>> rudo, 24. 03. 2012 09:57:46

Ale robit z nich baletky, ci krasokorculiarov? Beh patri k tym najkrutejsim, ci najuprimnejsim sportom – v co najkratsom case prekonat vzdialenost a vitaz moze byt iba jeden. Body za krasu, odvahu, ci galantnost sa nedavaju. Rata sa iba kto prvy pretne pasku v cieli.

V pamati mi zostal jeden vyrok Zatopka, ked sa ho pytali, preco tak strasne vyzera pocas pretekov a napriek tomu vyhrava: „Nie som tak talentovany, aby som sa mohol pocas zavodu usmievat. Az budu rozdavat body za krasu, budem asi posledny. Beh je vsak o tom, kto je najrychlejsi.“

Presnost tempa nie je technika, ale schopnost gradovat usilie a davkovat ho postupne. Vnutorny tachometer je nastavitelny treningom, ale len do urcitej miery. V prvom rade tam musi byt schopnost bezat danym tempom s rezervou. Ak sa bezi nadoraz uz v 1. 1/3, tak o gradacii usilia nemoze byt ani rec.

>> Mato, 24. 03. 2012 12:55:24

zda sa ze mas tvrde europske myslenie. v tom je prave rozdiel nielen v pristupe ale aj vo vysledkoch. zakial u nas sa trenuje na dosiahnutie zahltenia laktatom podla labakom stanovenej hodnoty, svetova elita trenuje na techniku.

>> rudo, 24. 03. 2012 22:35:30 Rudo, Ty strasne rad generalizujes a ako priklady si beries spola vymyslene „udaje“. Tak ako Etiopcania, rovnako tak aj Kenania a elitni Europania, ci Americania behaju, aj volne, aj rychlo, aj na laktatovu odolnost, aj na zvysenie VO2max, ci posun ANP. Rovnako tak behaju aerobne, ci aj v urcitom pomere anaerobne (cim kratsia pretekova trat a cim blizsie k vrcholu, tym viac). Za poslednych 40 rokov sa ziadna nova prevratna treningova metoda nevynasla, platia tie iste principy, len Vychodoafricanom sa dal pristup k modernejsim metodam a maju kvalitnejsich trenerov, nez v 70. rokoch. Rovnako tak maju pristup ku vsetkym „doplnkom“, ako belosi, najma ak su penazne zaujimavi pre bielych manazerov. Tiez vidia priklady svojich uspesnych susedov a maju ohromnu motivaciu sa vyhrabat z tej beznadejnej chudoby. Casto to behanie je pre nich jedina moznost, tak preco to neskusit, ak mas spravne geny. Europan, ci American ma nespocet inych moznosti, ako sa uzivit, takze ak aj ma spravne geny a prilezitost sa dostat k behaniu, radsej si vyberie lahsiu cestu zarobku, ako neista existencia sportu.

Jedine tajomstvo vo svete dnesneho trenovania je v rychlejsej regeneracii, aby telo zvladlo dalsiu zataz a adaptovalo sa z predchodzej. Da sa dosiahnut legalne, dovolenymi prostriedkami, alebo aj inak. Africania su znami tym, ze iba trenuju a oddychuju, ziaden internet, TV, ci ine zavazky na saskovania na promo akciach. Odbeha sa a lezi – teda minimalne v kempoch. To by teda belosi asi nezvladli, lebo maju milion inych rozptyleni, napriek tomu, ze su profici. Tam by som videl jeden z moznych dovodov vacsej schopnosti absorbcie nakladu.

Ziadne prevratne poznatky (joga, relaxacia, baletkovske hodnotenie stylu, atd.) nie su, sorry ze Ti musim prasknut Tvoju tajomnu bublinu. Len vela behania a casto velmi rychleho. A samozrejme obrovska koncentracia telntu v 1, ci dvoch kmenoch na ohranicenom uzemi (v Keni) a podobne tak v Etiopii.

>> Mato, 26. 03. 2012 09:55:21

Mato, keby si pri citani vnimal co ludia pisu usetril by si si kopu casu a nedorozumeni. Si si teraz vymyslel tajomnu bublinu a prevratne novinky Nic take som nepisal

Africania robia to co kedysi robili vsetci akurat z akehosi dovodu mnohi bezci inde vo svete od toho odisli Kedysi sa behalo tak ze trener dozeral na techniku ako prvotnu vec a nebahlo sa na dosiahnmutie chemickych hodnot alebo inych parametrov z pristrojov. Dnes mozme vidiet ze bezec nasej kultury bezi technicky katastrofalne ale dosledne si vsima vsetky cisielka na roznych displejoch a snazi sa z tych ciseliok najst zlepsenie treninku aj vykonnosti. Kedysi boli aj taki treneri a este aj su aj osobne takych poznam co pri treninku neuznaju interval ak bol zabehnuty technicky nespravne. Joga tiez nie je prevratna bublinka ani tajomna novinka, joga je stara tisicky rokov. Mimochodom ak si si nevsimol na stranke SAZ bedavno boli info o trenerskom seminary trenerov mladeze a bola tam pre trenerov povinna hodina hathajogy aby na clatsnom tele skusili a pochopili, mal som dojem ze jeden z cielov je zaviest jogu ako povinnu sucast atletickeho treninku mladeze. bez bubliny bez tajomstva bez prevratnych noviniek, proste stara odskusana vec, ktora sa ignorovala v poslednej dobe.

Mato povedz mi pravdu, to si naozaj myslis ze som niekde napisal ze africky bezci nikdy nebehaju v treninku rychlo ? Alebo to len vymyslene pouzivas aby si z toho vyrobil nejaky argument neviem o com ?

Proč vy si pořád podsouváte radikální postoje?

Osobně si Rudovy příspěvky přebírám tak, že aktuálně vypichuje nějaký aspekt. Výživa, doplňky, nízké tepy, technika.

Nevím, proč bych si to měl vykládat tak, že nezáleží na objemech, rychlosti, tempovém tréninku.

Fakt to jsou všechno docela staré věci, žádné zázračné bubliny. Směr Lydiard-Maffetone je oldschool, ústup od přetechnizovaných bot je oldschool, ústup od moderních potravinových oplňků je oldschool, jóga je starověk…

Nakousla se opět afrika vs. západ, tak můj pohled.

Šestnáctiletý Afričan už má za sebou desetitisíce kilometrů naběhaných dle Lydiarda-Maffetona, aniž by to nějak řešil. Techniku má v pořádku, jinak by v tamním prostředí a s tamním obutím vůbec běhat nemohl. Metabolismus, přístup, všechno možné má v pořádku. Proto může začít trénovat jako ďábel v kempech, kde většina odpadne a zbytek se dostane na desítce na 28 minut.

Šestnáctiletý Evropan (nebo třeba třicetiletý s výkonností ambicí) potřebuje nejdřív ty aerobní tisíce km, techniku, výživu, přístup. Ale lepší je honem vystavět sezónu podle vzoru elity, posbírat rychle nějaké výsledky a nevyhnutelná stagnace v dalších letech nás teď nemusí zajímat.

Když bude mít auto propíchlou pneumatiku, tak ji musím vyměnit, ale nemusím kvůli tomu odmontovávat tachometr, i když je v situaci s píchlou pneumatikou téměř k ničemu, stejně jako je k ničemu v ten moment řešit, zda tankovat NATURAL 95 či 98, nebo zda nepřejít na plyn. Výkon auta je limitován jeho nejslabším článkem, který v tento okamžik je píchlá pneumatika.

>> kanovsky, 26. 03. 2012 12:32:54

Petr, mas pravdu, motorista a aj opravar v servise sa spravaju zvycajne logicky a snazia sa vyriesit problem, opravar v servise neskusi predat nove elektronicke vstrekovanie koli prepichnutej pneumatike. Z nejakeho mne nepochopitelneho dovodu v nasej kulture sa bezci a treneri spravaju uplne divne.

>> kanovsky, 26. 03. 2012 12:32:54

Co sa tu vsak niektori snazili v tomto vlakne povedat je, ze mnoho bezcov pozera vyhradne na ten tachometer (mozno este otackomer) a z neho chcu analyzovat vsetky problemy, ci dalsie napredovanie treningu, avsak bez toho, aby sa venovali celkovemu riadeniu a hlavnemu cielu – dorazit do stanice B.

Su tak zapozerani do toho budika, ze si ani nevsimnu, ze maju tu prasknutu pneumatiku, ze sa cele auto trasie, ako ide po rafikoch vyfucaneho kolesa a len sa divia, ze rychlost klesa a klesa a otacky stupaju.

Darmo Ti je maximalka 300km/h za hodinu, ked nevies, ako preradit a bezpecne pridat plyn. Na cisla nad 20 km/h (bavime sa stale analogicky o aute)sa mozes pozerat iba ako na teoreticke, ked nezvladas samotne riadenie a nevsimnes si prasknutu pneumatiku.

Skuseny vodic, co sa nauci robit cinnosti podla citu, sa na otackomer ani nemusi pozriet a vie , ze musi preradit, ci podrait, uz podla zvuku motora. No a na rychlost sa netreba pozerat neustale, tu treba sem-tam skontrolovat, aby bola taka, aka ma byt.

>> Mato, 27. 03. 2012 09:06:40

Samozřejmě souhlasím.

Ahoj všem, mám dotaz. Je mi 48, dřív jsem dost sportoval. Po pěti letech jsem zase začal běhat s kamarádem. Po měsíci tréninku jsem po uběhnutí 6 km bez přestávky a v klidném tempu ( 8 – 9km/hod ) měl tep 80 – 85, on 145 – 165. Prý je to divné, tak málo. Fakt je, že jsem se ani pořádně nezadýchal. Ale pro jistotu se ptám jestli s tím někdo nemá zkušenost. Dřív jsem si tep nikdy neměřil. Díky za radu

>> zlej, 10. 03. 2013 09:47:00

pokud máš klidovku 40 tepů a on 70 tepů, je to skoro ekvivalentní odezva na zátěž,

pro tebe to tempo nemusí být skoro žádná zátěž, pro kamaráda ano, u něj je potom nárust tepovky v ANP daleko strmější, než u někoho, kdo je nebo byl na zátěž zvyklý,

>> zlej, 10. 03. 2013 09:47:00

po ubehnuti ?

pocas behu si si teda nemeral ?

kedy presne po skonceni a ako si si meral ten tep ?

Měřil jsem se při běhu, měřič zapůjčen od kamaráda ( už jsem si ho taky objednal ). Po krátkodobém zvýšení tempa mi potom v klidu krátkodobě tep vyběhl na 125. On mi teď tvrdí, že tak nízký tep mi možná signalizuje nějaký zdravotní problém ( cítím se ale dobře ).

>> zlej, 10. 03. 2013 10:33:35

ak mas tie udaje naozaj presne zmerane, tak znamenaju ze si zdravsi ako priemerna populacia.

>> rudo, 10. 03. 2013 11:16:38

To by bylo skvělý…no počkám až mi přijde moje tepovka a udělám ještě kontrolní měření. Každopádně díky 

>> zlej, 10. 03. 2013 11:42:50

ten tvoj kamarat co ta tak usilovne strasi a ma tepy az cez strechu aky by mal tep keby tahal s africanmi maratonske tempo 2:50 / km ? asi okolo 390 ? a to povazuje za zdrave ?

>> rudo, 10. 03. 2013 19:52:37

Nojo, on je o deset let mladsi, tezce nesl ze mi nestaci. Ale uz se s tim srovnal bych rekl. Ja pred nim ale docela smekam, nikdy v zivote nebehal, 105 kilo a brisko. Po mesici a pul uz se mnou ubehl 12km za hodinu a pul a z toho 6km bezel bez prestavky a v kopcovitem terenu. Mne se nastesti forma vraci docela rychle, jeste pred peti lety jsem behal 20km kazdy den…A zase me to chytlo a tesim se na kazdy trenink 

ahojte, bol som 7 mesiacov bez behu(opeácia obličky), s tréningom som začal od januára tohto roku, samozrejme len pomalé behy, koncom februára som pridal fartlek v kopcoch + zlahka intervaly metodou 30–20–10, Skúsil som aj dlhší beh cca 31 km v tepme 6:15 min/km a bez problémov. Vcera som skúsil testovací beh na 2,5 km ..tempo 4:08min/km, priem. tep 166, max.175, išiel som cca na 95% maxima. Problém je v tom, že cítim akoby neviem zo seba vymáčknuť maximum, keď to porovnam z minulým rokom pred operáciou – Cooperov beh(12 min) tempo 3:49min/km…priem tep 179, max. 185. Nebol som na zaťažovom teste, zľahka sa riadim Karvonenovov metódou http://www.briancalkins.com/HeartRate.htm

Mam zaradiť teraz intervaly 100/200/400 aby som získal vyýbušnosť a silu a tým by sa tepy priblížili k maximálke,tým pádom by aj tempo bolo rýchlejšie? Vďaka za radu.

>> evzen77, 07. 03. 2014 10:44:26

Moj osobny nazor je, ze testovacka 2,5km je zla. Idealne je najst si kopcek povedzme 150m a ist ho naplno, potom zbeh dole a znova a znova a povedzme pri takej 4.-5.bdues mat dost ale este to das a pri 6. umres :) = ziskas maximalku.

Ak nemas kopec tak povedzme 200vky ci 300ky tak isto. Skus ist prvu 200vku uplne, ale napozaj uplne nadoraz, ako keby na osobak. Potom po minute znova. To uz budes mat naozaj dost. Napriek tomu daj aj tretiu a ak by si nahoodu pri nej neumieral tak pri 4. uz urcite. Ale stale naplno nadoraz, ako keby si siel len jednu jedinu.

No a trening tak ci tak nikdy nespravi tepom to, co zavod, takze najlepsu test je zavod sam 

Otazka nakoniec…a naco ti je vlasten vediet ta maximalka? Ja som sa k nej nepriblizil, netestoval snad par rokov a nejak mi to nevadi.

>> PALOsvk, 07. 03. 2014 10:57:48

Záleží na typu běžce. U sprinterů, jako jsi Ty, uvedená metoda jistě funguje, u vytrvalců, jako jsem já, naopak funguje delší kontinuální zátěž, však například při mých testech na ÚSM museli prodloužit délku každého kroku o polovinu, protože jsem jim prostě při standardním testu na vysoký tep nevystoupal.

Navíc, nízký tep může souviset i s tím, že vyšší výkon není možný nikoliv z důvodu srdečních, ale například z důvodu horší svalové koordinace apod.

Když koukám na průběh tepovky třeba na 800m u sebe a u kamaráda, tak jemu tep vystoupá k TFmax poměrně rychle, ale já se TFmax na 800m ani zdaleka nepřiblížím, a třeba i teď na závodu na 3 km v osobáku jsem byl vzdálen o 9 tepů. Má to ale i opačnou souvislost: on má osobák na 3 km o více než minutu pomalejší, než je dvojnásobek osobáku na 1500m, já mám rozdíl jen 12s. Z těchto důvodů jsou i optimální závodní strategie pro mě a pro něho dost odlišné, a to i na delších vzdálenostech, než jsou 3 km. Při závodech se blízko TFmax dostanu vesměs až ke konci pětky či desítky (a to jen u některých závodů), u kratších vzdáleností nikdy.

>> kanovsky, 07. 03. 2014 12:16:01

Petre…hej, chapem. Po prvej dvojstovke by „vam“ tak otazeli nohy ze uz pri druhej by ste nedokazali dobehnut v takom tempe aby isla tepovka hore…

osobne tiež nemám maximalku zmeranú, nie že by som si ju nechcel zmerať, ale jednoducho to nedokážem. Môjmu srdcu sa moc nechce točiť v tých vyšších sférach . Takže ju mám len odhadnutú približne, kedže viem asi kde mi začina anaerobny prah. A štvat sa pre niečo, čo nakoniec nemusí byť správne odmerané sa mi nechce.

já nejdříve maxTF počítal a vycházela mi dost nízko (172)a tuto vypočtenou jsem dosahoval zcela běžně při trénincích a ani jsem se necítil blbě a tak jsem ji ignoroval, pak jsem při jednom závodě dosáhl průměrnéTF 190 a maxTF 195 a tak používám tuto, ze které už vycházím, při různých trénincích a snad to i funguje…