájmu toho malého, který se nemůže bránit a nemůže nám říct, jestli mu právě tahle naše vášeň škodí či ne. Netvrdím, že běhání v těhotenství je a priori špatné a proti zájmům dítěte, jen jsem proti tomu, aby se zde stále dokola omílalo, že je to zaručeně zdravé a nic se nemůže stát.

Už chvíli si říkám, že by nemuselo být od věci přidat čerstvou osobní zkušenost z pohledu výrazně pomalejšího a zdaleka ne tak zdatného jedince – jsem v patnáctém týdnu a pomalu a jistě se znovu rozbíhám. No, rozbíhám je nejspíš hodně nadnesený výraz, protože se ploužím v zajetí tepáku, ale každá odploužená hodina se počítá. Vandin blog znám, stejně jako knížku Running and Pregnancy – jenže, všechny tyhle úžasný ženy, který píšou blogy a knihy, jsou velký běžkyně nebo profesionálky, který mají naběhaný tisíce a tisíce kilometrů. Já začala pravidelně teprve před rokem a v očích mnoha běžců jsem se svým vražedným tempem 6:30/km parodií na běh. Nicméně ještě před otěhotněním jsem pročetla všechno možné od seriózních studií Mayo Clinic až po slepicoidní diskuse a byla jsem rozhodnutá, že budu (pokud to půjde) běhat i s břichem. Osobně si zatím z těhotenství odnáším zásadní poznatek: člověk si může plánovat ledascos, realita mu pak rázně vysvětlí, jak to bude. Když mi v sedmým týdnu začalo být pekelně blbě, padl na mě splín – stav „bliju kudy chodím“ trval dalších šest neděl a já se pomalu loučila s představou, že bych letos ještě vyběhla. Zdá se ale, že stav „umřu, umřu, umírááám“ začíná pomalu odeznívat a po pročtění nedávného tématu o snižování tepovky (za které moc děkuju, protože bylo jedním z velkých impulsů to ještě zkusit) jsem začala podle Rudovy rady „kilometr za dvanáct minut“ krotit své ego. Tělo by totiž klidně běželo rychleji, ale mám teď vyšší TF (tam, kde jsem normálně byla při rozběhnutí jsem teď ve chvíli, kdy se začnu oblíkat) a neodvažuju se běžet rychleji než na 70–75% maxTF (i to je hodně, ale nižší už mám pomalu jen když sedím…). Takže pokud někdo váhá, jestli s rostoucím břichem vyběhnout nebo ne a ve hře nejsou žádné problémy fyzického rázu, můžu se zatím směle přidat k těm, kdo jsou určitě pro (jen to ego je občas protivný parťák .

Ahoj, jsem běžec veeelmi rekreační a proběhala jsem skoro celé těhotenství, i když v osmém měsíci to už spíš byla velmi pomalá chůze… Ale stejně jsem doma hlásila „jdu běhat“. Někde jsme četla, že v těhotenství víc než kdykoliv jindy platí „poslouchej své tělo“, takže pokud nemáš žádné problémy a běh ti přináší radost, s chutí do toho. V momentě, kdy tě jenom napadne, že už nemůžes, že to nejde, nebo že někde něco bolí, doporučuju zpomalit až zastavit (doslova i obrazně). Já jsem to někdy trochu přeháháněla, spíš teda až po porodu a teď mi to zpětně přijde trochu zbytečný… Ono to běhání tak nějak nikam neuteče! To se mi to kecá, když už to mám za sebou…;-)

>> Ivana Pipi, 26. 04. 2011 16:13:06

Naprosto souhlasím běh (stejně jako domácí práce) nikam neuteče – aktuálně (21.tt) to vypadá, že si ego vzalo neplacený volno a já „běhám“ dál (stále ještě km/13min, když to takhle napíšu, vypadá to hrozně) a usmívám se u toho jako šťastnej debil. Možná by bylo lepší přejít na rychlou chůzi, jenže mě chodit nebaví… Navíc už nejsem schopná zvládat v jeden den výjezd do města a výběh – buď jedno, nebo druhý, takže počet „výběhů“ dramaticky klesl – navíc vzorek léta, který se nám v posledních dnech dostával, mi dal docela zabrat, nechci se vidět v září 

Ahoj, moc děkuji za toto téma. Není to jednoduché se rozhodnout, či pokračovat nebo ne. Koncem léta jsem si odběhla první půlmaraton. Jsem amatér a běhám asi 1,5roku. Nyní jsem asi v 10týdnu a asi 14 dní neběhám – moje lékařka si myslí, že to není vhodné. Začíná se mi fakt stýskat a to dost. Je to moje druhé těhotenství – moje první jsem „porodila“ císařských řezem. Doktorka říkala, že to nemám dráždit a máme pouze chodit :o(. Jenže odrazovala mě od sportu i při pvním těhu a to jsem byla v naprostém pořádku. Nemáte s tím některá zkušenost?

>> fsara25, 09. 01. 2014 20:05:49 mám za sebou páté těhotenství a zároveň první, které jsem prožila nadmíru aktivně. v těch předchozích mi vždycky doktoři hrozili předčasným porodem, já to nechtěla riskovat a ani jsem o pohyb nestála, začala jsem běhat až po čtvrtý dceři. sice blbě, pomalu, ale ráda, takže když jsem zjistila, že jsem v tom, rozhodla jsem se po konzultaci s dr. jít do kompromisu: běhat jen do určité tepové frekvence velmi na pohodu, budějovický půlmaratón v pátém měsíci jsem dala jen taktak v limitu spíš coby vycházku, ale stejně to bylo fajn, kolem 7. a 8. měsíce jsem si musela dát pauzu, ale jakmile pominulo kritické období, vrátila jsem se alespoň k vydatným procházkám a týden před porodem jsem si naposledy vyšlápla oblíbenou Kleť. Malá po porodu vypadala jako vyrýsovaná atletka, ani fald navíc, což ale velmi brzy dohnala a bohužel i předehnala, nevypadá nijak postiženě a já se ke svému milovanému běhání vrátila (velmi zvolna) cca měsíc po porodu. takže za mě: jestli neexistuje objektivní důvod, nevidím v přiměřeném běhání v těhotenství vůbec žádný problém, tělo si samo řekne, když chce pauzu.

>> fsara25, 09. 01. 2014 20:05:49 Změnila bych doktorku, tohle strašení nadělá víc škody než užitku (Můj doktor mi na běhání řekl, že když mě to baví, tak ať běhám, radši teda po měkkým a po prvním trimestru už není moc co zkazit. Hlavně neupadnout.). Jak píše Bumbovka – základem je poslouchat vlastní tělo, nervat nic na sílu, pít a snažit se držet TF pod 80%max – to aspoň radí chytré knihy a odborné články. Jakmile něco bolí nebo to nejde, zastavit, dojít domů. Já jsem aktuálně s druhým dítětem ve 22.tt, běhám sporadicky (dvakrát, max třikrát týdně) krátký okruhy (5–6km). Chodím vždycky pro jistotu s telefon a jen tehdy, když mi je dobře. Zatím se mi úplně přestat nechce. Nenech se odradit, ať to běhá!

>> bumbovka, 09. 01. 2014 20:58:56 Klobouk dolů!!!

A mám doraz: běhal jste někdo s podpůrným pásem na břicho? To moje se teď nějak vylouplo a běh (obzvlášť z kopce) začíná být až nepříjemný. Pomohl? Mohly byste nějaký doporučit? Díky moc!

>> Jizi, 08. 02. 2014 14:41:52

Haha, tak jsi taky zase v tom ? Ja rovnez, ale opet tehotenstvi bez behani, tentokrat bohuzel hematom .

>> dees, 10. 02. 2014 08:58:27

Jee, gratuluju Kdy? A nemuze se ten hematom jeste vstrebat?

>> Jizi, 10. 02. 2014 19:21:44

No, ted uz se snad vstrebal, ale zase jsem si pres 4 mesice valela sunky a nemohla nic, takze ted zacinat neni asi uplne rozumne. Termin mam zacatkem cervna, to uz nejak doklepu.

>> dees, 11. 02. 2014 08:46:49 Na běhání je pozitivní, že nám neuteče Určitě to doklepeš v pohodě – já mám TP v půlce června a nějak mi přestává být běhání příjemný, takže hádám, že už toho – byť bez komplikací (ťukám na dřevo) – moc nenaběhám.

>> Jizi, 11. 02. 2014 09:38:06

, tak to si zas budeme vymenovat zkusenosti s urvancem cislo 2. Co mala, jeste zlobi? U nas furt same vzruso, jsem na tu dvojdetnou domacnost zvedava.

Jinak sis sama odpovedela, ze zacinat v pulce 6. mesice neni asi uplne ono . Ale mezi tehotenstvimi jsem se vratila vicemene k puvodni kondici, takze se toho navratu az tak nebojim.

>> dees, 11. 02. 2014 13:30:11 Ale ne, nezlobí, jen to spaní je pořád ještě takový složitý, zároveň už dorostla do věku, kdy ze sebe sype neskutečný moudra, je ukecaná jak Radio Jerevan, a i když má svoje, je to naše zlato Co u vás? Návrat do formy závidím, někdy bych se chtěla do tý tvojí dostat A výhledově doufám, že bude na běh aspoň podobně prostoru, jako bylo a zase se to rozběhne…

>> Jizi, 15. 02. 2014 10:32:41

A tak mala taky az tolik nezlobi, ale pud sebezachovy ji jaksi chybi, s tim spanim to nebudu radsi komentovat a moudra z ni taky padaj obstojna  .

No, ja taky doufam, pilne trenujeme odrazedlo .

Hezký den všem, jsem v 10tt a byla jsem vždy „velká sportovkyně“, každý den jsem většinou něco dělala, víkendy kola, nyní jen ležím (zvedá se mi žaludek) a jsem ráda, když se dobelhám na metro. Chci tím jen říci, ano, velmi ráda bych něco dělala-včetně běhu, ale nemohu a tedy mi krom očí pro pláč;) zbyla jen chůze a doufám, že přidám plavání, zbytek za rok.Ráda bych taky zdůtaznila, že vůbec to, že žena otěhotní je veliké štěstí a člověk by si toho měl vážit a chovat se maximálně opatrně.Ono velmi hezky se to čte (až by jeden záviděl), ale na „slepicoidní“ fóra je někdy dobré zabrousit a zjistit, jak smutná dokáže pro některé být realita všedních dní. Tedy pokoře a sportu v rozumné míře zdar.