Dobrý den, měla bych takový komplexnější dotaz: píšu bakalářkou práci na téma: změny tepových frekvencí při astmatu. Měla jsem nějaké předpoklady, ale moc mi nevyšly, a tak bych se s Vámi ráda poradila. Můj předpoklad byl, že na běžícím páse v místnosti s pokojovou teplotou budu mít NIŽŠÍ tepovou frekvenci, než například při 15 stupních venku, kdy se mi mají průdušky rychleji ochlazovat a tím způsobit vyšší prokrvení = vyšší TF, ale vychází mi to docela stejně a to mě dost mate. Pokud mě případně odkážete na nějaký zdroj budu Vám moc vděčná. Děkuji mnohokrát za odpověď. Karol

>> carollyn, 26. 03. 2014 08:46:55

""" při 15 stupních venku, kdy se mi mají průdušky rychleji ochlazovat a tím způsobit vyšší prokrvení = vyšší TF """

prosim ta, to je co za univerzitu a kto je tvoj veduci ?

kulim voci vod rana

>> carollyn, 26. 03. 2014 08:46:55 …Můj předpoklad byl, že na běžícím páse v místnosti s pokojovou teplotou budu mít NIŽŠÍ tepovou frekvenci, než například při 15 stupních venku, kdy se mi mají průdušky rychleji ochlazovat a tím způsobit vyšší prokrvení = vyšší TF, ale vychází mi to docela stejně…

Kdyby sis nejprve udělala literární rešerši, možná bys neopakovala cizí experimenty.

Namátkou :

„Mean heart rate for cold air running (164.3 ± 11.7) was not significantly different from mean heart rate for warm running (162.1 ± 11.9) (t = 1.29, p = 0.224), indicating similar effort for cold air and warm air running.“

15 stupňů venku – to je prakticky ideální běžecké počasí. Běžecký pás v pokojové teplotě (20 – 22 st.) v uzavřeném prostředí – na běh moc teplo, které je ještě umocněno absencí cirkulace vzduchu a tedy minimálním ochlazováním těla. Sedláckým rozumem by při stejném tempu měla být za lepších externích podmínek nižší TF, ale nevím, které faktory na TF působí a jak se chová, sám si ji vůbec neměřím.

Já mívám na pásu s pokojovou teplotou mnohem vyšší tepovku, než venku, ať už je venku 15 stupňů či třeba nula. Jedině souběh venkovní teploty nad 30 stupňů a sluncem osvětlené dráhy přinesl vyšší TF, než mívám na pásu při 20–25 stupních.

>> kanovsky, 26. 03. 2014 10:34:20

Já si tedy tepovku nikdy neměřím ale cítím to úplně stejně.

otazka teploty a priehrievania na tepovku je nam jasna,

ovsem tu bola otazka na teplotu vdychovaneho vzduchu a cez mechanizmu zmeny teploty priedusiek, teda ochladzovania predusiek vraj prekrvenie priedusiek…

cize sa nejedna o celkovu teplotu v ktorej ma telo bezat ale o teplotu vdychovaneho vzduchu.

nicmenej akaolvek matematicka funkcia by sa mala merat vo viac ako v 2 bodoch.

odporucam merat aj na Sibiri pri vdychovani minus –40C a v saune vdychovat +60C priapdne aj behatko postavit pred vysoku pec v zeleziarniach

>> carollyn, 26. 03. 2014 08:46:55

to téma je dosti zmatené, pokud má někdo astma -což se rozumí adept astmatických záchvatů, potom by jsi ho velmi těžko testovala dle zadaných požadavků,

pokud někdo astma simuluje pro zdůvodnění užívání preparátů pro zvýšení absorbce kyslíku potom také nejsou závěry relevantní pro běžné užití,

dobré zhodnocení napsal Petr K., odpovídá realitě,

>> carollyn, 26. 03. 2014 08:46:55

v reálných podmínkách záleží na adaptaci a trénovanosti, každý organismus může na zátěžové a chladové podmínky reagovat různě,

i u astmatiků po použití bronchodilatans mohou být výsledky v různých tepelných podmínkách stejné v synergickém účinku léčebného prostředku a neurohumorální odezvy,

nejsem nějaký zkušený běžec, mám asi naběháno něco přes 1000 km a pokud je venku tepleji tak mám vyšší TF v průměru na běh ve stejném tempu o 8–10 tepů více. Rozdíl teploty byl cca 12–13 stupňů.