Nízké maximum tepové frekvence
Tomas.Pl 21.03.2012 22:51:27
Ahoj,
chtěl bych se zeptat, jak lze vysvětlit, že má maximální tepová frekvence je 170. Měřeno sporttesterem při maximální zátěži.
(věk 31, váha 82, výška 186 – běhám cca 1.5 roku, 10km za 42min)
Přijde mi to málo, alespoň podle publikovaných vzorců bych měl mít TFmax kolem 190.
Dovedl by mi někdo vysvětlit, jaká je příčina, že mám tak nízkou TFmax, resp.jestli je mé TFmax dáno fyziologicky nebo něčím jiným?
Jako začátečník jsem se zaměřil na běhání dle tepové frekvence (www.bezeckaskola.cz),ale výpočty jednotlivých tepových pásem jsou mým TFmax velmi zkreslené. Co s tím?
(nové vlákno vytvářím až po neúspěchu v prohledání fóra na toto téma)
rudo 21.03.2012 23:32:19
publikovane vzorce su nezmysel, su staticky vytvor z merania nezdravej degenerujucej populacie
ak chces mat vyssi tep zober si na to dake chemikalie.
Bud rad ze mas srdce co pracuje efektivne, vacsi objem mensie obratky.
ak trenujes podla tepovych zon, trenuj podla svojich nameranych udajov v zone ako rozdiel medzi svojim nameranym max a svojim kludovym tepom
vseobecne vzorce ignoruj, tie vymysleli predavaci tepomerakov
Kamil Pulicar 22.03.2012 06:39:55
Ahoj nejsi v tom sám já mám také při zátěži nízký tep a vůbec mě to netrápí. Udržíš se do 170 i při výběhu kopce? A jaký máš normální tep v klidovém stavu?
Tomas.Pl 22.03.2012 09:24:23
>> rudo, 21. 03. 2012 23:32:19
Ano, myslel jsem si to. Pokud mám nižší TFmax než je všeobecná hodnota použitá ve vzorcích, zřejmě pracuje efektivněji. Varianta, že bych uměle zvyšoval maximálku na 190 „dakymi chemikaliemi“ jak píšeš a tím si snad zvýšil výkon jsou pro mne nepředstavitelné – běhám hlavně pro radost, chci se zlepšovat, to ano, ale abych do sebe cpal nějaké svinstva, to absolutně nepřipadá v úvahu :)
>> Kamil ml., 22. 03. 2012 06:39:55
Klidový tep mám víceméně rozsahu cca 56–58, naměřil jsem samozřejmě i extrémy jako 48, ale to je spíš vyjímka. To maximum 170 mám i v běhu do kopce, zatím jsem se přes to nedostal. Jak to máš ty?
rudo 22.03.2012 09:35:15
>> Tomas.Pl, 22. 03. 2012 09:24:23
aby som sa vysvetlil, to odporucanie na chemikalie bola ironia to nebolo na zvysenie vykonnosti, bolo to len nesikovne nzanacenie ze srdce moze buchat rychlo pod vplyvom chemie, rozculenia strachu liekov atd, ale vobec to nic neznamena
rovnako koncept max tepu je nezmysel, pretoze pri roznych chorbnych stavoch srdce ktore bolo otestovane ze ma max niekde dajme tomu 190, zrazu bucha 250 az 300, ale to su stavy ked zivot zachrani len specialista s vybavenim spickovej nemocnice.
na druhej strane kludovy tep je tiez trochu zavadzajuci, skuseny jogin ale clovek co vie pracovat s meditaciou podvedomim atd
moze mentalnym usilym znizit svoj kludovy tep radikalne, ale to vobec nic nehoveri o jeho bezeckej trenovanosti, iba o jeho relaxacnych a ovladacich schopnostiach.
najlepsie je sa otestovat pri roznych pracovnych zataziach, napriklad vediet svoju udrzatelnu bezecku rychlost pri tepoch : 100, 120, 140,160 pocas aspon 10 minut
idealne si pri kazdom konstantnom tepe zabehnut zvlast hodinovku v chladnom pocasi
ja som si miesto kludoveho tepu, ktory dokazem manipulovat meral chodecku rychlost pri tepoch 60, …a vyssie
Mato 22.03.2012 10:11:14
Udaj o maximalnom tepe je skor priblizny, aj ked si ho meras sam. Opakovanymi meraniami pri tazkych treningoch, ci zavodoch mozes ziskat relativne presny udaj (plus minus 2–3 tepy). Udaj je len udaj a nic nehovori o tom, ci je srdce efektivne alebo nie. Max tepovka je dana geneticky a nic nevypoveda o talente bezca a ani o jeho trenovanosti Kludovy tep tiez nie je sam o sebe relevantny udaj na urcenie trenovanosti, ale jeho pozorovanim mozes ziskat poznatky o momentalnom stave tela (choroba, pretrenovanost, nastup formy, atd.). Su spickovi bezci, co maju maximalku pod 170 bpm a su taki, co maju aj 215. Ani jeden z nich nie je lepsi od druheho na zaklade udaju o maximalnej tepovke.
Odmeraj si teda svoje udaje a dopocitaj si, v akych zonach by si sa mal pohybovat za idealnych podmienok. Ber to vsak len ako voditko, nie mantinel. Ked sa naucis pocuvat svoje telo a budes vediet pri ktorych signaloch sa ako namahas, tepak mozes hodit do kybla, lebo je to len druhotny udaj, ktory je zavisly od vela premennych, ktore nemozes vzdy kontrolovat (vlastne skoro nikdy). Pridanym bonusom behania bez pasu je, ze budes vediet na com si behom par krokov od vybehnutia bez zdlhaveho analyzovania druhotnych udajov s pochybnou vypovednou hodnotou.
Pierrot 22.03.2012 10:38:35
Ačkoli sám sporttester nepoužívám, přece jen bych ho úplně nezatracoval. Pro člověka, který začíná běhat, to může být dobrá pomůcka, jak si z běhu neudělat hned na začátku peklo a po týdnu neskončit. A pro běžce, který už tak nějak běhat umí, může ST posloužit k tomu, aby v tréninku nezávodil a jeho výkonnost mohla plynule růst. Řídit se všeobecnými tabulkami je samozřejmě nesmysl, je třeba si vytvořit tabulky vlastní nebo mít tabulku v hlavě.. Na TFmax má vliv nejen dědičná výbava, ale také věk (s věkem se – údajně – postupně snižuje). Přímý vliv na výkonnost jeho hodnota nemá, pamatuju se ale, jak si někteří špičkoví vytrvalci stěžovali, že je to na kratších tratích brzdí (ANP měli třeba na 155 a TFmax na 170). Možná je to hloupost.. Já míval vždycky ANP kolem 170 a maximálku jsem byl schopen vyhnat nad 200. Možná právě velikost rozdílu mezi ANP a TFmax hraje nějakou roli. Ale spíš u kratších tratí. Nevím..
kámen úrazu 22.03.2012 11:20:37
„…Měřeno sporttesterem při maximální zátěži…“
Trénink, závod, spurt nadoraz? Já se ani při tréninku max do kopce k maximálce nevybičuju, dostanu se sotva přes 180 tepů. Maximálku jsem loni měla na 198. Ale jak píšou ostatní, maximální tep je údaj na nic. I výpočet tepových zón podle přesně stanovené maximálky může být úplně vedle, hlavně ten nižší práh, aerobní. Píšu to tu opakovaně, ale nemůžu si pomoci – dva sportovci se stejnou maximálkou můžou mít aerobní práh až o desítky tepů jinde, podle úrovně trénovanosti obecné vytrvalosti. Ten vyšší, anaerobní práh, je tréninkem ovlivněn minimálně. Maximálku neovlivníš tréninkem vůbec.
kámen úrazu 22.03.2012 11:39:37
>> Mato, 22. 03. 2012 10:11:14
Já bych tepák nezatracovala ani už s vlastnictvím spousty zkušeností. Používám tepák prakticky od začátků svého častého a pravidelného sportování (2006) a dodnes je pro mě v některch situacích nenahraditelný. Nejen při dlouhým závodě, ale náhlým zvýšením tepů při stejných pocitech a rychlostech i upozorní např. na začátek respiračního onemocnění, tak dva dny před prvními projevy. Nebo naopak, náhlý vysoký pokles, cítím se perfektně, ale ani ve stoupáních a když zaberu se tep nedostává do běžných výšin = neznamená to zlepšení vytrvalosti, ale únavu, kterou ale zatím fyzicky nevnímám (tj. nejedná se o klasickou únavu např. po silovém tréninku, závodě, dlouhé vytrvalosti, ta už pocitově úplně vypršela, spíše o součet předchozích tréninků, i když např. několik posledních bylo lehkých). Atd.
A naopak, velká omezení má tepák při krátkých intervalových trénincích při vyšší intenzitě. Jedu do kopce 5 min silovou vytrvalost a teprve po 2. minutách podle aktuálního tepu vidím, jestli jsem začala tak akorát nebo příliš volně či rychle. Tady hraje obrovskou roli zkušenost, tepák netepák. Jenže při prvních intervalech po zimě mám jiný odhad než uprostřed sezóny.
Už jsem spoustu let za situací „cítím se perfektně, můžu jet několik hodin, tj. určitě jedu ZDV – a kouknu na tepák a ono houby, tempo plus minus kolem AP“. Takže tepák minimálně na základní vytrvalost při běžných teplotách a běžnému počtu odtrénovaných hodin nepotřebuju, ale z výše vedených důvodů vozím.
Brno
mulisak 22.03.2012 11:54:33
>> kámen úrazu, 22. 03. 2012 11:20:37
Nemáš úplně pravdu. Každý z nás má samozřejmě aerobní a anaerobní práh jinde. Oba dva jsou dány geneticky, ale lze je ovlivnit tréninkem, hodně.
kámen úrazu 22.03.2012 12:57:19
>> mulisak, 22. 03. 2012 11:54:33
Úplně nemám pravdu nebo mám pravdu, ale ne úplně? Trvám ale na tom, co jsem psala.
vícenásobný edit 13:25 : Maximálka je daná geneticky. AnP se tréninkem ovlivní, ale minimálně, tj. v řádu tepů. Musím ale oproti mému předchozímu příspěvku dodat, že myslím běžnou situaci, ne třeba přetrénování, nemoc, extrémní teploty. Aerobní práh je daný především tréninkem, i když samozřejmě jistá souvislost s vrozenou maximálkou a genetikou tu je. Ve smyslu, vyšší maximálka, dá se očekávat vyšší AP než u „nízkomaximálkaře“. Ale pravidlo to rozhodně není, právě kvůli obrovské ovlivnitelnosti tréninkem. Tj. mám maximálku 198 (běh), ale na kole v posledním, už starším, testu 159 AP a 172 AnP. A vsadím se, že tu najdeme dost lidí, kteří při podobné maximálce mají AnP plus minus pár tepů stejný, ale AP výš (prahy třeba 168, 175), nebo i o dost níž díky špatné úrovni vytrvalosti(140, 176). Jenže tu budou i běžci s výbornou vytrvalostí a AP třeba právě 140, i když 176 je pro ně stav těsně pod maximálkou a AnP mají třeba 150.
Maximálka, i oba prahy klesají s věkem. Ale snadno může dojít k situaci, kdy začínající vytrvalostní sportovec, má za 15 let tréninku sice díky věku níž maximálku a AnP, ale kvůli vybudované výborné vytrvalosti má stále AP o něco výše, než když začínal.
Brno
mulisak 22.03.2012 15:02:25
>> kámen úrazu, 22. 03. 2012 12:57:19
Zobecňuješ na základě osobní zkušenosti. Anaerobní práh lze tréninkem podstatně a dosti rychle zvýšit pomocí tempových běhů a intervalů bez úplného zotavení.
Mato 22.03.2012 17:34:05
>> kámen úrazu, 22. 03. 2012 12:57:19
Ja som nepovedal, ze sporttester je uplne zbytocny, ale iba ze je to obmedzene pouzitelna pomocka bez absolutnych paramaetrov. Sporttester ma hlavne pouzitie pre menej skusenych sportovcov, ktory este nevedia spravne citat signaly svojho tela.
Iste su aj spickovi sportovci,co bez neho nespravia krok, ale mam dojem, ze je to v ich pripade skor sila zvyku. Skuseny sporovec musi vediet odhadnut svoje AeP, ANP, VO2max, ktore su navyse rychlo meniace sa kapacity, bez stalych tepovych hodnot – teda ak spravne trenujes. Doma mam dva Polary a vzdy ked si ich dam po dlhej dobe, iba mi potvrdia, co sam viem presne odhadnut.
Menej elektroniky a viac pocuvania tela.
Brno
milan 22.03.2012 20:46:55
>> kámen úrazu, 22. 03. 2012 12:57:19
„Maximálka, i oba prahy klesají s věkem“.
Dovolil bych si oponovat:
Oba prahy klesají se zhoršující se fyzickou kondicí. Věk s tím opravdu nemá nic společného.
radon 22.03.2012 21:20:36
Přesně tak.někdo má převahu parasympatiku a tudíž nižší tepovku.já mám klidovku 36–38tepů a dokonce se mně nemění ani při unavě.maximálku jsem měl ve 27letech,kdy jsem byl na zátěžovém testu 180 a nyní mám okolo 170–172.Včera jsem byl po roce na ergometrii a po 14minutách jsem měl při 400W tepy 169 , víc ani náhodou,krevní tlak byl stále 200/90,tak mě kardiolog z kola sundal.musím říci,že jsem si dával hodně.po 5min jsem měl tepy 85 a tlak125/70.to je prý daleko důležitější ukatatel nežli max.tepovka.já již rok tepák nenosím,rozhodl jsem se nebyt otrokem počítadel.Až nám bude 70 a budeme trpět třeba fibrilací síní,zachce s námpro změnu nižší tepovky.Obecně si myslím,že nízkotepci mají nepatrnou výhodu,neboť srdce pracuje ekonomičtěji.neznamená to ale,že jsou vykonnějšími sportovci.Já jsem lenoch,kterej se neumí pořádně kosnout a tudíž je mi nizkotepectví k ničemu.
rudo 22.03.2012 23:18:34
>> kámen úrazu, 22. 03. 2012 12:57:19
>> mulisak, 22. 03. 2012 15:02:25
nie som si isty ale mam dojem ze sa kazdy bavite o niecom inom
pojem napriklad ANP si jeden z vas vysvetluje ako tep pri ANP a druhy z vas si to vysebtluje ako rychlost ktorou sa bezi pri ANP.
Ten tep sa pri ANP nemusi prilis menit osobne som to hlbsie neskumal ani nehladal na nete, ale je jasne ze treninkom sa meni rychlkost pri ANP a naopak stratou kondicie sa ta rychlost znacne straca. Ale ten tep stale moze byt ten isty , bez ohladu na to ze si treninkom zvysim ANP rychlost z 10km/h na 16 km/h a potom koli zraneniu ci chorobe dlhodobo netrenujem a klesne mi na 12 km/h
kámen úrazu 22.03.2012 23:53:39
Jsem se do toho všeho zamotala, přesto za svými slovy stojím.
Ad klesající maximálka a prahy – viz co jsem psala, že i přes s věkem klesající maximální tep může být AP vyšší než když nynější dobrý vytrvalec se sportem začal. Ale, kdyby se testoval třeba nesportovec a stejný člověk, stále nesportující, za dalších 35 let, bude mít oproti mladšímu věku nižší nejen maximálku, ale úměrně i oba prahy. Snad jsem se teď vyjádřila přesněji.
Nebo čísly. Ve 20 letech gaučák, maximálka 200, AnP 175, v 55 letech stejný člověk, už dlouholetý výborný vytrvalec, maximálka 185 a AnP na stejné výši jako ve dvaceti letech? Nebo vyšší trénovaností ještě výš, tj. třeba 180 a teda jen pět tepů pod maximem? To opravdu ne. Jasně, házím tep sem, tep tam, jen jako příklady. Asi mám nyní opravdu potíže s písemným vyjádřením, když to zůstává nepochopeno.
Jak jinak to zkusit. Než tu budu roztrhána a kusy mé osoby budou rozmeteny po všech stránkách běhj.com. Asi už nebudu mít slova dál reagovat… Snad takhle: trénovaností se ovlivňuje výše obou prahů, zároveň se v určitém tepovém rozsahu zvyšuje výkonnost (svalová, metabolismus, psychika…, jasně, není to skládačka jen s kostičkami tepů). Zlepšení obecné aerobní složky zvýší výkonnost v celém tepovém rozsahu, ovlivní i anaerobní výkonnost, navíc posune prahy blíž k sobě – popostrčí AP blíž k AnP (a i ten se může lehce zvýšit). Vznikne tak mimo jiné větší tepový prostor pro další aerobní trénink, menší pro meziprahový. Trénink anaerobní složky se projeví jen na anaerobní části – ano, tempové a jiné z intenzivních intervalů ovlivní výši AnP, ale především laktátovou toleranci, výkonnost na „vysokých“ tepech a další složky, a to nepochybně více než jen při aerobních trénincích, bez intenzivních intervalů, bez závodů. (Mimochodem, mulisáku, Ty máš testem potvrzené významné zvýšení AnP, nejen v řádech tepů? Bez ovlivnění nemocí, jinými podmínkami při testování, přetrénováním…)
Asi to fakt nesrozumiteně mastím. Ale nepřipadá mi, že bychom si odporovali, těch pár drobností se mně jeví spíš jako nedorozumění.
kámen úrazu 23.03.2012 00:06:23
>> rudo, 22. 03. 2012 23:18:34
Že jsem si to nepřečetla dřív, než jsem se pustila do tý slohovky…
Asi si to nedorozumění rozlouskl. Pojmem trénink podle AP a AnP mám na mysli trénink podle tepů na těchto prazích. I když to nejsou stálá čísla. Nemyslela jsem výkonnost, tj. rychlost. My, cyklisti, to máme trochu jinak zažité, pokud někdo chce trénovat podle nějakých veličin, jede podle tepů, případně wattů, neřídí se rychlostí, tempem jako běžci. Žádný trénink typu ZDV při rychlosti 25 až 30 km/hod, tempo při rychlosti té či oné…
Tepy věkem klesnou, výkonnost může být vyšší. A největší sranda je, když ty všechny pravdy slijeme dohromady. Třeba rozmezí dvou let, původní AP 140 a 11 km/hod + zvýšením výkonnosti nově na 140 tepech rychlost 13 km /hod a zároveň ale i AP posunutý výše na 150, kde ovšem běžec zvládne 14 km/hod. Další přísady, než je ta kardiovaskulární, radši už nepřidávat, to by se zapletla pak i žížala. A zdejší celebrita Sára by měla potíže ji spolknout.
rudo 23.03.2012 00:08:50
>> kámen úrazu, 22. 03. 2012 23:53:39
ja ti rozumiem co chces povedat, vacsina na fore ale pod pojmom ANP si hned predstavi rychlost akou bezia, nie tep aky pri tom maju. a ano suhlkasim ze rozdiel AEP a ANP teda ten interval – pasmo sa treninkom moze zmensovat – zuzit, ovsem moja skusenost je skor taka ze ta vzdialenoist zostava vioacmenej konstantna a cele pasmo sa posuva hore alebo dole co sa tyka rychlosti behu, nie je celkom jasne co sa tyka tepov. U niektorych bezcov napriklad sa zda ze zostava konstany rozdiel asi 4 km/h v rychlosti medzi AEP a ANP, pricom je problematicke ako odhadnut bezecku rychlost AEP, udaje z testov na behatku su nie prilis presvedcive, robim skor odhad vykonov na kratke ultra napriklad pre 6H. priklad ak je bezec schopny drzat AEP 10km/h pocas 6H a teda da 60 km na 6H, tak na H by mal dat 14 km pri zlepseni na 15km na 1H, odhadujem vykon na 66 km na 6H
pohlad z haldiska rychlosti je mozny pri behu pripadnbe chodzi alebo plavani, ale nie je mozny pri cyklistike z roznych technickych dovodov, snad by to slo na presnom testovacom cyklo trenazeri kde by sa meral vykon vo watoch a nasiel by sa nejaky percentualny pomer vo vykone pri ANP a AEP.
kámen úrazu 23.03.2012 00:36:22
>> rudo, 23. 03. 2012 00:08:50
Mně tohle nedošlo, že by to mohlo být bráno jako výkonnost, když jsem psala několikrát o tepech. Prostě jiný pohled cyklistů a běžců. Ale spousta věcí je úžasně stejných nebo podobných. Až loni jsem z těhle stránek zjistila třeba to, že optimální frekvence kroků je hodně podobá optimální kadenci na rovině (u cyklistiky se zrovna neuvádí jednotná kadence, ale optimální rozmezí od do při jízdě po rovině, do kopce). Někteří se tu zmiňovali, že při zvýšení frekvence se zvyšuje tep – to je taky stejné. V cyklistice ale zároveň při vyšší kadenci se zvyšují tepové prahy (a máme tu další vliv, kromě trénovanosti, zdraví, teploty atd). Zas plácnu smyšlená čísla, kadence na rovině 70 a AP 150, ten samý člověk, stejný den, kadence 90 a AP 155. To se zohledňuje při stanovení laktátové křivky, kdy má jet cyklista svou běžnou kadencí a nesnažit se točit více než obvykle, nebo naopak tahat těžší převody, a točit celou dobu testace ideálně stejnou frekvencí. Takže v cyklistickém tréninku má aktuální tempo malý význam, ale o to víc se klade důraz na kadenci. Při podobných tepech a jiné kadenci se trénuje jiná složka. Když vezmu příklad z téhle slohovky, rovina, kadence 90, AP na 155 tepech: jede kadenci 95, 105, tep plus minus 150, 155 = trénuje tempo. Jede stejný tep, kadenci 65 = trénuje sílu. Pak je tu SV, a další, a další. Přiznám, jsem na tohle srovnávání s během maniak. V přiměřeně prodlouženým kroku (ne vyloženě dopadu hodně před sebe) než je obvyklý bych viděla i v běhu trénink silový, silově vytrvalostní. Prostě takhle oba sporty srovnávám a zírám. Nejen teda u té frekvence, kse jsem se teď zasekla.
A skutečné, do kola zakomponované wattmetry, jsou výborným testovacím zařízením. Podle výstupů v počítači se dá stanovit výkon v různých časových úsecích. Z výběru tempo (rychlost), tepy, watty, je testace i řízení tréninku podle wattů jednoznačně nejpřesnější.
A sakra, to už je velký off tonic.
rudo 23.03.2012 05:57:16
>> kámen úrazu, 23. 03. 2012 00:36:22
dik za info, obcas sa v cyklo vrtam ciste teoreticky. ked chces porovnat silovy trenink cykla na beh, tak je podla chyba to robit dlhym bezeckym krokom, kde sa doslapuje pred telo, to je rozvoj skodlivych zvykov a zlych svalovonervovych spojeni. porovnatelne je beh so zatazou beh v piesku, beh vo voide a beh do kopca , pricom napriklad do kopca sa nejde s vysokou kadenciou. Predlozvanie kroku pre rozvoj sily sa robi zdoraznenim odrazu a podrazanim zadnej nohy vzda dlhsie pricom dopad vpredu je stale pod telo. V treninku sprintu je naprikjlad test kde sa meria na 100m cas a pocet krokov pricom sa snazime sice o co najrychlejsi cas ale aj o co najmenej krokov a je to teda taky mnohoskok s mohutnymi odrazmi ale dopad stale pod telo, nieco podobne ako vidim pri trosjkoku, ovsem tu je to naozaj striedava z jednej nohy na druhu plavci maju ekvivalent tyest sily (ale aj splyvavosti) kde sa pocita na kolko zatahov sa preplave bazen.
bezecky rozvoj odrazovej sily sa sice typicky robi na kratkych usekoch, co je dobre pre rozvoj max sily a sily s rychlostou, ale je mozne robit aj rozvoj vytrvalosti odrazovej sily kde sa moze bezecky naksakat aj usek dlhy 2 km alebo viac, idealne do mierneho svahu, toto je (aspon bolo) prakticky zakazane metodikou v nasich krajinach a trenerska rada chytala hysaky ked o tom pocula, ale ti co mali rozum a mohli si dovolit trenovat po svojom to uspesne pouzivali. spominam si na treninky kde bezec bezal v makkom terene – piesok ihlicie a tahal na pevnej pruznej gume za sebou bicykel na ktorom sedel trener bez pedalovania, bicykel kladol v piesku dost velky odpor a takto sa bezali velmi dlhe useky az do 1H. Mena nepriznam
chcem ale povedat aj nieco ine, zakial nasa kultura je posadnuta meranim tepov, casov laktatu , vykponu, % z niecoho a treninky aj zavody su na tom postavene
zatial napriklad v KEN sa beha bez tuvhto meracov a beha sa ciste na techniku a na lahkost – ekonomiku pohybu a trenink sa nemeria na cisla ale sa posudzuje takmer ako ked sa posudzuje balet krasokorculovanie, gymnastika ci karate – na ladnost a lahkost pohybu, na presnost pohybu dokonalost techniky, na celkove prevedenie a umelecky dojem..... a ked sa behaju useky na drahe tak sa sice meria cas ale nie koli zatzovym zonam, laktatu atd ale koli tomu aby bola kontrola ze presnost pohybu bola aj z casoveho hladiska a ze technika behu bola v spravenj rychlosti== teda napriklad casy na 200 usekoch
Tak trenoval Kipketer, Rudisha, Bekele atd, trenermi boli hodnoteny ako baletka alebo krasokorculiar a nie kolko kalorii spalili a aky mali tep.
radon 23.03.2012 11:02:25
>> rudo, 23. 03. 2012 05:57:16
Naprosto skvělý.Naprosto souhlasím s tím že estetičnost pohybu je důležitější nežli měření nonkoherentních hodnot.
kámen úrazu 23.03.2012 11:32:49
Díky za vysvětlení. S tréninkem síly jsem něco věděla, třeba kopce, té snížené kadenci po rovině bezva odpovídá test ve sprintu. Běh ve vodě, v písku, to podle mě chce právě tu správnou techniku, jinak se zvyšuje riziko zranění?
Hodnocení ladnosti a správnosti pohybu je perfektní, to jsem neměla ani ponětí, že to někde takto probíhá. Líbí se mi to. Technika je základ v každém sportu. Chtělo by to pravidelnou kontrolu někoho jiného, zkušeného, to mi chybí, a asi i spoustě běžců – tepák je aspoň kontrola intenzity, dokud není zkušenost. V cyklistice ten chybějící dohled hobíkům a amatérům, kritické oko, trochu nahrazují válce – nevedou k dokonalé technice, ale odstraní největší chyby.
Rudo, myslím, že Ty válce znáš, pokud se nepletu, někde v tématu o běhacím pásu ses o nich zmiňoval. Ale pokud to někoho zajímá, tak třeba: http://www.enduraining.com/…h-video.html
Princip je jednoduchý – závažná chyba v technice vede ke sjetí z válců, až k pádu. To bych potřebovala pro běh. Vím o jedný svý velký chybě, která vede k zatuhnutí celé pravé poloviny těla a ke změně došlapu, když se snažím běžet rychleji. Ale hlídat to vědomě je občas záhul. A určitě to není chyba jediná.
rudo 23.03.2012 12:10:41
>> kámen úrazu, 23. 03. 2012 11:32:49
pri posudzovani techniky behu a chodze (nie rozhodcami ale trenerom) sa zacina od prace ruk, drzania pasti polohy zapastia pozicia pliec drzanie pliec a ich vytacanie spravnym sposobom atd chyby noh vacsinou vychadzaju z chyb ruk. jedna metoda odporuca drzat v rukach nieco lahke napriklad tuzku v kazdej ruke takze mas na ruky sustredenie, tento jednoduchy trik samotny dokaze poriesit mnoho problemov, najhorsie je ked sa nieco nesie len v jednej ruke prehadzaovanie flasky z jednej ruky do druhej nic neriesi akurat raz je to nespravne na jednu stranu a potom zas na druhu.
valce su skvela vec, napriklad na beh sa da pouzit beh na lade v smyklavych botach
kámen úrazu 23.03.2012 12:31:26
>> rudo, 23. 03. 2012 12:10:41
Trefils to přesně. Ta moje chyba se odvíjí od ruky, respektivně horní končetiny, ruka jako taková je podle mě v pořádku, ale tužky zkusím – děkuju Ti za tip. Při rychlejším (bráno individuálně) běhu po rovině mám tendenci pokrčit loket, přiblížit pravé předloktí k rameni, pak se vytočím v boku, zatuhnu v rameni, zatuhnu v zádech a přenese se to až do chodidla. Zjistila jsem to až v lednu, při prvním závodě, který jsem kdy běžela po rovině. Předtím jsem běžela jen pár přespoláků, možná čtyři, pět, od zimy 2008 doteď. A v kopcích to bylo v pohodě. Běhávala jsem pouze přes zimu jako doplněk cyklistiky, věnovala se jen vytrvalosti a intervalům do kopce, jako doplňku posilovny. Takže chyběla zkušenost s rychlejším během. No, měla jsem při tom závodě po pár minutách najednou strašně špatný pocit, že pravá půlka je špatná, noha se divně kymácí a že se mně zapletou nohy a já slítnu. Ale hledej důvod při 185 tepech. Zpomalila jsem, nevědomky se srovnala, a ke konci závodu mohla zrychlit a už to bylo fajn. Důvod chyby jsem zjistila z náhodnýho videa a snažím se na to dávat pozor. A teď jak vychytat to další, určitě se ještě něco najde. Led – spíš stadion, nebo jiná hladká plocha, ledovka? No, bála bych se, radši najít ten dohled.
kroupic 23.03.2012 13:09:25
Zpět k tématu: Lepší, než si měřit maximálku sám a odhadovat tréninkové zóny procentuálně, je zajít si na testy a nechat si je stanovit podle laktátu.
Uvedu vlastní příklad: podle nejjednoduššího vzorce 220-věk bych měl mít TFmax v době testu 190, změřeno bylo 180, v druhém testu jsem dosáhl dokonce jen 172, což asi ale nebylo maximum. ANP podle vzorce 85%TFmax bych měl mít 153, podle laktátu mám 164 (91%). AEP podle vzorce 55%TFmax bych měl mít 99, podle laktátu mám 142 (79%).
Je to můj příklad, určitě neplatí obecně, ale obecně platí, že vzorce nemusí mít vždy pravdu. Existují i jiné vzorce, které by se třeba víc přiblížily mé realitě, ale ty by zase třeba nevyhovovaly někomu jinému. Navíc při laktátovém testu ani není důležité maximum, kterého dosáhneš, ale právě určité hladiny laktátu, podle kterých se určí prahy a tréninkové zóny.
Jestli to nebo něco podobného už někde výše bylo, tak se omlouvám, nečetl jsem všechny příspěvky…
rudo 23.03.2012 19:48:13
>> kroupic, 23. 03. 2012 13:09:25
na maximalkove vzorce tu uz davno neverime.
Mato 23.03.2012 21:55:00
>> rudo, 23. 03. 2012 05:57:16
Ale no tak Rudo… Urcite, treneri menovanych svetovych rekorderov sice dbali aj na techniku, ale vzdy sa merali casy. Navyse, menovani mali uplne rozdielnych trenerov, z inych krajin a uplne odlisnej skoly. Co to som o treningu Kipketera nastudoval a o Bekeleho treningu mam doma celkom relevantne zdroje – ten isty trener trenoval aj Gebrselassieho. Oni merali skoro vsetko a trening bol vzdy stavany na 1) cite pre tempo a 2) absolutnych cislach – v s/kolo. Vzdy u dr. Kostreho islo o cisla, lebo islo o rekordy – od juniorskeho veku, kedy zacali organizovane trenovat – ci u Bekeleho alebo Gebreho. Zas z nich nerob baletky… Pokial viem, Gebre mal hrudny pas poprvy krat na sebe az davno po tridsiatke a to iba kvoli propagacii nooveho adidas produktu micoach s polarom. Bekele ho mal iba na testoch v Europe. Hodinky so stopkami vsak pouzivaju obaja.
Mato 23.03.2012 22:05:24
Na margo elektroniky… Dnes som vybehol na – pre mna- dolezity trening – tempovy beh, kde som sa mal testovat v relativnom teple a na rovine. Co cert nechcel, po rozkluse, akurat ked som si chcel zapnut stopky, mi znova zlyhala baterka a namiesto cisel som mal prazdny monitor stopiek. Co som mal robit? Zabalit trening a vratit sa s inymi hodinkami? Nie, na take saskovanie nemam cas. Proste som vybehol, trat poznam a pocit intezity tiez.
Asi na 6.tom kilometri pocujem za sebou znamy hlas a nejaky vtipky na osobity styl. Kamarat ma dohnal na bicykli a chvilu siel v mojom tempe. Ked sa odpajal oznamil mi v km/h moje tempo. Ziadne prekvapko – to same som si odhadoval aj ja. Inymi slovami, ci by somal stopky, sporttester, alebo Garmin, bezal by som asi rovnako. Usilie som dal do toho take, ake bolo nutne a ine by som nedal ani pri 300 dalsich dostupnych udajoch.
rudo 24.03.2012 09:57:46
>> Mato, 23. 03. 2012 21:55:00
Mato ved si len zopakoval to com som napisal. merali sa len casy a to koli tomu aby sa dodrzalo presnost – pohyb v case, teda technika tempa.merat casy bna kolo je technika beha, presnost tempa, to nie je zatazova biochemia,
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.